Obec Poděšín
oficiální stránky obce

Mobilní rozhlas

Facebook

Knihovna

Starý web

Forum 

Zemědělství

Zemědělství v Poděšíně

Zemědělství před založením družstva.

Již v létě r. 1925 projevili rolníci Poděšína a Sirákova snahu, postavit si v Poděšíně družstevní lihovar. Za tím účelem bylo konáno v Poděšíně několik schůzí, ale jednání narazilo na finanční obtíže, neboť na podílech upsaných 300.000,-Kč., nikterak nestačilo na vybudování podniku. Tu na podzim roku 1928 opět počalo se uvažovat o uskutečnění myšlenky, ale tentokrát popud vyšel z Nížkova a rolníci z Poděšína a Sirákova byli vyzváni k účasti. Sešli se zájemci těchto dvou obcí k jednání 21. října 1928 a upsáno bylo na podílech 450.000,-Kč., s tou podmínkou, že bude stát lihovar „Ve žlabě“. Když se pak 23. října konala schůze v Nížkově, nepřistoupily ostatní obce na tento návrh a tak mimo 4 rolníky z Poděšína (Adolf Fejt, František Homola, Stanislav Chvátal, Jaroslav Dočekal) odřekli ostatní členství v družstvu. Tak oddálena a snad navždy pochována krásná myšlenka svépomoci postavení lihovaru v Poděšíně.

1930

Sčítání zemědělských a živnostenských závodů v celé republice konalo se ve dnech 27. května – 7. června včetně. Je to největší statistická akce za dobu trvání republiky. Sčítacím komisařem ve zdejší obci byl jmenován řídící učitel Richard Markvart. Vypisuji několik čísel z tohoto sčítání, aby budoucím zachován byl částečný obraz o hospodářském stavu obce. Katastr obce 687 ha 11 aru. Počet hospodářských závodů je v obci 54. Hospodářskými závody rozumějí se taková hospodářství, která vlastní samostatné hospodářské budovy s inventářem živým i mrtvým a jsou technicky vybaveny tak, že mohou samostatně hospodařit. Z těchto zemědělských závodů jsou: 1 ve výměře do 50 arů, 2 ve výměře přes 50 arů do 1 ha, 2 ve výměře přes 1 ha do 2 ha, 18 ve výměře přes 2 ha do 5 ha, 8 ve výměře přes 5 ha do 10 ha, 11 ve výměře přes 10 ha do 20 ha, 7 ve výměře přes 20 ha do 30 ha, 4 ve výměře přes 30 ha do 50 ha, 1 ve výměře přes 50 ha. Majitelé těchto závodů hospodaří na celkové výměře 666 ha 91 arů a to v této obci na 652 ha 53 arů. Pak jsou pozemky nepatřící k zemědělským závodům, tj. takové, které byly obcí propůjčeny některým osobám za služby obci konané (ponocnému, obecnímu strážníkovi, školnici), nebo byly obcí pronajaty, posléze pozemky, které jsou vlastnictvím osob odkázaných na pomoc jiných při jejich obdělávání. Těchto pozemků je 296 arů. Přespolní hospodáři mají v našem katastru 11 ha 70 arů půdy.

Počet hospodářského zvířectva: koní 32, hovězího 377, ovcí 1, koz 53, vepřového 259, slepic i s kuřaty 1714, hus s housaty 774, kachen s káčaty 168, krůt 14 a perliček 8. Hospodářských strojů: vyorávačů brambor 20, ručních mlátiček 14, mlátiček na motorový pohon 23, secích strojů 9, žaček trávních 10, žaček obilních 9, řezaček 44, šrotovníky 3, čistící stroje 2, odstředivek 31, elektrických motorů 26, benzinových motorů 1 a žentourů 5.

1931

Pěstování lnu, jindy u nás tak rozšířené a významná, velice upadlo. Leny v posledních dvou letech skoro nic neplatily a k tomu poptávka po nich byla tak malá, že hospodáři mají dosud neprodaný len loňský i předloňský. Letos snad nikdo ani len nesil. Příčinou úpadku je konkurence hodnotnějších lnů cizích, a ještě k tomu přišla také všeobecná krize hospodářská posledních let. Někteří hospodáři tvrdí, že jakost vlákna je porušována umělým hnojivem.

Ceny lnu: Počátkem listopadu objevil se konečně v Poděšíně kupec na len a platil 30,40Kč. za 1q, nejvýše 60,-Kč. za 1q. Před několika roky 400,-Kč za 1q. Někteří rolníci, než by za tuto cenu len prodali, raději jím stelou, neboť sláma je dražší než len.

V roce 1931 byl založen družstevní lihovar v Nížkově. Členové byli z Nížkova, Bukové, Špinova a z Poděšína. 11. prosince se v tomto družstevním lihovaru začalo pracovat. Družstvo bylo v padesátých letech minulého století zrušeno.

1932

V roce 1932 je v obci dost rozšířeno včelařství a zabývají se jím Josef Dobrovolný č.30, Václav Enderle č.49, Adolf Pařízek č.23, Jaroslav Dočekal č.9, Adolf Fejt č.19, Josef Homola č.20, Václav Chvátal č.39, Rudolf Flesar č.10, Antonín Flesar č.7, výměnkář, Josef Palas č.6, František Homola č.34, Gustav Svoboda č.24, Jan Stránský č.51 a Václav Homola č.17, výměnkář.

Zima mírná, leden teplý. V únoru a březnu značné mrazy bez sněhu. Do 22. dubna chladno, konec dubna a počátek května pěkný, zaseto pohodlně i brambory zasázeny. Konec května chladný. Počátek července velmi teplý, druhá polovina července deštivá a bouřlivá. Žně započaly 29. července, ale pak nastaly prudké deště a trvaly až do 9. srpna. Žito bylo na stojatě i v kopkách, valně mu nebylo a již začínalo v klasech klíčit. Pak nastalo krásné počasí a všechna úroda se dobře za sucha sklidila. Otavy též. Úroda obilí byla slušná, ale ceny klesají stále, byl koncem srpna 1q ovsa za 65,-Kč, 1q ječmene a pšenice za 120,-Kč. Pšenice byly napadeny rzí a snětí obilnou. Žito 1q za 85,-Kč.

1933

Úroda byla letos celkem dobrá, ale počasí skoro jako by nepřálo našim rolníkům sklidit podíl ze svých polí. Seno se sklidilo dobře, zato ale žně byly následkem dešťů příliš zpožděny. V srpnu nastalo deštivé počasí, takže se sklízí obilí do polovice září. Podzim chtěl vše vynahradit, byl suchý a pěkný. Ceny obilí jsou nevalné. 1q žita 74,-Kč, 1q ovsa 50,-Kč, 1q bramborů 20,- až 25,-Kč. Vepřový a hovězí dobytek není rovněž dobře placen. Následkem nepříznivého počasí v některých krajích je málo krmiva a proto velká část rolníků musí dobytek odprodat.

1934

Rok 1934 se vyznačuje mírnou zimou, takže práce na poli začaly již před svatým Josefem a do 1. května bylo již vše celkem hotovo. Úroda se ukazovala velmi pěkná, ale nesmírné sucho a mráz dne 4. června napáchal velké škody. Ve Žlabě pomrzlo obolí (žito) skoro na 95%. Na kopcích tolik mráz nepůsobil. Žně se vydařily za krásného počasí, rovněž za sucha se sklízely brambory. Občané naříkali katastrofálním suchem, proto byl nedostatek krmiv a slámy. Studny většinou vyschly a lidé vozili vodu z rybníka, ale i tam jí bylo málo. Zvláště velmi dlouhá doba byla od 4. července do 27. srpna, protože ani nekáplo. Teplé počasí trvalo dále, takže ještě 1. prosince někteří lidé pásli na žitech, která byla až 25 cm vysoká proto je jiní hospodáři též sekli. Do konce roku nebylo vůbec sněhu. Následkem nedostatku krmiv se hospodáři zbavovali dobytka, který šel cenou silně dolů. V největší hospodářské tísni vláda prosadila zákon o obilním monopolu. Stát veškeré obilí bude kupovat a prodávat. Ceny byly stanoveny dle Prahy, ale pro venkov byly menší, protože se odečetl náklad na dopravu po železnici. Z naší obce se většinou vozí do Sázavy a částečně do Polné. Bylo uzákoněno, že každý měsíc bude cena stoupat a to u žita o 1.50Kčs, a u ovsa o 1.20Kčs. Komu obilí nepomrzlo, velmi sypalo, což bylo velké štěstí.

1935

Letošní zima byla celkem mírná, léto teplé a suché. Dne 8. července byl tuhý mráz, který způsobil značné škody, zejména na bramborách.

1936

Měsíc leden byl velmi teplý. Nebyl ani jeden mráz, jen často pršelo. Sníh nebyl žádný. V únoru a březnu byla normální mírná zima. O žních často pršelo, proto se práce zdržela. Podzim celkem suchý a pěkný. Říjen proti normálu studenější, listopad teplý prosinec mírný. Úroda byla slušná. Ceny u obilí byly jako v roce 1935, ale z každého q byla srážka 8,-Kč, pro obilní společnost. Cena brambor byla u průmyslových 18,-Kč, u jedlých 13-16,-Kč. Ceny dobytka byly pevné – 1,-kg. Živé váhy stál u hovězího kusu 5,50Kč, u vepřového 6 – 7,50Kč.

1937

V tomto roce bylo nevídané přemnožení bělásků, které způsobovali velké škody na polích.

Počasí bylo celkem normální. Pouze celý duben byl velmi deštivý, proto jarní práce se hodně zdržely. Od 1. ledna t.r. odpadla dávka z masa (ze zabití), ale místo ní zaveden paušál na hektar polí a luk 1.50Kč. To platí jen pro zemědělce. Ostatní občané platí z každé zabíjačky zvláštní daň. Obilní monopol byl dále v platnosti. Ceny byly stejné a život klidný.

1938

První tři měsíce byly celkem normální. Až na 11. únor, kdy sněhová vánice na několik dnů přerušila autodopravu na Polensku.  Duben velmi studený, hodně sněhových přeháněk a nočních mrazů. O žních od poloviny srpna bylo velmi deštivé počasí, a kdo nemohl sklidit žito, naříkal a oves byl u většiny hospodářů velmi vymoklý, rostl a některý rolník měl jej až 5 týdnů venku. Konec září a v říjnu bylo pěkně a proto mohli lidé vše uklidit a zaseti ozimy, neboť práce byla zpožděna mobilizací a hlavně slintavkou a kulhavkou, která se velmi rozšířila po celé republice Československé a postihla i naší obec. Hovězí i vepřový dobytek a kozy onemocněl v každém stavení. Někde průběh nemoci byl klidný, jinde dobytek uhynul a sice: v čísle 5, 19 a 20, 1 kráva, v č.2 a 51, 10 selat, v č.49 a 59, 1 vepř, v č.40, 15 selat. 

Ceny obilí byly monopolní. Úroda celkem dobrá, ale hodně vymoklo. Úroda brambor byla střední a 1q jedlých stál 14,-Kč, 1q škrobových 16,-Kč. Jinak odbyt byl slabý. 1.října byla zjištěna slintavka a kulhavka. V naší obci jsou nakaženy 3 krávy a 37 selat.

1939

V Polné dne 10. listopadu byl odvod koní od 3 roků. Celkem bylo odvedeno 33 koní. Odvedeni ihned byly 4 koně následujícím hospodářům: Antonínu Jágrovi č.2, 1 klisna za 8.500,-K, Marii Flesarové č.10, 1 klisna za 7.000,-K, Adolfu Fejtovi č.19, 1 valach za 8.000,-K, a Josefu Homolovi č.20, 1 klisna za 7.300,-Kč. Vedle toho ještě 14 koní bylo uznáno za evidenční. Ceny koní rapidně stouply, takže toho času mladý kůň stál až 12.000,-K a i více. Po odvodech se muselo hlásit na okresní úřad každé prodání tažného dobytka s udáním ceny, kdo koupil, kdo prodal a to způsobilo nižší ceny.

Leden byl celkem normální. Po teplém únoru skoro celý březen byla tuhá zima a mnoho sněhu. Neustále sněžilo a všude byly závěje. Na polích bylo ½ metru sněhu. Tání nastávalo 28. března. Duben byl suchý a teplý. Skoro celý květen pršelo. Podzim byl velmi deštivý a jen s největší námahou a zpožděním mohli rolníci sklidit brambory, řepu a zaseti. Bylo hodně myší a na žitech i jetelích mnoho plžů, což způsobilo mnoho škody.   

Úroda obilí byla poloviční proti jiným létům. Brambor bylo dosti. Ovoce málo a houby žádné.

Na začátku června stálo máslo dle úřední ceny 15,-K. Byl velký nedostatek ve městech,

a proto se platilo více. Na podzim byla cena 20,-K. Po zavedení dodávky mléka bylo prodávání zakázáno, takže spotřebitelé si mohli koupit tuky jen na lístky u obchodníků. Darování tuků bylo zakázáno. 1 vejce stálo v červnu 55 h a před vánocemi 1,- K. Obilní ceny byly monopolní a dosud nezvýšené. Jedlé brambory stály 45,- K za metrák, průmyslné 29,- korun za 1q. Ceny dobytka byly: Vepři 1 kg 8,60 K, voli 8,-K, krávy 7,-K, jalovice 7,50 K. Odbyt všeho byl velmi dobrý.

1940

Velké množství chroustů v květnu ničilo hlavně listnaté stromy. 13. května po celý den hustě sněžilo.

Zima byla tuhá. Celý únor byla tak zvaná Sibiřská zima. Mrazy byly okolo -32°C. Zajíci běhali z hladu po návsi a do dvorů. Sníh dlouho ležel a způsobil vyhynutí téměř poloviny ozimů. Rolníci museli polovinu ozimů zaorat a síti velké množství jařin.

1941

V září byly nařízeny odvody obilí a dobytka.

1943

V roce 1943 bylo veliké sucho, poněvadž na jaře nepršelo. Prameny vyschly a studny byly bez vody. Lidé museli vozit vodu. Také školní studna byla bez vody. Následkem sucha se urodilo málo brambor. Rovněž píce pro dobytek bylo velice málo. Následkem neúrody brambor nastal velký pokles selat. 

Kritický nedostatek brambor se jevil též v tom, že hospodáři měli zákaz brambory větší než 3 cm v průměru krmit a pak dodávkový kontingent byl značný, takže na podzim t.r. nastal velký pokles cen selat. Na jaře stálo sele asi 5 kg těžké 800 korun a v listopadu asi 150 korun. Rolníci se obávali, že nebudou moci vůbec vepřový dobytek uživit.

1949

V červnu byl vyhlášen sběr přemnožené mandelinky bramborové. Na sběr byly organizovány školní výpravy.

V únoru byl přijat zákon o JZD, což lze považovat za počátek socializaci zemědělské výroby.

1951

V tomto roce byl založen přípravný výbor pro založení Zemědělského družstva. Družstvo mělo být založeno podle I. stupně, to znamenalo, že by sdružovalo rolníky k sousedskému obdělávání půdy. Tento výbor si pořídil do užívání 1 traktor zn. Zetor 15, vůz, závěsné nářadí, 1 samovaz, vůz 3 t, dvojradliční pluh. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Tyto mechanizační prostředky byly využívány k polním pracem na pozemcích středních a drobných zemědělců. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Jelikož nebylo utvořeno do tří let družstvo, byl traktor v roce přidělen v roce 1954 JZD Radňovice a přípravný výbor zrušen.                                                                                                                                               

1955

V červnu 1955 ÚV KSČ zahájila další vlnu združstevňování zemědělství, které bylo dokončeno v letech 1958 – 1960.