Zemědělství v Poděšíně

Zdeněk Jaroš

 

Zemědělství před založením družstva.

Již v létě r. 1925 projevili rolníci Poděšína a Sirákova snahu, postavit si v Poděšíně družstevní lihovar. Za tím účelem bylo konáno v Poděšíně několik schůzí, ale jednání narazilo na finanční obtíže, neboť na podílech upsaných 300.000,-Kč., nikterak nestačilo na vybudování podniku. Tu na podzim roku 1928 opět počalo se uvažovat o uskutečnění myšlenky, ale tentokrát popud vyšel z Nížkova a rolníci z Poděšína a Sirákova byli vyzváni k účasti. Sešli se zájemci těchto dvou obcí k jednání 21. října 1928 a upsáno bylo na podílech 450.000,-Kč., s tou podmínkou, že bude stát lihovar „Ve žlabě“. Když se pak 23. října konala schůze v Nížkově, nepřistoupily ostatní obce na tento návrh a tak mimo 4 rolníky z Poděšína (Adolf Fejt, František Homola, Stanislav Chvátal, Jaroslav Dočekal) odřekli ostatní členství v družstvu. Tak oddálena a snad navždy pochována krásná myšlenka svépomoci postavení lihovaru v Poděšíně.

1930

Sčítání zemědělských a živnostenských závodů v celé republice konalo se ve dnech 27. května – 7. června včetně. Je to největší statistická akce za dobu trvání republiky. Sčítacím komisařem ve zdejší obci byl jmenován řídící učitel Richard Markvart. Vypisuji několik čísel z tohoto sčítání, aby budoucím zachován byl částečný obraz o hospodářském stavu obce. Katastr obce 687 ha 11 aru. Počet hospodářských závodů je v obci 54. Hospodářskými závody rozumějí se taková hospodářství, která vlastní samostatné hospodářské budovy s inventářem živým i mrtvým a jsou technicky vybaveny tak, že mohou samostatně hospodařit. Z těchto zemědělských závodů jsou: 1 ve výměře do 50 arů, 2 ve výměře přes 50 arů do 1 ha, 2 ve výměře přes 1 ha do 2 ha, 18 ve výměře přes 2 ha do 5 ha, 8 ve výměře přes 5 ha do 10 ha, 11 ve výměře přes 10 ha do 20 ha, 7 ve výměře přes 20 ha do 30 ha, 4 ve výměře přes 30 ha do 50 ha, 1 ve výměře přes 50 ha. Majitelé těchto závodů hospodaří na celkové výměře 666 ha 91 arů a to v této obci na 652 ha 53 arů. Pak jsou pozemky nepatřící k zemědělským závodům, tj. takové, které byly obcí propůjčeny některým osobám za služby obci konané (ponocnému, obecnímu strážníkovi, školnici), nebo byly obcí pronajaty, posléze pozemky, které jsou vlastnictvím osob odkázaných na pomoc jiných při jejich obdělávání. Těchto pozemků je 296 arů. Přespolní hospodáři mají v našem katastru 11 ha 70 arů půdy.

Počet hospodářského zvířectva: koní 32, hovězího 377, ovcí 1, koz 53, vepřového 259, slepic i s kuřaty 1714, hus s housaty 774, kachen s káčaty 168, krůt 14 a perliček 8. Hospodářských strojů: vyorávačů brambor 20, ručních mlátiček 14, mlátiček na motorový pohon 23, secích strojů 9, žaček trávních 10, žaček obilních 9, řezaček 44, šrotovníky 3, čistící stroje 2, odstředivek 31, elektrických motorů 26, benzinových motorů 1 a žentourů 5.

1931

Pěstování lnu, jindy u nás tak rozšířené a významná, velice upadlo. Leny v posledních dvou letech skoro nic neplatily a k tomu poptávka po nich byla tak malá, že hospodáři mají dosud neprodaný len loňský i předloňský. Letos snad nikdo ani len nesil. Příčinou úpadku je konkurence hodnotnějších lnů cizích, a ještě k tomu přišla také všeobecná krize hospodářská posledních let. Někteří hospodáři tvrdí, že jakost vlákna je porušována umělým hnojivem.

Ceny lnu: Počátkem listopadu objevil se konečně v Poděšíně kupec na len a platil 30,40Kč. za 1q, nejvýše 60,-Kč. za 1q. Před několika roky 400,-Kč za 1q. Někteří rolníci, než by za tuto cenu len prodali, raději jím stelou, neboť sláma je dražší než len.

V roce 1931 byl založen družstevní lihovar v Nížkově. Členové byli z Nížkova, Bukové, Špinova a z Poděšína. 11. prosince se v tomto družstevním lihovaru začalo pracovat. Družstvo bylo v padesátých letech minulého století zrušeno.

1932

V roce 1932 je v obci dost rozšířeno včelařství a zabývají se jím Josef Dobrovolný č.30, Václav Enderle č.49, Adolf Pařízek č.23, Jaroslav Dočekal č.9, Adolf Fejt č.19, Josef Homola č.20, Václav Chvátal č.39, Rudolf Flesar č.10, Antonín Flesar č.7, výměnkář, Josef Palas č.6, František Homola č.34, Gustav Svoboda č.24, Jan Stránský č.51 a Václav Homola č.17, výměnkář.

Zima mírná, leden teplý. V únoru a březnu značné mrazy bez sněhu. Do 22. dubna chladno, konec dubna a počátek května pěkný, zaseto pohodlně i brambory zasázeny. Konec května chladný. Počátek července velmi teplý, druhá polovina července deštivá a bouřlivá. Žně započaly 29. července, ale pak nastaly prudké deště a trvaly až do 9. srpna. Žito bylo na stojatě i v kopkách, valně mu nebylo a již začínalo v klasech klíčit. Pak nastalo krásné počasí a všechna úroda se dobře za sucha sklidila. Otavy též. Úroda obilí byla slušná, ale ceny klesají stále, byl koncem srpna 1q ovsa za 65,-Kč, 1q ječmene a pšenice za 120,-Kč. Pšenice byly napadeny rzí a snětí obilnou. Žito 1q za 85,-Kč.

1933

Úroda byla letos celkem dobrá, ale počasí skoro jako by nepřálo našim rolníkům sklidit podíl ze svých polí. Seno se sklidilo dobře, zato ale žně byly následkem dešťů příliš zpožděny. V srpnu nastalo deštivé počasí, takže se sklízí obilí do polovice září. Podzim chtěl vše vynahradit, byl suchý a pěkný. Ceny obilí jsou nevalné. 1q žita 74,-Kč, 1q ovsa 50,-Kč, 1q bramborů 20,- až 25,-Kč. Vepřový a hovězí dobytek není rovněž dobře placen. Následkem nepříznivého počasí v některých krajích je málo krmiva a proto velká část rolníků musí dobytek odprodat.

1934

Rok 1934 se vyznačuje mírnou zimou, takže práce na poli začaly již před svatým Josefem a do 1. května bylo již vše celkem hotovo. Úroda se ukazovala velmi pěkná, ale nesmírné sucho a mráz dne 4. června napáchal velké škody. Ve Žlabě pomrzlo obolí (žito) skoro na 95%. Na kopcích tolik mráz nepůsobil. Žně se vydařily za krásného počasí, rovněž za sucha se sklízely brambory. Občané naříkali katastrofálním suchem, proto byl nedostatek krmiv a slámy. Studny většinou vyschly a lidé vozili vodu z rybníka, ale i tam jí bylo málo. Zvláště velmi dlouhá doba byla od 4. července do 27. srpna, protože ani nekáplo. Teplé počasí trvalo dále, takže ještě 1. prosince někteří lidé pásli na žitech, která byla až 25 cm vysoká proto je jiní hospodáři též sekli. Do konce roku nebylo vůbec sněhu. Následkem nedostatku krmiv se hospodáři zbavovali dobytka, který šel cenou silně dolů. V největší hospodářské tísni vláda prosadila zákon o obilním monopolu. Stát veškeré obilí bude kupovat a prodávat. Ceny byly stanoveny dle Prahy, ale pro venkov byly menší, protože se odečetl náklad na dopravu po železnici. Z naší obce se většinou vozí do Sázavy a částečně do Polné. Bylo uzákoněno, že každý měsíc bude cena stoupat a to u žita o 1.50Kčs, a u ovsa o 1.20Kčs. Komu obilí nepomrzlo, velmi sypalo, což bylo velké štěstí.

1935

Letošní zima byla celkem mírná, léto teplé a suché. Dne 8. července byl tuhý mráz, který způsobil značné škody, zejména na bramborách.

1936

Měsíc leden byl velmi teplý. Nebyl ani jeden mráz, jen často pršelo. Sníh nebyl žádný. V únoru a březnu byla normální mírná zima. O žních často pršelo, proto se práce zdržela. Podzim celkem suchý a pěkný. Říjen proti normálu studenější, listopad teplý prosinec mírný. Úroda byla slušná. Ceny u obilí byly jako v roce 1935, ale z každého q byla srážka 8,-Kč, pro obilní společnost. Cena brambor byla u průmyslových 18,-Kč, u jedlých 13-16,-Kč. Ceny dobytka byly pevné – 1,-kg. Živé váhy stál u hovězího kusu 5,50Kč, u vepřového 6 – 7,50Kč.

1937

V tomto roce bylo nevídané přemnožení bělásků, které způsobovali velké škody na polích.

Počasí bylo celkem normální. Pouze celý duben byl velmi deštivý, proto jarní práce se hodně zdržely. Od 1. ledna t.r. odpadla dávka z masa (ze zabití), ale místo ní zaveden paušál na hektar polí a luk 1.50Kč. To platí jen pro zemědělce. Ostatní občané platí z každé zabíjačky zvláštní daň. Obilní monopol byl dále v platnosti. Ceny byly stejné a život klidný.

1938

První tři měsíce byly celkem normální. Až na 11. únor, kdy sněhová vánice na několik dnů přerušila autodopravu na Polensku.  Duben velmi studený, hodně sněhových přeháněk a nočních mrazů. O žních od poloviny srpna bylo velmi deštivé počasí, a kdo nemohl sklidit žito, naříkal a oves byl u většiny hospodářů velmi vymoklý, rostl a některý rolník měl jej až 5 týdnů venku. Konec září a v říjnu bylo pěkně a proto mohli lidé vše uklidit a zaseti ozimy, neboť práce byla zpožděna mobilizací a hlavně slintavkou a kulhavkou, která se velmi rozšířila po celé republice Československé a postihla i naší obec. Hovězí i vepřový dobytek a kozy onemocněl v každém stavení. Někde průběh nemoci byl klidný, jinde dobytek uhynul a sice: v čísle 5, 19 a 20, 1 kráva, v č.2 a 51, 10 selat, v č.49 a 59, 1 vepř, v č.40, 15 selat. 

Ceny obilí byly monopolní. Úroda celkem dobrá, ale hodně vymoklo. Úroda brambor byla střední a 1q jedlých stál 14,-Kč, 1q škrobových 16,-Kč. Jinak odbyt byl slabý. 1.října byla zjištěna slintavka a kulhavka. V naší obci jsou nakaženy 3 krávy a 37 selat.

1939

V Polné dne 10. listopadu byl odvod koní od 3 roků. Celkem bylo odvedeno 33 koní. Odvedeni ihned byly 4 koně následujícím hospodářům: Antonínu Jágrovi č.2, 1 klisna za 8.500,-K, Marii Flesarové č.10, 1 klisna za 7.000,-K, Adolfu Fejtovi č.19, 1 valach za 8.000,-K, a Josefu Homolovi č.20, 1 klisna za 7.300,-Kč. Vedle toho ještě 14 koní bylo uznáno za evidenční. Ceny koní rapidně stouply, takže toho času mladý kůň stál až 12.000,-K a i více. Po odvodech se muselo hlásit na okresní úřad každé prodání tažného dobytka s udáním ceny, kdo koupil, kdo prodal a to způsobilo nižší ceny.

Leden byl celkem normální. Po teplém únoru skoro celý březen byla tuhá zima a mnoho sněhu. Neustále sněžilo a všude byly závěje. Na polích bylo ½ metru sněhu. Tání nastávalo 28. března. Duben byl suchý a teplý. Skoro celý květen pršelo. Podzim byl velmi deštivý a jen s největší námahou a zpožděním mohli rolníci sklidit brambory, řepu a zaseti. Bylo hodně myší a na žitech i jetelích mnoho plžů, což způsobilo mnoho škody.   

Úroda obilí byla poloviční proti jiným létům. Brambor bylo dosti. Ovoce málo a houby žádné.

Na začátku června stálo máslo dle úřední ceny 15,-K. Byl velký nedostatek ve městech,

a proto se platilo více. Na podzim byla cena 20,-K. Po zavedení dodávky mléka bylo prodávání zakázáno, takže spotřebitelé si mohli koupit tuky jen na lístky u obchodníků. Darování tuků bylo zakázáno. 1 vejce stálo v červnu 55 h a před vánocemi 1,- K. Obilní ceny byly monopolní a dosud nezvýšené. Jedlé brambory stály 45,- K za metrák, průmyslné 29,- korun za 1q. Ceny dobytka byly: Vepři 1 kg 8,60 K, voli 8,-K, krávy 7,-K, jalovice 7,50 K. Odbyt všeho byl velmi dobrý.

1940

Velké množství chroustů v květnu ničilo hlavně listnaté stromy. 13. května po celý den hustě sněžilo.

Zima byla tuhá. Celý únor byla tak zvaná Sibiřská zima. Mrazy byly okolo -32°C. Zajíci běhali z hladu po návsi a do dvorů. Sníh dlouho ležel a způsobil vyhynutí téměř poloviny ozimů. Rolníci museli polovinu ozimů zaorat a síti velké množství jařin.

1941

V září byly nařízeny odvody obilí a dobytka.

1943

V roce 1943 bylo veliké sucho, poněvadž na jaře nepršelo. Prameny vyschly a studny byly bez vody. Lidé museli vozit vodu. Také školní studna byla bez vody. Následkem sucha se urodilo málo brambor. Rovněž píce pro dobytek bylo velice málo. Následkem neúrody brambor nastal velký pokles selat. 

Kritický nedostatek brambor se jevil též v tom, že hospodáři měli zákaz brambory větší než 3 cm v průměru krmit a pak dodávkový kontingent byl značný, takže na podzim t.r. nastal velký pokles cen selat. Na jaře stálo sele asi 5 kg těžké 800 korun a v listopadu asi 150 korun. Rolníci se obávali, že nebudou moci vůbec vepřový dobytek uživit.

1949

V červnu byl vyhlášen sběr přemnožené mandelinky bramborové. Na sběr byly organizovány školní výpravy.

V únoru byl přijat zákon o JZD, což lze považovat za počátek socializaci zemědělské výroby.

1951

V tomto roce byl založen přípravný výbor pro založení Zemědělského družstva. Družstvo mělo být založeno podle I. stupně, to znamenalo, že by sdružovalo rolníky k sousedskému obdělávání půdy. Tento výbor si pořídil do užívání 1 traktor zn. Zetor 15, vůz, závěsné nářadí, 1 samovaz, vůz 3 t, dvojradliční pluh. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Tyto mechanizační prostředky byly využívány k polním pracem na pozemcích středních a drobných zemědělců. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Jelikož nebylo utvořeno do tří let družstvo, byl traktor v roce přidělen v roce 1954 JZD Radňovice a přípravný výbor zrušen.                                                                                                                                               

1955

V červnu 1955 ÚV KSČ zahájila další vlnu združstevňování zemědělství, které bylo dokončeno v letech 1958 – 1960.

 

Založení družstva.

1951

Přípravný výbor JZD byl sestaven v roce 1951. Dostal do užívání 1 traktor Z 15, samovaz

5 – stohý, vůz 3 t, dvojradliční pluh. Tyto mechanizační prostředky byly využívány k polním pracem na pozemcích středních a drobných zemědělců. Náhrada za tyto práce byla vypočítána tak, aby kryla pohonné hmoty a mzdu traktoristy. Jelikož nebylo utvořeno do tří let družstvo, byl traktor v roce přidělen v roce 1954 JZD Radňovice a přípravný výbor zrušen.

 

1955

V červnu 1955 ÚV KSČ zahájila další vlnu združstevňování zemědělství, které bylo dokončeno v letech 1958 – 1960.

 

1956

Dne 23. února bylo založeno Jednotného zemědělského družstvo Poděšín. Do družstva se přihlásilo 45 členů a sdruženo bylo 17 drobných a středních zemědělských závodů se 160 ha zemědělské půdy. Během roku 1956 se 4 členové odhlásili a 4 přihlásili, takže výměra družstva ke konci roku 1956 činila 207,51 ha společné půdy. Z toho 205,93 ha zemědělské půdy (ostatní zahrady), z toho 153,93 orné půdy. Trvale činných pracovníků bylo k 31. prosinci – 37, občas pracující (kovozemědělci a starší členi) – 8. Jarní setí se provádělo již společně, živočišná výroba byla společná od 1. června a tím se stalo JZD III. typu. Předsedou byl zvolen Stanislav Chvátal č.33, agronom Jan Sláma č.29, zootechnik Bohumil Flesar č.35, skladník Antonín Sedlák č.31, účetní Jaroslav Dočekal č.9. Zakládající členové: Stanislav Chvátal č.33, Antonín Sedlák č.31, Václav Šimek č.48, František Dobrovolný č.30, Jan Sláma č.29, František Homola č.34, Jaroslav Dočekal č.9, František Flesar č.10, Josef Rosecký č.19, Josef Novotný č.21, Jan Šimek, Božena Homolová č.20, Josef Šorf č.26, František Koumar č.28 a další. Z těchto členů bylo zvoleno představenstvo činovníků družstva. Zakládání družstev bylo stanoveno zákonem, aby veškerá orná půda se mohla obdělávat strojově, ve velkých skupinách traktory a jinými stroji, kterými se tyto lány polí mohly rychle obdělat. Meze dřívějších dílců polí se rozoraly a též některé polní cesty soukromých majitelů. Členové družstva i jejich rodinní příslušníci jsou povinni pracovat na těchto družstevních lánech za odměnu stanovenou družstvem v pracovních jednotkách za hodiny – 8 hodin denně. Každý družstevník s rodinou má nárok na naturální dávky obilovin, pšenice, žita, ječmene a ovsa, jednak pro výživu svojí rodiny a zvířat, krávu záhumenkovou a píci pro ní, podle množství oddělaných jednotek. Peníze za odpracování jednotky se proplácí po skončení vyúčtování v kanceláři za každý měsíc dle stupnice odměn. Vznik a vývoj jednotného zemědělského družstva Poděšín nesmazatelně patřil do historie obce. Stav dobytka k 31. prosinci: Krávy 45 kusů, ostatní dobytek 79 ks, prasnice 15 ks, ostatní prasata 97 ks. Bylo započato s adaptací vepřína v čísle 11, na 100 ks vepřů. Adaptace stáje byla dokončena v roce 1957.

 

Rostlinná výroba
Odrůda	Ha	Sklizeň cel.	Sklizeň 1/ha		Odrůda	Ha	Sklizeň cel.	Sklizeň 1/ha
pšenice	5,5	102 q	18,54 q		Žito	34	612 q	17,94 q
ječmen	6	110 q	18,33 q		Oves	27	500 q	18,51 q
brambory	29.5	6251 q	211,89 q		Len	8,5	304,6 q	35,83 q

 

Prodej obilí byl rozdělen na povinné dávky a státní nákup, čili volný prodej, který byl za vyšší ceny. Rostlinné výrobky byly rozděleny následovně.

 

Živočišná výroba (za 7 měsíců)

Mléko                             21400 litrů dodávka        8500 litrů na volný prodej

Hovězí dobytek                1756 kg dodávka           3388 kg na volný prodej

Vepřové maso                  1204 kg dodávka           2443 kg na volný prodej

 

Odměny

Celkem bylo odpracováno 11053,15 PJ, hodnota PJ = 20,-Kč, hodnota naturálií na PJ = 9,4 Kč. Celkem bylo vyplaceno 221.063,-Kč, na jednoho člena 4.913,-Kč.

 

1957

Do JZD byl přijat 1 zemědělec o výměře 28,87 ha,

K 31.12. má JZD 47 členů o výměře zemské půdy 238.14 ha,

O výměře orné půdy 176.55 ha.

Rostlinná a živočišná výroba zůstala přibližně na stejné výši jako v roce minulém.

Odměny

Vyplaceno – 245.697,48 Kčs na 13.649,86 PJ. Hodnota PJ =18 Kčs. Hodnota naturálií – 8,54 Kčs.

Ze společné záhumenky se vydává 1/2 brambor, 1/2 ovsa podle výnosu v JZD při výnosu 200q brambor = 50 q na rodinu, při výnosu 20 q ovsa = 5 q na rodinu.

Ostatní naturálie se vydávají na odpracované jednotky následovně:

Na 1PJ – 2,10 kg chlebového obilí, 0,70 kg krmného obilí /ječmen/, 2,00 kg brambor, 0,015kg máku, 2,00 kg slámy, 2,00 kg sena, 1,00 kg řepy. Tyto naturálie se neplatí a jsou součástí odměny.

Celkové příjmy 513.184,10 Kčs. Celkové náklady 161.193,88 Kčs. Celkové odměny 245.697,48 Kčs. Nezapočteno do nákladů, vyplaceno ze zisku.

Příděly fondům a ost.   106.292,74 Kčs.

 

1958

Do května došlo k přistoupení do družstva všech ostatních 37 zemědělců členů a sdruženo bylo dalších 14 zemědělských závodů o celkové výměře 168 ha, takže JZD má do 2 ha 2 zemědělce, do 5 ha 9, do 10 ha 4, do 15 ha 4, do 20 ha 4 a přes 20 ha 8 zemědělců. Celková výměra zem. půdy na konci roku 1958 – 392,09 ha a orné 296,46 ha. Společné záhumenky jsou 17,20 ha. Počet členů je 85. Tito zemědělci, kteří hospodařili soukromě, přistoupili hromadně všichni z celé obce, mimo dvou malozemědělců, kteří hospodaří soukromě na přidělených okrajových polích a lukách.

Sociální zabezpečení členů JZD bylo rozděleno na dvě části, důchodové a nemocenské. Nemocenské a důchodové si platili členové podle zvoleného pásma od 14 do 88 Kčs měsíčně. Důchod byl vyměřován podle placených příspěvků (za 14 Kčs., byl důchod 230 Kč.) Příspěvek se měsíčně odváděl na účet ONV (soc. zabezpečení) a členům se srážel z výplaty odměn. Většina členů si platila 14,-Kčs. Někteří 26,- a jen dva starší před důchodem 88,-Kčs.

Nemocenské zabezpečení spočívalo v tom, že JZD si zvolilo jednu ze tří skupin a to A/ B/ C a podle toho platilo příspěvek ONV jako svůj náklad. V našem JZD byla schválena skupina „C“, při které byl zdarma lékař, nemocnice i léky. Ve skupině „B“ se léky platily.

Přídavky na děti vyplácelo JZD z vlastních prostředků, na jedno dítě 30,-Kčs, na další děti 40,-Kčs měsíčně. Mateřská dovolená se neplatila a členky, pokud se jim měl kdo starat o dítě, normálně pracovaly. Nemocenské dávky se vyplácely ve výši záloh na PJ rovněž ze soc. fondů JZD.

Mechanizace: Byl zakoupen 1 traktor Z 25, 1 zrnomet, 1 rozmetadlo hnojiv a 1 nákladní auto V 3S 5 t. Ostatní mechanizační prostředky byly z členských přínosů členů.

První velká stavba, kterou provádělo družstvo, byla stavba kravína (dnes dolního). Stavba započala v červenci 1958 a byla dokončena v roce 1959 a prováděl ji dodavatelským způsobem OSP Žďár n.S. Stavba byla velmi nutná, protože všichni členové měli dosud hovězí dobytek ve svých stájích, i když skupinové ustájení bylo provedeno, zvlášť dojnice, jalovice a býci na žír. Tato stavba sloužila za účelem svedení krav a jalového dobytka do jedné stáje, k jejich krmení a obsluze byli ustanoveni krmiči, na dojení dojičky, které chodí pravidelně dojit. Tento kravín, byl v roce 1997 přestavěn na volné ustájení a dodnes slouží jako odchovna mladého dobytka. Dále byla povolena stavba zděné drůbežárny na 300 ks nosnic za 179.000,-Kčs., která byla dostavěna v roce 1961, a 4 dřevěné boudy na prasnice.

Dne 21. září 1958 byl v Poděšíně slavnostně otevřen první kulturní dům na Žďárském okrese. Od časného rána vyhrávala hudba. Ve 13.30 hodin prošel průvod obcí. Po přestřižení pásky a proslovech začala dožínková veselice.

Odměny: Spotřeba PJ=27.321,36 Kčs, hodnota PJ = 18,-Kčs + 6.42 Kčs v naturáliích. Celkem bylo vyplaceno na odměnách 491.784,48 Kčs. Na PJ se vyplácelo 8 Kčs na zálohách a 10 Kčs na doplatcích. Prémie se nevyplácely.  

Výplaty ze soc. fondů: Nemocenské pojištění placené ONV – 14.320,-Kčs. Přídavky na děti a nem. dávky 13.366,-Kčs., celkem 27.676,-Kčs.

 

 

1959

Tento rok přistoupili do družstva 2 členové z 1 zemědělského závodu o výměře 7,20ha. Stav na konci roku: Zemědělská půda 399,72ha, orná půda 307,69ha, Záhumenky 23,00 ha, Počet členů byl 88. Byla dokončena stavba kravína na 96 dojnic. Rozpočet na 1 dojnici nesměl překročit 10 tisíc Kčs., včetně zdroje vody. Jelikož JZD nemělo vlastní investiční prostředky, byl stav investičního úvěru na stavbu na konci roku 856.302,-Kčs. 

Z mechanizace byl koupen starší traktor Zetor Super 50 od STS Nové Veselí, většina těžších prací je prováděna STS. Přikoupena 1 velká mlátička a drobné stroje, obraceče. Většina těžších prací je prováděna STS.

Rostlinná výroba:

Výsledky se zlepšily, výnos žita 25q, Ječmen 30q, ovsa 28q, brambory 160q, seno z orné půdy 50q, z luk 40.50q.

Živočišná výroba:

Dojivost na 1 dojnici 1.422 litrů, nosnost na 1 nosnici 144 kusů,

Počet telat na 100 krav, 83 telat, počet selat na 1 prasnici 13,2 kusů

Maso hovězí na 1 ha 78 kg, maso vepřové na 1 ha 83 kg, mléko na 1 ha 343 litrů. Prodej dosud na povinnou dodávku i volný prodej.

Odměny: Hodnota Pracovní jednotky 20,- Kčs, natur. 5,93 Kčs.

Náklady: nakoupená osiva 68,- Kčs na 1 ha z.p., nakoupena hnojiva 185,- Kčs na 1 ha z.p., nakoupena krmiva 283,- Kčs na 1 ha z.p. Odměny 200,- Kčs na 1 ha z.p. Výplata ze sociálního fondu 34.283,- Kčs. 

 

1960

Tento rok vstoupili do JZD téměř všichni zbývající zemědělci, v obci zůstali jen 2 dále soukromě hospodařit, takže JZD má na konci roku: 491 ha zemědělské půdy, z toho 378 ha orné půdy, 29 ha spol. záhumenků, 0.50 ha soukromých záhumenků. Celkový počet členů = 124, sdružení 48 zemědělských závodů. Rozdělení zemědělských závodů sdružených v JZD: do 1 ha – 1, do 2 ha – 4, do 5 ha – 16, do10 ha – 8, do 15 ha – 6, do 20 ha – 6, přes 20 ha – 7. Tento stav prakticky zůstává až do sloučení JZD s JZD Sirákov v r. 1975.

6. září 1960 byl učiněn pokus o slučování. Místní národní výbory měly projednat podmínky možnosti sloučení obcí Poděšín a Sirákov, rovněž i sloučení družstev těchto obcí. Členové NV poukazovali na to, že není ještě vhodná doba jednat o sloučení obcí, napřed musí obě JZD ukázat větší iniciativu v hospodaření, aby potom nebylo dohadu a nepříjemností do které obce soustředit vedení hospodářské i politické.

Regulace potoka ve Žlabě 1. část. Tyto regulační práce potoka počaly od hranic luk katastru Nížkov a prozatímně končily u mostu u lesa Hanouska. Délka tohoto úseku je 1.150 metrů.

Drenáže polí a luk – Kverbust, u Boroví, Vejbrašky. Odvodněn byl Kverbust, větší část polí zamokřené půdy, která se pro mokro špatně obdělávala, též porost obilovin trpěl. Tyto odvodňovací práce započaly na jaře v jeteli, potom v říjnu a listopadu se odvodňovaly louky u Borový, které byly silně zamokřené. Též na Vejbražkách byly položeny drenážní trubky. Byla dokončena stavba drůbežárny nade vsí nákladem 179.000,-Kčs. Byla zahájena stavba porodny na prasnice.

JZD koupilo traktor DT 54, kombajn na brambory, traktor Super 50, silážní řezačku, pluh a drobné polní stroje.

 

Rostlinná výroba: 

Výroba zůstává ve výši roku minulého. Sklizeň brambor je katastrofálně nízká a činí jen 97 q z 1 ha, seno z luk 41 q na 1 ha.

Živočišná výroba: dojivost na 1 dojnici 1.828 l, nosnost na 1 nosnici 107 ks, počet telat na 100 krav 86 ks, počet selat na 1 prasnici 10,7 ks.

Výroba mléka na 1 ha zemědělské půdy 547 l, výroba masa hovězího 74 kg, výroba masa vepřového na 1 ha 110 kg, Výroba vajec na 1 ha 179 ks.

Náklady na 1 ha 1.309 Kč, Z toho osivo 68,- Kčs, hnojivo 123,- Kčs, krmivo 244,- Kčs, Placené práce STS na 1 ha 28,- Kčs.

Odměny: hodnota PJ 17 Kčs, hodnota natur. 2,55 Kčs, odpracováno 48000 PJ, Vyplaceno 816.000,- Kčs + 2.898,- Kčs v prémiích.

 

1961

Výměra JZD se již nezměnila.
Rostlinná výroba:			prodej	Vydáno na PJ
Pšenice oz.	440 q	Z 1 ha 20 q	12 q	170 q
Žito oz.	2323 q	Z 1 ha 30,8 q	1042 q	419 q
Ječmen jar.	664 q	Z 1 ha 26,6 q	173 q	84 q
Oves	1295 q	Z 1 ha 25 q	101 q	171 q
Mák	16 q	Z 1 ha 6,8 q
Len stonky	50 q	Z 1 ha 35 q	50 q
Brambory	12796 q	Z 1 ha 173 q	5665 q	851q
Pícniny na o.p.	1428 q	Z 1 ha 50 q
Seno z luk	4318 q	Z 1 ha 43,7 q		850 q
Rybíz	32 q		32 q

 

Živočišná výroba:	výroba	prodej	spotřeba v JZD
Mléko	230 570 l.	184 260 l.	46 310 l.
vejce	94 871 ks	94 871 ks
Hovězí maso	399 q	397 q
Vepřové maso	361 q	361 q

 

Tržby 2.037.686,- Kčs, náklady výroby 757.185,51 Kčs, ostatní náklady 122.309,92 Kčs, Peníze odměny 852.723,04 Kčs.

Náklady na 1 ha: spotřeba osiva 148,- Kčs, spotřeba hnojiva 209,- Kčs.

Dojivost na 1 dojnici 1.658 litrů, nosnost na 1 nosnici 118 ks.

Sociální fond 81.600,- Kčs, kulturní fond 23.000,- Kčs, pojišťovací fond 25.000,- Kčs.

Hodnota PJ – 19 Kčs + 3,86 Kčs natur. Odměna na 1 stálého pracovníka 8.278,- Kčs + 1.681,- Kčs v natur.

 

1962

Základní změna nastala v sociálním zabezpečení členů JZD. Od 1. dubna 1962 byla uzákoněna výplata přídavků na děti ze státních prostředků. Přídavky činily: na 1 dítě 70,- Kčs., na dvě děti 140,- Kčs., na 3 děti 430,- Kčs., na 4 děti 690,- Kčs a na 5 dětí 950,- Kčs. Výše těchto přídavků byla ovlivněna měsíčním příjmem člena a splněním dodávkových úkolů JZD v jednotlivých čtvrtletích. Při vyšším měsíčním příjmu nad 1.400 Kčs se přídavky na děti snížily na 38, 86, 144, 212 Kčs. Toto snížení se uskutečnilo i při nesplnění dodávkových úkolů v jednotlivých čtvrtletích. Na částečnou úhradu těchto přídavků se odvádělo na účet OMV 4% z peněžního příjmu JZD. Nemocenské dávky a dávky v mateřství se dosud platily ze sociálního fondu JZD. Tento stav trval až do uznání JZD s vyšší úrovní hospodaření, v našem JZD od 1.1.1966.

V květnu byla zahájena stavba odchovny pro mladý dobytek na 120 ks. Dnes je to horní kravín. Stavba trvala do roku 1964. Provoz byl zahájen v roce 1965, kdy byl sveden dobytek. Stavba stála 735.897,- Kčs. Dnes tento kravín vlastní bratři Slámovi.

Také byla zahájena stavba dřevěné porodny za domem č.4, která však v roce 1964 shořela. Bylo provedeno odvodnění pozemků na Kverbustě, louky u Borovíčka a Výbražky.

V roce 1962 věnovalo JZD mateřské škole 3.000,- Kčs na altánek, který byl vystavěn na hřišti. V altánku si děti z mateřské školy hrály a školáci do něho ukládali zahradní nářadí.

Výměra zemědělské půdy 491 ha, výměra orné půdy 378 ha,

Počet členů k 31.12.1962 byl 121,

Rostlinná výroba zůstává asi na stejné výši jako v roce1961. Rovněž živočišná výroba se oproti minulému roku podstatně nezměnila.

Odměny: hodnota PJ = 19 Kčs + 3,34 Kčs v naturáliích.

Celkem vyplaceno 877.669 Kčs + 9.475 Kčs v prémiích.

Celkem odpracováno 46.193 PJ.                                                                                                       

 

 

 

1963

Dne 1. dubna byla zahájena regulace potoka od Hanouska ke vsi 1.855 metrů, od č. 65 k lesu (Peklo) 1.700 metrů, a Dlouhé louky 1.800 metrů. Další regulační práce začaly od nového betonového mostku u Hanouska, který spojuje cestu od Sirákova k silnici vedoucí k Nížkovu. Od tohoto mostu se regulace potoka vede rozhraním katastru Sirákova a Poděšína a to zásadně v loukách až k Poděšínu k mostu, který spojuje silnici k Sirákovu. Na tomto úseku je druhý betonový most poblíž čísla 55, aby byla možnost přejezdu z jedné části louk na část druhou.

Další úsek regulace potoka vede od domu č.65, a to zásadně loukami až k horním lesům, kde končí. Též i na tomto úseku regulace je postaven betonový most, který je spojkou cesty vedoucí ke Skrýšovu. Stavbu prováděli Zemědělské stavby Jihlava dodavatelským způsobem. Potoky jsou na dně a části boků dlážděny kamenem. Stavba byla hotova v jednom roce. JZD pomáhalo dovážet kámen, většinou ještě koňskými potahy. Hodnota stavby byla 1.000.000,-Kčs, a byla dotována se 100% příspěvkem, takže JZD ji postavilo bez vlastních nákladů. Vedoucí stavby s. Rosecký měl hodně starostí s touto stavbou a skutečně bylo během krátké doby vybudováno velké dílo. 

Třetí část regulace potoka jde ode vsi tratí Dlouhé louky a končí až u horních lesů. Na tomto úseku jsou rovněž postaveny dva betonové mosty a to jeden na uvedené příční cestě a druhý v polovině délky od mostu zmíněného. Všechny tyto regulační práce řídil stavební mistr Suchánek z Třebíče, a prováděl podnik Zemědělské stavby středisko Jihlava. Tato část regulace měřila 1.800 metrů. Náklad peněžní celkem činil slovy, jeden milión korun.

Předsedou družstva byl zvolen Rudolf Rosecký č.43. Tuto funkci zastával do roku 1965. Další funkce: Agronom Jan Sláma č.29, zootechnik Jan Homola č.34, skladník Antonín Sedlák č.31, účetní Jaroslav Dočekal č.9, mechanizátor Vratislav Palas č.6, skupinář Josef Flesar č.7.

Rostlinná výroba: Výnosy jsou na úrovni minulých let, jen u brambor se výnos podstatně zvýšil na 228 q z 1 ha. Rovněž u krmné řepy byl vysoký výnos 535 q z 1 ha.

Živočišná výroba:	Výroba	dodávka	Spotřeba
Mléko	240 563 lt	194 985 lt	45 578 lt
Vejce	178 973 ks	178 973 ks
Maso hovězí	39 876 kg	34 762 kg
Maso vepřové	44 414 kg	41 393 kg

Odměny:

Odpracováno   47 984,09 PJ

vyplaceno      910 361,80 Kčs + 3 855 Kčs na prémiích

hodnota PJ = 20 Kčs + 2,46 Kčs v naturáliích

počet členů 118, počet stálých pracovníků 90

1964

Od 1. dubna byl změněn sociální systém v JZD. Naše družstvo platilo pojištění typu „C“. To obsahovalo: zdarma lékař, léky a nemocnice. Přídavky na děti vyplácelo družstvo z vlastních prostředků, na jedno dítě 30,-Kčs, na dvě a ostatní 40,-Kčs. Mateřská dovolená se neplatila. Nemocenské se vyplácelo z vlastních prostředků. 

V tomto roce byl lokalizován požár za číslem 4 (porodna prasat), která lehla popelem. Porodna byla postavena v roce 1962.

Proběhlo drenážování v Dlouhých loukách. Drenáže byly prováděny v Dlouhých loukách a to z velké části u horních lesů, kde pro velké zamokření nebylo možno strojově pracovat, jelikož se traktor bořil. Velká část objektu byla vyhloubena strojem pro drenážní trubky a pak trubky položeny a zahrnuty pásovým traktorem. Současně byly provedeny úpravy břehů shrnutím pásovým traktorem a srovnány na sjízdný terén, takže tato úprava umožňuje možnost jízdy traktorovými vozy všemi směry a též další lehčí obdělávání půdy.

Rostlinná výroba: Obiloviny i pícniny zůstaly výnosově na úrovni minulých let. Obiloviny daly asi 25 q na 1 ha. Výnos brambor byl vysoký a činil 268 q z 1 ha. Výnos řepy byl dobrý a činil 574 q z 1 ha.

Živočišná výroba:

	Výroba	dodáno	Spotřeba
Mléko	259 821 lt	212 231 lt	47 690 lt
Vejce	200 012 ks	200 012 ks
Maso hovězí	42 117 kg	39 792 kg
Maso vepřové	51 261 kg	49 568 kg
Tržby celkem:             2 410 083 Kčs Náklady na výrobu:     1 075 794 Kčs Odměny – základní        849 877 Kčs               – prémie              2 873 Kčs

Z uvedeného je zřejmé, že u živ. výroby se výroba i tržní produkce ž.v. podstatně zvětšila.

Celkové příjmy v JZD se postupně každoročně zvyšují, zvyšují se však i náklady na výrobu, takže zisk zůstává na stejné výši. Tím zůstává přibližně na stejné výši i odměna za práci. V r. 1964 činila hodnota PJ 19 Kčs + 2,86 Kčs v naturáliích. Bylo odpracováno 47 617,39 PJ. 

 

1965

9. února se stal novým předsedou zemědělského družstva Stanislav Chvátal č.33. Agronomem Jan Sláma č.29, zootechnikem Bohumil Stehlík č.36, skladníkem Antonín Sedlák č.31, účetním Jaroslav Dočekal č.9, 2. účetním Václav Enderle č.49, skupinářem Josef Flesar č.7, 2. skupinářem Josef Jágr, mechanizátorem Vratislav Palas č.6. Členové představenstva: Antonín Doležal, František Bláha, Alois Nejedlý, František Rosecký, Josef Homola, Josef Dobrovolný. Ve funkci byli do roku 1969.

Rostlinná výroba: Sklizeň rostlinných výrobků nedosahovala výše roku 64 ve výnosu brambor a krmné řepy. Žito dalo 25,8 q na 1 ha, ostatní obiloviny o něco méně. Dobrá byla sklizeň lnu, a to 50 q na 1 ha. Předsedou byl zvolen pan Stanislav Chvátal č.33.

 

 

Josef Flesar                        Antonín Sedlák

Živočišná výroba:
	Výroba	Prodej	Spotřeba
Mléko	271 672 lt	217 366 lt	54 198 lt
Vejce	145 974 ks	145 974 ks
Maso hovězí	50 657 kg	42 953 kg
Maso vepřové	49 285 kg	51 788 kg
Celkové peněžní příjmy              2.659.696 Kčs Náklady na výrobu                      1.098.231 Kčs Odvody                                          237.527 Kčs Odměny základní                         969.339 Kčs                Prémie                             50.000 Kčs

V tomto roce odměna poprvé přesáhla 1 milión korun. Hodnota PJ byla 21 Kčs + 2,65 v naturáliích. Do zajišťovacího fondu bylo přiděleno 144.000,-Kčs, aby byly splněny předpoklady přestoupit na JZD s vyšší úrovní hospodaření. Zajišťovací fond tvořil koncem roku 292 tisíc Kčs.

 

Investice: bylo pokračováno v odvodnění zamokřených pozemků, prováděna další rekultivace luk při regulovaných potocích. Byla započata stavba mostní váhy a kanceláří v areálu družstva v hodnotě 74,000,-Kčs, dále stavba montované kolny (u dolního kravína) za 66.000,-Kč. Obě stavby byly dokončeny v roce 1966. Byl sveden malý dobytek do odchovny. Tím se uvolnilo několik malých stájí členů JZD. Ustájilo se 125 ks chovných jalovic a býků na žír. Později sem byly svedeny dojnice a býci na žír ustájeny do jiných stájí.

 

1966

Od 1. ledna bylo uznáno JZD Poděšín s hospodařením vyšší formou. To spočívalo v tom, že odměny za práci se vyplácely celé, odpočítalo se 10% na naturálie a na konci roku se dělalo vyúčtování. Velká změna byla v sociálním zabezpečení. Ze státních prostředků se vyplácely přídavky na děti, nemocenské dávky a dávky v mateřství. Důchody se už vypočítávaly podle výdělků a byly mnohem vyšší, než pásmové dle zvoleného pásma. Na částečnou úhradu těchto sociálních požitků odvádělo JZD 11,2% z vypláceních odměn, jako svůj náklad a členům se již nic nesráželo.

Rostlinná výroba: Hektarové výnosy obilovin v průměru 25 q na 1 ha. Sklizeň brambor byla nízká, jen 142 q z 1 ha, řepa krmná 526 q z 1 ha.
Živočišná výroba:
	Výroba	Prodej	Spotřeba
Mléko	270.701 lt	221.097 lt	49.604 lt
Maso hovězí	44.106 kg	47.649 kg
Maso vepřové	46.977 kg	43.944 kg
Vejce	178.075 ks	178.075 ks
Dojivost na 1 dojnici          1.806 lt Snůška na 1 nosnici             170 ks
Peněžní příjmy                2.810.482 Kčs Náklady na výrobu          1.178.876 Kčs Odvody                              249.024 Kčs Odměny základní          1 103.025 Kčs                 Prémie                 21.025 Kčs Odpracováno                       47.201 PJ – hodnota PJ = 24 Kčs Počet trvale činných pracovníků byl 83 členů.

Investice: pokračovalo se v odvodňování pozemků. Byl postaven vepřín ze stodoly na čísle 36 za 112.000,-Kčs., stavba byla dokončena v roce 1967. Započalo se se stavbou sušky na obilí 122.000,-Kč. Tato stavba byla dokončena v roce 1967. Zařízení sušky bylo zlikvidováno v lednu 1984 a suška byla předělána pro přidruženou výrobu. 11. března 2021 nechalo ZDV Sirákov zbourat budovu bývalé sušky a na jejím místě postavilo zděnou kůlnu. Začaly se budovat na Sirákovském katastru 4 studně pro vodovod do družstva 1. etapa a do obce 2. etapa.

 

1967

Výroční schůze JZD byla 25. února 1967. Žáci připravili půlhodinovou kulturní vložku. Družstevníci je odměnili bonbóny, čokoládou a také dostali oběd.

23. května bylo započato s válcováním a asfaltováním silnice od Poděšína ke Skrýšovu. Po ukončení těchto úprav na silnici byly zválcovány a asfaltovány cesty vedoucí po vesnici a zároveň byla vyasfaltovaná nová cesta ke kravínu a k ostatním budovám Jednotného zemědělského družstva. Tato úprava vylepšila vzhled obce a též rychlou a bezpečnou jízdu všemi vozidly. Nová komunikace do hospodářského střediska byla v nákladu 70.000,-Kčs.

Byly vybudovány 2 silážní jámy u kravína, které byly v roce 1984 propojeny v jednu velkou, která byla později přepůlena.

Byla provedena první část stavby vodovodu pro potřebu JZD ke kravínu, vepřínu za Jágrovi č.2 o délce 365 metrů a dalším družstevním podnikům. Dále došlo k napojení několika domů na malé straně obce, a to z míst poměrně vzdálených v délce 1.300 metrů, z katastru obce Sirákova. Napojeny byly dvě studny na sběrnou jímku. Celou stavbu provázely problémy. Litinové přívodní potrubí bylo popraskané a v zimě se výkop zasypával a musel se znovu vykopávat a trubky postupně po tlakových zkouškách měnit. Tímto firma Zemědělské stavby Česká u Brna nestihla termín dokončení v březnu a musel být posunut do konce června 1968. Cena stavby byla 280.000,-Kčs.

Prvně byl použit obilný kombajn k přímé sklizni, neboť to umožňovala sušička na obilí, kde se zrní dosušovalo. Přesto se ještě část obilí řádkovala, zvlášť oves s podsevem, kde se získávalo kvalitní krmivo. Při sklizni brambor byl na 17 ha použít bramborový kombajn.

Živočišná výroba:
	Výroba	Prodej	Spotřeba
Mléko	277.688 lt	226.597 lt	51.091 lt
Vejce	208.546 ks	208.546 ls
Maso hovězí	40.740 kg	41.644 kg
Maso vepřové	53.040 kg	51.402 kg
V tomto roce byla provedena změna účtové osnovy pro JZD a bylo provedeno přecenění základních prostředků.
Celkové výnosy (výkony)            4.181.764 Kčs  Celkové náklady                          3.101.225 Kčs  Zisk                                             1.080.539 Kčs Z nákladů odměny členům            1.239.027 Kčs
Změnou účtování se odměny již nezapočítávají do nákladů a nevyplácí se z výsledků hospodaření jako dosud. Rentabilita byla v tomto roce 35% (poměr zisku k nákladům). Hodnota PJ se již nevyčíslovala, protože odměny se počítaly přímo bez přepočtu na PJ. K tomu byla provedena změna v normách.

23.12.1967 v Kulturním domě proběhla Vánoční besídka, kterou připravili žáci naší a nížkovské školy. Sponzorem bylo JZD Poděšín. Přišlo asi 50 lidí.

 

1968

Byla provedena stavba hnojiště u kravína za 23.315,-Kčs a přípravny krmiv pro prasata za č.4 v ceně 36.793,- Kčs.   

17. února 1968 se konala výroční schůze JZD. Nacvičili jsme několik písní, básní a scének, kterými jsme zpestřili jednání schůze. Na přípravě se podíleli i žáci ZDŠ v Nížkově. Všechny děti dostaly bonbóny, čokoládu a oběd. Letos hospodařilo JZD velmi dobře.

 

Stanislav Chvátal                   Alois Chvátal

Rostlinná výroba: Bylo dosaženo dobrých výsledků v obilninách, velmi dobrých v okopaninách. U brambor 266 q, u řepy 606 q a u mrkve 867 q z 1 ha. Vlivem rekultivace bylo dosaženo výnosu u sena z luk 60,6 q z 1 ha.
JZD pěstovalo následující odrůdy obilovin a okopanin:
Pšenice	Mírovská		27,20 ha		Skliz.   690q		Z 1 ha  25q
Žito	České		62,95 ha		Skliz. 1708q		Z 1 ha  27,9q
Ječmen	Ekonom		29,48 ha		Skliz.   753q		Z 1 ha  25,5q
Oves	Český žlutý		65,03 ha		Skliz. 1 533q		Z 1 ha  23,6q
Brambory	Saskie		5 ha		Skliz. 1 150q		Z 1 ha 230q
Brambory	Jizera		10 ha		Skliz. 2 400q		Z 1 ha 240q
Brambory	Krasava		12 ha		Skliz. 3 600q		Z 1 ha 300q
Brambory	Blaník		12 ha		Skliz. 3 600q		Z 1 ha 300q
Brambory	Patrones		8 ha		Skliz. 2 240q		Z 1 ha 280q
Brambory	Ostatní odrůdy		21,85 ha		Skliz. 5 914q		Z 1 ha 269q
Živočišná výroba:
		Výroba		Prodej		Spotřeba
Mléko		288 990 l		241 407 l		47 498 l
Vejce		147 257 ks		147 257 ks
Maso hovězí		47 400 kg		47 300 kg
Maso vepřové		52 700 kg		52 700 kg
Dojivost na 1 dojnici          1 960 l Nosnost na 1 nosnici            151 ks
Ekonomika: Peněžní příjmy        3 771 550 Kčs                       Náklady                   3 135 449 Kčs                       Zisk                             636 101 Kčs                       Odměny/z nákladů   1 163 000 Kčs Příspěvek na soc. zabezpečení činil již 12,5% z mezd.
Investice: Stavba vodovodu dokončena v hodnotě 280 tisíc Kčs. Stavba hnojiště u kravína za 23.315,-Kčs a přípravna krmiv pro prasata za č. 4 v ceně 36.793,- Kčs.

 

1969

Po Vánočních prázdninách 1969 loupalo JZD mák. Prázdné makovice nabídl předseda JZD Stanislav Chvátal škole, aby si je dala do sběru. To jsme učinili a získali jsme přes 200,-Kčs. Od poloviny ledna 1969 nacvičujeme opět program na výroční členskou schůzi, kterou bude mít JZD 16. února. Do nácviku se zapojili i starší žáci, kteří teď chodí do Nížkova. Celý program trval asi jednu hodinu. Samotná schůze členů JZD byla velmi rušná a některé okamžiky nebyly právě vhodné pro děti, které tam čekaly na oběd, který po schůzi následoval. Předsedou JZD byl zvolen Jan Sláma č.29 (do teď Stanislav Chvátal č.33). Ve funkci byl do roku 1972. Agronom František Rosecký č.19, zootechnik Václav Sobotka č.57, skladník Antonín Doležal č.4, účetní Jaroslav Dočekal č.9, 2. účetní Ema Chvátalová č.32, skupinář Josef Flesar č.7, 2. skupinář Josef Jágr č.2, mechanizátor Vratislav Palas č.6.

Byla postavena první bramborárna nákladem 620.511,- Kčs. Je to montovaná stavba s opláštěním hliníkovým plechem, izolace stěn i stropů polystyrenovými 15 cm silnými deskami. Uskladnění se provádí transportem do boxů, kde je nutné větrání. Bramborárna byla dostavěna byla v roce 1970. Družstvo koupilo dům č.66 od paní Konigsmarkové za 28.824,-Kčs.  

Rostlinná výroba:

Poprvé byl v tomto roce překročen výnos u ječmene 40 q z ha. Rovněž u ovsa byl slušný výnos 37,5 q z ha. Průměrný výnos u všech obilovin byl 33 q z ha. Též u brambor byl dobrý výnos 237 q z ha. Rybízu se sklidilo 53 q. Přímá kombajnová sklizeň byla na 60 ha, dvoufázová na 160 ha, sklizeň brambor kombajnem na 12 ha, ostatní plochy se sklízely ručně za tekem.

Spotřeba průmyslových hnojiv: N – 317q P205 – 379q K20 – 514q v čist. živ.

Spotřeba průmyslových hnojiv na 1 ha z.p. 0,65  0,79 1,05.

Živočišná výroba:
	Výroba	Prodej	Spotřeba
Mléko	314 464 l	278 580 l	35 794 l
Vejce	158 871 ks	158 871 ks
Maso hovězí	47 200 kg	51 100 kg
Maso vepřové	59 600 kg	60 200 kg
Narozeno:   140 telat od 144 krav                     686 selat od 43 prasnic Dojivost na 1 dojnici  2 184 l mléka Nosnost na 1 nosnici    170 vajec
Ekonomika: Výkony                     4 458 664 Kčs
Náklady                    3 588 370 Kčs
Zisk                              870 294 Kčs
Odměny /z nákl./       1 424 319 Kčs
Rentabilita                         24,25 %
Odm.na 1 trv. Prac.        18 430 Kčs

Investice: Stavba termoskladu na sadbové brambory, bylo prostavěno 520.000,- Kčs. Je to montovaná stavba s opláštěním hliníkovým plechem, izolace stěn i stropů polystyrenovými 15 cm silnými deskami. Uskladnění se provádí transportem do boxů, kde je nutné větrání. Nákup domu č. 66 od paní Konigsmarkové za 28.824,- Kčs. Nákup nástrojů za 75.950,- Kčs.