Publikace

Hasiči 100 let

100 let Sboru dobrovolných hasičů v Poděšíně

1902 – 2002

Předmluva.

Tato vydaná brožura není v žádném případě dogma, ale jenom pokus přiblížit občanům podle dostupných materiálů činnost Sboru dobrovolných hasičů v naší obci. Proto v hojné míře používám výpisy z různých kronik, aby Vám byly věci autenticky podány. Musím přiznat, že některá období jsou velice dobře zaznamenána, ale jsou i období temna v činnosti našich hasičů. Buď záznamy žádné nebyly nebo takzvanou divokou skartací v různých obdobích byly zlikvidovány. Doufám, že po přečtení těchto stránek ještě mnozí najdete po svých předcích nějaké záznamy a fotografie, které nám zapůjčíte, a tím pomůžete k rozšíření této brožury.

Obec Poděšín.

Nejdříve než začnu přibližovat činnost SDH, chtěl bych jen v krátkosti napsat stručnou charakteristiku obce Poděšín, v níž žijeme a dnes slavíme vzácné výročí stoletého působení Sboru dobrovolných hasičů.

Obec Poděšín leží 15 km jihozápadně od Žďáru n/S. a 6 km na severovýchod od Polné v nadmořské výšce 562 m n.m., má 95 domů, 250 obyvatel a rozkládá se po obou stranách Poděšínského potoka, který pramení v rozlehlých lesích nad Poděšínem na takzvané střeše Evropy a má dvě prameniště. Jeden pramen je na Samotíně, kde jsou obecní studny a druhý až na Janovickém katastru ve Špitálském lese.

Poblíž tohoto toku se v minulosti staly dvě vraždy. První se stala 17. října 1926, když František Chmela z Janovic ubil svou milou Marii Wasserbauerovou z Vepřové a pak se o 11 dní později pokusil o sebevraždu, ale byl zachráněn a odsouzen k trestu smrti provazem. Rozsudek byl do roka po vraždě vykonán. Druhá vražda se stala o sedm let později, 9. listopadu 1933 kdy údajně pytlák ubil hajného. Tato vražda nebyla nikdy vyšetřena.

Oba vodní prameny se spojují do jednoho proudu na horním konci vsi u kulturního domu, a dále jako jeden tok vtékají uprostřed návsi do obecního rybníka, který je velký asi 1,5 ha a má ho pronajatý místní sbor dobrovolných hasičů na chov ryb. Tento sbor byl založen v roce 1902. Potok teče dále na sever přes Nížkov a za Bukovou se vlévá do řeky Sázavy.

Obec patří historicky do Čech. První písemná zmínka o obci je z roku 1233 a úzce souvisí s počátky nížkovského kláštera a kostela za vlády panovníka Václava I, syna Přemysla Otakara I. Tím patří mezi úplně nejstarší obce na žďárském okrese i když největší část své existence patřila pod polenské panství. A to od svého vzniku až do roku 1884, kdy byla zařazena pod okres Německý Brod. Za druhé světové války, v roce 1940, byla obec Němci zařazena pod okres Jihlava. Po válce se znovu vrátila pod nyní už Havlíčkův Brod, aby nakonec v roce 1949 zakotvila v okrese Žďár nad Sázavou. Původní název obce Pustsin byl mnohokrát změněn a zkomolen například Pozdyesin, Podyschin, Pozdiessin, Podissyn, Podiessin, Podieschin, Podiessin až v roce 1854 nabyl konečné podoby na Poděšín. Historie obce byla od počátku dramatická. Vždyť v roce 1318, za vlády Jana Lucemburského, byla společně ze Sirákovem přepadena a vypleněna jistým Billungem ze Žumberku a Bohuňkem z Popovic, kteří se vraceli z válečné výpravy. O rok později s nimi vedl spor majitel polenského panství Vikard o náhradu škody za zničené obce.

Další zmínka o vsi je z roku 1390, kdy majitel polenského panství Jan Ptáček z Pirkštejna povolil nížkovským kněžím obnovu Filtzbauerovského rybníka u Poděšína a v roce 1502 dostala obec odúmrť od Hynka Bočka z Kunštátu. V roce 1636 bylo v Poděšíně osedlých 16 selských domů. V roce 1708 byla postavena zvonička, která byla v roce 1874 přestavěna na kapličku „panny Marie“. Byl do ní použit původní zvon, který zde vydržel až do první světové války, kdy ho Rakouská monarchie zkonfiskovala na zbrojní průmysl. Po válce byl použit železný zvon, ale soudě dle pamětníků to nebylo ono, a tak v roce 1970 nechala obec udělat zvon nový, který slouží dodnes.

U kaple stojí kříž s nápisem „Na věčnou památku farníků Poděšínských“ Již v roce 1737 měla obec svoji pečeť, a to strom stojící u statku, která se bohužel nezachovala. V roce 1771 při prvním sčítání bylo v obci 36 domů a 235 obyvatel.

V roce 1825 byla založena jednotřídní škola. První tři roky se vyučovalo v soukromém domě č.p. 20 a roku 1928 byla postavena jednotřídní škola. Ta byla v roce 1895 přestavěna a 1908 přistavěna a rozšířena na dvoutřídní. V roce 1942 byla založena mateřská škola v jedné ze tříd školy, protože ta byla za války opět spojena v jednu třídu a o tři roky později chodí starší děti do Nížkova do tak zvané měšťanky. V roce 1975 byla škola v obci zrušena a tak ji občané přebudovali celou na mateřskou školu, která byla otevřená o rok později. Roku 1978 byla měšťanka v Nížkově zrušena, proto starší děti dojížděli do Nového Veselí. Od roku 1990 chodí všechny děti školou povinné opět do nově otevřené školy v Nížkově.

V roce 1871 byl k obci přikoupen Samotín u Rudolce, takže se katastr rozšířil až na dohled k Rudolci a k Janovicím. V letech 1873, 1874 a 1917 byla velká sucha a proto ve vsi vypukly velké požáry. V roce 1925 byl po celé vesnici zaveden elektrický proud, v roce 1946 byl do hostince zaveden první telefon a o tři roky později si občané vybudovali obecní vodovod a veřejný rozhlas po vsi, čímž skončila doba bubnování. To obecní strážník chodil po vsi, bubnováním svolával občany a předčítal jim různé zprávy, vyhlášky a nařízení. V roce 1979 byla zahájena výstavba veřejné kanalizace.

Obec Poděšín byla téměř vždy samostatná, jen od roku 1980 do roku 1990 patřila pod MNV Nížkov. Od té doby je opět samostatná a je řízena sedmičlenným výborem, v čele se starostou. Tento výbor uspořádal v roce 1998 setkání rodáků, na které se sjeli krajané z celé republiky. K této příležitosti byly vydány dvě emise pohlednic obce. První byla reprodukce staré dobové pohlednice a druhá ze současnosti. Dále obecní úřad vydává od roku 1997 obecní zpravodaj, o který je značný zájem nejen u občanů obce, ale píší si o něj i rodáci.

V současné době je v obci kulturní dům, který byl postaven v roce 1954 a letos opraven. Trénuje a hraje zde své zápasy aktivní oddíl stolního tenisu, mezi nimiž vyrostla i juniorská reprezentantka Renata Chvátalová, která nyní žije a hraje v Německu. Dále je zde mateřská škola, kterou navštěvují i děti ze sousedního Sirákova. Prodejna smíšeného zboží, která byla postavena v roce 1989 a nyní patří Jednotě. U rybníka stojí stylový hostinec „Na hrázi“, který byl přebudován z bývalého vodního mlýna a má silné kamenné zdi, takže i v největších vedrech je v něm příjemný chládek. U školy je hasičská zbrojnice, ve které jsou tři druhy stříkaček od staré ruční až po novou PPS 12. Tělovýchovná jednota má za vsí sportovní hřiště na volejbal a malou kopanou, vedle něhož stojí kabiny s klubovnou. Z obce je od nové čekárny, která byla postavena v roce 1987, dobré autobusové spojení do okresního města Žďáru n/S., dále do Polné, Jihlavy a Přibyslavi. Obvodní lékař, dětský lékař, pošta, škola, kostel římskokatolický a hřbitov je pro nás nejblíže v Nížkově. Kostel a hřbitov evangelický je v Sázavě.

Po roce 1989 vzniklo v Poděšíně mnoho soukromých subjektů. Na zemědělských pozemcích hospodaří zemědělské družstvo vlastníků a dalších devět soukromě hospodařících rodin. Dále zde podnikají firmy, které jsou známy daleko za hranicemi obce jako například: opraváři zemědělských strojů JAMO, truhlářství Dobrovolný, kamnářství Šimek, dále je zde zámečník, truhlář, opravář aut, elektrikář, zpracování účetnictví a farma na chov králíků.

Po několikaletém útlumu se opět začala obec rozrůstat o nově stavěné i přestavované domy. Je zde i dost silná skupina tak zvaných chalupářů, kteří si své domy udržují v pořádku. Před dvěma roky byla celá obec plynofikována a letos byla vybudovaná nová voda.

Historie hasičů.

Kapitola 1 – požáry v okolí před vznikem SDH.

Co předcházelo založení sboru dobrovolných hasičů v Poděšíně, to už se asi nikdy nedozvíme, ale pravděpodobně to byly právě požáry a jiná neštěstí. Nejotřesněji asi na tehdejší obyvatelstvo zapůsobil rok 1863, kdy byl v Polné asi největší požár té doby v širokém okolí vůbec. Další ohromný požár byl v roce 1874 v sousedním Sirákově, který téměř celý vyhořel. Jen na dokreslení jsem vybral několik požárů a neštěstí v Poděšíně a okolí, abych mohl prezentovat, proč měli lidé touhu založit spolek na ochranu svých životů, zvířat a svého majetku, prakticky své obživy. Že se to někde podařilo dříve, jako například v sousedním Nížkově (26.7.1881), a nebo také později, jako v Sirákově (1906) na tom již tak nesejde. Hlavně, že se lidé sešli, domluvili a jeden druhému nejen že chtěli pomoct, ale i podle své potřeby pomohli.

1828

Dne 21. července 1828 o 11 hodině večer potkalo velké neštěstí obec Sirákovskou, neboť uhodil blesk a hned vyšel oheň z domovního stavení čísla 2, u Jakuba Hanuse, tak, že v malé chvíli celá strana totiž osm statků a chalup mimo stodol a jižních přístřešků vyhořelo, tak že málo komu co zůstalo, neboť když domy hořely, tak lidé v nich spali, takže potom jenom stačili utéct a všechno nechat napospas.

1857

V roce 1857, dne 13. února o 5 hodině rámo potkalo obec Sirákov veliké neštěstí, vyšel najednou oheň ze stodoly Matěje Jaroše č.24 z humenní strany, jakým způsobem, se neví. Myslí se, že bylo od zlého člověka založeno a hned celá stodola shořela, takže v malé chvíli celý dům hořel, někteří lidé ještě spali. Vody byl nedostatek, neboť byla zamrzlá. Oheň se začal vzmáhati víc a víc, tak že v krátkém čase čtyři domy v plameni byly. Dům Jana Vytlačila číslo 23, dům Václava Jaroše číslo 20 a dům Josefa Vytlačila. Tak, že kdyby nebylo lidu přespolního, jež se jich velké množství seběhlo, mnohem ještě více domů by se v popel obrátilo.

1863

Jak je uváděno, v úterý 4. srpna 1863 svítilo nad Polnou žhavé letní slunce a to trvalo již několik týdnů, takže byl ohromný nedostatek vody. Ve školském rybníku, v Pekle bylo od břehu daleko k vodě. V potocích voda téměř žádná netekla. Asi po půl třetí odpoledne začal zvonek vyhlašovat poplach. Lidé se sbíhali na Sezimovo náměstí a volali „U Emericha Lachendouera hoří.“ V tom se ozval i velký zvon a začal bít na poplach. Verzí, jak poplach vznikl je víc. Nejpravděpodobnější se zdají dvě verze. Ta první říká, že ženy svinovaly len, který se nevídaným způsobem vzňal. Druhá verze říká, že když ženy třely len, měla jedna v záňadří sirky, které vypadly do trdlice a úderem na ní se vzňaly. Oheň se šířil neobyčejně rychle. Ženy utekly na ulici, protože ve velké rychlosti se vzňala kůlna, chlévy a od nich sousední děkanova stodola, kde bylo velké množství dřeva a šindele. V dalších pěti minutách už hořelo na čtyřech různých místech a za deset minut byla celá severní strana náměstí v jednom plameni. Není se čemu divit, vždyť střechy domů byly šindelové a v té době na troud vyschlé. Mezitím byl obrovský požár zpozorován v sousedních obcích a lidé spěchali na pomoc. Oheň se rychle rozšířil na Židovské město, spodní náměstí, dále chytla jižní strana a mnoho okolních ulic kolem náměstí. Všechna snaha byla marná, protože shořela větší část Polné. Ten den přišlo o majetek a střechu nad hlavou na 550 rodin, to je asi 3.000 lidí. Ještě že okolní obce, města a firmy pomohli,jak mohli. Zpočátku bylo největší zájem hlavně o chleba a další potraviny. Další část pomoci byl stavební materiál, který obyvatelé Polné nutně potřebovali. Jak je psáno, tak ještě včera bohatí polenští měšťané prosili o kousek chleba.

1873

Dne 28. srpna 1873 po jedenáctéhodině před polednem vypukl neznámým způsobem oheň v zadní části stavení Ondřeje Dobrovolného č.d. 20 /u Dušků/ jelikož bylo toho času převeliké sucho, k tomu zdvihl se vítr, tedy se onen zžírající živel strašlivě rozšiřoval, neboť hned chytlo stavení Václava Roseckýho č.d. 47. /u dolních Chvátalů pod Duškovi/. K půlnoci i chalupa Jana Šimka č.d. 23 na východ, pak s neslýchanou prudkostí počaly se snímati stavení k polední straně u Jana Roseckého č.d. 19 u Jana Blažka č.p.17 /u Blažků/ u Bartoloměje Mokrýho č.d. 16 a u Jana Košáka č.d. 15 /u Fripourů/, kde se oheň a to jen jedině pomocí Nížkovské stříkavky, (starý název stříkačky), která nejdříve k ohni se dostavila a velikým již se zběhlým počtem lidu, jenž s neunavenou horlivostí a přičinlivostí, co jen síly stačily přetrhl. Vyhořelo 5 domů se všemi domovními a hospodářskými staveními a se vší již takřka sklizenou hojnou Boží úrodou, kromě brambor, lenu a něco málo otavy, což bylo ještě na polích a dvě chalupy též se vším do prachu. K ohni tomu dostavilo se pět stříkavek. Nejprvnější ze všech Nížkovská, které jedině co děkovati jest, že se oheň dále nerozšířil, pak Polenská s celým hasícím sborem, Losenická, Přibyslavská a Bohdalovská z Moravy. K úrazu a o život nepřišel žádný ani z lidí a z dobytka, škoda stala se veliká, která se páčí na moc peněz.

Pojištění proti ohni na domovní a hospodářská stavení byli kromě Bartoloměje Mokrýho č.16 všichni a obdrželi pojistné části.

1874

Dne 13. srpna 1874 po jedenácté hodině v noci vypukl v obci Poděšíně opět a to buď v stodole Matěje Dobrovolnýho č.d. 54, aneb ve stodole Františka Dobrovolnýho č.d. 6, jelikož stodoly ty úzce spojeny byly a když to lidé uhlídali, a k ohni se dostavili, hořely již obě stodoly a tudy se tedy patrně a s jistotou udáti nemůže, ze které stodoly vlastně předce oheň vyšel, větší a tak šlo všeobecné důmění jest že vyšel ze stodoly Matěje Dobrovolnýho č.d. 54 posud však neznámým způsobem. Poněvadž toho času bylo veliké sucho a k tomu zdvihl se silný polední vítr, tedy se oheň ten v malé chvíli rozmohl ve veliký požár a zasáhl hned vedlejší stavení a rozšiřoval se od polední strany pořád dále na půlnoc, aneb od horního konce po velké straně dolů, jak vítr táhl a vyhořelo 11 čísel, totiž 9 rolníků dva domkaři, a sice Matěj Dobrovolný č.d. 54 domkař, František Dobrovolný č.d.6, Jan Flesar č.d. 7, Václav Rosecký č.d. 8, Jan Šimek č.d. 9 potah, Martin Flesar č.d. 10 celoláník, František Rosecký č.d. 11 potah, Bernard Božek č.d. 38 štortl, František Hanus č.d. 12 domkař a Václav Chvátal č.d. 39 štortl, kdežto se požár ten anžto počal poněkud váti vítr východní a plamen stáčel na humna a čemuž pak také veliké pomoci poskytla Nížkovská stříkavka, která se nejdříve k ohni dostavila a veliký již se sešlý počet lidstva z okolních vesnic nejvíce ale z Nížkova a ze Sirákova, kdežto mnozí s neúnavnou horlivostí, ba s odvážením svých životů hájili požár ten přetrh a zastavil. Všichni tito výše vyjmenovaní vyhořeli se všemi domovními a hospodářskými staveními co jen ze dřeva bylo, se vší takřka již sklizenou hojnou Boží úrodou, totiž senem, žitem, ječmenem a také již něco ovsa. K ohni se dostavila nejdříve stříkačka Nížkovská, pak Polenská a Bohdalovská. K úrazu a o život při požáru tom nepřišel žádný ani z lidu ani z dobytka, škoda stala se veliká, která se páčí na 45600 zlatých. Pojištění proti ohni na domovní a hospodářské stavení byli všichni, na obilí krom Františka Dobrovolnýho č.d. 6 a Václava Chvátala č.d. 39 též všichni a obdrželi pojistného úhrnem 14130 zlatých.

Dne 2. září 1874 o třetí hodině odpoledne při suchém podzimu potkalo obec Sirákov velmi velké neštěstí. Požár vyšel v kolně Jana Dobrovolného č. 26 a hned se chytlo stavení vedlejších sousedů č. 24 a č. 27, pak se chytlo na prostředku obce číslo 3, a zrovna v tom na druhé straně v čísle 2. V té době byli lidé na loukách, doklízeli otavy a než doběhli domů, již mnoho dalších stavení hořelo. Lidé polekáni, každý ke svému stavení běžel, ale požár se rychle rozšířil. Než přiběhli ostatní lidé a přivezli stříkačky, již byl celý Sirákov v jednom plameni, takže se do vsi již žádný pro veliký požár nedostal. Vítr vál od východu, ale za chvíli se obrátil a foukal od Rudolce. Všechno chytalo po i proti větru a než odbyla pátá hodina, byl již celý Sirákov v prach a popel obrácen. Zůstaly jen pod Sirákovem 2 chalupy číslo 34 a 43 a uprostřed celého Sirákova a ohně škola číslo 45, kterou hájili Ondřej Stejskal, učitel se svými přáteli Janem a Františkem Stejskalem ze Záborné číslo 38, František Hanus a Rosecký (Gregar) z Poděšína, pan učitel František Novotný také z Poděšína, pan Laštovička, mlynář z Nížkova a společnou pomocí školu uhájili, ač ze všech stran prudký žár na ně dorážel. Škola už na několika místech chytala a od západní strany již střecha půdy prohořela. Bylo to zachránění zázračné. V tomto požáru osm osob shořelo v jednom domě číslo 31. František Musil hospodář a představený, Jan Musil jeho bratr, Anna Musilová matka, Marie Bečková sestra hospodyně, Josef Rosecký pacholek, děvečka z Brzkova, a dva tesaři, jeden z Rosičky a druhý ze Březí na Moravě. Také mnoho lidí se popálilo a lékařskou pomoc museli vyhledat. Mnoho lidí se sem přicházelo a přijíždělo podívat a každý se tomu divil, že ta škola uprostřed celé hořící obce ochráněna zůstala. Škoda, jenž byla tímto požárem způsobena činila na 200 tisíc. Lidé si zoufali, protože si říkali že za chvíli přijde zima a oni jsou bez přístřeší a výživy pro sebe i pro dobytek. Jaký to byl nářek a bědování popsat nelze. Do Sirákova bylo ze všech stran posíláno obilí, chléb, a jiné. Celkem Sirákovští na darech dostali 621 zlatých 24 grejcarů, 369 mír žita, ječmen, slámu, 303 otepí sena, 618 bochníků chleba, 31 pytlů mouky, 24 mír mouky, 110 liber rýže, ½ míry krupek, 5 balíčků stravy, 1 špalek soli, 17 balíků šatstva a prádla, 18 trámů, 26 prken, 1 kopa balí, a 1 postel.

1875

1875. Tento rok je uváděn další velký požár. Vznikl v čísle 15 a rozšířil se na dolní konec. Jmenovitě na čísla 15,16,17,19,20, to je 5 domů. To se stalo za tehdejšího majitele pana Košáka. Po tomto ohni majitel usedlost prodal novému majiteli panu Václavu Doležalovi, sám se pak odstěhoval do Pozovic. V tomto zápisu chybí, kdo se hašení požáru účastnil

1878

Dne 19. dubna 1878 na Velký pátek veček kolem šesté hodiny potkalo neštěstí Filipínu Růžičkovou, vdovu na čísle 29 v Sirákově, vypukl požár ve stodole, takže v malé chvíli stodola i s kolnou v ohni stála, což celé straně nebezpečí hrozilo, ale na štěstí, že před ohněm pršelo a všechny střechy byly mokré a tak s velkým přičiněním se podařilo požár udržet pod kontrolou.

1883

V Sirákově dne 22. prosince 1883 vznikl po 11 hodině v noci požár ve stodůlce Jana Landsmana číslo 38 a strávil v jedné hodině celou stodolu i s domovním stavením a k tomu ještě vedlejší stodolu číslo 39 Antonína Roseckého. Že se požár nerozšířil, sluší se děkovati přičinlivosti domácích lidí, zvláště pak Františku Sobotkovi číslo 4. Požár vznikl neznámým způsobem, a mimo tato dvě čísla se nikomu dalšímu nestalo neštěstí.

1889

13. července 1889 v sobotu v noci zuřila nad Sirákovem krutá bouře. Blesky se křižovaly na všechny strany a mocně rachotil hrom, rána stíhala ránu. Posel boží tu uhodil na 3 místech, bylo zvoněno na poplach, lidé spěchali na pomoc. Vše bylo vzhůru živel i lidé. V čísle 39 u Františka Kasala vyšlehl oheň způsobený bleskem, který také zabil vola ve stáji. Rychlou pomocí lidskou a hustým deštěm byl oheň omezen, že se dále nešířil. Když nastal den byla teprve stopa blesku zřejmá. Na věži u kapličky pod křížkem šindele rozmetal a trámky roztříštil.

1891

Dne 2. července 1891 snesla se nad Poděšínem krutá bouře spolu se značným krupobitím. Kroupy padaly veliké, neobroušené a hranaté. Na mnohých místech ještě po dvou hodinách leželo jich na 2 decimetry vysoko. Úroda, která naplňovala radostí srdce všech, byla zničena. Kudy bouře táhla, všechno bylo rozbito. Mračno táhlo od Nížkova přes Roseckův žlab k Cikarům po humnech přes Štajbl na Kverbust, zde krupobití přestalo. Jiné mračno táhlo od Polné a nad žlabem se vše spojilo a potom k Římsám Nížkovským a Sirákovským dále až k Rosičce táhlo. Škoda byla značná. Pole poskytovalo po krupobití smutného pohledu. Z hospodářů zdejších nebyl nikdo proti krupobití pojištěn.

Kapitola 2 – nákup ruční stříkačky před vznikem SDH.

Již před založením Sboru dobrovolných hasičů byly snahy obyvatel každé vesnice si nějak pomoct a předejít neštěstím, která na ně přicházela. Tak tomu bylo jistě i v Poděšíně. Vždyť podle zápisů z obecního zastupitelstva již 10. února 1881 představení obce jednali o koupi stříkačky. Že ji asi koupili, svědčí druhý zápis ze 17. května 1882, kdy jednají o stavbě kůlničky pro pojízdnou stříkačku. Že podmět asi přišel ze sousedního Nížkova, svědčí další zápis o založení sboru v Nížkově.

1881

10.2.1881. Obecní zastupitelstvo v Poděšíně jednalo na své řádné schůzi o koupi šplíchačky (stříkačky) na kolech.

26.7.1881. Schází se několik uvědomělých nížkovských občanů spolu se svým řídícím učitelem školy Ferdinandem Pujmanem. Sami ze své vůle zakládají nový spolek – Sbor dobrovolných hasičů, jsouc vedeni ušlechtilým heslem „škodě a zlému odpomáhat, postiženým pomáhat“.

1882

17.5.1882. Obecní zastupitelstvo jednalo o stavbě kůlničky na pojízdnou stříkačku na kolech.

Kapitola 3 – založení SDH.

1902

Založením sboru dobrovolných hasičů se všechno nevyřešilo. Vždyť i nadále postihovaly naši i sousední obce nepříjemné požáry a živelné pohromy, které zanechávaly za sebou značné materiální škody. Jako například požár, který vznikl v průběhu první světové války, kdy téměř všichni muži od 18-ti do 50-ti roků sloužili v Rakouské armádě rozseti po celé Evropě a v obci zůstali jen děti, starci, ženy a váleční zajatci. Proto hasiči tvrdě cvičili a doplňovali svoji výstroj a výzbroj, aby byli připraveni na jakoukoli situaci.

22. června 1902, založení SDH v Poděšíně.

Co se týče založení Sboru dobrovolných hasičů v Poděšíně, ve vlastnictví nebyl doklad, který by toto založení dokumentoval. Nahrazuje jej zápis v deníku Sboru dobrovolných hasičů v Poděšíně, zápisník jednací z roku 1902. Položka číslo 1, ze dne 22.6.1902 – adresovaná c.k. okresní hejtmanství v Německém Brodě – oznámení o zřízení sboru dobrovolných hasičů. Položka číslo 3, oznámení ze dne 2.8.1902 – c.k. okresní hejtmanství v Německém Brodě – věc: oznámení o zřízení Sboru dobrovolných hasičů v Poděšíně. Položka číslo 3, ze dne 2.8.1902, oznámení c.k. okresního hejtmanství v Německém Brodě – věc: Povolení k utvoření Sboru dobrovolných hasičů v Poděšíně. Původně jsem měl napsáno toto: „Jelikož jiných dokladů není, toto jej nahrazuje“. Těsně před vydáním této brožury se podařilo sehnat druhý a třetí doklad o založení sboru dobrovolných hasičů a to knihu členů z roku 1939, kde byl uváděn Josef Sochor číslo 27, člen sboru od 22. června 1902. Ve čtvrtek 16. května však vydala půda Jaroslava Dočekala další důležitý dokument a to „Pamětní knihu“, kde je uváděno: „Sbor založen byl dne 22. června 1902 na první valné hromadě a přistoupilo 28 činných členů“. V hasičské kronice okresu Žďár nad Sázavou, vydané v roce 1998 je právě chybně uváděno datum 2.8.1902. Jenže tou dobou již sbor fakticky fungoval a toto datum je jen potvrzení toho, co již bylo založeno. Náš sbor byl zařazen do hasičské župy Německo-Brodské. Prvním vybavením sboru byly plátěné vaky – berlovky, pak pojízdná ruční stříkačka. Na první valné hromadě byl zvolen první výbor v tomto složení: Starosta a velitel: Rosecký Josef, rolník č.19, náměstek velitele: Blažek Jan, rolník a starosta obce č.17, jednatel: Med Josef, řídící učitel č.45, pokladník: Flesar Antonín, rolník č.7, četař: Svoboda Gustav, kovář č.24, hudec: Chvátal Antonín, rolník č.39, členové sboru: Činčera František, domkař č.16, Doležal Antonín, rolník č.4, Doležal Josef, rolník č.?, Hanus František, rolník č.?, Hanus Josef, rolník č.?, Homola Josef, rolník č.20, Homola Václav, rolník č.17, Chvátal Alois, syn rolníka č.47, Chvátal František, domkař č.33, Chvátal Josef, syn rolníka č.47, Jaroš Jan, dělník č.?, Musil Rudolf, rolník č.38, Neubauer František, rolník č.48, Pařík Jan, domkař č.35, Pospíchal Tomáš, domkař č.?, Rosecký Antonín, syn rolníka č.5, Rosecký Martin, rolník č.11, Sochor Josef č.27, Stránský Josef, domkař č.?, Šimek Jan, domkař č.25, Šimek Josef, domkař č.?, Šmiraus Jan, domkař č.50.

Dodatečně v nezjištěné době přihlášeni: Dobrovolný Eduard, rolník č.?, Novotný Jan, domkař č.21, Rosecký Antonín, domkař č.?, Rosecký Josef, krejčí č.?, Sedlák Václav, domkař č.43, Šedivý František, kočí č.19, Šimek Vojtěch, domkař č.?. Stanovy sboru byly schváleny výnosem c.k. místodržitelstvím království Českého dne 26. července 1902, pod číslem 147920. Čtyřkolová ruční stříkačka jednoproudová byla dodána firmou R. A. Smekal v Praze dne 27. července 1902 za cenu 1360,-Kč.

1903

V roce 1903 se sbor účastnil jednoho požáru stohu slámy u Josefa Rychteckého. Do hořícího stohu se probořil Rosecký Antonín, a stěží byl přispěchavšími členy vytažen a částečně byl popálen. 3. února zakoupil sbor buben za 101,50Kč pro hasičskou hudbu. Až 6. března bylo zaplaceno panu Smekalovi 1360,-Kč za stříkačku, kterou sbor koupil v loňském roce.

1904

23 května 1904 sbor světil svůj prapor. Jak prapor vypadal, a kde je, se mi nepodařilo zjistit. 29. července napsali místní hasiči okresnímu úřadu v Polné žádost o podporu na zaplacení ruční kolové stříkačky. 8. září byl sbor přehlížen zemským hasičským dozorcem Aloisem Jakubem Jindrou a obdržel pochvalu.

1905

V roce 1905 se sbor účastnil jednoho požáru v Poděšíně. Oheň vypukl po půlnoci u Josefa Šorfa, domkaře číslo 26, a rozšířil se na stavení Koumara č.44, potom Václava Slámy č.28, a Josefa Sochora č.27. Ohroženo bylo ještě stavení Františka Enderle č.49, kde již hořela dřevěná část kolny a úsilím sboru bylo zabráněno dalšímu šíření požáru. Při ohni spadl náměstek velitele Jan Blažek omámen kouřem a ocitl se v nebezpečí života v bezvědomém stavu.

1906

V neděli 14. října 1906 vypukl v Sirákově v čísle 55 z neznámých příčin požár právě v tu dobu, když byli lidé na ranní mši v Nížkově. Stavení ještě ne úplně postavené lehlo popelem. Majitel Jan Brož byl se sousedem Františkem Novotným na Moravě. Škoda byla pojistkou špatně uzavřenou jen částečně uhrazena. Tento oheň vedl konečně ke zřízení sboru dobrovolných hasičů v Sirákově, o který se dosud někteří občané marně ucházeli.

1909

V roce 1909 zaplatil sbor 6,60 Kč za pojistné pro své 23 členy. 20. června 1909 sbor přehlížel župní dozorce Theodor Vomela z Věžničky. Počet činných členů byl 23.

1911

V neděli před 5. květnem 1911, ve 3.30 ráno vypukl požár u Františka Homoly na čísle popisném 34. Oheň vyšel ze stodoly, rozšířil se na kolnu a kvelby. Ohroženo bylo též domovní stavení a stáje sousední budovy Jana Paříka č.35. Zásahem sboru byl požár lokalizován. 5. května 1911 žádá sbor záložnu Slávia Praha o udělení příspěvku za uhašení požáru, který byl v Poděšíně v čísle 34 u Homolů.

V úterý 21. listopadu 1911 vypukl oheň v 5 hodin večer v Sirákově ve stodole Františka Vytlačila. Shořela plná stodola, seníky a kolna. Obytné stavení uhájili zdejší hasiči za pomoci hasičů z Poděšína, Nížkova a Rudolce. Ohrožená stavení v sousedství byla ušetřena.

23. listopadu 1911 zasílá sbor župě v Německém Brodě oznámení o úrazu, který utrpěl Josef Hanus při požáru v Sirákově. Dále zasílá žádost k první České pojišťovně do Prahy o udělení odměny za uhašení požáru pana Vytlačila v Sirákově. 30. ledna 1912 žádají hasiči odměnu za uhašený požár, který byl v Sirákově. V tomto roce se také účastní cvičení, které proběhlo v Jablonné

3. listopadu 1912, Založení hasičské župy polenské.

Hasičská župa polenská vznikla až v roce 1912. Předtímsbory sdružené v župě polenské náležely župě německobrodské. Když snahy po osamostatnění nabývaly konkrétních forem, ustavil se tak zvaný zařizovací výbor, v němž zasedali zkušení 7bratři, pověřeni sbory hasičskými k vykonání prvních předběžných prací. Byli to Bohumil Hofman, Theodor Vomela, Josef Dvořák a Jindřich Volenec. Za prvé byly sestaveny a schváleny stanovy nové župy a svoláni zástupci sborů k valné ustavující schůzi, na níž padlo rozhodnutí. Nově utvořená župa polenská byla přihlášena roku 1912 k České zemské hasičské jednotě a zařazena do seznamu žup pod číslem 140. Hasičská župa polenská patří mezi nejmenší župy hasičské, neboť sdružuje pouze 12 sborů, v nich je celkem 318 členů. Přes malý počet svých příslušníků, stará se župa svědomitě o plnění svého důležitého programu a plní dle svých sil všechny úkoly, jenž ukládá vznešená idea hasičská. V čele župy od založení po řadu let stojí župní starosta Theodor Vomela, rolník z Věžnice, náměstek starosty je Vincent Bečka, truhlář v Polné, jednatelem, Antonín Valtr, úředník z Polné, pokladník, Adolf Wolman, továrník v Polné. Župním dozorcem je Jaroslav Dočekal, rolník z Poděšína, samaritský instruktor je MUDr. Václav Michálek, lékař v Polné, samaritský instruktor, Karel Sochor, obuvník v Polné. Župa má dobře vybavený a dobře vycvičený samaritský sbor, stará se o prohloubení činnosti technické, organizační i vzdělávací. Sbory jsou dobře vyzbrojeny. U dvou sborů ( v Polné a Poděšíně ) mají autogarnituru se stroji „Delahaye“ a sbor Nížkovský má motorovou stříkačku. Ostatní sbory jsou vybaveny pouze ručními stroji, ale župa hledí všemožně k tomu, aby i u ostatních sborů byla výzbroj řádně doplňována a modernizována. Župa polenská sdružuje tyto sbory: Brzkov, Dobroutov, Hrbov, Janovice, Nížkov, Poděšín, Polná, Rosička, Sirákov,Věžnice, Věžnička a Záborná. Všechny sbory se pilně účastní života župního.

1.Wolman Adolf (Polná), 2. Bečka Vincent (Polná), 3. Vomela Theodor (Věžnička), 4. Jaroslav Dočekal (Poděšín), 5. Grábner (Polná), 6. Sochor Karel (Polná), 7. Havlíček (Hrbov), 8. ?, 9. Hejduk (Polná), 10. Šíma Tomáš (Nížkov), 11. Augustin Josef (Sirákov), 12. Kašpárek (Poděšín), 13. Neubauer (Horní Věžnice).

Dočekal Jaroslav č.9, *13.9.1896, +24.12.1960 Kašpárek Josef č.18, *17.7.1893, +12.10.1966.

1913

13. října 1913 se účastnil sbor požáru v Sirákově u Václava Sobotky. Ohroženo bylo sousední stavení Jaroše těsně sousedící a jen s velkou námahou se ho podařilo zachránit. V pondělí 21. října byl zapálen stoh Martina Flesara č.10 a za týden vypukl oheň u Josefa Hanuse č.46 ve stodole a rychle se rozšířil na domovní stavení a sousední budovy Martina Roseckého č.11. Stodolu se podařilo s velkou námahou zachránit. Ještě bylo ohroženo stavení Rudolfa Musila č.38, kde už domovní stavení začalo hořet.

16. října 1913 žádají hasiči pojišťovnu Slávia Praha a okresní úřad o příspěvek za požár, který uhasil náš sbor v Sirákově a 9. listopadu žádají o další podporu za požár, který byl v Poděšíně. 27. srpna žádají hasiči o povolení vycházky na župní sjezd, který se konal v blízké Záborné. Sbor má v této době 23 členů. Župní starosta byl Jindřich Volenec.

1914

19. července 1914 byl v Poděšíně uspořádán 2. sjezd hasičské župy polenské. K tomuto sjezdu byla vydána pamětní medaile, na které byl nápis: Rubová strana: „Vlasti ku slávě, bližnímu k ochraně“. Hasičský sjezd župy polenské v Poděšíně se konal pouhý týden před vypuknutím první světové války. Medaili nalezl při výkopu na zahrádce Palas Vratislav, čp. 6 a je vystavena na obecním úřadě. Další zápis o tomto sjezdu jsem našel v pamětní knize, kde se píše: „V neděli dne 19. července konán byl druhý sjezd hasičské župy polenské v Poděšíně. Cvičení účastnili se sbory též ze Sirákova a Nížkova. Mimo cvičení požárního konal náš sbor cvičení lezeckých prací záchranných i školních. Průběh sjezdu byl nad očekávání zdařilý“. Druhou událost tohoto roku budu také citovat dle historického zápisu. „V neděli dne 26. července vyhlášena MOBILISACE a vyhlášena válka se Srbskem. Rozpoutala se vichřice VÁLKA SVĚTOVÁ. Většina členů odchází do boje, kdo z nich vrátí se?“ Na začátku roku měl sbor 20 členů.

1915

V roce 1915 má sbor už jenom 12 členů. O činnosti sboru v letech 1915 až 1918 se mně nepodařilo nic zjistit. Pravděpodobně žádná aktivní činnost nebyla. Občané se snažili udržovat vše připravené pro možnost nebezpečí vzniku požáru.

1917

29 srpna 1917 vyhořelo v Poděšíně pět čísel. Požár vznikl v č.p. 50 u Jana Šmirause. Děti si hrály pod kolnou se sirkami a udělaly si tam ohýnek. Od toho se oheň dostal do uložené slámy, která se vznítila. Při rozhoření nastal vítr, jiskry začaly létat na malou stranu a při tehdejších krytinách (došky, térový papír, šindel), vyhořeli Jan Šmiraus č.p. 50, Jan Šimek č.p. 48, Edvard Dobrovolný č.p. 32, František Chvátal č.p. 33 a František Homola č.p.34. Touto dobou byli ve vsi váleční zajatci v několika číslech. Jako nejbližší ohrožený objekt byl výměnek v čísle 37. Sem přelétaly uhlíky a oharky. 2 muži stáli na střeše a za pomoci mokrých hadrů a větví se podařilo toto stavení uchránit.

Kapitola 4 – SDH po I. světové válce.

Činnost sboru byla za první světové války značně ochromena, protože většina mužů byla na vojně. Doma zůstaly jen ženy, starší a nemocní lidé a mládež. A i ta byla po dovršení osmnáctého roku odvedena na vojnu. Proto po skončení války udělal sbor nábor nových členů a zahájil s velkou vervou svoji činnost. Nejdříve cvičili jenom starou ruční stříkačkou. Vše se změnilo rokem 1924, kdy sbor koupil motorovou stříkačku. V té době byl náš sbor jeden z nejlepších v celém okolí.

1919

Dne 25. března 1919 proběhla první poválečná valná hromada sboru. Na této schůzi došlo k obnovení činnosti sboru dobrovolných hasičů po první světové válce. Schůze se zúčastnilo 30 členů, z nichž 13 bylo členy v dřívějším období a 17 členů nově přihlášených. Na této schůzi byli první poválečné volby výboru a dalších funkcí. Starosta sboru byl zvolen Antonín Chvátal č.39, velitel – Josef Homola č.20, náměstek velitele – Rudolf Flesar č.10, jednatel – Ludvík Eis, (učitel v Poděšíně), pokladník – Jaroslav Dočekal č.9. O členství v obnoveném sboru byl velký zájem. Vždyť 30 členů, kteří se přihlásili je na poválečnou dobu, kdy se ještě někteří ani nevrátili z vojny a mnozí byli raněni nebo nemocni dostatečně výmluvné. Bylo dohodnuto, že v první fázi se sbor zaměří hlavně na zakoupení a doplnění výzbroje, výstroje a cvičením sbor uvést do předválečného stavu. Ale již 25. února při veselce přítele Františka Nejedlého, byla provedena sbírka a 41,-Kč, které se vybraly, byly věnovány na hasičské potřeby. 3. srpna předvedli hasiči divadlo „Románek na horách“, a za výtěžek 128,-Kč bylo dokoupeno vybavení sboru. Po válce byl zvolen výbor hasičské župy polenské č.140, který tvoří tito funkcionáři: starosta: Vomela Theodor, náměstek: Vomela Bohdan, oba Malá Věžnice, jednatel: Linhart Karel, Dobroutov, pokladník: Wollman Adolf, obuvník Polná, 18. května byl založen „Svaz dobrovolného hasičstva Československého“

1920

21. srpna 1920 odchází jednatel sboru Ludvík Eis do Dolní Věžnice jako správce školy a za něho převzal jednatelství Jaroslav Dočekal č.9.

1921

Další valná hromada proběhla 10. února 1921, které se účastní 28 členů, z 30 činných. Jeden z hlavních programů byly doplňovací volby. Starostou sboru byl zvolen Antonín Chvátal č.39, velitel – Josef Homola č.20, náměstek velitele – Rudolf Flesar č.10, jednatel – Jaroslav Dočekal č.9, pokladník – František Nejedlý č.14, přehlížitelé účtu – Josef Flesar č.7, a Václav Sláma č.29, člen výboru – František Stránský č.13, a Josef Hanus č.63, náhradníci výboru – Josef Flesar č.7, a Stanislav Chvátal č.47, dozorce náčiní – Josef Sochor č.27, nadlezec – Josef Hanus č.63, lezci – Josef Flesar č.7, Josef Pařík, Stanislav Chvátal, Josef Dobrovolný č.32, Václav Sláma č.29, a Josef Jágr č.2, členi u stříkačky – Václav Doležal č.15, Josef Kašpárek č.18, Emanuel Šurnický č.53, Václav Bečka č.22, Antonín Jágr č.2, Adolf Sláma č.28, Adolf Kašpárek č.18 a Vojtěch Šmiraus č.50. Trubači Jan Pařík č.35 a Josef Homola č.20. Noví členové se přihlásili: Václav Doležal, Josef Kašpárek, Emanuel Šurnický, Václav Bečka, Antonín Jágr, Adolf Sláma, Adolf Košák a Vojtěch Šmiraus. 16. ledna1921 proběhl v sále hostince hasičský ples. 12. června vykonal přehlídku sboru župní dozorce Petr Lövl.

1922

Dne 12. ledna 1922 se uskutečnila další valná hromada v sále hostince přítele Emanuela Šurnického za přítomnosti 29 členů, na které proběhly doplňovací volby. Starosta sboru byl zvolen opět Antonín Chvátal č.39, velitel – Rudolf Flesar č.10, náměstek velitele – František Stránský č.13, jednatel – Jaroslav Dočekal č.9, pokladník – František Nejedlý č.14, výbor – nadlezec – Josef Hanus č.63, dozorce náčiní – Josef Sochor č.27, náhradníci výboru – Václav Sláma č.29, a Václav Doležal č.15, revizoři účtu – Emanuel Šurnický č.53, Josef Stehlík č.3, Václav Doležal č.15, četař – Václav Sláma č.29. Hasiči uspořádali dne 8. ledna 1922 v sále hostince další hasičský ples. V té době také hasiči drželi 2 členné hlídky a to vždy o zábavách a divadlech. Poplatek byl stanoven 10,-Kč pro každého při zábavě a 5,-Kč o divadle.

9. července se účastnil sbor župního sjezdu v Janovicích. Dále byl pořádán samaritský kurs obvodním lékařem Dr. Jaroslavem Vašákem, kterého se účastnili Jaroslav Dočekal, František Nejedlý a Antonín Chvátal. Hasiči také dbali na svoji výzbroj a výstroj. V letošním roce opravili své přilby, lezecké pásy, 2 povelky. Nově byly koupeny 3 blůzy, 6 souborů čamar, 1 povelka, označení činovníků na oděv. Na toto všechno přispívala nejen obec a hasiči, ale i divadelní ochotníci, kteří byli vesměs také hasiči a výtěžek z představení, který nepotřebovali, darovali sboru.

1923

V pátek 6. dubna 1923 v 9 hodin ráno vypukl v Sirákově požár v domě číslo 17 u pana Untendorfského a při velkém jižním větru a suchu zachvátil a zničil 18 domů, školu a kapli mimo to poškodil střech u č.12. Úplně shořely domy číslo: 17, 18, 21, 22, 13, 45, kaple, 42, 39, 38, 37, 36, 7, 49, 6, 48, 4, 2, 1, a u čísla 5 zůstala jen stodůlka. Jakmile učitelé zpozorovali dým a poplach v 9,30, vyvedli ze tříd všechny děti bez úrazu. Mnozí lidé byli na poli nebo ve městě, první chvíli byl zmatek, neboť návsí se valil hustý a černý dým, takže to velmi překáželo v záchranných pracech a v krátkédobě se již rozšířil na všechny uvedené domy a školu, kde šindelová střecha záhy chytila. Učitelé vynášeli z tříd pomůcky, obecní knihovnu a úřední knihy. Když již prohořel strop, protože na něm nebyly dlaždice, nemohl nikdo dovnitř a tak lavice, skříň, tabule, a žákovská knihovna shořela. V poledne bylo již po ohni, neboť 14 hasičských sborů z celého okolí zamezilo dalšímu šíření ohně. Z kaple shořela šindelová střecha a báň plechem pobitá se zřítila a přerazila dole kříž na 5 kusů. Ohořelé trámy a zbytky doutnaly po celou noc. Hlídky hasičské a četníci bděli s pohořelými. V sobotu o sedmé hodině ráno vzdor všemu úsilí začal hořeti nad 1 třídou strop, kde doutnaly trámy a prkna pod dlaždicemi, které byli lidé nuceni rozházet, aby oheň uhasili. Strop prohořel jen v rohu u kamen, takže lidé vynesli lavice a vše nářadí okny ven. V sobotu přijela komise odhadnout škodu a zahájila hned pomocnou akci. Okresní starosta Dvořák Josef ze Záborné, Šmiraus z Bukové, Dr. Sova ze Skrýšova a jiní. Ze sousedních obcí vozili píci a obilí pro pohořelé.

13. května 1923 přehlížel sbor župní dozorce Petr Lövl. 22. července konal sbor požární cvičení v Nížkově se stříkačkou při okrskovém sjezdu a v nejkratším čase 2 minuty 47 vteřin dodal proud na vzdálenost 80 metrů. Potom se uskutečnil župní sjezd v Polné. V neděli 13. srpna pořádal sbor výlet do Karbarů a večer se konala taneční zábava. Při ukončení se ozvaly poplašné signály a v nejbližším okamžiku valily se oblaky dýmu a plamenů ze statku Josefa Homoly. Dík okamžité pohotovosti sboru již po pěti minutách po vypuknutí požáru chrlila stříkačka proud vody a v nejvyšší čas se podařilo zabránit šíření požáru. A tak se stalo, že hned po zábavě museli hasiči, muzikanti i občané rovnou k ohni hasit. Již v nezjištěný čas se sbor účastnil dalšího požáru a to statku Koláře v Janovicích. Oheň byl zavčas zdolán, takže se nerozšířil. Ve statkuKoláře shořelo domovní stavení, stáje i stodola. V pátek 19. listopadu večer se sbor úspěšně účastnil dalšího požáru, který vypukl ve statku Jana Musila v Sirákově. Musilovi shořela stodola. Stáje a domovní stavení se podařilo zachránit. Dne 18. prosince se uskutečnila mimořádná valná hromada v sále hostince přítele Josefa Dobrovolného za přítomnosti 28 členů, na které proběhly doplňovací volby revizora účtu za odstoupivšího Emanuela Šurnického. Zvolen byl Josef Kašpárek č.18. Dále bylo dohodnuto, že každou první neděli v 19 hodin uspořádají vzdělávací schůzi v oboru technickém a administrativním. Dále bylo dohodnuto doplnit výzbroj koupením pracovního obleku. Vždyť v letošním roce uspořádali devět pracovních cvičení. Dále se dohodli uspořádat 13. ledna 1924 hasičský ples v sále hostince Josefa Dobrovolného. Zde si musíme povšimnout, že na plesu hrála hudba sboru dobrovolných hasičů Poděšín (kapelník Václav Doležal). 6. ledna byly zahájeny vzdělávací kurzy. Kurzy řídil jednatel sboru přítel Jaroslav Dočekal, který hlavně informoval o vývoji a technice hasících přístrojů, které byly v té době novinkou.

1924

V roce 1924 je ještě v živé paměti obyvatel utrpení pod Rakouskou monarchií a světová válka, a tak lidé oslavují vše české. Proto i 15 členů našeho sboru z 31 činných, se účastnilo zájezdu do Přibyslavi na oslavu 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a zároveň tímto rokem začala v Poděšíně zlatá éra sboru dobrovolných hasičů. 19. ledna proběhla řádná valná hromada za účasti 26 členů, na které proběhlo hodnocení předešlého roku. Především to byla účast na čtyřech požárech. První požár byl 9. dubna v Sirákově, kde přičiněním členů sboru byly uchráněny před ohněm budovy pana Sobotky, Fišara, Hladíka a Blažka. Druhý požár byl v Poděšíně a dík okamžité pohotovosti sboru bylo zachráněno další šíření, takže vyhořelo jen obytné stavení a stáje pana Homoly. Zanedlouho na to se členové sboru účastnilipožáru v Janovicích a nakonec opět v Sirákově, kde shořela příteli Musilovi stodola. Sbor se účastnil se svoji stříkačkou okrskového cvičení v Nížkově, kde provedl cvičení s plným úspěchem. Zapisovatel Jaroslav Dočekal k tomuto napsal „Jest jenom si přáti, aby sbor svoji dobrou pověst si udržel a dále ve výcviku pokračoval, aby mohl být ostatním sborům vzorem“. Jako každoročně byli zvoleni 3 revizoři účtu a to Stehlík Josef, Kašpárek Josef, Jágr Josef. Jednatel sboru přítel Jaroslav Dočekal se zúčastnil sjezdu Čs. Hasičstva v Praze 30.6 – 1.7.1923. Jako posledním bodem programu byl návrh přítele jednatele na zakoupení motorové stříkačky a tato myšlenka byla členy uvítána a usneseno jednati v této věci a k tomu pověření dostal sám jednatel přítel Jaroslav Dočekal. Další jednání ohledně koupi stříkačky proběhlo 3. února, kdy valná hromada SDH podala žádost k obecnímu úřadu o zaručení vypůjčeného obnosu a hrazení úroku. Tuto žádostzastupitelé obecního úřadu dne 23. února schválili a následně za dva dny 25. února byla doporučeně odeslána objednávka se stanovenými podmínkami firmě ing. Bohuslav Ebert a spol. v Praze na motorovou pumpu závěsnou typu „DELAHAYE“ na výkon 15.000 litrů za hodinu. Další schůze proběhla 9. března 1924 a bratr jednatel Jaroslav Dočekal jako hlavní bod podal zprávu ohledně objednání motorové stříkačky. Uvedl, že stříkačka byla objednána bez výtlačných hadic a proudnic za cenu 18.000,-Kč. (mimo 2% daně z obratu, franko Praha nádraží). Koupeny byly 2 díly hadice na tlak 18 atm. a jedna proudnice. Tím docíleno oproti dnešní ceně motorové stříkačky o 5.600,-Kč levněji se stejnou výzbrojí. Ohledně usnesení a zkoušce o předání motorové stříkačky, ujednáno trvati na tom, aby stříkačka byla ještě vyzkoušena v Poděšíně a zde předána. Ohledně župního sjezdu, který na místo v Nížkově projektován v Poděšíně na výborové schůzi župní, usneseno toho se domáhati.Tento sjezd se nakonec konal v Dobroutově). V této době probíhaly schůze v rychlém sledu za sebou. Další proběhla 13. března, kterou zahájil opět bratr jednatel Jaroslav Dočekal. Jako hlavní bod podal zprávu o koupení motorové stříkačky, Francouzské firmy značky „Delahaye“. Celková cena stříkačky byla 18.360,-Kč. Po schválení valné hromady byla podána obecnímu úřadu žádost o zaručení vypůjčeného obnosu a hrazení úroků. Ve schůzi obecního zastupitelstva a obecní finanční komise byla příznivě vyřízena a půjčka zaručena i hrazení úroků obcí povoleno. Dne 26. března 1924 podal o schůzi sboru, jednatel Jaroslav Dočekal zprávu o zkoušce motorové stříkačky na vzorkových veletrzích, kde byla naše motorová stříkačka vystavena a potom zkoušena. Zkoušky dopadly v každém směru výborně. O tom svědčí dobrozdání o motorové pumpě ze dne 10. dubna, viz příloha. 6. dubna byla sboru předána motorová stříkačka. O týden později 10. dubna proběhlo rozdělení činných hasičů na tři čety a sice: 1. lezci, jichž bylo osm členů, 2. k obsluze ruční stříkačky, jichž bylo 12 členů, 3. k obsluze motorové stříkačky bylo 6 členů. Skladiště sboru je ve školní budově se vchodem na straně severní.

Fotografování sboru u nové motorové stříkačky čtvrtek 29.5.1924. Z leva Dočekal Jaroslav (9) *1896 +1960, Chvátal Rudolf (39) *1904 +?, Stehlík Josef (3) *1893 +1962, Nejedlý František (14) *1894 +1988, Rychecký František (52) *1895 +?, Rosecký Josef (11) *1901 +1980, Hanus Josef (63) *1884 +1960, Homola Jan (20) *1897 +1948, Pařík Josef (37) *1894 +1938, Dobrovolný Josef (32) *1896 +?, Jágr Josef (2) *1897 +1936, Pařík Jan (35) *1897 +?, Rosecký Václav (5) *1904 +1956, Homola Josef (20) *1897 +1948, Chvátal Antonín (39) *1865 +1954 – starosta sboru, Stránský František (13) *1883 +1955, Flesar Rudolf (10) *1887 +1935.

1925

Další valná hromada proběhla 3. ledna 1925, na které proběhly doplňovací volby za přítomnosti 28 členů ze 33 členů (31 činných).Starostou sboru byl zvolen opět Antonín Chvátal č.39, velitel – Jaroslav Dočekal č.9, náměstek velitele – Rudolf Flesar č.10, jednatel – Richard Markvart (učitel v Poděšíně), pokladník – František Nejedlý č.14, výbor – Václav Sláma č.29 a František Stránský č.13, náčelník motorové stříkačky – František Nejedlý č.14, náčelník ruční stříkačky – Josef Jaroš č.1, nadlezec – Josef Hanus, náhradníci do výboru – Josef Hanus a Josef Jaroš, revizoři účtu – Josef Jágr č.2, Josef Stehlík č.3 a Josef Kašpárek č.18. dále bylo rozhodnuto uspořádat 1. února hasičský ples. Zábavní výbor: Pokladna: Hanus Josef, Flesar Rudolf, Jaroš Josef. Pozvánky: Enderle Václav, Chvátal Antonín. Dekorace sálu: Homola Jan, Jágr Josef, Svoboda Jan, Rychtecký František, Dobrovolný Josef. Hlídku požární policie mají Sochor Josef, Koumar František. Výdělek na plesu byl 441,-Kč. 6. dubna vykonal přehlídku hasičský dozorce Valášek z Chrudimi. Letos poprvé se sbor účastnil požáru novou motorovou stříkačkou v Záborné. Podle zápisu se stříkačka dobře osvědčila. Můžeme být dnes rádi, že neprošel návrh některých členů na prodej ruční pojízdné stříkačky. 12. července proběhl župní sjezd v Sirákově. Na Silvestra uspořádal dramatický odbor divadelní představení „Na selském gruntě“, výdělek 70,-Kč

Živelné pohromy: 11.5.1925. Sirákov. Po značném suchu snesla se v pondělí dne 11. května 1925 odpoledne ke 4. hodině nad krajinou bouře s prudkým lijákem přes 2 hodiny trvajícím. Nesmírné proudy vody hrnuly se svahů a brzy rybník u mlýna přeplněn vodou, jež valila se dravým proudem přes hráz a přeměnila vyschlý potok v širokou prudkou řeku. Kamenný most na silnici sirákovské byl stržen. Hráz u rybníka byla značně poškozena. Spleť kořenů olší a vrb na hrázi zabránila úplnému jejímu stržení. Pole na svazích utrpěla značných škod.

1926

Rok 1926 začal uspořádáním hasičský plesu dne 17. ledna. Zábavní výbor: Pokladna: Nejedlý František, Chvátal Antonín. Pozvánky: Homola Jan, Rosecký Václav. Dekorace sálu: Enderle Václav, Jágr Josef, Rychtecký František, Chvátal Václav, Pařík Jan. Pořadatelé: Hanus Josef, Sochor Josef. Hlídku požární policie mají Koumar František, Flesar Josef. V létě 18. července se hasiči rozhodli požádat župní výbor v Polné o uspořádání župního sjezdu v Poděšíně v roce 1927 a zavrhli půjčení motorové stříkačky na čerpání vody při stavbě mostu na zdejší silnici k Sirákovu. Sbor se účastnil při záchranných pracích při požáru v Nížkově a v Záborné. Dále se hasiči účastnili župního sjezdu v Sirákově. Sbor měl 32 činných členů.

1927

Také rok 1927 začal uspořádáním hasičského plesu dne 9. ledna. Zábavní výbor: Pokladna: Nejedlý František, Chvátal Antonín. Pozvánky: Chvátal Antonín ml., Svoboda Jan. Pořadatelé: Hanus Josef, Flesar Rudolf. Hlídku požární policie mají Dočekal Jaroslav, Stehlík Josef. V květnu byl velitel našeho sboru přítel Jaroslav Dočekal č.9, zvolen župním dozorcem župy polenské a zároveň se účastnil krajské hasičské školy v Německém Brodě. Sbor se účastnil dvou požárů a to 17. června v Janovicích a v nezjištěný čas v Polné. Na konci roku byl stav členů 33.

Největší akcí našich hasičů bylo uspořádání sjezdu Polenské župy. Tento sjezd naplánoval sbor dobrovolných hasičů na 26. června a když bude špatné počasí tak na 29. června. Nevím jaké bylo tehdy počasí, ale sjezd se nakonec konal až 24. července 1927 na humenním pozemku pana Josefa Dobrovolného. Sjezd zahájil na župní valné hromadě a úvodní proslov pronesl velitel sboru v Poděšíně a zároveň župní dozorce pan Jaroslav Dočekal č.9. Cvičení se zúčastnily 4 sbory s 5 stříkačkami a sice Poděšín, dvě stříkačky, motorová a ruční, dále Sirákov, Nížkov, Rosička. Hájeny byly objekty na malé straně. Součinnost sborů fungovala bezvadně. Za nejkratší dobu 2 minuty 37 vteřin dodala vodu ruční stříkačka z Poděšína. Na sjezdu byly prodávány pamětní odznaky (500 kusů) s textem “ V upomínku na 25 let trvání hasičského sboru a župní sjezd v Poděšíně roku 1902 – 1927″, bohužel se mě nepodařilo žádný pamětní odznak sehnat. Župní zástupci hodnotili celou akci jako bezvadně provedenou. Po cvičení proběhla valná hromada župy, při níž byli odměněni za 25 letou činnost ve sboru Antonín Chvátal – starosta, Josef Hanus – náčelník lezců, Josef Sochor – dozorce náčiní. Při této zdařilé akci hrála hudební skupina z Poděšína (kapelník Václav Doležal). Čistý příjem z akce byl 1945,-Kč. Župa Polenská číslo 140 pracovala v tomto složení: starosta – Bohdan Vomela, rolník, Malá Věžnice, náměstek – Vincenc Bečka, mistr truhlářský, Polná, jednatel – Antonín Valtr, soukromý úředník, Polná, pokladník – Adolf Wolman, župní dozorce – Petr Lövl, Polná.

29. prosince 1927 bylo na valné hromadě přítomno 24 členů z 32 činných. Tato schůze byla zahájena posmrtnou vzpomínkou na zemřelého člena Josefa Stehlíka, legionáře č.36. Tento nešťastník spadl na zahradě ze stromu hlavou přímo na kamenné koryto. Další bod byly volby výboru. Ve volbách byli zvoleni starosta sboru Chvátal Antonín č.39, velitel Jaroslav Dočekal č.9, náměstek velitele Rudolf Flesar č.10, náměstek starosty Josef Flesar č.7, Jednatel Josef Rosecký č.11, Pokladník František Nejedlý č.14, dozorce náčiní Václav Enderle č.49, vzdělavatel Richard Markvart č.45, instruktor Václav Sláma č.29, náčelník lezců Josef Hanus č.63, náčelník motorové stříkačky František Nejedlý č.14, náčelník ruční stříkačky Josef Jaroš č.1, revizoři účtu František Rosecký č.19, a Josef Rosecký č. 11. Dále byl SDH informován o změně titulu místo přítel se nyní budou hasiči oslovovat bratr.

1928

Letošní činnost zahájili hasiči 29. ledna 1928, kdy uspořádali hasičský ples se ziskem 669,-Kč. Na výborové schůzi dne 16. června 1928 schvalují členové návrh starosty hasičů Antonína Chvátala č.39 na zakoupení osobního automobilu jako předvozku k motorové stříkačce a zároveň k použití jako sanitní vůz. K zakoupení byl zmocněn za sbor bratr velitel Jaroslav Dočekal. 29. června podává velitel na schůzi zprávu o koupení a převzetí auta značky Renault pro sbor. Automobil byl koupen od pana Adolfa Dočekala, majitele autodopravy v Polné. Převzat byl velitelem Jaroslavem Dočekalem a jednatelem Josefem Roseckým dne 23. června za 10000,-Kčs. Na zaplacení auta byl opatřen úvěr bratrem velitelem. Za zakoupené auto musel být opatřen závěs pro zavěšení stříkačky. Chyba se stala v tom, že obec nedala k tomu schválení a také se nezavázala k umoření pohledávky za auto. To později vedlo k různým nepříjemnostem ve sboru i v obci. 14 našich hasičů se zúčastnilo župního sjezdu v Brzkově s novým autem a stříkačkou. 27. října uspořádali hasiči slavnost k desetiletému výročí trvání naší národní samostatnosti. K tomuto výročí přednesl bratr župní dozorce Jaroslav Dočekal dojemnou řeč, za kterou mu starosta sboru Antonín Chvátal poděkoval. 26. prosince proběhla valná hromada sboru, na které bylo řečeno, že sbor se účastnil slavnostního převzetí motorové stříkačky v Nížkově, slavnosti prezidenta ve Žďáře a na slavnosti poroby v Polné. Byli zvoleni revizoři účtů, a to Kašpárek Josef, Rosecký Rudolf. Dále velitel podal návrh na postavení pomníku padlých občanů naší obce v první válce. Tento návrh zůstal nerozřešen. Ke konci roku 20. prosince byla zaslána okresní politické správě v Německém Brodě žádost o udělení značky na auto. Počet členů sboru je 34.

1929

V roce 1929 byl opět podán návrh na postavení pomníku našich padlých bratrů a zajistit to měli Dočekal Jaroslav, Chvátal Antonín, Kašpárek Josef a Rosecký Josef. Pamětní medaile obdrželi Chvátal Antonín č.39, Hanus Josef č.63, Stránský František č.13 a Sochor Josef č.27. 10 členů se zúčastnilo slavnosti padlých vojáků v Sirákově, župního sjezdu ve Věžnici a okrskového cvičení v Nížkově. 23. června se 8 členů zúčastnilo hasičského sjezdu ve Věžnici. Dále se sbor s 10 členy a motorovou stříkačkou účastnil veřejného okrskového cvičení spojeného s hasičskou slavností v Nížkově. Dne 22. prosince podává bratr starosta hasičů Antonín Chvátal na členské schůzi návrh, aby byli rajfajsenkám Nížkov a Poděšín podány žádosti o podporu na zřízení praporu sboru dobrovolných hasičů. Návrh byl schválen. V tomto roce odstoupil pro nemoc zakládající člen přítel Chvátal Antonín č.39. Náš sbor měl 33 členů. Výbor hasičské župy polenské tvoří: starosta: Bohdan Vomela, rolník, Věžnička, náměstek: Vincenc Bečka, mistr truhlářský, Polná, jednatel: Antonín Valtr, úředník, Polná, pokladník: Adolf Wolman, továrník, Polná, župní dozorce: Jaroslav Dočekal, rolník, Poděšín, samaritán: MUDr. Václav Michálek, lékař, Polná, člen: Karel Sochor, obuvník, Polná. Dále Jaroslav Dočekal je náhradníkem ústředního výboru České zemské hasičské jednoty.

1930

1. června 1930 obdržel sbor dobrovolných hasičů v Poděšíně darem od spořitelních a záložních spolků v Nížkově a v Poděšíně spolkový prapor. A dne 9. června na svatodušní pondělí proběhlo za pěkného letního počasí svěcení spolkového hasičského praporu. Celá akce byla zahájena slavnostním průvodem, který začal na křižovatce Nížkov, Sirákov a šel po silnici ke kapli. U kaple proběhlo svěcení, které provedl důstojný pán z Nížkova. Po obřadu svěcení odešel průvod na zahradu bratra Rudolfa Flesara č.10, kde proběhla slavnostní veselice a různé zábavné podniky. Večer byla taneční zábava v hostinci bratra Josefa Dobrovolného. Sbor se účastnil okrskového cvičení v Záborné, 29. června župního sjezdu v Rosičce a při převzetí elektrické stříkačky v Matějově. Mezitím 12. ledna probíhá ještě hasičský ples. Pořadatelé: Chvátal Antonín, Nejedlý František, Dočekal Jaroslav, Flesar Rudolf, Hanus Jaroslav, Rosecký František, Jágr Josef, Šorf Josef, Enderle Václav, Svoboda Jan, Sochor Josef a Stehlík Josef. Čistý zisk byl 331,50Kč. Zvoleni byli též revizoři účtů a to Josef Kašpárek a Rudolf Rosecký. Dále se sbor v tomto roce účastnil hasičského sjezdu v Rosičce a okrskového cvičení v Záborné. Dále v červenci se sbor účastnil slavnosti k převzetí elektrické stříkačky v Matějově. Dne 26. prosince podává velitel na členské schůzi návrh, aby se auto Renault prodalo a pořídilo se auto Praga Alfa, silnější a větší, tento návrh byl schválen. Počet členů byl 28.

1931

Dne 11. ledna 1931 byl uspořádán hasičský ples. Pořadatelé: Dočekal Jaroslav, Flesar Rudolf, Flesar Josef, Chvátal Antonín, Nejedlý František, Sochor Josef, Koumar František, Šimek František, Hanus Josef, Šorf Josef, Dobrovolný Josef a Enderle Václav. Výdělek 86,40Kč. 15. ledna proběhla volební valná hromada za účasti 28 hasičů. Volby výboru proběhly s těmito výsledky. Starosta sboru byl opět zvolen Antonín Chvátal, náměstek starosty Josef Flesar, velitel Jaroslav Dočekal, náměstek velitele Rudolf Flesar, jednatel Josef Rosecký, pokladník František Nejedlý, revizoři účtu Josef Kašpárek a Rudolf Rosecký, četař motorové stříkačky František Nejedlý, četař ruční stříkačky Rudolf Rosecký, dozorce náčiní Václav Enderle, náčelník lezců Josef Jágr, lezci Josef Homola a Jan Šimek. V únoru bylo prodáno auto Renault za 3250,-Kč, které koupil Anděl František, autodílny v Německém Brodě. 22. února byla okresnímu finančnímu ředitelství v Čáslavi zaslána žádost na odhlášení auta Renault, úřední značka 0 – XVIII – 956. Hned nato bylo koupeno auto Praga Alfa za 6700,-Kč. 28. února byla zaslána žádost okresnímu úřadu v Německém Brodě o přihlášení auta Praga Alfa číslo 0 XLV – 837. 18. listopadu zasílá sbor žádost o udělení podpory za přípřež k požáru v Olešné. 27. prosince proběhly doplňovací volby s těmito výsledky: Starostou byl zvolen Rudolf Flesar, náměstek velitele František Nejedlý, četař motorové stříkačky Josef Šorf.

1932

24.6.1932. Sirákov. Dne 24. června 1932 ve 2 hodiny v noci vyhořel hostinec Martina Čepla. Příčina požáru nebyla zjištěna. Po požáru byl hostinec zvětšen a nad střední částí bylo vystavěno 1. poschodí. Byla to první patrová budova ve vsi. 6. října 1934 v 10 hodin dopoledne vyhořel opět hostinec Františka Čepla č.55. Hostinec byl postaven jako po požáru v roce 1932, jen poschodí již vystavěno nebylo.

23.7.1932. 23. července 1932 byla bleskem zapálena usedlost Adolfa Pařízka čp. 23. Poskytnuta byla pomoc místními hasiči a sousedy, ale celé stavení vyhořelo. A jmenovaný ještě téhož roku postavil nové stavení.

18. prosince 1932 se sešel výjimečně výbor v místnosti bratra Dočekala a řešil neúčast některých členů na schůzích a veřejných cvičeních. Proto rozhodl tyto členy přeložit od stříkaček a lezců do ochránců. 22. prosince byl zvolen do funkce pokladníka za odstoupivšího Františka Nejedlého Josef Stránský. Pravděpodobný důvod odstoupení je, že František Nejedlý vykonává ještě funkci náměstka velitele. Tento rok se naši hasiči účastnili pohřbu starosty župy polenské pana Theodora Vomely z Věžničky.

1933

V roce 1933 zahájili hasiči už 8. ledna kdy uspořádali „hasičský věneček“ a přípravný výbor tvořili tito hasiči: Stránský Josef, Rosecký František, Hanus František, Šimek František, Svoboda Jan. 13. května jednali hasiči ve skladišti sboru ohledně prodeje auta Praga Alfa. Po delší debatě bylo usneseno auto neprodat a ponechat ho jako předvozek motorové stříkačky a pro první pomoc v nutných případech jako vůz sanitní. 8 členů sboru se přihlásilo ku cvičení ze žerděmi pro župní sjezd který se koná v Polné. Výcvik ze žerděmi povede okrskový náčelník bratr Šimek z Nížkova. Na sklonku roku, 28. prosince proběhly řádné volby na volební období tří let. Do nového výboru byli zvoleni tito hasiči: Starosta Rudolf Flesar č.10, náměstek Josef Homola č.20, velitel Jaroslav Dočekal č.9, zástupce velitele František Nejedlý č.14, jednatel Josef Rosecký č.11, pokladník Josef Jágr č.2, dozorce náčiní Václav Enderle č.49, člen výboru Václav Chvátal č.39. Zástupce do župní valné hromady Václav Chvátal, revizoři účtu František Hanus č.46, a František Koumar č.44, náčelník motorové stříkačky Josef Šorf č.26, náčelník ruční stříkačky Rudolf Rosecký č.43, náčelník lezců Josef Jágr č.2. Obecní zastupitelstvo schválilo Hasičskému sboru v Nížkově 150.-Kč za výlohy při požáru v Poděšíně v roce 1933. Počet činných členů byl 26.

V nezjištěný den roku 1933 vyhořel domek pana Košáka č.59. Celý domek lehl popelem. V měsíci říjnu o jedné hodině v noci ze dne 18. na 19. října, vypukl požár u Jaroslava Dočekala č.9, jemuž padla za oběť stodola a kůlna. Bylo celkem klidně, ale brzy po vypuknutí vznikl vítr, a tak se požár rozšířil na sousední stavení Josefa Bláhy č.8, jemuž shořelo obytné stavení i se stodolou. Občané pomáhali zachraňovat, co mohli. Zakročením hasičských sborů z Poděšína, Sirákova a Nížkova byl zhoubný živel zdolán. Ještě několik dní museli místní hasiči hlídat u doutnajících oharků. Oba majitelé dali se opět brzy do stavby, takže do zimy z části své budovy opravili a pokryli.

1934

Jako každoročně svou činnost hasiči zahájili již tradičním Hasičským plesem, který se konal 21. ledna 1934. Pořadatelé: Šimek František, Rosecký František, Hanus František, Šimek Václav, Činčera František, Jágr Josef, Flesar Rudolf. Na výroční schůzi 21. prosince byli zvoleni noví revizoři účtů. (revizor účtu se tehdy volil jenom na jeden rok). Revizoři byli zvoleni František Hanus a František Šimek. Další bod programu byla choulostivá věc – co s autem? Dluh byl 14.449,-Kč a jeho umořování šlo velmi pomalu, protože auto potřebovalo dost oprav, mělo velkou spotřebu benzinu i oleje. Sboru hrozilo úplné rozpadnutí, mnozí již vystupovali z obavy, že obec neuznala koupi auta a že členové sami budou muset schodek uhradit. Rozčilení u sboru i v obci bylo značné. Aby se vše uklidnilo, nabídli hlavní funkcionáři dobrovolné dary a to:

Rudolf Flesar dá splátku na auto 1000,-Kč jako dar, Antonín Chvátal 1000,-Kč jako dar, Jaroslav Dočekal 1500,-Kč jako dar a Josef Rosecký 1500,-Kč. Celkem darováno 5000,-Kč.

Podepsáni: Rosecký Josef, Dočekal Jaroslav, Chvátal Antonín, Flesar Rudolf dárci a Homola Josef – náměstek starosty, Jágr Josef – pokladník jako svědkové. Bratři Chvátal a Dočekal zaplatili svoji částku hned, Josef Rosecký dal 1000,-Kč a zbytek mu byl odpuštěn. Rudolf Flesar zemřel a vdově paní Flesarové byl dluh odpuštěn. Zápis o požární prohlídce ze dne 9. října 1934 praví: Dle nařízení okresního úřadu v Německém Brodě a ustanovení § 8, řádu policie požární ze dne 25.5.1876, provedena byla požární prohlídka. Závady, které byly zjištěny, musí být nejpozději do osmi dnů odstraněny, což bylo dotyčným majitelům sděleno. Rovněž vzato na vědomí, že hasící zařízení je v úplném pořádku a vyhovuje bezpečnosti obce. V letošním roce byl sjezd župy uspořádán v Záborné.

1935

Rok 1935 začal také hasičským plesem 13. ledna. Pořadatelé: Hanus František, Šimek František, Svoboda Jan, Rosecký František, Šimek Václav, Svoboda Jan, Jágr Josef, Rychtecký František. Dále hasiči pořádali o ostatcích, o pouti, o posvícení taneční zábavy. Hasičský sbor dále 6. března zapálil hranici na počest 85 narozenin T.G.Masaryka. Velitel hasičů pan Jaroslav Dočekal promluvil o jeho významu. Volbu druhého prezidenta republiky Dr. Eduarda Beneše obec vzala s radostí na vědomí. Ochotnický spolek sehrál v březnu divadelní drama. 7. dubna obecní zastupitelstvo jednalo o dluhu za motorovou stříkačku, koupenou v roce 1924 a rozhodlo zbývající dluh 2000.-Kč a úroky zaplatit k 1.1.1936 čímž bude dluh úplně umořen. 29. září se konala mimořádná valná hromada, na které proběhly mimořádné dočasné volby některých činovníků. Václav Sláma č.29 byl zvolen novým starostou hasičů za zemřelého starostu Rudolfa Flesara č.10. (zemřel 14.4.1935 ve věku 48 roků). Velitelem sboru byl zvolen Bedřich Borský, řídící učitel v Poděšíně. Řádné volby proběhly 13. října s těmito výsledky. Starosta Václav Sláma č.29, náměstek starosty Josef Homola č.20, velitel Bedřich Borský č.45, náměstek náčelníka František Rosecký č.19, jednatel František Homola č.17, pokladník Josef Jágr č.2, revizoři účtů Josef Šorf č.26 a Jan Svoboda č.24, členy výboru Josef Stehlík č.3, zbrojmistr Václav Enderle č.49, náčelníci oddělení: u motorové stříkačky Josef Šorf, u ruční stříkačky Rudolf Rosecký č.43, lezců Jágr Josef. Samaritským náčelníkem byl zvolen Václav Chvátal č.39 a členy Jaroslav Dočekal č.9 a Antonín Doležal č.4. Náhradníci výboru František Rychtecký č.52. Vzdělavatelem Jaroslav Dočekal č.9. Členové smírčího soudu zvoleni: Josef Sochor č.27, František Rychtecký č.52 a František Koumar č.44. další členové sboru: Václav Činčera č.16, Flesar Rudolf č.10, Chvátal Stanislav č.33, Rosecký Josef č.11, Šimek František č.12, Šimek Jan č.25 a Šimek Václav č.5. Bratr Josef Rosecký č.11, se uvoluje že zaplatí sboru částku 1500,-Kč jako dar. 17. října podává sbor dobrovolných hasičů žádost o schválení nových stanov. Obecní zastupitelstvo jednomyslně stanovy schválilo. Na valné hromadě 8. prosince se členové sboru dohodli, že na schůzích a při cvičení, tedy vždy ve službě, si navzájem budou tykat. Přestoupením tohoto dohodnutí bude trestáno pokutou 1,-Kč, která propadne samaritánskému oddělení místního sboru. Na Silvestra sbor hrál divadlo a to jednoaktovka „30 HP a smůla“ a jednoaktovka „Jak melde…….“. po divadle měla hrát místní kapela (kapelník Václav Doležal). Jak se ale na Silvestra zjistilo, kapela byla již zadána, protože měla hrát v Nížkově.

Proto bylo posláno pro kapelníka pana Václava Doležala, s kterým konečně sjednáno, aby šli hrát aspoň ti, kteří jsou zbylí.

Po divadle proběhl veselý večer s programem a pak taneční zábava a připíjení na zdraví v roce 1936.

1936

Hasičský sbor uspořádal dne 26. ledna 1936 ples, výdělek 240,-Kč, o ostatcích, o pouti a o posvícení taneční zábavy. Dne 6. března sbor zapálil vatru na počest 86 let prezidenta – Osvoboditele. Dále sbor deleguje pro CPO (civilní protiletecká obrana) Františka Homolu, Františka Roseckého, Rudolfa Roseckého, Václava Chvátala a Václava Enderle. Sbor také své členy v CPO pojistil viz zápis:

„Pojištění členů CPO, proti úrazu a zákonné odpovědnosti. Usneseno: Úrazové pojištění pro členy CPO se zadá dle nabídky 15.000.-Kč za úraz končící smrtí až do 40.000.-Kč, pro případ trvalé invalidity 10.-Kč denně, pro případ dočasné invalidity za 3.-Kč. Pojištění zákonné odpovědnost

i: 50.000.-Kč pro případ poranění, poškození, nebo usmrcení jedné osoby, 200.000.-Kč pro více osob, 10.000.-Kč za poškození věcí. Obě pojistky uzavřou se u banky Slávie jako nejlevnější.“

Dále bylo schváleno zakoupiti pro výstroj výkonných složek CPO 12 kusů přileb dle přípisu okresního úřadu a zakoupení jedné protiplynové masky se cvičným filtrem v ceně 181.30 Kč. 7. června se konalo v Janovicích velké župní cvičení. 15. června byl náš sbor u požáru v Sirákově, kde hořelo stavení paní Hanusové. 21. června se v Jihlavě konal sjezd celé českomoravské organizace. Za náš sbor se ho účastnili tito bratři hasiči: Josef Rosecký, Rudolf Flesar, Josef Homola, Bedřich Borský a František Homola. Dále se náš sbor zúčastnil župního sjezdu v Janovicích. 13. prosince proběhly doplňkové volby za zemřelého Josefa Jágra. (zemřel 25.11.1936 ve věku 39 roků). Nový pokladník byl zvolen hostinský Josef Rosecký. Letošní rok sbor uspořádal 4 praktické a 5 teoretických cvičení. Ze cvičení byl osvobozen starosta sboru a župy Jaroslav Dočekal. Byla opravena motorová stříkačka, vybílena zbrojnice a auto dáno na špalky, jelikož byla snaha umořit dluh. Provoz autem nebyl možný, protože sbor by musel platit pojištění, dále byla velká spotřeba benzinu a oleje i opravy stály dost, jelikož stroj byl starý a na okrese byly silnice ve stavu ubohém. Župní výbor tvořili tito hasiči: starosta: Jaroslav Dočekal – Poděšín, velitel: Václav Dřevo – Janovice, jednatel: Edvard Hejduk – Polná, pokladník: Josef Wölmann – Polná, dozorce: Josef Šimek – Nížkov. Dne 10. září vyšlo 1 číslo krajského hasičského časopisu „Hasičská stráž“. Zodpovědným redaktorem byl župní velitel Václav Dřevo. Časopis vydává polenská župa a ročně vyjde 10 čísel.

15. června 1936 vypukl požár v Sirákově u pana Františka Ondráka, č.35 v šest hodin ráno. Jelikož to bylo v senách, přišlo jen 6 hasičů a dotlačili sami motorovou stříkačku k ohni. Troubeno nebylo, protože trubači nebyli doma. Společným úsilím hasičů ze Sirákova a Poděšína se podařilo uhájit sousední stavení Matěje Chv

átala č.52, Martina Holmana č.47, Starý domek č.35 však lehl popelem.

–>

1937

Rok 1937. Krajské schůze v Ledči n.S. se účastnili František Rosecký, Chvátal Stanislav a Flesar Rudolf. 26. června1937. Doplňující volby do výboru: velitel František Rosecký č.19, zástupce velitele Josef Šorf č.26, četař motorové stříkačky Václav Enderle č.49. Dne 20.9.1937 byla uspořádána členská schůze v místním hostinci Josefa Roseckého, kde proběhla tryzna za zemřelého Prezidenta Osvoboditele Tomáše Masaryka. Bratr starosta Václav Sláma zahajuje jednání, vítá přítomné a předává slovo župnímu starostovi, který ve své hodinu trvající řeči oceňuje život a práci zemřelého prezidenta osvoboditele. Povstáním přítomných byl proslov a smuteční tryzna zakončena. Župním rozkazem se má tříčlenná deputace účastnit 28. října na uvítání hostů do Polné a zbytek sboru, aby se účastnili oslav v Polné. Přihlásilo se 10 hasičů.

1938

23. ledna 1938 bylo na výborové schůzi schváleno prodat hasičské auto. Auto chce koupit pan Jaroslav Dočekal č.9 za 600,-Kč. 30. ledna hasiči uspořádali taneční zábavu. Pořadatelé: Václav Sláma, Josef Homola, František Hanus, Josef Stránský, Josef Sochor, František Koumar a výdělek byl 950,-Kč. 19. února se na členské schůzi jednalo a bylo usneseno podat žádost o podporu na stavbu hasičské zbrojnice. 15. prosince proběhla řádná valná hromada. Na této valné hromadě proběhly volby do výboru SDH. Starostou byl opět zvolen Václav Sláma, zástupce starosty František Koumar, velitel František Rosecký, zástupce velitele Josef Šorf, jednatel František Homola, pokladník Josef Rosecký hostinský, revizoři účtu: Václav Činčera a Josef Nejedlý, členi výboru: Josef Stehlík a Václav Enderle, náčelníci oddělení: Václav Enderle, František Šimek a Václav Činčera, vzdělavatel Jaroslav Dočekal, členové smírčího soudu: Josef Sochor a František Koumar. Dále byl zrušen prodej osobního automobilu.

1939

29. ledna 1939 proběhl tradiční hasičský ples, který pořádali tito hasiči: Václav Sláma, Václav Enderle, Josef Šorf, František Rosecký, Václav Činčera a František Koumar. „Mimořádná valná hromada proběhla 5. března o 7 hodině večer v místnosti bratra Josefa Roseckého za minimální účasti osmi členů. Vzhledem k nepatrné účasti členstva, v němž je vidět zřejmou nechuť k práci, všichni přítomní funkcionáři se svých funkcí vzdávají. Dalších návrhů nebylo a mimořádná valná hromada byla rozpuštěna.“ Podepsání: František Homola, František Rosecký, František Koumar, Josef Šorf, Josef Rosecký, František Šimek, Václav Činčera a Josef Nejedlý. Novámimořádná hromada za daleko větší účasti členské základny proběhla 8. března v místnosti OÚ, proto mohly proběhnout mimořádné volby. Starostou byl zvolen Václav Sláma č.29, zástupce starosty Josef Sochor č.27, velitel Josef Šorf č.26, podvelitel František Dobrovolný č.30, jednatel František Homola č.34, pokladník Václav Enderle č.49, vzdělavatel Jaroslav Dočekal č.9, zbrojmistr František Koumar č.44, člen výboru: František Rosecký č.19 a Václav Činčera, přehlížitelé účtu: František Hanus a Josef Nejedlý č.14, četař motorové stříkačky František Flesar č.10, četař ruční stříkačky František Šimek, četař lezců Václav Činčera, oběžníkem Josef Nejedlý. Den 11. listopad 1939 byl historickým mezníkem Svazu českého hasičstva v Čechách a na Moravě. Bylo to jeho ustavení jako vrcholné složky hasičstva. Svaz zahrnuje obě zemské hasičské jednoty: Českou a Moravskou. Jeho stanovy byly schváleny dne 11. září 1939. Náš sbor byl zařazen pod župu v Jihlavě. Jihlavská župa byla rozdělena do několika okrsků. Náš sbor byl zařazen pod okrsek Polná, spolu se sbory Hrbov, Plandry, Sirákov, Věžnička, Brzkov, Janovice, Poděšín, Střítež, Záborná, Dobroutov, Jiřín, Štoky, Zborná, Hlávkov, Nížkov, Rosička, Věžnička – všichni z okresu Jihlava a Frýndava, Jílemník, Šejdorf, Pohlad, Ves Dlouhá – všichni z okresu Německý Brod. Okrskový výbor tvořili tito hasiči: starosta – Dočekal Jaroslav, Poděšín, náměstek – Kuklík Václav, ředitel měšťanské školy, Polná, velitel – Anichober Alois, skladník, Polná, zástupce velitele – Klusáček Karel, sedlář, Štoky, jednatel – Hejduk Eduard, městský důchodní, Polná, pokladník – Wolman Adolf, továrník, Polná, výbor – Škoudil Josef, řídící učitel, Věžnička, Suchý František, zástupce pojišťovny, Polná, Pařík Karel, zedník, Polná, technik – Šmíd Josef, učitel, Brzkov.

1940

V zápisech roku 1940 se dovídáme že 18. února obdrželi nové blůzy, čapky a opasky tito hasiči: Václav Činčera, Josef Flesar, František Hanus, Josef Hanus, Stanislav Chvátal, Josef Nejedlý, Ladislav Sláma, Václav Šimek, Josef Šorf.

1941

8. června 1941 schvaluje sbor nové stanovy z důvodu přistoupení k Moravské Zemské hasičské jednotě. Podepsáni: Jaroslav Dočekal, František Homola, Josef Šorf, Václav Enderle, František Koumar, Václav Činčera, Vavřinec Chalupník, Stanislav Chvátal, Josef Nejedlý, Josef Hanus, Josef Sochor. Dále byl novým podvelitelem zvolen Stanislav Chvátal.

1942

18.1.1942. Na valné hromadě proběhly doplňkové volby. Novým starostou byl zvolen František Homola č.17, velitel Josef Šorf, jednatel Rudolf Flesar, ostatní funkce zůstávají beze změny. Dále se hasiči usnesli požádat obec, aby postavila sboru novou zbrojnici. Podepsáni: Homola František, Šorf Josef, Flesar Rudolf, Činčera Václav, Nejedlý Josef, Chvátal Stanislav. Landa Filip, Hanus Jaroslav, Hanus Josef, Šimek František, Sochor Josef, Enderle Václav. Spolek měl vždy svůj majetek a byl si samostatný až do letošního roku, kdy přechází veškerý majetek, určený k účelům požární ochrany, do správy majetku obce. (viz nařízení ministerstva vnitra z 18.6.1942. Obec tak přejímá i všechny závazky vzniklé hasičským sborům při pořizování hasičského materiálu.

1943

1943 byl okrskovým velitelem Josef Kuba z Nížkova.

1944

Rok 1944. Sbor se účastnil jednoho ohně v Nížkově u pana Vytlačila. Byl proveden 2x poplach. Sbor ve válce držel požární hlídky, které prováděli členové sboru ve svých stejnokrojích.

Kapitola 5 – SDH po II. světové válce.

Činnost po 2. Světové válce byla obnovena a nebo spíše přes válku nebyla ukončena, a tak po válce rychle přešla v aktivní činnost. Menší krize přišla v roce 1948, kdy činnost ukončilo najednou asi 10 členů, ale přijmutím nových členů činnost sboru nadále pokračovala.

1945

9.1.1945. O valné hromadě za účasti 15-ti členů byli do sboru přijati Jaroš Miroslav č.1, Palas Vratislav č.6, Rosecký Rudolf a Stehlík Bohumil č.36. Hlavní bod programu byla přednáška praporčíka Sedleckého o civilní protiletecké ochraně, hořlavých bombách atd. 22.7.1945. Proběhla mimořádná valná hromada za účasti 17-ti členů. Starostou byl opět zvolen František Homola č.17, náměstek Jan Homola č.34, čestný náměstek starosty zůstává nadále Josef Sochor, velitel Josef Šorf, podvelitel Stanislav Chvátal, jednatel Rudolf Flesar, pokladník Václav Enderle, ostatní funkce zůstávají nezměněny. 23.12.1945. Velitel na členské schůzi za účasti 17-ti členů oznamuje, že náš sbor byl přidělen k okresní hasičské jednotě číslo 16, do Havlíčkova Brodu. Dále byl přijat návrh na koupi pracovních stejnokrojů, pro hasičský sjezd, který se měl konat příští rok v Poděšíně, ale nakonec se nekonal. Noví členové sboru: Jaroš Miroslav č.1, Palas Vratislav č.6, Rosecký Rudolf č.38 a Stehlík Bohumil č.36.

1946

20.1.1946. Hasiči uspořádali v místnosti hostince Josefa Roseckého hasičský ples, na kterém hráli muzikanti hasičského sboru z Polné. Pořadatelé: Homola František, Flesar Rudolf, Jaroš Miroslav, Palas Vratislav, Rosecký František, Enderle Václav. Vstupné 25,-Kč. Celkový čistý zisk byl 7.040,-Kčs. Výdělek byl uložen na novou vkladní knížku do Kampelíkovy záložny v Poděšíně. 1.2.1946. Proběhla valná hromada, jeden z hlavních bodů byly řádné volby. Novým starostou byl zvolen Jan Homola č.34, náměstek starosty Václav Činčera 16, velitel František Rosecký č.19, podvelitel Stanislav Chvátal 33, pokladník Jaroslav Dočekal č.9, jednatel Rudolf Flesar č.47, zbrojmistr František Koumar č.26, kontroloři účtu: Jaroslav Hanus č.46 a Josef Šorf č.26. 10.12.1946 se sbor rozhodl vyplatit pozůstalým rodinám po zemřelých hasičích Josefu Nejedlém a Ladislavu Slámovi po 1.200,-Kčs.

1947

5.1.1947. Sbor uspořádal v hostinci hasičský ples. Zisk s plesu byl 1.807,-Kč. Výdělek byl uložen na vkladní knížku.

Kapitola 6 – SDH po únorové revoluci.

Po únorové revoluci v roce 1948 se činnost hasičů částečně změnila. 20. října byl vytvořen nový výbor, který již byl částečně složen ze členů vládnoucí strany. V roce 1950 opouští sbor deset starších členů. Proč tak učinili, se mi nepodařilo zjistit. Jestli pro stáří, politicky vedenou činnost nebo ze soukromých a rodinných důvodů, to zůstává otázkou. Zkrátka nastalo období přelomu, kdy starší generace, která pamatovala slávu našeho sboru za první republiky pomalu končí svoje působení a mladí již nastupují do nového systému nejen v řízení, ale i v činnosti, která je hlavně ve stylu plnění programu NF.

1948

10.1.1948. Hasiči uspořádali hasičský ples. Hudba místní. 20.10.1948 Proběhla členská schůze a nové volby, které skončily takto: starosta Stanislav Chvátal č.33, velitel Josef Šorf č.26, podvelitel Jaroslav Dočekal č.9, jednatel Rudolf Flesar č.47, pokladník Jan Sláma č.29, revizoři účtu: Jaroslav Hanus č.46 a Bohumil Rosecký č.11. Do sboru byli přijati tito noví členové. Sláma Jan, Rosecký Bohumil, Chvátal Jaroslav, Flesar Josef, Šimek Jan, Šurnický Rudolf, Nejedlý Alois, Doležal Josef. Letos se okrskové cvičení se uskutečnilo v Rosičce.

1949

V roce 1949 již v blíže nezjištěnou dobu byl zvolen nový výbor krajské hasičské jednoty v Jihlavě. Pro nás je zajímavá ta skutečnost, že 16. října byl již starostou bratr hasič Jaroslav Dočekal z Poděšína č.9. Do kdy tuto funkci vykonával, a jak dlouho ještě působil v jiných krajských funkcích, jsem nezjistil. Výbor dále tvořili tito hasiči: Jednatel – Urbánek, Moravské Budějovice, pokladník – František Caha, Jaroměřice nad Rokytnou, velitel – Ludvík Libra, 2. velitel – František Kružík, Třebíč, 3. velitel Antonín Bělohlav, Poděbaby, výcvikový – Jan Sojka, Třešť, vzdělavatel – Josef Zadražil, Slavonice, samaritánský referent – Jaroslav Sobotka, Jihlava. Od 1. února 1949 dochází ke změně územníhouspořádání. My jsme vždy patřili pod trojúhelník Havlíčkův Brod, Polná (kraj Čáslav) a za války pod Jihlavu. Toto rozčlenění nás vrhlo úplně na jinou stranu, a to do města Žďáru, i když ještě na 11 let pod Přibylavské úřady, kraj Jihlavský. V tomto okrese vznikly tři hlavní sídla (obvody) okrsků. Jedno sídlo bylo ve Žďářě n.S. a mělo pod sebou šest okrsků. 1. okrsek: Žďár n.S., Najdek, Sázava, Hamry, Česká Mez a Veselíčko. 2. okrsek: Počítky, Stržanov, Vysoké a Lhota. 3. okrsek: Nové Veselí, Budeč, Matějov, Újezd, Březí a Kotlasy. Velitelem okrsku byl Stejskal Jan, Matějov a instruktor Bělík František, Nové Veselí. V tomto okrsku je v dnešní době i Poděšín a Sirákov. 4. okrsek: Vatín, Ostrov n.O., Sazomín, Jámy, Obyčtov a Hodiškov. 5. okrsek: Bohdalov, Pokojov, Rudolec, Chroustov a Kyjov. 6. okrsek: Světnov, Polnička, Škrdlovice, Karlov a Cikháj. Druhé sídlo bylo Nové Město, a to nás pro další vývoj dvakrát nezajímá. Třetí sídlo bylo v Přibyslavi. Náš sbor byl začleněn v šestém okrsku. Velitel okrsku byl Josef Rosecký ze Sirákova, instruktor Josef Šimanovský, Nížkov. Do tohoto okrsku byly zařazeny tyto sbory: Buková, Nížkov, Poděšín, Rosička, Sirákov a Špinov. Složení dalších okrsků. 1. okrsek: Přibyslav, Poříčí, Olešenka, Česká Jabloná a Dolní Jabloná. 2. okrsek: Utín, Stříbrné Hory, Keřkov, Dobrá a Pribina Přibyslav, 3. okrsek: Žižkovo Pole, Modlíkov a STS Přibyslav. 4. okrsek: Hřiště, Ronov, Pořežín a Nové Dvory. 5. okrsek: Vepřová, Malá Losenice, Velká Losenice a Račín. Velitelem celého přibyslavského obvodu byl Prokeš Stanislav, Přibyslav. Takto pracovaly okrsky až do roku 1960, kdy byla nová reorganizace.

1950

28. dubna 1950. Na 14-ti denní strojírenský kurz do Jihlavy byl určen okresním národním výborem doporučen Jaroslav Dočekal č.9, ale jelikož nastupoval v tuto dobu na vojenské cvičení, byl na tento kurz vyslán Miroslav Jaroš č.1. Od letošního roku se rozpočty hasičů staly součástí rozpočtu národního výboru, který je plně odpovědný za požární ochranu v obci. Ze sboru vystoupili tito členové: Činčera Václav, Homola František, Rosecký Josef, Enderle Václav, Koumar František, Šimek František, Doležal Antonín, Dobrovolný František, Hanus Josef a Landa Filip.

Asi 1950. Blíže neurčený rok, pravděpodobně v červnu v roce 1950. Datum ani rok neuveden, ale stalo se to k ránu asi ve 4 hodiny (v senách), po bouřce. Majitel usedlosti č. 54, pan Dobrovolný Josef měl pod kolnou složeno vápno k hašení, pod které vnikla voda a toto se začalo hasit, od toho se chytlo a shořela kolna v čísle 54. Hašení požáru se

zúčastnili hasiči z Poděšína. V té době ještě byla ve výzbroji původní stříkačka Delahaye, také se stříkalo velkou ruční stříkačkou na 4 kolovém podvozku. Voda se táhla ze dvou malých zdrojů pod číslem 4, kde nyní stojí dům číslo 52.

1951

18.1.1951. V Nížkově u pana Zikmunda proběhlo školení a zkoušky o vzorného hasiče. Za Poděšínse zkoušek účastnili tito hasiči: Josef Doležal č.15, Josef Jágr č.2, Miroslav Jaroš č.1, Alois Nejedlý č.14, Bohumil Rosecký č.11, Bohumil Stehlík č.36. 20.1.1951. Hasiči uspořádali hasičský ples. Hudba byla místní, kapelník Doležal Josef. 4.3.1951. V této době probíhá reorganizace sborů. Proto je na návrh krajského starosty pana Dočekala zvolena pětičlenná návrhová komise, která má připravit volby a nový výbor. Do návrhové komise byli zvoleni tito hasiči. Chvátal Stanislav č.33, Sláma Jan č.29, Doležal Josef č.15, Nejedlý Alois č.14, Hanus Jaroslav č.46. 18.3.1951. Nové volby proběhly na valné hromadě 18.3.1951, předseda sboru byl opět zvolen Stanislav Chvátal č.33, místopředseda Josef Šorf č.26, jednatel Rudolf Flesar č.47, pokladník Jan Sláma č.29, referenti: organizační Miroslav Jaroš č.1, kulturní Josef Jágr č.2, výcviku Jaroslav Hanus č.46, preventista Alois Nejedlý č.14, zdravotní Bohumil Stehlík č.36, dorostu Josef Bláha č.8, školení Bohumil Rosecký č.11, referentka Růžena Kašpárková č.18, revizoři účtu: Rudolf Šurnický č.62, Josef Doležal č.4 a František Flesar č.10. Noví členové sboru: Bláha Josef č.8, Jágr Josef č.2 a Kašpárková Růžena č.18.

1952

24. ledna a 15. února 1952 proběhly 2 plesy se ziskem 5154,-Kčs. V letošním roce stříkačka DELAHAYE téměř celý rok na opravě v Želivě. Do sboru byli přijati Enderle Stanislav č.69 a Homola Josef č.20.

1953

3. ledna 1953 proběhl hasičský ples. Nové volby proběhly na valné hromadě 18. ledna, kdy byl předsedou sboru opět zvolen Stanislav Chvátal č.33, místopředseda Josef Šorf č.26, 2.místopředseda Jaroslav Chvátal č.39, jednatel Rudolf Flesar č.47, pokladník Jan Sláma č.29, referenti: organizační Josef Hladík č.17, kulturní Bohumil Flesar č.35, výcviku Jaroslav Chvátal č.39, preventivní Alois Nejedlý č.14, zdravotní Bohumil Stehlík č.36, samaritní Jaroslav Hanus č.46, školení Jaroslav Dočekal č.9, revizoři účtu: Josef Doležal č.4, Palas Vratislav č.6 a František Flesar č.10. Dne 8. března poukázalo MNV sboru 1934,- Kčs. na stavbu kulturního domu.

1954

24.1.1954. Proběhla valná hromada za přítomnosti 15-ti členů, které se účastnil okrskový velitel Josef Rosecký ze Sirákova. Dále proběhly volby výboru, které skončily stejným výsledkem jako v loni. 14. prosince zemřel ve věku 89 roků jeden ze zakladatelů sboru v Poděšíně, dlouholetý funkcionář a starosta Chvátal Antonín, narozen 21.7.1865.

1955

9. ledna 1955. Na této valné hromadě proběhly volby výboru s těmito výsledky. Předseda Stanislav Chvátal č.33, místopředseda Jaroslav Dočekal č.9, 2 místopředseda Josef Flesar č.7, jednatel Alois Nejedlý č.14, pokladník Jan Sláma č.29, referenti: organizační Stanislav Enderle č.49, kulturní Bohumil Flesar č.35, pro výcvik Bohumil Jágr č.2, preventivní Vratislav Palas č.6, zdravotní Jaroslav Hanus č.46, školení Josef Šorf č.26, referentka Růžena Kašpárková č.18. 4.12.1955. Ani ne po roku proběhla valná hromada a na ni nové volby. Předseda byl zvolen Stanislav Chvátal, místopředseda Josef Flesar, velitel Jaroslav Dočekal, jednatel Alois Nejedlý, pokladník Jan Sláma, referenti: organizační Stanislav Enderle, kulturní Bohumil Flesar, pro výcvik Josef Jágr, preventivní Vratislav Palas, zdravotní Jaroslav Hanus, školení Josef Šorf, referentka Růžena Matoušková. Na této schůzi se hasiči dohodli, že každý odpracuje 20 hodin na stavbě kulturního domu, pořídí se 9 nových pracovních obleků a vycvičí družstvo o deseti hasičích do soutěží, ale to je podmíněno, že bude sboru dodána nová stříkačka. Členská základna sboru je 23 členů.

Na fotce: družstvo hasičů Poděšína obsadilo na soutěži v Nížkově 1 místo. (rok 1954 – 56) sestava z leva Nejedlý Alois č.14, Doležal Josef č.4, Flesar Josef č.7, Jágr Josef č.2, Doležal Václav č.15, Hanus Jaroslav č. 46, Šimek Jan č.68, Flesar Bohumil č.35.

1956

9.12.1956. Proběhla valná hromada za účasti okrskového velitele Josefa Roseckého. Po různých projevech proběhly nové volby. Předsedou byl zvolen: Chvátal Stanislav č.33, velitel: Hanus Jaroslav č.46, místopředseda: Flesar Josef č.7, pokladník: Sláma Jan, náhradníci výboru: Jágr Josef č.2 a Hladík Josef č.17, revizoři účtu: Flesar Bohumil č.35, Šimek Jan č.68.

1957

5.1.1957 uspořádali hasiči tradiční ples. 21. července při slavnostním předání hasičské zbrojnice v Nížkově proběhly závody šesti požárních sborů: Nížkov, Buková, Poděšín, Sirákov, Ronov a Přibyslav. 9. září byl přijat do sboru Doležal Václav č.15 a Bláha František č.63. 10. listopadu proběhla VČS za přítomnosti okrskového velitele Šimanovského z Nížkova. Zároveň proběhly volby výboru a dopadly takto: předseda Stanislav Chvátal č.33, velitel Jaroslav Hanus č.46, pokladník Jan Sláma č.29, jednatel Alois Nejedlý č.14, referenti: organizační Josef Flesar č.7, preventivní Stanislav Enderle č.49, kulturní Bohumil Jágr č.2, mládeže Josef Homola č.20, revizoři: Bohumil Flesar č.35, Jan Šimek č.80 a Antonín Sedlák č.31.

1958

20. ledna 1958 proběhl ples se ziskem 847,-Kčs. Na VČS, která se konala 29. listopadu za účasti 21 členů, proběhly volby výboru, které dopadly takto: Předseda Stanislav Chvátal č.33, velitel Jaroslav Hanus č.46, 2.velitel Jaroslav Chvátal č.39, jednatel Alois Nejedlý č.14, referenti: organizační Josef Flesar č.7, preventivní Stanislav Enderle č.49, strojník Václav Doležal č.15, kulturní Bohumil Jágr č.2, mládeže Josef Hladík č.17, pokladník Jan Sláma č.29, revizoři: Josef Homola č.20, Josef Doležal č.4, Josef Jágr č.2.

1959

V roce 1959 jsem zjistil jenom, že 3. ledna proběhl tradiční hasičský ples, na kterém hrála kapela z Ostrova n.O. a zisk byl 314,-Kč.

1960

Rok 1960, zahájili činnost hasiči VČS, která se konala 7. února v kanceláři MNV za účasti 19-ti členů. Schůze se zúčastnil okresního hasičského výboru J. Stejskala z Matějova. Jako hlavní bod programu byly volby, které skončily takto: Předseda: Šorf Josef č.26, Velitel: Hanus Jaroslav č.46, Jednatel: Nejedlý Alois č.14, pokladník: Sláma Jan č.29, strojník: Doležal Václav č.15, referenti: organizační: Flesar Josef č.7, preventivní: Enderle Stanislav č.49, materiální: Hladík Josef č.17, výcvikář: Chvátal Jaroslav č.39, kulturní: Jágr Bohumil č.2, mládeže: Chvátal Stanislav, revizoři: Doležal Josef č.4, Jágr Josef č.2, Homola Josef č.20,

Od 1. července 1960 dochází opět k reorganizaci územního uspořádání. Obvod Přibyslav byl definitivně vrácen pod Havlíčkův Brod. A naše obec patřila a zatím natrvalo patří pod okres Žďár nad Sázavou, kraj Jihomoravský se sídlem v Brně. Tímto okamžikem již asi obec Poděšín definitivně ztratila šanci se vrátit na svá historická působiště Havlíčkův Brod nebo Polná. V nově vzniklém okrese se utvořilo 18 obvodů. Náš sbor byl zařazen do obvodu 7, se sídlem v Novém Veselí. Velitelem celého obvodu byl Jan Stejskal z Matějova. Tento obvod byl ještě rozdělen na čtyři okrsky. 1. okrsek: Nové Veselí, Budeč a Matějov, velitelem byl František Bělík, Nové Veselí. 2. okrsek: Pokojov, Březí a Kotlasy, velitelem byl Prokeš ze Březí. 3. okrsek: Poděšín, Sirákov a Újezd, velitelem tehdy byl Chvátal Stanislav z Poděšína. 4. okrsek: Kyjov, Bohdalov, Chroustov a Rudolec, velitel Kotík z Kyjova. Je zajímavé, že naše sousední sbory jako Nížkov, Buková, Špinov a Rosička patřili pod obvod číslo 1, se sídlem ve Žďáře n.S., společně pod jeden okrsek č.2. Velitelem okrsku byl Josef Šimanovský z Nížkova. Takto pracoval okrsek až do roku 1975. Další výroční členská schůze v tomto roce proběhla 20. listopadu 1960 za účasti 15-ti členů. Jako každý rok proběhy volby výboru, které dopadly takto: předseda: Stanislav Chvátal č33, velitel: Jaroslav Hanus č.46, pokladník: Jan Sláma č.29, jednatel: Josef Jágr č.2, referenti: organizační: Josef Homola č.20, preventivní: Josef Flesar č.7, materiálně-technický: Stanislav Enderle č.49, výcvikový: Josef Hladík č.17, mládeže: Bohumil Jágr č.2, revizoři: Bohumil Nejedlý č.14 a Doležal Josef č.4. Schůze se účastnil zástupce OV ČSPO Stejskal z Matějova. Usnesení z VČS o přijetí nových členů bylo splněno již 26. prosince, kdy jsou do sboru přijati Doležal Antonín č.4, Chalupník Jan a Chalupník Jaros7lav č.22, Rosecký František č.19, Šimek Bohumil č.12. 24. prosince 1960 zemřel náhle ve věku 64 let, Jaroslav Dočekal č.9. Pan Dočekal se narodil 13.9.1896 a patřil k dlouholetým funkcionářům nejen v našem sboru, ale hlavně působil jako jednatel, velitel, starosta a župní dohlížitel polenského okrsku a později jako starosta krajského výboru v Jihlavě. Měl ohromný podíl na rozkvětu našeho sboru v roce 1924, kdy v Praze objednal a koupil motorovou stříkačku jako druhou po Polné v širokém okolí.

1961

Rok 1961 byl zahájen jako většina dalších hasičským plesem, který se konal 4. ledna. Hrála na něm hudba Hamerská. Podle zápisů byla činnost letošního roku hodnocena jako slabší. Kladně byl hodnocen jenom požární poplach spojený s ochranou objektů JZD. 27. listopadu proběhla výroční schůze, kde byl zvolen výbor v tomto složení: Chvátal Stanislav, Jágr Josef, Jágr Bohumil, Flesar Josef, Sláma Jan, Doležal Václav, Enderle Stanislav. Náhradníci: Nejedlý Alois, a Doležal Josef. Kdo dělal jakou funkci se mi nepodařilo zjistit. Přijati členové: Doležal Antonín č.4, Chalupník Jan č.22, Chalupník Jaroslav č.22, Rosecký František č.19 a Šimek Bohumil č.12.

1962

V roce 1962 byla činnost hodnocena jako málo vyhovující. Vždyť hasiči uspořádali jenom jeden ples a pouťovou zábavu. Na sklonu, roku 28. listopadu 1962 proběhla VČS, které se zúčastnil za OV ČSPO pan Bělík z Nového Veselí. Dále proběhly volby výboru které skončily takto: předseda: Stanislav Chvátal, velitel Bohumil Jágr, preventista Jaroslav Chvátal, jednatel Josef Jágr, hospodář Jan Sláma, organizační pracovník Josef Homola, členi výboru: Josef Doležal a Alois Nejedlý.

1963

Rok 1963. V letošním roce hasiči uspořádali již tradiční ples a pouťovou zábavu. Jednotka se též účastnila jednoho cvičení. 15. prosince proběhla VČS, na které se opět konaly volby výboru s těmito výsledky: předseda Stanislav Chvátal č.33, velitel Bohumil Jágr č.2, jednatel Josef Jágr č.2, hospodář Jan Sláma č.29, kulturní referent Josef Homola č.20, organizační pracovník Alois Nejedlý č.14. do sboru byl přijat Šimek Jan č.80.

1964

1964. V tomto roce byl lokalizován požár za číslem 4, porodna prasat, která lehla popelem.

V roce 1964 se naši hasiči zúčastnili požáru v Nížkově u pana Jimramovského. Dalšího požáru se účastnili v Poděšíně, kdy lokalizovali požár porodny prasnic za stodolou domu č.4. (Doležal Antonín). Pohotovost zásahu byla výborná. Porodnu se ale nepodařilo zachránit, protože stavba byla celá ze dřeva. Požár se však udržel pod kontrolou a nerozšířil se na další okolní budovy. Volby, které proběhly o VČS konané 28. prosince, skončily takto: předseda Stanislav Chvátal, velitel Bohumil Jágr, jednatel Josef Jágr. Funkce dalších členů výboru se mě nepodařilo zjistit. Jsou to: Josef Homola, Jaroslav Chvátal, Stanislav Enderle, Jaroslav Hanus.

1965

Činnost letošního roku byla z důvodu deštivého počasí velmi slabá. Členové sboru museli pomáhat při zemědělských pracích, které byly hodně zdržené. Dne 11. června 1965 na mimořádné členské schůzi proběhly doplňující volby velitele za Bohumila Jágra č.2, který se odstěhoval do Bohdalova. Novým velitelem byl zvolen Jaroslav Hanus zástupce Rosecký František ml. Dne 14. listopadu proběhly volby výboru. Noví členové výboru jsou: Předseda: Stanislav Chvátal č.33, velitel: Jaroslav Hanus č.46, zástupce velitele: František Rosecký č.19, preventista: Jan Chalupník č.22, hospodář: Václav Doležal č.15, jednatel Josef Jágr č.2, pokladník Jan Sláma č.29, náhradník výboru: Josef Doležal.

1966

1966. Náš sbor se účastnil na dvou požárech v Nížkově. První požár byl u pana Šimka pod kostelem a podruhé hořelo na kravíně. Oba požáry byly úmyslně zapáleny.

Činnost za rok 1966 byla následující. Hasiči se účastnili dvou požárů v Nížkově. První požár byl u Šimku pod kostelem a druhý na kravíně směrem k Poděšínu. Dále uspořádali tradiční hasičský ples a taneční zábavu. Na výroční schůzi, která se konala 13. listopadu, bylo přítomno jenom 11 členů. Zástupce OV ČSPO, pan Bělík z Nového Veselí, kritizoval slabou činnost našeho sboru. Volby výboru dopadly následovně. Předseda Stanislav Chvátal č.33, velitel Jaroslav Hanus č.46, zástupce velitele František Rosecký č.19, strojník Václav Doležal č.15, organizační referent Josef Homola č.20, jednatel Josef Jágr č.2, pokladník Jan Sláma č.29, náhradníci výboru: Josef Doležal, Bohumil Šimek a Josef Flesar.

Kapitola 7 – SDH po roce 1968.

1968

Další mezník vývoje byl rok 1968. Po tvrdších padesátých letech přišla doba uvolňování. Rokem 1968 se zase vše vrací do starých kolejí. Činnost hasičů v Poděšíně je na slabé úrovni. Vše se má částečně změnit v roce 1974, kdy jsou do sboru přijati mladí hasiči. Od té doby je sbor pravidelně doplňován mládeží, a tak činnost, i když není špičková, je alespoň na průměrné úrovni.

Dne 11. listopadu1968 se konala celostátní konference ČSPO, která provedla reorganizaci na základě federálního uspořádání ČSSR. Hned druhý den se konal první sjezd ČSPO v Praze, který přijal nové stanovy.

1969

1969, Velitelem hasičů je zvolen Alois Nejedlý č.14.

1972

V roce 1972 byl rodák naší obce a do roku 1965 velitel našich hasičů pan Bohumil Jágr zvolen starostou sboru dobrovolných hasičů v Bohdalově. Tuto funkci zastával až do roku 1985. V roce 1997 obdržel odznak svatého Floriána, patrona hasičů.

1974

1974 byl sbor posílen o tyto přijaté nováčky: Enderle Stanislav č.86, Flesar Bohumil č.35, Flesar Josef č.7, Flesar Miroslav č.10, Chvátal Alois č.32, Jaroš Zdeněk č.79, Nejedlý Bohumil č.85 a Sláma Jan č.81.

1975

1975 změna okrsků. I když v letošním roce nedošlo k územním změnám hranic okresů, tak ke změnám hranic okrsků u hasičů opět došlo. Bylo vytvořeno 21 nových okrsků. Některé nenabyly velkých změn, jiné zase naopak. Náš sbor byl opět zařazen pod okrsek Nové Veselí společně s těmito obcemi: Bohdalov, Březí n.O., Budeč, Chroustov, Kotlasy, Kyjov, Matějov, Nové Veselí, Poděšín, Pokojov, Rudolec, Sirákov a Újezd. Náš sousední okrsek sdružoval tyto sbory: Buková, Česká Mez, Malá Losenice, Nížkov, Nové Dvory, Pořežín, Rosička, Sázava, Špinov, Velká Losenice a Vepřová. Takto okrsek pracoval do roku 1980, kdy byla nová reorganizace. Dne 10. září 1975 byla otevřena první expozice PO v zámku Přibyslav, jejíž vybudování okres Žďár nad Sázavou vehementně podporoval. Letos se také po delší přestávce sbor účastnil hasičské soutěže v Bohdalově. Soutěže se účastnili tito hasiči: Flesar Bohumil 35, Flesar Josef č.7, Flesar Miroslav č.10, Jaroš Zdeněk č.79, Sláma Jan č.29, Sláma Jindřich č.72, a další.

Soutěžilo se tímto způsobem: Prvně proběhl požární útok bez vody, následovala teoretická příprava a na závěr byl štafetový běh 8×50 metrů přes různé překážky.

1976

10. srpna 1976, Ten den se sklízel ječmen na honu u Cikar na ploše 20ha. Za polední přestávky, jezdili kombajnéři sami a u jednoho se přehřálo ložisko a vzápětí se chytla sláma pod kombajnem. Při velkém suchu se požár neposečeného obilí velmi rychle šířil. Kombajn se podařilo zachránit, ale 17ha padlo za oběť. Přistavené traktory pole oborávali a s fekálním vozem hasili. Bylo to však málo platné. Požár zlikvidovali až hasiči z povolání ze Žďáru n/S s cisternami. Trvalo to asi půl hodiny. Posečeny byly jen tři hektary, zbytek shořel.

17.8.1976, požár v Sirákově. Hned týden po požáru v Poděšíně vypukl oheň v Sirákově u Hladíků. Požár vznikl kolem páté hodiny odpoledne, údajně od přívodu elektrického proudu (vadný kabel). V tom čase byla na dvoře vysypána hromada slámy a kolna byla nacpaná slámou, proto se požár velmi rychle šířil. Přestože se velmi rychle seběhlo hodně lidí, ale jak se požár rychle rozšířil, došlo k tomu, že ze třech stájí v jedné dobytek uhořel. Byla to provizorní stáj a uhořelo v ní 18 býků. Další dva kusy při vyvádění z druhé stáje zdivočeli, vběhli do ohně a též uhořeli. K požáru se sjeli jak místní hasiči, tak hasiči z Poděšína, Nížkova, Špinova, Újezda, Nového Veselí a se dvěma cisternami hasiči ze Žďáru n/S. Mimo hasičů přišlo na pomoc i hodně občanů ze sousedních obcí, kteří při hašení pomáhali. I když pomoc sousedních sborů byla rychlá, stejně tak i cisteren ze Žďáru n/S., hlavní zásluhu na tom, že se oheň nerozšířil na další objekty, mělo bezvětří a místní hasiči, kteří za pomoci stříkačky a hydrantu uhasili oheň na stodole a kolně v čísle 10 u Fišarů a tím zachránili další šíření ohně. Hašení bylo velmi ztíženo nedostatkem vody. Při požáru shořelo 20 kusů dobytka, 7 vagónů sena, sušená jetel pro prasata, hrachová a stelivová sláma.

1977

1977 byli do sboru přijati tito nováčci: Flesar Stanislav č.7, Homola Jan č.34, Jágr Josef č.64, Nejedlý Alois č.14. V letech 1976 – 1979 dostali v Bohdalově medaili za věrnost tito hasiči: Homola Josef č.20, Jágr Josef č.2, Doležal Josef č.4, Nejedlý Alois č.14, Šimek Jan č.68, Flesar Josef č.7 a Stehlík Bohumil č.36. (viz foto).

1978

1.9.1978, požár v Nížkově. Tento den proběhl požár ocelové kolny v Nížkově. Tato kolna byla plná slámy. Akce se zúčastnilo 10 sborů, mezi nimi byl i náš sbor.

1978, byli do sboru přijati tito nováčci: Flesar Vladislav č.83 a Šmiraus Adolf č.27.

1979

1979, předsedou hasičů zvolen Josef Jágr č.2.

1980

1980 změna okrsků. I když v letošním roce opět nedošlo k územním změnám hranic okresů, tak ale došlo ke slučování tehdejších Místních národních výborů. Naše obec přešla od 1. dubna pod MNV v Nížkově, stejně tak i obec Sirákov. Ke změnám hranic okrsků došlo 9. listopadu. Nově bylo vytvořeno 39 okrsků. Změny byly poměrně rozsáhlé. Náš okrsek měl číslo 19 a tvořily jej tyto sbory: Buková, Nížkov, Poděšín, Sirákov a Špinov. Předsedou okrsku byl zvolen Jan Laštovička ze Špinova, velitel – Dušek Oldřich Nížkov, jednatel – Říha Jaroslav Sirákov, Pokladník – Jágr Josef Poděšín, strojník – Dobrovolný Buková, člen výboru – Rosecký Miloslav, Sirákov. Naši bývalí kolegové byly okrsek číslo 20, se složením: Březí, Budeč, Kotlasy, Matějov, Nové Veselí a Újezd. A okrsek číslo 7, sdružoval sbory: Bohdalov, Chroustov, Pokojov a Rudolec. Takto okrsky pracovaly do roku 1990.

1982

26. července se sbor účastnil oslav 100 let založení SDH v Nížkově. V roce 1982 byli do sboru přijati tito noví hasiči: Kosour František č.77, Musil Václav č.73, Palas Vratislav č.6, Sláma Miroslav č.29, Sláma Pavel č.47.

1984

V lednu 1984 proběhl v Sirákově po večerech kurz a zkoušky „Vzorný požárník“. Tohoto kurzu se účastnili Enderle Stanislav, Flesar Bohumil, Flesar Stanislav, Flesar Vladislav, Jaroš Zdeněk, Sláma Jan, Nejedlý Alois a další nezjištění. Dále jsme uspořádali ples se ziskem 1337,-Kčs a taneční zábavu se ziskem 856,-Kčs.

31. ledna 1984 byl zisk z plesu 306,-Kčs. 20. prosince proběhla VČS.

1985

30. leda 1985 jsme uspořádali ples se ziskem 2392,-Kč. Letos byli do sboru přijati tito nováčci: Chvátal Libor č.71, Landa František č.33, Šimek Jiří č.25.

1986

4. ledna 1986 proběhl ples a zisk 2246,-Kčs. 15. března dostal čestné uznání okresního výboru Jágr Josef st. 5. dubna proběhla taneční zábava se ziskem 1367,-Kčs. V květnu se konala hasičská soutěž v Rosičce. Naše družstvo obsadilo šesté místo ze 13 družstev. V červnu byl uspořádán zájezd do Čejkovic. 12. prosince proběhla VČS a do sboru byli přijati: Enderle Jiří č.69 a Matoušek Milan č.87. Na sklonku roku jsme se rozloučili se dvěma hasiči. Nejprve 20. října zemřel Hanus Jaroslav ve věku 66 roků a 12. prosince Flesar Bohumil ve věku 58 roků.

1987

Hned na začátku roku 9. ledna 1987 jsme uspořádali ples se ziskem 302,-Kč. Daleko lepší zisk byl při taneční zábavě, která byla 14. března. 11. dubna uspořádal náš sbor zájezd do Přibyslavi, kde navštívili hasičské muzeum, které bylo otevřeno 10.9.1975. na závěr akce poobědvali v Dělnickém domě. V květnu jsme uspořádali taneční zábavu, ale účast byla velmi malá, o čemž svědčí zisk jen 174,-Kč. 7. června proběhla v Bukové hasičská soutěž a 27. června jsme uspořádali zájezd do Mikulčic. 4. prosince byla výroční členská schůze. 14. prosince proběhla VČS, na které proběhly volby na období 1988 – 1990. Předseda byl zvolen Sláma Miroslav č.29, místopředseda Flesar Bohumil č.35, velitel Palas Vratislav č.6, hospodář Jágr Josef č.64, jednatel Šimek Jiří, preventista Šmiraus Adolf, referenti: Flesar Vladislav č. 83, Sláma Pavel č.47, Enderle Jiří, Flesar Stanislav č.7, Enderle Stanislav č. 86. K 31.12. měl sbor 47 členů. Členská základna: Bláha František, Dobrovolný František, Dočekal Jaroslav st., Doležal Antonín, Doležal Václav, Enderle Jiří, Enderle Stanislav st., Enderle Stanislav ml., Flesar Bohumil, Flesar Josef st., Flesar Josef ml., Flesar Miroslav, Flesar Rudolf, Flesar Stanislav, Flesar Vladislav, Chalupník Jan, Chvátal Alois, Chvátal Jaroslav st., Chvátal Libor, Homola Jan st., Homola Jan ml., Homola Josef, Jágr Josef st., Jágr Josef ml., Jaroš Zdeněk, Kosour František, Koumar František st., Landa František, Matoušek Milan, Musil Václav, Nejedlý Alois st., Nejedlý Alois ml., Nejedlý Bohumil, Palas Vratislav, Rosecký František st., Rosecký František ml., Sláma Jan st., Sláma Jan ml., Sláma Jindřich, Sláma Miroslav, Sláma Pavel, Stehlík Bohumil, Šimek Jan st., Šimek Jan, Šimek Jiří, Šimek Zdeněk, Šmiraus Adolf.

1988

10. ledna 1988 zemřel ve věku 94 roků nejstarší dlouholetý člen a funkcionář František Nejedlý, který se narodil 20.9.1894. V lednu jsme udělali brigádu na obci při bourání stavení Stanislava Šmirause, kde dneska stojí Jednota. 18. února proběhl tradiční ples se ziskem 840,-Kč. v červnu proběhl sběr železného šrotu, zisk 1820,-Kč a konečně 26. listopadu jsme uspořádali zájezd do Prahy. Noví hasiči: Doležal Antonín č.4, Flesar Pavel č.35, Jágr Jaromír č.2, Jágr Pavel č.89 a Landa Pavel č.33.

1989

21. ledna 1989 byl tradiční ples a zisk 1923,-Kč. 3. června jsme stavěli máj, 24. června sbor uspořádal zájezd Slavkov – Buchlovice. 6. prosince byla VČS. Do sboru byli přijati Dočekal Jaroslav č.9 a Homola Viktor č.34.

Kapitola 8 – SDH po listopadové revoluci.

Sametová revoluce, která byla 17.11.1989, nás jako sbor vrátila pod okrsek Nové Veselí, ale i dala v činnosti nový rozměr. Jak toho naši hasiči dokáží využít, ukáže jenom budoucnost.

1990

2.6.1990 Zasedalo plénum ÚV SPO rozšířené o delegáty z okresů a projednalo nový název organizace. Základní organizace se změnila na Sbor dobrovolných hasičů a svaz požární ochrany dostal nový název Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

1990 změna okrsků. Zatím poslední reorganizace nastala po politických změnách v naší republice. Nově bylo na Žďárském okrese vytvořeno 24 okrsků. Změny byly opět poměrně rozsáhlé. Náš okrsek měl číslo 17 a tvořily jej tyto sbory: Březí, Budeč, Kotlasy, Matějov, Nové Veselí, Poděšín, Sirákov a Újezd. Naši sousedé jsou včleněni pod okrsek číslo 23, který tvořily sbory: Buková, Česká Mez, Malá Losenice, Nížkov, Nové Dvory, Pořežín, Rosička, Sázava, Špinov, Velká Losenice a Vepřová. Další sousedé v okrsku číslo 7 a patří tam Bohdalov, Chroustov, Pokojov a Rudolec. 27. ledna jsme uspořádali ples se ziskem 2250,-Kč a 29. prosince proběhla VČS. Do sboru byl přijat Řeháček Vladimír č.59.

1991

26. ledna 1991 jsme uspořádali ples, hudba Pospíchal z Nížkova, zisk 1670,-Kč. 2. června 1991 uspořádali hasiči kácení máje, kde nejprve předvedli útok starou ruční stříkačkou a potom novější PS 8. Na této akci se opékalo sele, udili párky, proběhlo kácení a hrála zde kapela z Nížkova Pospíchal & spol. Této akce se účastnila téměř celá obec a mnoho zájemců z okolí.

1992

17. ledna 1992 byla VČS. 25. ledna hasiči uspořádali tradiční hasičský ples. Hudba Pospíchal & spol. z Nížkova. Zisk 1033,-Kč. Od 4. dubna 1992, kdy byla podepsána smlouva mezi SDH a obecním úřadem, hospodaří hasiči na obecním rybníku. Tímto hasiči získávají část peněz na svou činnost. Smlouvu podepsali za sbor starosta Sláma Miroslav a velitel Palas Vratislav, za obecní úřad Kosour František. 29. dubna hasiči nasadili první násadu kaprů v ceně 1900,-Kč. Tento rok je uváděno ve sboru 51 členů. 20. prosince byli přijati do sboru tito hasiči: Chvátal Alois, Sobotka David, Sobotka Pavel, Šlechtický Jiří, Šlechtický Josef, Šustr Zdeněk.

1993

19. ledna 1993 byl zvolen Stanislav Enderle starostou sboru dobrovolných hasičů. 30. ledna jsme uspořádali tradiční hasičský ples, zisk 3000,-Kč. 28. června proběhlo hasičské cvičení v Újezdě a náš sbor obsadil 5. místo. 17. října byl výlov rybníka a zisk 3361,-Kč. Do sboru byli přijati tito nováčci: Chvátal Alois č.32, Jaroš Jiří č.76, Sobotka Pavel č.57, Šlechtický Jiří č.5, Šlechtický Josef č.5, Šustr Zdeněk č.61.

1994

2. června 1994 uspořádal sbor kácení máje, hrála zde kapela Pospíchal & spol. Hasiči předvedli ukázku útoku starou ruční stříkačkou a novější PS 8. Útok předváděli: Dočekal Jaroslav, Homola Viktor, Jaroš Zdeněk, Landa Pavel, Palas Vratislav, Řeháček Vladimír a Sláma Pavel. 19. června jsme na soutěži hasičských družstev v Matějově obsadili 5. místo. Velitel byl Palas Vratislav. 20. září zemřel ve věku 84 roků dlouholetý člen sboru pan Rosecký František, narozen 19.5.1910.

1995

Rok 1995 byl zahájen 6. ledna výroční členskou schůzí, 21. ledna jsme uspořádali ples, výtěžek 2100,-Kčs a 21. října proběhl už tradiční výlov rybníka, zisk z prodeje ryb 2058,-Kč. V tomto roce je uváděna členská základna o počtu 44 členů.

Další rok proběhl 2. listopadu výlov rybníka a zisk 3116,-Kč a 5. prosince byla VČS.

1997

Dne 7. března 1997, byla koupena stříkačka PPS 12. Stříkačku objednal a zajistil starosta obce Jaroš Zdeněk a koupit ji jeli velitel Palas Vratislav a strojník Homola Viktor. 18. listopadu proběhla za účasti 27 členů VČS.

1998

1. dubna 1998 zemřel ve věku 64 roků, dlouhodobý člen a funkcionář SDH v Poděšíně pan Josef Jágr, č.2. Pan Jágr se narodil 1. srpna 1933 a ve sboru působil od roku 1951. V květnu jsme uspořádali sběr železa a výdělek 3000,-Kč. 27. června se hasiči aktivně podíleli na setkání rodáků, které pořádal obecní úřad. Nejprve předvedli útok starou stříkačkou, kterou přivezl párem koní Petr Tlačbaba ze Záborné. Potom předvedli útok novou stříkačkou PPS 12. Akci hasičů řídil velitel Palas Vratislav. Obě akce se všem přítomným líbily. 17. října byl zisk z výlovu rybníka 1722,-Kč. 19. října hasiči uspořádali v kulturním domě párty, kde byla předváděcí akce a zisk do pokladny byl 1545,-Kč. Před svátky 19. prosince proběhla VČS. Nové volby výboru dopadly takto: Starosta – Enderle Stanislav č.86, hospodář – Jágr Josef č.64, velitel – Palas Vratislav č.6 a preventivní – Šmiraus Adolf č.27. Schůze se zúčastnila asi polovina členské základny. Mrzí mě, že na schůzi nevzešel žádný návrh na další činnost hasičů. Obecní úřad se přiklání k tomu, aby byl doplněn výbor do sedmi členů a dále nutno sehnat občana, který by byl ochoten psát hasičskou kroniku. Členská základna: Bláha František č.63, Dočekal Jaroslav st. a ml. Č.9, Doležal Antonín č.4, Doležal Petr č.4, Enderle Stanislav st. a ml. Č.69, Enderle Jiří č.69, Flesar Josef č.7, Flesar Stanislav č.7, Flesar Rudolf č.47, Flesar Bohumil č.35, Flesar Pavel č.35, Flesar Vladislav č.83, Homola Jan č.34, Homola Josef č.20, Homola Viktor č.34, Chvátal Alois st. a ml. č.34, Chvátal Libor č.71, Chalupník Jan č.22, Jágr Jaromír č.2, Jágr Josef č.64, Jágr Pavel č.89, Jaroš Jiří č.76, Jaroš Zdeněk č.79, Kosour František č.77, Landa František č.33, Matoušek Milan č.87, Musil Václav č.73, Nejedlý Alois č.91, Nejedlý Bohumil č.85, Palas Vratislav č.6, Rosecký František č.19, Řeháček Vladislav č.59, Sláma Jan st. č.29 a ml. č.81, Sláma Miroslav č.29, Sláma Pavel č.47, Sobotka David č.57, Sobotka Pavel č.57, Šimek Jan č.80, Šimek Jan č.68, Šimek Jiří č.25, Šimek Zdeněk č.68, Šmiraus Adolf č.27, Šustr Zdeněk č.61, Šlechtický Jiří č.5, Šlechtický Josef č.5. Do sboru byli přijati Bláha František č.63, Homola Josef č.20, Jaroš Petr č.76, Sobotka Milan č.57, Sobotka Václav č.57, Šimek Pavel č.25 a Vejvoda Petr č.50.

1999

8. července 1999 byl uspořádán sběr železa se ziskem 2663,-Kč. V pátek 17. prosince proběhla v hostinci výroční schůze sboru dobrovolných hasičů za rekordní účasti 33 členů. Schůzi zahájil a řídil starosta Stanislav Enderle, zprávu o hospodaření přečetl Josef Jágr, který řídil i nové volby. Na žádost starosty obce Zdeňka Jaroše byl výbor rozšířen z 5 na 7 členů. Po odstoupení některých funkcionářů byl zvolen nový výbor v tomto složení: starosta – Milan Matoušek č.87, náměstek starosty – Stanislav Enderle č.86, velitel – Alois Chvátal ml. č.32, jednatel – Pavel Sobotka č.57, hospodář Josef Jágr č.64, preventista Adolf Šmiraus č.27, člen výboru a zároveň zástupce okrskového výboru Jiří Šlechtický č.5. Nakonec jediný, komu se podařilo z výboru odstoupit, je bývalý velitel Vratislav Palas, kterému touto cestou děkujeme za vykonanou práci. Obecní zastupitelstvo dne 22. prosince schválilo volbu velitele Aloise Chvátala.

2000

18. června 2000 proběhla v sousedním Sirákově okrsková hasičská soutěž. Naše družstvo obsadilo pěkné 4. místo. Složení našeho družstva: Bláha František, Homola Viktor, Chvátal Alois, Jágr Jaromír, Landa Roman, Nejedlý David, Palas Vratislav, Sobotka Pavel, Sobotka Václav, Šlechtický Jiří. V červenci a v srpnu sbírali hasiči železný šrot. Celkem sebrali 3 fůry a zisk 5660,-Kč. 20. října proběhl za velké účasti výlov rybníka, zisk 7200,-Kč a 2. prosince VĆS. Do sboru byli přijati tito noví členové: Nejedlý David č.91 a Landa Roman č.38.

2001

V letošním roce 2001 sebrali hasiči dvě fůry železného šrotu, zisk 2600,-Kč. V neděli 13. května odpoledne za pěkného počasí proběhla v Matějově okrsková soutěž hasičů za účasti 11-ti družstev. Naše modrá parta jela obhajovat čtvrté místo z loňských závodů v Sirákově. A jak to dopadlo? Družstvo ve složení Chvátal Alois – velitel, Bláha František, Homola Viktor, Landa Roman, Nejedlý David, Sobotka Pavel, Sobotka Václav, Šimek Pavel a Šlechtický Jiří obsadilo páté místo. Soutěž vyhrál Újezd, 2. Kotlasy, 3. Matějov, 4. Nové Veselí. Za našim družstvem skončili 6. Budeč, 7. Sirákov, 8. Březí n.O. Soutěž veteránů, kterou jsme neobsazovali, vyhrál Matějov, 2. Újezd, 3. Nové Veselí. 22. července uspořádali nížkovští hasiči oslavu ke 120. výročí založení jejich sboru. Na tuto slávu se sjelo mnoho hasičů z celého okolí. Vše začalo již o půl deváté v kostele, kdy proběhla mše za zemřelé hasiče. V deset hodin proběhla v Sokolovně slavnostní schůze a v poledne byla zahájena výstava fotografií a dokumentů nížkovského sboru a pan Vladimír Kubát z Přibyslavi zde vystavoval hasičské mince, vyznamenání a další historický materiál a jak podotkl, nejcennější pamětní medaili z našeho okolí má právě medaili z Poděšína z roku 1914. Dále mě zde zaujalo tablo, kde byli všichni hasiči vyfoceni v uniformě. Budou mít pěknou vzpomínku na toto výročí. Dále byly před hasičskou zbrojnicí předvedeny ukázky hašení ohně starou a novou technikou a záchrana osob z havarovaného osobního auta. Po skončení ukázek přednesli své projevy jednatel sboru pan Josef Laštovička a starosta obce Jan Mokrý. Potom se vše vydalo ke koupališti, kde k poslechu a tanci hrála Venkovská kapela. 2. prosince 2001 ve 13 hodin proběhla v místním hostinci výroční schůze Sboru dobrovolných hasičů naší obce. Z celkového počtu 46 hasičů se jich schůze zúčastnilo 24, to je jen 52,2%, což není dobrá vyhlídka, když si uvědomíme, že chybělo necelých 7 měsíců do proběhnutí oslav stého výročí od založení tohoto sboru. A co ještě horší, že schůze se zúčastnilo jenom 50%členů výboru. Letošní schůze nebyla volební, ale protože dva členové výboru odstoupili a to velitel Chvátal Alois ml. č.32 a dlouholetý hospodář Jágr Josef č.64. na jejich uvolněná místa byli zvoleni jako velitel Chvátal Libor č.71 a hospodář ing. Dočekal Jaroslav č.9. Obecní zastupitelstvo 15. prosince schválilo volbu velitele Libora Chvátala. Do sboru byli přijati: Flesar Vladislav č.83 a Flesar Milan č.10.

2002

18. ledna 2002 byla podepsána nová smlouva o pronájmu obecního rybníka pč. 6. Smlouvu podepsali za SDH starosta Matoušek Milan a velitel Chvátal Libor za obecní úřad starosta Jaroš Zdeněk a zástupce Rosecký František. 12. února zemřel ve věku 87 roků, nejstarší člen SDH v Poděšíně pan Rudolf Flesar č.47. Pan Flesar se narodil 26. ledna 1915 a ve sboru působil od roku 1935. V březnu obecní úřad objednal 8 kusů nových vycházkových uniforem, které začátkem května hasiči obdrželi. 12. května proběhlo ve školce focení sboru na tablo. Toho se účastnilo 48 hasičů. Tablo bude viset stabilně na obecním úřadě. 30. dubna zahájil sbor dobrovolných hasičů v Poděšíně oslavy 100 let od založení. První akcí bylo uspořádání „pálení čarodějnic“. Dřevo nadělali hasiči v obecním lese a připravili pestrý program jak pro děti, tak i jejich rodiče. 18. května proběhla v kulturním domě taneční zábava se skupinou „Maratón“. Zisk byl 10.866,-Kč. V neděli 2. června proběhla V Poděšíně „Na Bejčině“ okrsková hasičská soutěž. Pozvání přijali všechny hasičské sbory okrsku Nové Veselí. Soutěže veteránů se účastnili jenom hasiči Újezda. Hlavní soutěže se účastnilo celkem 8 družstev. Musíme se přiznat, že i přes ohromnou snahu našeho družstva se nám nepodařilo probojovat mezi tři nejlepší družstva. Celkové výsledky: 1. Újezd měl celkový čas 139.5 vteřin, útok za 68 vteřin a překážkovou dráhu za 70,5 vteřin. Druhé místo obsadili Kotlasy 148,38 (70.08 a 78,3), třetí bylo Nové Veselí 160,28 (85,09 a 75,19), čtvrté bylo Březí 167,25 (93 a 74,25) páté bylo družstvo Poděšína 167,94 (97,06 a 70,88) šestý skončil Matějov 171,96 (94,09 a 77,87) sedmý Sirákov 194,78 (118,08 a 76,7) a poslední skončila Buděč 204,66 (122,04 a 82,62). Naše družstvo soutěžilo ve složení:

Flesar Vladislav, Chvátal Alois, Chvátal Libor, Jaroš Petr, Landa Roman, Nejedlý David, Sobotka Pavel, Sobotka Václav a Šlechtický Jiří.

Mám dojem, že o pěkné třetí místo nás připravila penalizace 10 vteřin, kterou nám dali neobjektivní rozhodčí. Jak velká škoda, že náš sbor nedodal své rozhodčí. Vše mohlo vypadat jinak. I tak to byla pěkná akce, která proběhla u příležitosti stého výročí založení sboru.

V současné době je Sbor dobrovolných hasičů v Poděšíně stále v okrsku novoveselském, který tvoří tyto sbory: Březí, Budeč, Kotlasy, Matějov, Nové Veselí, Poděšín, Sirákov a Újezd. Starosta okrsku je: Šedivý František – Újezd, náměstek starosty: Doležal Lubomír – Kotlasy, velitel: Chalupa Stanislav – Nové Veselí, zástupce velitele: Jaroš Vratislav – Sirákov, strojník: Sobotka Vladimír – Kotlasy, referent prevence: Špaček František – Matějov, jednatel: Svoboda Pavel – Budeč, člen výboru: Krejzl Jan – Březí n.O., a Šlechtický Jiří – Poděšín.

Závěr.

Dnes 29. června roku 2002 je dopsána stoletá historie našeho sboru. Za těch sto let byly chvilky veselejší, kdy náš sbor byl na vrcholu slávy, ale i období, kterými se nemůžeme pyšnit. Ale jsme rádi, že veškeré krize byly překonány a my dotáhli dílo našich předků, které započali. Nevíme, jaká bude budoucnost, ale jedno víme jistě, že my až za dalších sto let, kdy doufám proběhne další stoletá oslava, tu nebudeme, ale naši potomci budou moci s hrdostí říci, že dokázali pokračovat v díle načatém v roce 1902.

Sepsal Zdeněk Jaroš, upravil Jaroslav Dočekal.


Hasiči 100 let – Příloha

Seznam členů SDH v Poděšíně k 1.1.2002

Č.p. Jméno Od Č.p. Jméno Od Č.p. Jméno Od
Č.p. Jméno Od Č.p. Jméno Od Č.p. Jméno Od
47. Flesar Rudolf 1935 64. Jágr Josef 1977 59. Řeháček Vladimír 1990
9. Dočekal Jaroslav 1939 91. Nejedlý Alois 1977 76. Jaroš Jiří 1993
29. Sláma Jan 1949 83. Flesar Vladislav 1978 57. Sobotka Pavel 1993
68. Šimek Jan 1949 27. Šmiraus Adolf 1978 5. Šlechtický Jiří 1993
7. Flesar Josef 1949 77. Kosour František 1982 5. Šlechtický Josef 1993
20. Homola Josef 1952 6. Palas Vratislav 1982 61. Šustr Zdeněk 1993
69. Enderle Stanislav 1952 94. Sláma Pavel 1982 32. Chvátal Alois 1993
63. Bláha František 1957 29. Sláma Miroslav 1982 63. Bláha František 1998
4. Doležal Antonín 1961 33. Landa František 1985 20. Homola Josef 1998
22. Chalupník Jan 1961 25. Šimek Jiří 1985 76. Jaroš Petr 1998
70. Rosecký František 1961 71. Chvátal Libor 1985 57. Sobotka Václav 1998
86. Enderle Stanislav 1974 87. Matoušek Milan 1986 57. Sobotka Milan 1998
35. Flesar Bohumil 1974 69. Enderle Jiří 1986 25. Šimek Pavel 1998
79. Jaroš Zdeněk 1974 35. Flesar Pavel 1988 50. Vejvoda Petr 1998
85. Nejedlý Bohumil 1974 89. Jágr Pavel 1988 91. Nejedlý David 2000
7. Flesar Josef 1974 93. Jágr Jaromír 1988 38. Landa Roman 2000
81. Sláma Jan 1974 9. Dočekal Jaroslav 1989 83. Flesar Vladislav 2001
34. Homola Jan 1977 34. Homola Viktor 1989 10. Flesar Milan 2001
7. Flesar Stanislav 1977

Členové SDH Poděšín, kdy byli přijati.

Tento seznam je neúplný. Víc se nepodařilo sehnat.

Rok Jména
Rok Jména
1902 Blažek Jan (17) Med Josef (45)
Činčera František (16) Musil Rudolf (38) *1884 – 1973
Doležal Antonín (4) Neubauer František (48)
Doležal Josef (15) Pařík Jan (35)
Flesar Antonín (7) *1863 – 1938 Pospíchal Tomáš (
Hanus František Rosecký Antonín (5)
Hanus Josef Rosecký Josef (19) *1875 – 1915
Homola Josef (20) *1871 – 1947 Rosecký Martin (11)
Homola Václav (17) Stránský Josef (
Chvátal Alois (47) *1883 – 1919 Sochor Josef (27) *1883 – ?,
Chvátal Antonín (39) *1865 – 1954 Svoboda Gustav (24) *1868 – 1951
Chvátal František (33) Šimek Jan (25)
Chvátal Josef (47) *1887 – 1914 Šimek Josef (
Jaroš Jan Šmiraus Jan (50) *1866 – 1937
1908 Dobrovolný Eduard Sedlák Václav (43)
1919 Novotný Jan (21) Šedivý František (19)
Rosecký Antonín Šimek Vojtěch (12) *1878 – 1944
Rosecký Josef (11) *1901 – 1980 Stehlík Josef (36) *1895 – 1927
1914 Jágr Josef (2) *1897 – 1936
1919 Dočekal Jaroslav (9) *1896 – 1960 Enderle Václav (49) *1900 – 1979
Koumar František (44) *1897 – 1975 Eis Ludvík (45)
1921 Bečka Václav (22) *1897 Košák Adolf, Sláma Adolf (28) *1900
Doležal Václav (15) *1889, Šurnický Emanuel (53) * 1894,
Jágr Antonín (2) *1902 – 1976 Šmiraus Vojtěch (50) *1899
Kašpárek Josef (18) *1893 – 1966
1927 Rosecký František (19) *1910 – 1994 Šorf Josef (26) *1904 – 1972
1928 Šimek František (12) *1909 – ?
1933 Hanus František (46) *1913 Stránský Josef (51) *1913 – 1990
Šimek Václav (42) *1908 – 1979
1935 Doležal Antonín (4) *1911 – 1983 Landa Filip (58) *1904 – 19701
Činčera Václav (16) *1909 – 1979 Rosecký Rudolf *
Flesar Rudolf (47) *1915 – 2002 Sláma Václav (29) *1892 – 1970
Homola František (17) *1905 – 1981 Sochor Josef (27) *1917
Chvátal Stanislav (33) *1915 – 1984 Šimek Josef (42) *1903 – 1952
1937 Dobrovolný František (37) *1912 – 1993 Rosecký Josef (53) *1907 – 1951
Flesar František (10) *1918 – 2000
1939 Dočekal Jaroslav (9) *1924 Landa Filip (58) *1904 – 1970
Hanus Jaroslav (46) *1920 – 1986 Musil Jiří (38) *1920
Hanus Josef (63) *1909 – 1978 Nejedlý Josef (14) *1921
Homola Jan (34) *1913 – 1993 Sláma Ladislav *1920
1945 Jaroš Miroslav (1) *1925 – 1984 Rosecký Rudolf (43) *1922
Palas Vratislav (6) *1925 – 1974 Stehlík Bohumil (36) *1924 – 1997
1949 Doležal Josef (4) *1923 – 1979 Nejedlý Alois (14) *1925 – 1996
Doležal Josef (15) *1923 Rosecký Bohumil (11) *1927 – 1952
Flesar Bohumil (35) *1928 – 1986 Sláma Jan (29) *1924
Flesar Josef (7) *1927 Šimek Jan (68) *1929
Chvátal Jaroslav (39) *1928 – 1995 Šurnický Rudolf (62) *1921
Koumar František (44) *1929 – 1993
1951 Bláha Josef (8) *1935 Jágr Josef (2) *1933 – 1998
Dočekal Bohumil (9) *1925 Kašpárková Růžena (18) *1928
Haspala Josef (53) *1923 Matějka Julius (45) *1904
Hladík Josef (17) *1934 Sedlák Antonín (31) *1904 – 1977
1952 Enderle Stanislav (69) *1930 Homola Josef (20) *1935
1957 Bláha František (63) *1939 Doležal Václav (15) *1926 – 1991
1961 Doležal Antonín (5) *1943 Rosecký František (19) *1943
Chalupník Jan (22) *1943 Šimek Bohumil (12) *1944
Chalupník Jaroslav (22)*1938 –1983 1963, Šimek Jan (80) *1946
1974 Enderle Stanislav (86) *1957 Chvátal Alois (32) *1948
Flesar Bohumil (35) *1953 Jaroš Zdeněk (79) *1953
Flesar Josef (7) *1953 Nejedlý Bohumil (85) *1952
Flesar Miroslav (10) *1952 Sláma Jan (81) *1953
1977 Flesar Stanislav (7) *1953 Jágr Josef (64) *1958
Homola Jan (34) *1948 Nejedlý Alois (14) *1955
1978 Flesar Vladislav (83) *1957 Šmiraus Adolf (27) *1952
1982 Kosour František (77) *1952 Sláma Miroslav (29) *1960
Musil Václav (73) *1957 Sláma Pavel (94) *1964
Palas Vratislav (6) *1963
1985 Chvátal Libor (71) 1968 Šimek Jiří (25) *1956
Landa František (33) *1943
1986 Enderle Jiří (69) *1967 Matoušek Milan (87) *1961
1988 Doležal Antonín (4) *1971 Jágr Pavel (89) *1961
Flesar Pavel (35) *1965 Landa Pavel (33) *1971
Jágr Jaromír (93) *1969
1989 Dočekal Jaroslav (9) *1961 Homola Viktor (33) *1973
1990 Řeháček Vladimír (59) *1968
1993 Chvátal Alois (32) *1977 Šlechtický Jiří (5) *1975
Jaroš Jiří (76) *1974 Šlechtický Josef (5) *1972
Sobotka Pavel (57) *1975 Šustr Zdeněk (61) *1975
1998 Bláha František (63) *1980 Sobotka Václav (57) *1977
Homola Josef (20) *1981 Šimek Pavel (25) *1980
Jaroš Petr (76) *1977 Vejvoda Petr (50) *1980,
Sobotka Milan (57) *1979
2000 Nejedlý David (91) *1984 Landa Roman (38) *1983
2001 Flesar Vladislav (83) *1983 Flesar Milan (10) *1980

Členové SDH Poděšín, kteří byli přijati, ale nevíme kdy. Toto je první zmínka.

Rok Jména
Rok Jména
1919 Flesar Rudolf (10) *1887 – 1935
1921 Dobrovolný Josef (32) *1896 – Pařík Jan (35) *1897 –
Flesar Josef (7) *1889 – 1962 Pařík Josef (37) *1894 – 1938
Hanus Josef (12) *1884 – 1960 Sláma Václav (29) *1892 – 1970
Chvátal Stanislav (47) *1889 – 1956 Stehlík Josef (36) *1895 – 1927
Nejedlý František (14) *1894 – 1988 Stránský František (51) *1883 –
1924 Fejt Adolf (19) *1892 – 1952 Rosecký Václav (5) *1904 – 1956
Homola Jan (1900 – Rosecký Josef (11) *1901 – 1980
1925 Chvátal Václav (39) *1897 – 1981 Rosecký Rudolf ( ) *
Jaroš Josef (1) *1889 – 1959 Rychtecký František (52) *1895 –
Markvart Richard (45) *1883 – 1933 Svoboda Jan (24) *1900 – 1967
1930 Šimek Josef ( ) * Šimek Jan (25) *1900 – 1981 hudec
1933 Činčera František (16) *1900
1935 Borský Bedřich (45) *1905 – Homola Josef (20) *
1936 Rosecký Antonín ( ) *1886
1941 Chalupník Vavřinec (22) *1904 – 1978
1955 Jágr Bohumil (2) *1935 – 2000 Krejčí František (45) *1916 – 2001

Složení výkonného výboru OSH ČMS Žďár nad Sázavou

Funkce Jméno Bydliště
Funkce Jméno Bydliště
starosta Jan Dřinek Žďár nad Sázavou 2
náměstek starosty Ing. Josef Ryba Radostín nad Oslavou
náměstek starosty František Bukal Dolní Loučky
vedoucí odborné rady velitelů Jiří Mrkos Nové Město na Moravě
vedoucí odborné rady preventistů Vladimír Sobotka Kotlasy
vedoucí odborné rady organizační Ladislav Fajmon Nové Město na Moravě
vedoucí odborné rady žen Zdeňka Nejedlá Nová Ves
vedoucí odborné rady mládeže Oldřich Uhlíř Žďár nad Sázavou 2
vedoucí kontrolní a revizní rady Stanislav Kříž Radešínská Svratka
člen Zdeněk Dočekal Žďár nad Sázavou 2
člen Jarmil Chalupník Sedliště
člen Bedřich chocholáč Střítež
člen Jan Slámečka Olší
člen Jiří Klusák Níhov
člen Jan Laštovička Špinov
člen Ing. Drahoslav Ryba Radostín nad Oslavou
člen Antonín Teplý Velké Meziříčí
člen Luboš Zeman Žďár nad Sázavou 2

Sepsal Zdeněk Jaroš, upravil Jaroslav Dočekal.