Obec Poděšín
oficiální stránky obce

Mobilní rozhlas

Facebook

Knihovna

Starý web

Forum 

Zemědělství

Zemědělství v Poděšíně

Zemědělství před založením družstva.

Již v létě r. 1925 projevili rolníci Poděšína a Sirákova snahu, postavit si v Poděšíně družstevní lihovar. Za tím účelem bylo konáno v Poděšíně několik schůzí, ale jednání narazilo na finanční obtíže, neboť na podílech upsaných 300.000,-Kč., nikterak nestačilo na vybudování podniku. Tu na podzim roku 1928 opět počalo se uvažovat o uskutečnění myšlenky, ale tentokrát popud vyšel z Nížkova a rolníci z Poděšína a Sirákova byli vyzváni k účasti. Sešli se zájemci těchto dvou obcí k jednání 21. října 1928 a upsáno bylo na podílech 450.000,-Kč., s tou podmínkou, že bude stát lihovar „Ve žlabě“. Když se pak 23. října konala schůze v Nížkově, nepřistoupily ostatní obce na tento návrh a tak mimo 4 rolníky z Poděšína (Adolf Fejt, František Homola, Stanislav Chvátal, Jaroslav Dočekal) odřekli ostatní členství v družstvu. Tak oddálena a snad navždy pochována krásná myšlenka svépomoci postavení lihovaru v Poděšíně.

1930

Sčítání zemědělských a živnostenských závodů v celé republice konalo se ve dnech 27. května – 7. června včetně. Je to největší statistická akce za dobu trvání republiky. Sčítacím komisařem ve zdejší obci byl jmenován řídící učitel Richard Markvart. Vypisuji několik čísel z tohoto sčítání, aby budoucím zachován byl částečný obraz o hospodářském stavu obce. Katastr obce 687 ha 11 aru. Počet hospodářských závodů je v obci 54. Hospodářskými závody rozumějí se taková hospodářství, která vlastní samostatné hospodářské budovy s inventářem živým i mrtvým a jsou technicky vybaveny tak, že mohou samostatně hospodařit. Z těchto zemědělských závodů jsou: 1 ve výměře do 50 arů, 2 ve výměře přes 50 arů do 1 ha, 2 ve výměře přes 1 ha do 2 ha, 18 ve výměře přes 2 ha do 5 ha, 8 ve výměře přes 5 ha do 10 ha, 11 ve výměře přes 10 ha do 20 ha, 7 ve výměře přes 20 ha do 30 ha, 4 ve výměře přes 30 ha do 50 ha, 1 ve výměře přes 50 ha. Majitelé těchto závodů hospodaří na celkové výměře 666 ha 91 arů a to v této obci na 652 ha 53 arů. Pak jsou pozemky nepatřící k zemědělským závodům, tj. takové, které byly obcí propůjčeny některým osobám za služby obci konané (ponocnému, obecnímu strážníkovi, školnici), nebo byly obcí pronajaty, posléze pozemky, které jsou vlastnictvím osob odkázaných na pomoc jiných při jejich obdělávání. Těchto pozemků je 296 arů. Přespolní hospodáři mají v našem katastru 11 ha 70 arů půdy.

Počet hospodářského zvířectva: koní 32, hovězího 377, ovcí 1, koz 53, vepřového 259, slepic i s kuřaty 1714, hus s housaty 774, kachen s káčaty 168, krůt 14 a perliček 8. Hospodářských strojů: vyorávačů brambor 20, ručních mlátiček 14, mlátiček na motorový pohon 23, secích strojů 9, žaček trávních 10, žaček obilních 9, řezaček 44, šrotovníky 3, čistící stroje 2, odstředivek 31, elektrických motorů 26, benzinových motorů 1 a žentourů 5.

1931

Pěstování lnu, jindy u nás tak rozšířené a významná, velice upadlo. Leny v posledních dvou letech skoro nic neplatily a k tomu poptávka po nich byla tak malá, že hospodáři mají dosud neprodaný len loňský i předloňský. Letos snad nikdo ani len nesil. Příčinou úpadku je konkurence hodnotnějších lnů cizích, a ještě k tomu přišla také všeobecná krize hospodářská posledních let. Někteří hospodáři tvrdí, že jakost vlákna je porušována umělým hnojivem.

Ceny lnu: Počátkem listopadu objevil se konečně v Poděšíně kupec na len a platil 30,40Kč. za 1q, nejvýše 60,-Kč. za 1q. Před několika roky 400,-Kč za 1q. Někteří rolníci, než by za tuto cenu len prodali, raději jím stelou, neboť sláma je dražší než len.

V roce 1931 byl založen družstevní lihovar v Nížkově. Členové byli z Nížkova, Bukové, Špinova a z Poděšína. 11. prosince se v tomto družstevním lihovaru začalo pracovat. Družstvo bylo v padesátých letech minulého století zrušeno.

1932

V roce 1932 je v obci dost rozšířeno včelařství a zabývají se jím Josef Dobrovolný č.30, Václav Enderle č.49, Adolf Pařízek č.23, Jaroslav Dočekal č.9, Adolf Fejt č.19, Josef Homola č.20, Václav Chvátal č.39, Rudolf Flesar č.10, Antonín Flesar č.7, výměnkář, Josef Palas č.6, František Homola č.34, Gustav Svoboda č.24, Jan Stránský č.51 a Václav Homola č.17, výměnkář.

Zima mírná, leden teplý. V únoru a březnu značné mrazy bez sněhu. Do 22. dubna chladno, konec dubna a počátek května pěkný, zaseto pohodlně i brambory zasázeny. Konec května chladný. Počátek července velmi teplý, druhá polovina července deštivá a bouřlivá. Žně započaly 29. července, ale pak nastaly prudké deště a trvaly až do 9. srpna. Žito bylo na stojatě i v kopkách, valně mu nebylo a již začínalo v klasech klíčit. Pak nastalo krásné počasí a všechna úroda se dobře za sucha sklidila. Otavy též. Úroda obilí byla slušná, ale ceny klesají stále, byl koncem srpna 1q ovsa za 65,-Kč, 1q ječmene a pšenice za 120,-Kč. Pšenice byly napadeny rzí a snětí obilnou. Žito 1q za 85,-Kč.

1933

Úroda byla letos celkem dobrá, ale počasí skoro jako by nepřálo našim rolníkům sklidit podíl ze svých polí. Seno se sklidilo dobře, zato ale žně byly následkem dešťů příliš zpožděny. V srpnu nastalo deštivé počasí, takže se sklízí obilí do polovice září. Podzim chtěl vše vynahradit, byl suchý a pěkný. Ceny obilí jsou nevalné. 1q žita 74,-Kč, 1q ovsa 50,-Kč, 1q bramborů 20,- až 25,-Kč. Vepřový a hovězí dobytek není rovněž dobře placen. Následkem nepříznivého počasí v některých krajích je málo krmiva a proto velká část rolníků musí dobytek odprodat.

1934

Rok 1934 se vyznačuje mírnou zimou, takže práce na poli začaly již před svatým Josefem a do 1. května bylo již vše celkem hotovo. Úroda se ukazovala velmi pěkná, ale nesmírné sucho a mráz dne 4. června napáchal velké škody. Ve Žlabě pomrzlo obolí (žito) skoro na 95%. Na kopcích tolik mráz nepůsobil. Žně se vydařily za krásného počasí, rovněž za sucha se sklízely brambory. Občané naříkali katastrofálním suchem, proto byl nedostatek krmiv a slámy. Studny většinou vyschly a lidé vozili vodu z rybníka, ale i tam jí bylo málo. Zvláště velmi dlouhá doba byla od 4. července do 27. srpna, protože ani nekáplo. Teplé počasí trvalo dále, takže ještě 1. prosince někteří lidé pásli na žitech, která byla až 25 cm vysoká proto je jiní hospodáři též sekli. Do konce roku nebylo vůbec sněhu. Následkem nedostatku krmiv se hospodáři zbavovali dobytka, který šel cenou silně dolů. V největší hospodářské tísni vláda prosadila zákon o obilním monopolu. Stát veškeré obilí bude kupovat a prodávat. Ceny byly stanoveny dle Prahy, ale pro venkov byly menší, protože se odečetl náklad na dopravu po železnici. Z naší obce se většinou vozí do Sázavy a částečně do Polné. Bylo uzákoněno, že každý měsíc bude cena stoupat a to u žita o 1.50Kčs, a u ovsa o 1.20Kčs. Komu obilí nepomrzlo, velmi sypalo, což bylo velké štěstí.

1935

Letošní zima byla celkem mírná, léto teplé a suché. Dne 8. července byl tuhý mráz, který způsobil značné škody, zejména na bramborách.

1936

Měsíc leden byl velmi teplý. Nebyl ani jeden mráz, jen často pršelo. Sníh nebyl žádný. V únoru a březnu byla normální mírná zima. O žních často pršelo, proto se práce zdržela. Podzim celkem suchý a pěkný. Říjen proti normálu studenější, listopad teplý prosinec mírný. Úroda byla slušná. Ceny u obilí byly jako v roce 1935, ale z každého q byla srážka 8,-Kč, pro obilní společnost. Cena brambor byla u průmyslových 18,-Kč, u jedlých 13-16,-Kč. Ceny dobytka byly pevné – 1,-kg. Živé váhy stál u hovězího kusu 5,50Kč, u vepřového 6 – 7,50Kč.

1937

V tomto roce bylo nevídané přemnožení bělásků, které způsobovali velké škody na polích.

Počasí bylo celkem normální. Pouze celý duben byl velmi deštivý, proto jarní práce se hodně zdržely. Od 1. ledna t.r. odpadla dávka z masa (ze zabití), ale místo ní zaveden paušál na hektar polí a luk 1.50Kč. To platí jen pro zemědělce. Ostatní občané platí z každé zabíjačky zvláštní daň. Obilní monopol byl dále v platnosti. Ceny byly stejné a život klidný.

1938

První tři měsíce byly celkem normální. Až na 11. únor, kdy sněhová vánice na několik dnů přerušila autodopravu na Polensku.  Duben velmi studený, hodně sněhových přeháněk a nočních mrazů. O žních od poloviny srpna bylo velmi deštivé počasí, a kdo nemohl sklidit žito, naříkal a oves byl u většiny hospodářů velmi vymoklý, rostl a některý rolník měl jej až 5 týdnů venku. Konec září a v říjnu bylo pěkně a proto mohli lidé vše uklidit a zaseti ozimy, neboť práce byla zpožděna mobilizací a hlavně slintavkou a kulhavkou, která se velmi rozšířila po celé republice Československé a postihla i naší obec. Hovězí i vepřový dobytek a kozy onemocněl v každém stavení. Někde průběh nemoci byl klidný, jinde dobytek uhynul a sice: v čísle 5, 19 a 20, 1 kráva, v č.2 a 51, 10 selat, v č.49 a 59, 1 vepř, v č.40, 15 selat. 

Ceny obilí byly monopolní. Úroda celkem dobrá, ale hodně vymoklo. Úroda brambor byla střední a 1q jedlých stál 14,-Kč, 1q škrobových 16,-Kč. Jinak odbyt byl slabý. 1.října byla zjištěna slintavka a kulhavka. V naší obci jsou nakaženy 3 krávy a 37 selat.

1939

V Polné dne 10. listopadu byl odvod koní od 3 roků. Celkem bylo odvedeno 33 koní. Odvedeni ihned byly 4 koně následujícím hospodářům: Antonínu Jágrovi č.2, 1 klisna za 8.500,-K, Marii Flesarové č.10, 1 klisna za 7.000,-K, Adolfu Fejtovi č.19, 1 valach za 8.000,-K, a Josefu Homolovi č.20, 1 klisna za 7.300,-Kč. Vedle toho ještě 14 koní bylo uznáno za evidenční. Ceny koní rapidně stouply, takže toho času mladý kůň stál až 12.000,-K a i více. Po odvodech se muselo hlásit na okresní úřad každé prodání tažného dobytka s udáním ceny, kdo koupil, kdo prodal a to způsobilo nižší ceny.

Leden byl celkem normální. Po teplém únoru skoro celý březen byla tuhá zima a mnoho sněhu. Neustále sněžilo a všude byly závěje. Na polích bylo ½ metru sněhu. Tání nastávalo 28. března. Duben byl suchý a teplý. Skoro celý květen pršelo. Podzim byl velmi deštivý a jen s největší námahou a zpožděním mohli rolníci sklidit brambory, řepu a zaseti. Bylo hodně myší a na žitech i jetelích mnoho plžů, což způsobilo mnoho škody.   

Úroda obilí byla poloviční proti jiným létům. Brambor bylo dosti. Ovoce málo a houby žádné.

Na začátku června stálo máslo dle úřední ceny 15,-K. Byl velký nedostatek ve městech,

a proto se platilo více. Na podzim byla cena 20,-K. Po zavedení dodávky mléka bylo prodávání zakázáno, takže spotřebitelé si mohli koupit tuky jen na lístky u obchodníků. Darování tuků bylo zakázáno. 1 vejce stálo v červnu 55 h a před vánocemi 1,- K. Obilní ceny byly monopolní a dosud nezvýšené. Jedlé brambory stály 45,- K za metrák, průmyslné 29,- korun za 1q. Ceny dobytka byly: Vepři 1 kg 8,60 K, voli 8,-K, krávy 7,-K, jalovice 7,50 K. Odbyt všeho byl velmi dobrý.

1940

Velké množství chroustů v květnu ničilo hlavně listnaté stromy. 13. května po celý den hustě sněžilo.

Zima byla tuhá. Celý únor byla tak zvaná Sibiřská zima. Mrazy byly okolo -32°C. Zajíci běhali z hladu po návsi a do dvorů. Sníh dlouho ležel a způsobil vyhynutí téměř poloviny ozimů. Rolníci museli polovinu ozimů zaorat a síti velké množství jařin.

1941

V září byly nařízeny odvody obilí a dobytka.

1943

V roce 1943 bylo veliké sucho, poněvadž na jaře nepršelo. Prameny vyschly a studny byly bez vody. Lidé museli vozit vodu. Také školní studna byla bez vody. Následkem sucha se urodilo málo brambor. Rovněž píce pro dobytek bylo velice málo. Následkem neúrody brambor nastal velký pokles selat. 

Kritický nedostatek brambor se jevil též v tom, že hospodáři měli zákaz brambory větší než 3 cm v průměru krmit a pak dodávkový kontingent byl značný, takže na podzim t.r. nastal velký pokles cen selat. Na jaře stálo sele asi 5 kg těžké 800 korun a v listopadu asi 150 korun. Rolníci se obávali, že nebudou moci vůbec vepřový dobytek uživit.

1949

V červnu byl vyhlášen sběr přemnožené mandelinky bramborové. Na sběr byly organizovány školní výpravy.

V únoru byl přijat zákon o JZD, což lze považovat za počátek socializaci zemědělské výroby.

1951

V tomto roce byl založen přípravný výbor pro založení Zemědělského družstva. Družstvo mělo být založeno podle I. stupně, to znamenalo, že by sdružovalo rolníky k sousedskému obdělávání půdy. Tento výbor si pořídil do užívání 1 traktor zn. Zetor 15, vůz, závěsné nářadí, 1 samovaz, vůz 3 t, dvojradliční pluh. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Tyto mechanizační prostředky byly využívány k polním pracem na pozemcích středních a drobných zemědělců. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Jelikož nebylo utvořeno do tří let družstvo, byl traktor v roce přidělen v roce 1954 JZD Radňovice a přípravný výbor zrušen.                                                                                                                                               

1955

V červnu 1955 ÚV KSČ zahájila další vlnu združstevňování zemědělství, které bylo dokončeno v letech 1958 – 1960.

 

Založení družstva.

1951

Přípravný výbor JZD byl sestaven v roce 1951. Dostal do užívání 1 traktor Z 15, samovaz

5 – stohý, vůz 3 t, dvojradliční pluh. Tyto mechanizační prostředky byly využívány k polním pracem na pozemcích středních a drobných zemědělců. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Jelikož nebylo utvořeno do tří let družstvo, byl traktor v roce přidělen v roce 1954 JZD Radňovice a přípravný výbor zrušen.

 

1955

V červnu 1955 ÚV KSČ zahájila další vlnu združstevňování zemědělství, které bylo dokončeno v letech 1958 – 1960.

 

1956

Dne 23. února bylo založeno Jednotného zemědělského družstvo Poděšín. Do družstva se přihlásilo 45 členů a sdruženo bylo 17 drobných a středních zemědělských závodů se 160 ha zemědělské půdy. Během roku 1956 se 4 členové odhlásili a 4 přihlásili, takže výměra družstva ke konci roku 1956 činila 207,51 ha společné půdy. Z toho 205,93 ha zemědělské půdy (ostatní zahrady), z toho 153,93 orné půdy. Trvale činných pracovníků bylo k 31. prosinci – 37, občas pracující (kovozemědělci a starší členi) – 8. Jarní setí se provádělo již společně, živočišná výroba byla společná od 1. června a tím se stalo JZD III. typu. Předsedou byl zvolen Stanislav Chvátal č.33, agronom Jan Sláma č.29, zootechnik Bohumil Flesar č.35, skladník Antonín Sedlák č.31, účetní Jaroslav Dočekal č.9. Zakládající členové: Stanislav Chvátal č.33, Antonín Sedlák č.31, Václav Šimek č.48, František Dobrovolný č.30, Jan Sláma č.29, František Homola č.34, Jaroslav Dočekal č.9, František Flesar č.10, Josef Rosecký č.19, Josef Novotný č.21, Jan Šimek, Božena Homolová č.20, Josef Šorf č.26, František Koumar č.28 a další. Z těchto členů bylo zvoleno představenstvo činovníků družstva. Zakládání družstev bylo stanoveno zákonem, aby veškerá orná půda se mohla obdělávat strojově, ve velkých skupinách traktory a jinými stroji, kterými se tyto lány polí mohly rychle obdělat. Meze dřívějších dílců polí se rozoraly a též některé polní cesty soukromých majitelů. Členové družstva i jejich rodinní příslušníci jsou povinni pracovat na těchto družstevních lánech za odměnu stanovenou družstvem v pracovních jednotkách za hodiny – 8 hodin denně. Každý družstevník s rodinou má nárok na naturální dávky obilovin, pšenice, žita, ječmene a ovsa, jednak pro výživu svojí rodiny a zvířat, krávu záhumenkovou a píci pro ní, podle množství oddělaných jednotek. Peníze za odpracování jednotky se proplácí po skončení vyúčtování v kanceláři za každý měsíc dle stupnice odměn. Vznik a vývoj jednotného zemědělského družstva Poděšín nesmazatelně patřil do historie obce. Stav dobytka k 31. prosinci: Krávy 45 kusů, ostatní dobytek 79 ks, prasnice 15 ks, ostatní prasata 97 ks. Bylo započato s adaptací vepřína v čísle 11, na 100 ks vepřů. Adaptace stáje byla dokončena v roce 1957.

 

Rostlinná výroba

Odrůda

Ha

Sklizeň cel.

Sklizeň 1/ha

 

Odrůda

Ha

Sklizeň cel.

Sklizeň 1/ha

pšenice

5,5

102 q

18,54 q

 

Žito

34

612 q

17,94 q

ječmen

6

110 q

18,33 q

 

Oves

27

500 q

18,51 q

brambory

29.5

6251 q

211,89 q

 

Len

8,5

304,6 q

35,83 q

 

Prodej obilí byl rozdělen na povinné dávky a státní nákup, čili volný prodej, který byl za vyšší ceny. Rostlinné výrobky byly rozděleny následovně.

 

Živočišná výroba (za 7 měsíců)

Mléko                             21400 litrů dodávka        8500 litrů na volný prodej

Hovězí dobytek                1756 kg dodávka           3388 kg na volný prodej

Vepřové maso                  1204 kg dodávka           2443 kg na volný prodej

 

Odměny

Celkem bylo odpracováno 11053,15 PJ, hodnota PJ = 20,-Kč, hodnota naturálií na PJ = 9,4 Kč. Celkem bylo vyplaceno 221.063,-Kč, na jednoho člena 4.913,-Kč.

 

1957

Do JZD byl přijat 1 zemědělec o výměře 28,87 ha,

K 31.12. má JZD 47 členů o výměře zemské půdy 238.14 ha,

O výměře orné půdy 176.55 ha.

Rostlinná a živočišná výroba zůstala přibližně na stejné výši jako v roce minulém.

Odměny

Vyplaceno – 245.697,48 Kčs na 13.649,86 PJ. Hodnota PJ =18 Kčs. Hodnota naturálií – 8,54 Kčs.

Ze společné záhumenky se vydává 1/2 brambor, 1/2 ovsa podle výnosu v JZD při výnosu 200q brambor = 50 q na rodinu, při výnosu 20 q ovsa = 5 q na rodinu.

Ostatní naturálie se vydávají na odpracované jednotky následovně:

Na 1PJ – 2,10 kg chlebového obilí, 0,70 kg krmného obilí /ječmen/, 2,00 kg brambor, 0,015kg máku, 2,00 kg slámy, 2,00 kg sena, 1,00 kg řepy. Tyto naturálie se neplatí a jsou součástí odměny.

Celkové příjmy 513.184,10 Kčs. Celkové náklady 161.193,88 Kčs. Celkové odměny 245.697,48 Kčs. Nezapočteno do nákladů, vyplaceno ze zisku.

Příděly fondům a ost.   106.292,74 Kčs.

 

1958

Do května došlo k přistoupení do družstva všech ostatních 37 zemědělců členů a sdruženo bylo dalších 14 zemědělských závodů o celkové výměře 168 ha, takže JZD má do 2 ha 2 zemědělce, do 5 ha 9, do 10 ha 4, do 15 ha 4, do 20 ha 4 a přes 20 ha 8 zemědělců. Celková výměra zem. půdy na konci roku 1958 – 392,09 ha a orné 296,46 ha. Společné záhumenky jsou 17,20 ha. Počet členů je 85. Tito zemědělci, kteří hospodařili soukromě, přistoupili hromadně všichni z celé obce, mimo dvou malozemědělců, kteří hospodaří soukromě na přidělených okrajových polích a lukách.

Sociální zabezpečení členů JZD bylo rozděleno na dvě části, důchodové a nemocenské. Nemocenské a důchodové si platili členové podle zvoleného pásma od 14 do 88 Kčs měsíčně. Důchod byl vyměřován podle placených příspěvků (za 14 Kčs., byl důchod 230 Kč.) Příspěvek se měsíčně odváděl na účet ONV (soc. zabezpečení) a členům se srážel z výplaty odměn. Většina členů si platila 14,-Kčs. Někteří 26,- a jen dva starší před důchodem 88,-Kčs.

Nemocenské zabezpečení spočívalo v tom, že JZD si zvolilo jednu ze tří skupin a to A/ B/ C a podle toho platilo příspěvek ONV jako svůj náklad. V našem JZD byla schválena skupina „C“, při které byl zdarma lékař, nemocnice i léky. Ve skupině „B“ se léky platily.

Přídavky na děti vyplácelo JZD z vlastních prostředků, na jedno dítě 30,-Kčs, na další děti 40,-Kčs měsíčně. Mateřská dovolená se neplatila a členky, pokud se jim měl kdo starat o dítě, normálně pracovaly. Nemocenské dávky se vyplácely ve výši záloh na PJ rovněž ze soc. fondů JZD.

Mechanizace: Byl zakoupen 1 traktor Z 25, 1 zrnomet, 1 rozmetadlo hnojiv a 1 nákladní auto V 3S 5 t. Ostatní mechanizační prostředky byly z členských přínosů členů.

První velká stavba, kterou provádělo družstvo, byla stavba kravína (dnes dolního). Stavba započala v červenci 1958 a byla dokončena v roce 1959 a prováděl ji dodavatelským způsobem OSP Žďár n.S. Stavba byla velmi nutná, protože všichni členové měli dosud hovězí dobytek ve svých stájích, i když skupinové ustájení bylo provedeno, zvlášť dojnice, jalovice a býci na žír. Tato stavba sloužila za účelem svedení krav a jalového dobytka do jedné stáje, k jejich krmení a obsluze byli ustanoveni krmiči, na dojení dojičky, které chodí pravidelně dojit. Tento kravín, byl v roce 1997 přestavěn na volné ustájení a dodnes slouží jako odchovna mladého dobytka. Dále byla povolena stavba zděné drůbežárny na 300 ks nosnic za 179.000,-Kčs., která byla dostavěna v roce 1961, a 4 dřevěné boudy na prasnice.

Dne 21. září 1958 byl v Poděšíně slavnostně otevřen první kulturní dům na Žďárském okrese. Od časného rána vyhrávala hudba. Ve 13.30 hodin prošel průvod obcí. Po přestřižení pásky a proslovech začala dožínková veselice.

Odměny: Spotřeba PJ=27.321,36 Kčs, hodnota PJ = 18,-Kčs + 6.42 Kčs v naturáliích. Celkem bylo vyplaceno na odměnách 491.784,48 Kčs. Na PJ se vyplácelo 8 Kčs na zálohách a 10 Kčs na doplatcích. Prémie se nevyplácely.  

Výplaty ze soc. fondů: Nemocenské pojištění placené ONV – 14.320,-Kčs. Přídavky na děti a nem. dávky 13.366,-Kčs., celkem 27.676,-Kčs.