Obec Poděšín
oficiální stránky obce

Mobilní rozhlas

Facebook

Knihovna

Starý web

Forum 

Školní kronika

Ve zpravodaji číslo 3/2010 jsme ukončili opisování obecní kroniky. Od tohoto zpravodaje budeme tisknout výpisy ze školní kroniky a jiné školní zajímavosti. Musíme si připomenout, že v Poděšíně začalo vyučování v roce 1825 a ukončeno bylo v roce 1975, to je 150 let. Dnes si připomeneme něco málo o školní budově.

Původní školní budova byla postavena v roce 1828 jako jednotřídní škola. První vyučování v ní proběhlo 21. listopadu 1828, i když poprvé se začalo vyučovat 26. května 1825 v budově číslo 20, dnes Homola Josef. Tato školní budova však již koncem století neodpovídala požadavkům pro velký počet dětí, a proto byla celá zbourána a v roce 1895 postavena nová, taktéž jednotřídní, ale větší. Svěcení nové školy a první vyučování proběhlo dne 8. září 1895. Jak se později ukázalo, ani tato budova brzy neodpovídala velikostí a hlavně bylo nutno rozdělit starší a mladší děti. Proto byla v roce 1908 po dlouhých tahanicích s úřady přistavěna jedna třída a tím se stala škola dvoutřídní. Vyučovat na dvoutřídní škole se začalo 10. října 1908. Tento stav vydržel až do 17. října 1941, kdy pro menší počet dětí (počet klesl pod 50) byla jedna třída zrušena. Dne 3. září 1943 stoupl počet dětí na 51 a byla opět založena dvoutřídní škola, která vydržela do 19. července 1945. Od té doby byla škola jednotřídní až do 30. června 1975, kdy byla škola definitivně zrušena a přemístěna do Nížkova. V roce 1976 byla škola přestavěna a od 6. září 1976 zahájila provoz obnovená mateřská škola, která je zde dosud.

Opis z archivu v Brně. Bohužel originál byl psán staroněmčinou a tak překlad je dosti kostrbatý a místy málo srozumitelný: „Obec Poděšín byla do roku 1827 přidělena školsky k Nížkovu. To obec také nezabrzdilo, jak v protokolu ze 03.03.1824 udáno, najat profesorského pomocníka, který vyučoval a udělal školní místnost. Mimo to musela obec platit všechny ostatní školské poplatky k matčině škole v Nížkově. K přesnému vyučovatelskému začátku od profesorského pomocníka nám neukazuje archiv žádný záznam. Přesto musela obec Poděšín posílat svoje děti do Sirákova, protože s krajským povolením ze 16.11.1826 – Z.12650 – to vyškolení Poděšínské obce s tím předpisem z 11.08.1814 – Z.23250 – je povolena filiální škola v Sirákově.

Dohoda o stavbě jedné školy pro Sirákov a Poděšín od 1812 – 1825

V roce 1812 domluvy o tom, obec Sirákov a Poděšín  v Nížkově vyškolit a v Sirákově jednu samostatnou školu pro Sirákov a Poděšín vybudovat. Bylo by to moc těžké, popisovat ten bývalý postup, on „chce jenom to opakovat, co on při té „škole v Syrakau““ už řekl. Tato věc byla diskutována do vyčerpání, on chce jenom na to nejdůležitější ukázat, že ty do roku 1825 trvající dohody, které kvůli stavbě jedné školy in Syrakau pro tu a pro obec Poděšín byli bez úspěchu. Protože obec Poděšín na tom trvala ve své obci vlastní školu postavit. (1827)

Obec Poděšín dostala povolení, postavit svůj jediný školský dům, samo to povolení a další nutné doklady nejsou předloženy a proto se o nich nedá psát. Když dostaly potvrzení o povolení té obce Poděšín v roce 1827 k stavbě jejich školy, dostaly od té vysoké vrchnosti podle potvrzeni ze 17.07.1827 – Z.4593 – jednu podporu ze 4500 kusů šindelů, 6750 kusu hřebíku, 20 balíku laťových hřebíku a 40 pytlů vápna, co obec jako milostný dárek potvrdila, co je také v protokolu od 04.08.1827 sepsáno.

V obsahu toho stavební zachovaní té školy a té dotace (platby) toho učitele se členové obecní rady dohodli a vystavili dotační doklad z 18.09.1825 který byl od C. K. Český zemský guvernér  z 09.12.1827- Z.60086- potvrzen. Po uzavření dotační smlouvy se zavazují všichni občané vesnice Poděšín: Svůj vlastní, k přijeti 60 dětí, přiměřený školní dům v obci Poděšín, za svoje vlastni náklady, jakmile jim to jejich finanční možnosti dovolí, tuto školu postavit.“

Toto napsal v roce 1930 Richard Markvart  t.č. kronikář obce: „Poděšín patřil školou do Nížkova. Již ke konci 18. století a začátkem 19. století (r. 1813) naléhal krajský úřad na knížecí správu, aby převzala patronát nad školou, která měla být postavena v Sirákově i pro Poděšín. Jednání se protahovalo bezvýsledně. Konečně 18. září roku 1825 usnáší se Poděšín stavět školu pro sebe a školu si vydržuje obec sama. Poděšín uvolil se platit učiteli 2. zl. 24. kr. běžné mince, 8 mír žita, 6 centů sena. Z dítka 6 – 7 letého 1 kr. z 8 – 9 letého 1,5 kr. 10 – 12 letého po 2 kr. a sice po 47 týdnu v roce, 7 sáhů dříví. Pro kněze, který vyučoval náboženství se obec zavázala vysílat povoz. Tyto závazky vtěleny do knih všem hospodářům v Poděšíně a byly zemským guberniem dne 9. prosince 1827 schváleny. V čele obce v Poděšíně toho času byli: Jan Rosecký, rychtář, František Matoušek, konšel, Jan Jaroš, konšel. Vrchnost s ohledem na to, že obec svoji robotu, 1794 dní s potahem a 1067 dní ruční práce, pro velkou vzdálenost od panských lesů, platí od r. 1820 hotovými penězi, darovala na stavbu školy 4500 šindelů, 6750 šindeláků, 20 kop laťáků a 40 mír vápna. Prvním učitelem (provisorem) ustanoven na škole v Poděšíně „Franz Hlatký“, dne 26. května r. 1825. Vyučování bylo zatím v domě Františka Matouška, čp. 20. V nové škole se začalo vyučovat 21. listopadu r. 1828.“

Kresby školní budovy byly pořízeny v Brněnském státním archivu.

Školní kronika

1774

 

1774

6. prosince došlo ke schválení školního řádu pro školy normální, hlavní a obecné, zaváděl povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let.

Od roku 1775 vešla v platnost školská reforma, která zavedla povinnou šestiletou školní docházku.

1796

 

1796

Na jaře roku 1796 přijala obec nížkovská a přiškolené sem obce školní za učitele Augustina Havelku, se kterým učinila tuto smlouvu: My níže podepsaní rychtáři, konšelé a sousedi z obcí Nížkova, Poděšína, Sirákova, Rosičky, Špinova a Bukové, připomínáme vůbec přede všemi, zvláště ale tu, kde by potřeba nastala, že jsme Augustina Havelku vycvičeného dobře za učitele normálního přijali, by on naše dítky číst, psát a počty dle normálního způsobu naučil a je v křesťanské víře dokonale vycvičil. A poněvadž on Augustin Havelka nejenom nám vší vírou sloužit a naše dítky ke všemu dobrému přivést slíbil, tak my jemu také za jeho práci a péči následující záplatu přislibujeme a vskutku také chceme dát. Na hotových penězích společně 8 zlatých 45 krejcarů. Od každého sedláka 2 snopy žita, což činí 16 mír žita. Lnu 80 funtů. Pak od každého sedláka ročně 2 mírky mouky a 2 mírky krup a jeden pecen chleba. Týká se, ale sobotního platu od učení dítek, to slibujeme každou sobotu jemu řádně, ale nejvyššího nařízení v hotovosti zaplatit tak, aby jemu jeho služba ročně 170 zlatých a 45 krejcarů vynášela. Týká se školního stavení, tak my takové vždy v dobrém stavu držet budeme a držet chceme. K topení školy od záduší je 15 zlatých, které učitel také v hotovosti dostane a které jemu do služby přiváženy jsou. Poněvadž tedy učitel s takovou záplatou docela spokojen jest a svou povinnost dokonale splnit chce, tak jen tady se ještě to poznamenání učinilo, že kdyby buď učitel sám ze školní služby vystoupit chtěl, aneb kdyby obec s ním spokojena být nemohla a jinšího přijmout musela, jedna druhé straně 1/4 letou výpověď dát musí, s takovými domluveními se přítomná písemnost neb kontrakt ode všech stran podepsala s tou žádostí, by slavný vrchnostenský úřad takovou ratifikoval. Jež se stalo v Nížkově dne 17.3.1796, Venzel Dvořák rychtář nížkovský, Vojtěch Havlíček konšel, Martin Flipauer soused jménem celé obce, Tomáš Rosecký rychtář v Poděšíně, Jan Dobrovolný soused, Vavřinec Beneš rychtář z Rosičky, Florian Beneš konšel, Vít Jaroš rychtář ze Špinova, Fabián Pospíchal konšel, Matěj Augustin rychtář Sirákovský, Franz Hladký rychtář Bukovský. Augustin Havelka učitel.

1805

 

1805

11. srpna 1805 byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let. Do nížkovské školy chodí 31 chlapců a 31 děvčat. Dosud není škola v Sázavě, proto část dětí chodí do Nížkova a část do Velké Losenice.

1847

 

1847

Všední školu navštěvovalo 48 žáků a nedělní školu 20 dětí. 

1848

 

1848

20. července byla držena školní visitace od veledůstojného pána Františka Schubertha, dozorce okresu Polenského ve škole v Poděšíně, které se zúčastnil Velebný pan páter Adolf Šavrda, katecheta školy v Poděšíně. Dále se zúčastnil Martin Rosecký č.11, místní školní dohlížitel, Jan Rosecký č.19, starosta obce a další občané. Z Poděšína se komise přesunula do školy v Sirákově.

O prázdninách byla od Martina Roseckého a pana Perničky, zedníků v Poděšíně, vydlážděna síň a kuchyně a také postavena nová pekárna v kuchyni. 800 cihel prodal Krištof Neuman ze Skrýšova. Na závěr byla vyměněna ve škole futra. Tuto opravu provedl Mikoláš Enderle a Jan Rosecký.

Ve školním roce 1848 – 49 bylo ve škole schopných všedních žáků 43, z toho 37 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 16 křesťansko-katolických a 4 evangelicko-helvétských.

1849

 

1849

10. května obdržela škola pro chudé žáky z takzvané Michaelské sbírky 3/4 pěkného psacího papíru.

24. května byla držena školní visitace od důstojného pána Františka Schubertha, dozorce okresu Polenského, za přítomnosti Velebného duchovenstva Nížkovského pátera Adolfa Havrdy, katechety školy Poděšínské a Sirákovské ve škole v Nížkově, kam učitelé vesničtí do té samé kolátory patří Ondřej Stejskal, učitel v Sirákově a František Novotný učitel v Poděšíně se svými školními dětmi. Visitace se účastnili též vesničtí dohlížitelé a starostové obcí, kteří ač neměli čas, dojít sem museli. Napřed byly zkoušeny děti z Nížkova, potom ze Sirákova a nakonec z Poděšína. 

O prázdninách byla ve škole na půdě nad světnicí položena sýpka z deseti prken od Josefa Flesar č.7. Dále byly přistavěny chlívky, které měl pan učitel na černý dobytek. Materiální pomoc poskytl František Flesar č.13. Tesařské práce vykonal Bartoloměj Činčera č.16.

Ve školním roce 1849 – 50 bylo ve škole schopných všedních žáků 47, z toho 41 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 14 žáků z toho 10 křesťansko-katolických a 4 evangelicko-helvétských.

V listopadu obdržela škola od Michaelské sbírky jeden slabikář pro vesnické školy. 

1850

 

1850

12. června byla držena školní visitace od veledůstojného pána Františka Schubertha, dozorce okresu Polenského, ve škole Poděšínské. Visitace se účastnili páter Adolf Havrda, katechety školy Poděšínské a Sirákovské, Martin Rosecký č.11, místní školní dohlížitel, Jan Rosecký, starosta obce a jiní sousedé.

Ve školním roce 1850 – 51 bylo ve škole schopných všedních žáků 47, z toho 42 křesťansko-katolických a 5 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 17 křesťansko-katolických a 3 evangelicko-helvétských.

15. října obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky dvě knížky a to „Stručný zeměpis Čech, Moravy a Slezka“ a „Stručný dějepis Český“. Na podzim byla přestavěna kamna v malé světnici. Práci vykonali František Šorf č.26 a Martin Rosecký č.11.

1851

 

1851

Na začátku měsíce května byla před školními okny a okny malé světnice postavena zcela nová zahrada. Z obecní kasy byly zaplaceny sloupky a ostatní potřebné věci jako postraní dřeva krajiny, latě, hřebíky i tesařskou práci zaplatil učitel v Poděšíně pan František Novotný. Nový plot stál 10 zlatých a 32 krejcarů.

26. června byla držena školní visitace od důstojného pána Františka Schubertha školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky katecheta školy Nížkovské a páter Adolf Havrda, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské, a učitelé Ondřej Stejskal ze Sirákova a František Novotný z Poděšína se svými školními dětmi. Účastnit se museli i pro nedostatek času představení obce a jiní sousedé.

Ve školním roce 1851 – 52 bylo ve škole schopných všedních žáků 47, z toho 41 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 19 žáků z toho 17 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

V listopadu obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky knížku a to „Katolický katechismus“ pro vesnické školy s připojeným nákresem historie Náboženství od počátku světa až po tehdejší časy.

1852

 

1852

17. června byla držena školní visitace od důstojného pána Františka Schubertha školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky katecheta školy Nížkovské a páter Adolf Havrda, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské, Za školu se účastnil učitel František Novotný z Poděšína se svými školními dětmi.

Ve školním roce 1852 – 53 bylo ve škole schopných všedních žáků 45, z toho 40 křesťansko-katolických a 5 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 21 žáků z toho 17 křesťansko-katolických a 4 evangelicko-helvétských.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky „Malou knihu ke čtení“ díl první učení náboženství a „Malý slabikář“ pro vesnické školy.

1853

 

1853

30. června byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře ve Štokách, jakožto dozorce školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Visitace se i pro naprostý nedostatek času museli účastnit i představení obce.

Ve školním roce 1853 – 54 bylo ve škole schopných všedních žáků 46, z toho 40 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 22 žáků z toho 20 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky jednu knihu pěkného psacího papíru.

1854

 

1854

24. dubna 1854 proběhla v Kostele v Nížkově slavnost zasnoubení jeho veličenstva císaře Františka Josefa s princeznou Bavorskou. Této slavnosti se museli účastnit všechny děti všech škol patřící pod kostel v Nížkově. Děti obdrželi na památku obrázky svatých a světic Božích od velebného duchovního Nížkovského.

7. července byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře ve Štokách a koncistaviálního rady, jakožto dozorce školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za

 místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19.

Ve školním roce 1854 – 55 bylo ve škole schopných všedních žáků 45, z toho 39 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 22 žáků z toho 19 křesťansko-katolických a 3 evangelicko-helvétských.

1855

 

1855

22. dubna byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře ve Štokách a koncistaviálního rady, jakožto dozorce školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky, exsposity, jakožto katechety školy Nížkovské a pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19.

Od 18. července do 13. srpna byla položena zcela nová podlaha, jak ve školní, tak i v malé světnici a v učitelově bytě. Také školní lavice byly nově vyrobené, neboť staré již nevyhovovaly. Tuto práci udělal truhlář z Hrbova, prkna dodali gruntovníci dům od domu a ještě truhláři museli dát stravu. Peníze na plat dodali domkaři. Jelikož bylo prken málo, tak obec ještě musela nějaké přikoupit od Martina Flesara č.10.

Na začátku školního roku obdrželi chudí žáci školy z tak zvané Michaelské sbírky jednu knihu pěkného psacího papíru.

Ve školním roce 1855 – 56 bylo ve škole schopných všedních žáků 48, z toho 39 křesťansko-katolických a 9 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 18 žáků z toho 16 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

1856

 

1856

16. února v sobotu o 6 hodině ráno před druhou nedělí postní po krátkém stonání zemřel velebný páter Adolf Šavrda, jenž 15 roků 4 a půl měsíce farář fary Nížkovské a katecheta

 školy v Poděšíně. Dne 19. února o 10 hodině před polednem, byl od veledůstojného konsionálního rady a faráře ve Štocích za přítomnosti velebného duchovenstva a sice pana faráře z Bohdalova, z Nového Veselí, z Přibyslavi, z Velké Losenice, z Německého Ždírce a dvou páterů z Polné, proti bočním dveřím chrámu páně Nížkovského sv. Mikuláše se vší možnou, jeho duchovnímu stavu přiměřenou, oslavu pohřben v mladém věku 39 roků a 6 měsíců.  

27. května byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře biskupského vikáře a konsistaviálního rady a faráře ve Štocích, jakožto školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky exsposity, jakožto katechety školy Nížkovské a také po smrti pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky knihu „První čítanka a mluvnice“ pro katolické školy v císařství Rakouském.

Ve školním roce 1856 – 57 bylo ve škole schopných všedních žáků 43, z toho 35 křesťansko-katolických a 8 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 18 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

1857

 

1857

17. června byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga faráře, biskupského vikáře a konsistaviálního rady a faráře ve Štocích, jakožto školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky exsposity, jakožto katechety školy Nížkovské a pátera Ferdinanda Římka, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a

 učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19. Veledůstojný pán se odpoledne odebral do Hrbova.

O školních prázdninách postavila obec pro místní školu pod školní budovou zcela nový sklep, který stál 23 zlatých a 16 stříbrných peněz, které byly z obecní kasy zaplaceny. Zednické práce vykonávali zdarma domkaři popořídkou. Na stavbu bylo koupeno od pana Neumana ze Skrýšova 700 cihel za 7 stříbrných a 4 míry vápna za 3,5 stříbrných. Zedníci, kteří na stavbě sklepa pracovali, jsou František Šorf č.16 – 9 dní, František Jaroš č.1 – 3 dny a Jan Coufal – 6 dní. Starý sklep, který stál před školní budovou, byl již značně zchátralý a hrozil spadnutím, byl potom zbořen. Dále bylo zhotoveno 6 rámů do oken. 

Ve školním roce 1857 – 58 bylo ve škole schopných všedních žáků 49, z toho 16 chlapců a 23 děvčat křesťansko-katolických a 6 chlapců a 4 děvčata evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 18 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky malou knihu ke čtení pro žáky obecných škol, čili „učení náboženství“.

O školních prázdninách roku 1857 postavila obec Poděšínská pro místní školu, a sice ve školním stavení pod komorou, nový sklep, který stál 3 zlatý a 16 stříbrných hotových peněz, které se z obecní kasy platily. Mimo nádenické práce, kterou domkaři pořídkou zdarma konali, ke stavě té koupilo se od pana Neumanna ze Skrýšova 700 cihel a zedníci na stavbě tam pracovali – František Šorf č.26, František Jaroš č.1, Jan Coufal č.6. Starý sklep, který před školním stavením stál a již zchátralý byl a spadnutím hrozil, se pak zbořil. Dále pak bylo zhotoveno 6 rámů do oken – 4 velké spodní a 2 malé vrchní.     

1858

              

1858

Na počátku roku 1858 obdržela škola Poděšínská z takzvané Michaelské sbírky pro chudé žáky Malou knihu ke čtení pro žáky obecních škol čili Učení náboženství v ceně 12 stříbrných.

V školním roku 1858 byli ke škole schopných všedních žáků 49 a sice 16 chlapců a 23 děvčat křesťansko – katolických a 6 chlapců a 4 děvčata helvetského vyznání, těch, ale jenž nedělní a sváteční školu navštěvovali 20 a sice 18 katolíků a 2 helveti. V roku 1858 ráčila Jeho Excelence Nejdůstojnější a urozený pán, pan Karel Baron z Boží a Apoštolské stolice milosti biskup Královehradecký vyjeti, aby v některých okresech svého biskupství svaté biřmování uděloval.

Té milosti dostalo se tedy v tomto školnímu okresu Polenskému tedy zároveň i osadám fary Velkolosenické a Nížkovské ve farním kostele sv. Jakuba ve Velké Losenici, kamž kolatura Nížkovská  pro malý počet duší přidělena byla.

Dne 18. května 1858 ráčil Jeho Excelence Jan Biskup k šesté hodině na večer přijeti z Borové do Velké Losenice, kdež sv. Velebný Duchovenstvo obou osad Velkolosenické a Nížkovské.

I učitelů a školních dítek z osady Velkolosenické,též pánů představených školních dohlížitelů obou osad a četně shromážděného lidstva osady Velkolosenické.

Slavnostně uvítán byl, kdež pak po malém oddechnutí a odpočinutí byl ve farním chrámu páně sv. Jakuba Litanie a pak se udělila požehnání s nejsvětější svátostí oltářní.

Dne 19. května 1858 o 5 hodinách ráno vedeny byly školní dítky všední i nedělní i všichni ostatní lidi z celé osady Nížkovské, kteří svátosti svaté biřmování přijmouti chtěli, k nimž se mnoho náboženského lidu připojilo do farního chrámu Páně Velkolosenického, kdež pak se jim svátost svatého biřmování udělila.

V roce 1858 obdržela  škola Poděšínská od Veledůstojného pána úřadů ze Štoků pro chudé žáky následující knihy a sice 2 malé knihy ke čtení: První díl učení náboženství a malý katechismus,6 prvních čítanek,4 slabikáře a 2 lístky-v celku tedy 15 kusů, které se však těm nejchudším žákům na stálou památku narození korunního prince Rudolfa Františka Karla Josefa,jenž se 21. srpna 1858 narodil, rozdali a také darovaly.

1859

 

1859

Na začátku školního roku 1859 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého psacího papíru. Ve školním roku 1859 bylo ve škole schopných všedních žáků 47 a sice 11 chlapců a 27 děvčat katolického a 5 chlapců a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělní školu navštěvovalo 20 dětí. 18 dětí katolického a 2 evangelického vyznání.

20. července 1859 byla od Veledůstojného pána p. Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře v Přibyslavi držena školní visitace ve škole Poděšínské, při které visitaci důstojný pán p. František Růžička farář Nížkovský, jakožto katecheta té školy pan Martin Rosecký co místní školní dohlížitel, Jan Rosecký představený obce, pan Václav Blažek obecní radní a jiní sousedé přítomni byli. Po skončení visitace ráčil se Veledůstojný pan vikář odebrati do Nížkova na noc a druhého dne, tj. 21. července, byla držena visitace v Nížkově.

  V tomto roce 1859 obdržela škola Poděšínská od Veledůstojného Polenského Vikariátního úřadu z Přibyslavi pro chudé žáky následující knihy a sice 2 čítanky mluvnice a 2 malé knihy ke čtení, čili díl první učení náboženství, 2 slabikáře a 1 lístek v celku tedy 7 kusů.

1860

 

1860

 Na začátku školního roku 1860 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého psacího papíru. Ve školním roku 1860 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků 45 a sice 13 chlapců a 24 dívek katolického a 4 chlapci a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělní školu navštěvovalo 19 dětí a z toho 18 katolického a 1 evangelického vyznání.

Dne 26. června 1860 odpoledne byla od Veledůstojného Pána pana Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře Přibyslavského držena školní visitace ve škole Poděšínské při kteréžto visitaci Důstojný Pán pan František Růžička farář Nížkovský, též katecheta té školy p. Martin Rosecký jakožto místní školní dohlížitel, p. Jan Rosecký představený obce, oba obecní radní p. Václav Blažek a p. Martin Flesar a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po ukončení visitace vážil Veledůstojný Pán pan vikář jeti na visitaci do školy Sirákovské. Po ukončení visitace byli nejpilnější žáci odměněni od pana faráře Nížkovského obrázky a sice Josef Rosecký č.19, Františka Spoustova č.30, Marie Flesarová č.13, Františka Novotná č.45, František Šimek č.25 a Anežka Rosecká č.51.

V tomto školním roce 1960obdržela škola Poděšínská od Veledůstojného Vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi pro chudé žáky následující knihy a sice 1. evangelium, 2 druhé čítanky, 2 malé čítanky, 2 malé knihy ke čtení, 3 slabikáře a 1 malý katechismus vcelku 11 kusů knih.

1861

 

1861

Na začátku školního roku 1861 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého papíru. Ve školním roce 1861 bylo ve škole Poděšínské schopných všedních žáků 51 a sice 16 chlapců a 26 děvčat katolického a 5 chlapců a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků bylo 22 a to 18 katolického a 4 evangelického vyznání.

Dne 15. června 1861 odpoledne bylo od Veledůstojného Pána pana Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře Přibyslavského držena školní visitace ve škole Poděšínské, při kteréžto visitaci Velebný pan Páter František Ehrenberger kaplan Nížkovský, co katecheta té školy, místní obecní úřad pan Jan Rosecký představený, pan Martin Rosecký radní a školní dohlížitel a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po ukončení školní visitace byli následující žáci,jenž pro jejich dobré chování a pilnost v náboženství ve zlaté knize zapsáni a to 1.třída: Václav Šimek č.25, František Hanus č.12, Anežka Rosecká č.51, Marie Flesarová č.10, Františka Dobrovolná č.32 a 2.třída: Františka Spoustova č.30, Marie Flesarová č.13, Františka Šorfová č.26, Františka Dobrovolná č.45.

Na konci školního roku obdržela škola Poděšínská přes farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 7 kusů školních knih.

1862-63

 

1862 – 63

Na začátku školního roku 1862 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého psacího papíru. Ve školním roce 1862 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních 47 a sice 14 chlapců a 26 děvčat katolického a 4 chlapci a 3 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků na opakovací cvičení 24 a sice 19 katolického a 5 evangelického vyznání.

5. května 1862 před polednem byla od Veledůstojného Pána pana Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře Přibyslavského, jakožto školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti Velebného duchovního Nížkovského Pána pana Františka Růžičky, faráře a katechety školy Nížkovské a pana Martina Dvořáka, kooperátora katechety školy Poděšínské a Sirákovské držena školní visitace ve škole Nížkovské, kamž i učitelé škol Poděšínské a Sirákovské se svými dítkami přijíti museli. Po ukončení školní visitace byli následující žáci odměněni. Z 1. třídy: Václav Šimek č.25, František Dobrovolný č.48, Marie Pivničková č.42 a Františka Dobrovolná č.32 a z 2.třídy: František Novotný č.45, Marie Dobrovolná č.32, Anežka Rosecká č.51, Václav Košák č.15 a Marie Flesarová č.10, veřejně předčteni, pochváleni a pěknými obrázky odměněni.

Na začátku školního roku,tj. 4. listopadu 1862 obdržela škola Poděšínská od Veledůstojného Vikariátního úřadu Polenského z  Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 14 kusů školních knih a sice dva abecední listy, 7 slabikářů,1 první čítanku, 1 druhou čítanku, 2 malé knihy ke čtení a sice učení náboženské a svaté evangelium.

Ke konci dubna 1863 postavil František Novotný, toho času učitel v Poděšíně, opět na svůj vlastní náklad dvě strany plotu, totiž východní a polední okolo zahrady před školním stavením, což jej mimo strany, kterou dal řemeslníkovi a nádeníkovi za 8 zlatých, 85 stříbrných na hotovosti. A sice hůlky čili tyčky od Hrbovského souseda Urbana Jana Klusáčka mimo oněch dřev, které se vzaly z obecního lesa. 1 zlatý hřebíky na přibíjení hůlek, 2 zlatý kramlíky na spojení postranních dřev, 25 tesařovi Václavu Činčerovi č. 27 v Poděšíně od práce, tesaři – 2,5 dne konal, 1 zlatý za 4 dny nádenické.

Ve školním roce 1862 – 63 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků 55 a sice 16 chlapců a 31 děvčat katolického náboženství  a 3 chlapci a 5 děvčat vyznání evangelického. Nedělních žáků na opakovací cvičení chodilo 17 a sice 5 chlapců a 7 děvčat kat. a 3 chlapci a 2 děvčata vyznání evangelického.

Dne 24. června 1863 odpoledne byla od vysoce důstojného pána pana Aloise Fináčka, biskupského vikáře,bývalého kanovníka chrámu Mikulovského, nyní faráře v Přibyslavi držena visitace ve  škole Poděšínské, při kteréžto velebný pán páter Martin Dvořák, kooperátor Nížkovský co katecheta té školy,místní obecní úřad totéž. Pan Jan Rosecký, představený, Martin Rosecký výbor a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli.Po ukončení té školní visitace ráčil vysoce důstojný pán pan Vikář odjeti přes Nížkov domů totiž do Přibyslavi. Po skončení visitace byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy. Ve zlaté knize zapsáni byli totiž žáci 1. třídy: Marie Pivničková č.42, František Dobrovolný č.48, Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11 a Františka Rosecká č.19 a žáci 2. třídy: Františka Novotná č.45, Marie Dobrovolná č.32, Anežka Rosecká č.51, veřejně přečteni,pochváleni a od katechety Martina Dvořáka pěknými, ke školní visitaci přiměřenými obrázky a biletami poděleni.

Roku 1863 a sice po prázdninách byly u komory ve školním stavení zazděné nové futra,zhotovena od Václava Činčera, tesaře v Poděšíně č.27, nákladem obce. Dveře k tomu se daly od malé světnice a kteréž byly příční zdi mezi školní a malou světnicí a kteréž k zazdění přišly.

V roku 1863 byly ve zdejším okolí dva velké ohně a sice: Dne 14. srpna 1863 odpoledne v Polné oheň vyšel u tak zvaných „Reichlu“ pod děkanstvím a strávil děkanský chrám Páně, děkanství, školy, radní dům, všechny domy po obou stranách náměstí, oba Pátky a celé židovské město v celku 200 čísel. Dne 27. srpna 1863, a sice o desáté hodině předpolednem vypukl strašlivý oheň v Nížkově v horním konci a vyhořela celá strana od tak zvaných Košáků až po Čechovi souhrnem 16 čísel, totiž 14 domů se všemi hospodářskými staveními a se vší sklizenou úrodou a dvě chalupy. Dne 9. listopadu 1863 vyhořeli tak Diralovi z Nížkova nemající od prvnějšího velikého ohně ještě vše ani dostavěno opět podruhé.

1863-64

 

1863 – 64

Začátek školního roku 1. listopadu 1863 obdržela škola Poděšínská od vysoce důstojného vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 8 kusů školních knih totiž: 1 abecední lístek, 1 slabikář, 1 první čítanku, 1 druhou čítanku, 2 malé katechismy, 1 malou knihu ke čtení-učení náboženské, 1 evangelium a 1 školní pravidla.

Ve školním roku 1863-64 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních 54 a sice 16 chlapců a 31 děvčat katolických a 3 chlapci a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků na opakovací 17 a sice 7 chlapců a 7 děvčat katolických a 2 chlapci a 1 děvče vyznání evangelického.

Dne 10. května 1864 odpoledne byla od vysoce Důstojného Pána pana Aloise Fináčka, bisk. vikáře, faráře a osobního děkana v Přibyslavi držena školní visitace ve škole Poděšínské při kteréžto visitaci byl velebný pan Páter Martin Dvořák kooperátor Nížkovský co katecheta té školy, pak místní obecní představenstvo, totiž Martin Rosecký, výbor a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po ukončení té školní visitace ráčil vysoce Důstojný Pán pan vikář jeti do obce Sirákovské. Po skončení školní visitace byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v knize cti zapsáni byli totiž z 1. třídy: Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11, František Dobrovolný č.48, Václav Doležal č.4, Marie Prokešová č.10, Františka Rosecká č.19, Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45 a z 2.třídy: Antonie Rosecká č.4, Marie Flesarová č.10, Anna Novotná č.45, Marie Pivničková č.42, Františka Dobrovolná č.32, Václav Šimek č.25, Antonín Jaroš č.1 veřejně přečteni, pochváleni a od katechety Martina Dvořáka pěknými, ke školní visitaci přiměřenými obrázky a biletkami poděleni.

Roku 1864 a sice o prázdninách, byla zhotovena ve školní světnici nová podlaha z prken a cihel. Zazděná nová futra u školní světnice, sklepu a ohniště a zcela nové okno v malé světnici v učitelově bytě. Přitom těž opraven komín na školním stavení, vše nákladem obce, péči a vedení nově zvoleného obecního představenstva pana Martina Flesar představeného, pana Františka Dobrovolného č.30, pana Jana Blažka č.17 radních. Při zpředu jmenované opravě školního stavení konal tesařskou práci, totiž kladení podlahy a zhotovení nových futer Václav Činčera tesař č.27, zednickou práci konali František Šorf č.26 a Jan Coufal oba z Poděšína, nádenickou práci při tom konal Josef Košák nájemník č.27.

1864-65

 

1864 – 65

Na začátku školního roku 4. listopadu 1864 obdržela škola Poděšínská od Vysoce Důstojného Vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 8 kusů školních knih a to: 1 abecední list, jeden slabikář, 2 první čítanky, 1 druhou čítanku, 1 malý katechismus, a 2 evangelia.

19. března 1865 daroval Velectihodný a Důstojný Pán Pan František Růžička farář Nížkovský škole Poděšínské modlitební knížku pro mládež i dospělý věk, „Chrám ducha svatého aneb zbožný katolík“.

8. května 1865 daroval opět Velectihodný a Důstojný Pán Pan František Růžička farář Nížkovský škole Poděšínské na památku svého 25 letého zde pastýřování a téhož roku také co katecheta venkovských škol dva vklady do dědictví maličkých pro týž venkovské školy v Poděšíně a v Sirákově a dne 31. května to sám vlastnoručně škole Poděšínské při přítomnosti školních dítek odevzdal.

Dne 6. června 1865 odpoledne vážil Vysoce Důstojný Pán Pan Alois Fináček, biskupský vikář Polenský, bývalý kanovník kolleg. Mikulovských osob  děkan v Přibyslavi přijeti od Sirákova a držel školní visitaci ve škole Poděšínské, při kteréžto visitaci Důstojný Pán Pan František Růžička farář Nížkovský toho také co katecheta té školy, pak místní představenstvo, totiž pan Martin Flesar představený, pan František Dobrovolný a pan Jan Blažek rádní, pan Martin Rosecký výbor a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po skončené školní visitaci byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v „knize cti“ zapsáni byli totiž: I. třída: Marie Rosecká č.51, Anežka Rosecká č.52, Františka Rosecká č.19, Marie Prokešová č.10, Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, Rosecký M. č.2. II. třída: Václav Šimek č.25, František Hanus č.12, František Dobrovolný č.48, Václav Doležal č.4, Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11, Anna Novotná č,45, Marie Pivničková č.42, Františka Dobrovolná č.32 veřejně přečteni, pochváleni od důstojného pána pana Františka Růžičky faráře Nížkovského a toho roku spolu také od katechety školy Poděšínské pěknými obrázky rozličných svatých a světic Božích poděleni.

Pro propuštění dítek ze školy držel vysoce důstojný pán pan Vikář k místnímu představenstvu delší značnou řeč, ve které jim tklivými slovy na srdce kladl, aby se stavěním dřevníka, který by místnímu učiteli spolu též za stodůlkou sloužiti měl na další léta již neodkládali, nýbrž jej v příštím roce jistě vystavěli, což oni také přislíbili. Po skončené pak řeči a napomenutí nového představenstva ráčil vysoce důstojný pán pan vikář s důstojným pánem panem farářem Nížkovským na noc.

V prázdninách roku 1865 zpravil a zasklil všechna roztlučená okna jak ve školní světnici tak v bytu učitelském dílem starým a dílem novým sklem pan Vencelides mistr sklenářský z Polné, na kteroužto práci mu pan představený Martin Flesar zaplatil.

Dne 17. září 1865 obdržela škola Poděšínská od vysoce důstojného vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský 7 kusů školních knih školních pro chudé žáky a sice Biblický dějepis, Evangelium, Velký Katechismus, Druhou čítanku, První čítanku, Malý katechismus a abecední lístek.

1865-66

 

1865 – 66

Ve školním roce 1866 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 13 chlapců, 22 děvčat katolíků a 2 chlapci a 4 děvčata evangelicko – helvétského vyznání.

V měsíci listopadu roku 1865 byl na uprázdněné místo cooperátorské při faře Nížkovské od vysoce důstojného biskupa konsistoře v Královém Hradci dosazen velebný pán pan Vojtěch Metlík, administrátor fary Krucemburské.

Ve školním roce 1866 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 13 chlapců, 22 děvčat katolíků a 2 chlapci a 4 děvčata evangelicko – helvétského vyznání.

V měsíci listopadu roku 1865 byl na uprázdněné místo cooperátorské při faře Nížkovské od vysoce důstojného biskupa konsistoře v Královém Hradci dosazen velebný pán pan Vojtěch Metlík, administrátor fary Krucemburské na které to místo se dne 25. listopadu 1865 přistěhoval a hned nato 26. listopadu poslední to neděli po svatém Duchu měl první velmi tklivé a důrazné ranní velké kázání v posledním soudu. Kteréž srdce všech u valném počtu přítomných a chrám páně Nížkovský naplněných posluchačů zaujalo a v paměti jejich doživotně utkvělo.

Na začátku školního roku zvolili a ustanovili místní představení spolu s všemi ostatními občany pana Martina Roseckého, pololáníka č.11 v Poděšíně co muže dobře zachovalého, neúhoného, laskavého přítele školy a dítek za místního školního dohlížitele, načež pak se volba ta důstojnému farnímu úřadu v Nížkově místním učitelem oznámila, by mu tentýž důstojnému farnímu úřadu v dekret ustanoven na patřičné místo laskavě a dobrotivě zakročiti ráčil.

Dne 13. července 1866 odpoledne byla od vysoce důstojného pána pana Aloise Fináčka, biskupa a vikáře Polenského, bývalého kanovníka, děkana v Přibyslavi držána školní visitace ve škole Poděšínské při kteréžto visitaci velebný pan páter Vojtěch Metlík kooperátor Nížkovský co katecheta té školy pak místní obecní představenstvo totiž pan Martin Flesar představený, pan František Dobrovolný a pan Jan Blažek rádní a pan Martin Rosecký č.11 co místní školní dohlížitel i též mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po skončené té školní visitaci byli následovně žáci jenž pro jejich dobré chování, pilnost ve svatém náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v „knize cti“ zapsáni byli, totiž I. třída Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, Antonie Rosecká č.2, Marie Blažková č.49, Josef Stehlík č.36 a Josef Košák č.27. II. třída František Dobrovolný evangelík č.48, Martin Flesar č.10, Antoním Rosecký č.11, Václav Doležal č.4, Antonie Flesarová č.13, Marie Rosecká č.51, Anežka Rosecká č.52 a Antonie Šormová č.26 veřejně přečteni, pochváleni a od pana katechety Vojtěcha Metlíka pěknými ke školní visitaci přiměřenými obrázky a biletkami poděleni. Po propuštěni dítek ze školy a po skončení delší řeči, kterou vysoce důstojný pán vikář k místnímu představenstvu pronesl a držel kladl jim tklivě na srdce povinnosti jejich ke škole ráčil a velebným panem katechou pánem panem Vojtěchem Metlikem jeli do obce Sirákovské.

V roku 1866 postavili občané Poděšínští zvláštním přičiněním a působením tehdejšího stávajícího představenstva místního a sice pana Martina Flesara č.10, co představeného, pana Františka Dobrovolného č.30 a Jana Blažka č.17 rádních a pana Martina Roseckého č.11 co místního školního dohlížitele při škole Poděšínské zděnou stodůlku maje posloužiti učiteli spolu i za dřevník. Stavba měla se za to: Nejprve občané Poděšínští společně jak gruntovníci tak i domkaři nalámali kámen k té stavbě blízko školy na obci při domku Martina Roseckého číslo 50. Dříví na vrch čili na vazbu jako trámy a krovy dali gruntovníci ze svých sedláckých lesů, po jednom kuse každý podle své možnosti, ten trám onen zase krov atd. Stavba započala pod vedením pana Jana Landsmana mistra zednického v Poděšíně, 14 dne měsíce května 1866 na den svatého Bonifáce a stála na hotových penězích 103 zlatých 40 krejcarů.

Jednostotři zlatých 40 krejcarů v následujících částkách a sice:

  1. Za dva plány panu Janu Lancmanovi mistrovi zednickému v Polné 1 zlatý 50 krejcarů.
  2. Za prach střelný k trhání kamene ve skále 1 zlatý 80 krejcarů.
  3. Za 10 mír vápna 8 zlatých.
  4. Za 1.000 cihel do Polný 10 zlatých 50 krejcarů.
  5. Za sto cihel Janu Dobrovolnému č.32 v Poděšíně 1 zlatý.
  6. Za dva tisíce šindele Boháčkovi do Stáje na Moravě 22 zlatých.
  7. Za 400 šindelů Janu Flesarovi č.7 v Poděšíně 5 zlatých.
  8. Za hřebíky šindeláky a látováky 6 zlatých 65 krejcarů.
  9. Za železo na skoby a točny k vratům a za hřebíky do vrat a splotně 3 zlaté a 93 krejcarů.
  10. Za 22 prken (vrátnic) na vrata a jinou potřebu 6 zlatých a 60 krejcarů.
  11. Kováři Františku Bečkovi č.24 v Poděšíně od dělání skoblí atd. 3 zlaté a 20 krejcarů.
  12. Matěji Blažkovi ze Sirákova od dělání šindele ze školního dříví. 1 zlatý.
  13. Tesaři Mikoláši Enderlova za 24 dní á/43 krejcarů, 10 zlatých 32 krejcarů.
  14. Zedníkům Františku Jarošovi č.1, Františku Šorfovi č.26, Martinovi Roseckýmu č.50, Janu Večeřovi č.30, Janu Coufalovi za 51 dní po 40 krejcarech. 20 zlatých 40 krejcarů.
  15. za 50 dní zednické práce mistru Janu Landsmanovi 1 zlatý 50 krejcarů.

Činí tedy úhrnem 103 zlatých a 40 krejcarů. Výloha za 103 zlatých 40 krejcarů zaplatila se utrženými penězi za prodané olší v Chobotě nad obecním rybníkem ve vsi o částce 82 zlatých a 83 krejcarů. Pak částkou po 15 zlatých 84 krejcarů, která se obdržela ze záložny obilního fondu z Modlíkova a konečně částkou po 4 zlatých 71 krejcarů, která přebyla od obecního býka, s čímž tedy výše zaznamenaná výloha vyplacena byla 103/40. Mimo toho všeho konali gruntovníci potažní a domkaři ruční a nádenickou práci, která se k té stavbě potřebná byla, pořídkou bezplatně. Řemeslníkům jako tesaři a zedníkům dána byla celodenní strava od gruntovníků pořídkou, též bezplatně. Dne 17. října 1866 odstěhoval se opět z Nížkova velebný pán páter Vojtěch Metlík, kooperátor fary Nížkovské co administrátor na faru Viklantickou ve školním okrese Dolnokrálovickém.

1866-67

 

1866 – 67

Ve školním roku 1867 bylo ke škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 16 chlapců a 20 děvčat katolického náboženství, 3 chlapci a 2 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků na opakovací cvičení 23 a sice 5 chlapců a 15 děvčat katolíků, 1 chlapec a 2 děvčata evangelicko helvétského vyznání.

Dne 21. března 1867 obdržela škola Poděšínská pro rok 1866 od vysoce důstojného Vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze důstojný farní úřad v Nížkově 8 kusů školních knih pro chudé žáky a sice: 2 abecední lístky pro 1. třídu, 1 první čítanku s mluvnicí, 1 velký katechismus, 1 biblický dějepis, 1 početnici pro školy venkovské, 2 čítanky pro první třídu.

Dne 22. května 1869 obdržela škola Poděšínská a to pro rok 1866 čtvrtou knížku z dědictví maličkých „Škola mé štěstí“. Povídka ze života velkoměstského, vypravuje Karolína Světlá.

Dne 11. června 1867 byla od Vysoce Důstojného Pána Pana Aloise Fináčka, biskupského vikáře Polenského, bývalého kanovníka kolleg. Chrámu páně Mikulovského, osobního děkana v Přibyslavi držána školní visitace ve škole Nížkovské kamž i učitelové školy Poděšínské a Sirákovské se svými školními dítkami přijeti museli.

Kdežto po odsloužení mše svaté a odbytém protokolu ve farním domě byli napřed zkoušeni žíci školy Sirákovské a Poděšínské pospolitě pak teprve žáci školy Nížkovské. Při zkoušce této přítomni byli: Důstojný pán pan František Růžička farář Nížkovský co katecheta všech třech škol toho roku, pan Martin Rosecký č.11, co místní školní dohlížitel a místní obecní představenstvo, totiž pan Martin Flesar představený, pan Jan Blažek rádní i též mnozí jiní sousedé a občané. Po skončené školní visitaci byli následovně žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost ve svatém náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v „Knize cti“ zapsáni bylo totiž: I. třída Marie Rosecká č.8, Marie Blažková č.49, Kateřina Rosecká č.51, Marie Šimková č.9, Marie Blažková č.17, Josef Flesar č.7 a Antoním Rosecký č.5. II. třída: Václav Doležal č.4, Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11, Astonie Šormová č.26, Františka Rosecká č.19, Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, veřejně předčteni, pochváleni a ku konci školního roku od Důstojného Pána Pana Františka Růžičky faráře Nížkovského a toho roku spolu také co katechety školy Poděšínské, pěknými ke školní zkoušce přiměřenými obrázky rozličných svatých a světic Božích poděleni.

1867-68

 

1867 – 68

Ve školním roku 1868 bylo ke škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 18 chlapců a 18 děvčat katolického náboženství, 1 chlapec a 4 děvčata evangelicko helvétského vyznání. Nedělních žáků na opakovací cvičení bylo 25 a sice 9 chlapců a 13 děvčat katolických a 1 chlapec a 2 děvčata evangelicko helvétského vyznání.

Na začátku školního roku 1868 obdržela škola Poděšínská od Vysoce Důstojného Vikariátního úřadu Polonského z Přibyslavi skrz Důstojný farní úřad v Nížkově sedm kusů školních knih pro chudé žáky a sice 1 čítanku pro první třídu, 1 čítanku s mluvnicí, 1 druhou čítanku, 1 malý katechismus, 1 velký katechismus, 1 biblický dějepis a 1 početnici pro školy venkovské.

Dne 31. ledna 1868 obdržela škola Poděšínská za rok 1867 pátou knížku z dědictví maličkých „Putování do svaté země“. Vypravování o cestě do Jeruzaléma, Betléma, Nazaretu, a jiných měst a krajin posvátných. Popisuje Josef Bohumil Bumba kněz církevní, oddíl první číslo 11.

Dekretem od 16 ledna 1868 L.P. byl na uprázdněné místo cooperátorské při faře Nížkovské od vysoce důstojné biskupské konsistoře Králohradecké ustanoven a dosazen Velebný Pán Pan Karel Vosáka, kaplan fary Libočanské ve školním okrese Králohradeckém, na kteréžto místo se dne 8. února 1868 přistěhoval.

Dne 11. května 1868 odpoledne ráčil Vysoce Důstojný Pán Pan Alois Fináček, biskupský vikář Polněnský bývalý kanovník kolleg. Chrámu páně v Mikulově a osobní děkan v Přibyslavi přijeti od Sirákova a držel školní visitaci ve škole Poděšínské, při kteréžto visitaci velebný Pan Páter Karel Vosáka kooperátor Nížkovský co katecheta té školy, pak místní obecní představenstvo, totiž pan Martin Flesar představený, pan František Dobrovolný a pan Jan Blažek rádní, a pan Martin Rosecký č.11, co místní školní dohlížitel i též mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po skončení školní visitace byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy ve „Knize cti“ zapsáni byli, totiž: I. třída: Kateřina Rosecká č.51, Františka Jarošová č.1, Marie Šimková č.9, Marie Blažková č.17, Marie Pavlíčková č.19, Josef Flesar č.7. 

  1. třída: Aloisie Novotná č.45, Marie Doležalová č.14, Antonie Dobrovolná č.32, Františka Flesarová č.13, Marie Rosecká č.8, Antonie Bečková č.24, Marie Blažková č.49, a Jan Dobrovolný č.48 veřejně předčteni, pochváleni a k další pilnosti povzbuzeni. Po propuštění dítek ze školy a po skončení delší řeči, kterou Vysoce Důstojný Pan Vikář k místnímu představenstvu pronesl a držel, kladl jim tklivě na srdce povinnosti jejich ke škole ráčil velebným panem katechetou panem Karlem Vosykou odjeti do fary Nížkovské na noc.
  2. května 1868 Vyšel nový zákon ve věcech školství, v němž se značně změnil poměr mezi školou a církví. První odstavec tohoto zákona zní, že nejvyšší řízení veškerého vyučování a dohlídka na ně přísluší státu a vykonáno bude státními orgány, zákonem k tomu ustanoveným a každé církvi zůstaveno, aby opatrovala a řídila vyučování náboženství. Ke správě školy byla zřízena školní rada zemská jako nejvyšší úřad v celé zemi, pak školní rada okresní pro okres a školní rada místní pro každý školní obvod v místě. Tento zákon nabyl platnost 1.3.1869. Na počátku bylo dosti nepříjemností a obtíží, po čase však se zastupitelstva podrobila zákonu. Nemalých nesnází způsobilo také odevzdání školních budov do zprávy c.k. okresní školní rady. Leč tento poměr netrval dlouho, dne 1. května 1874 převzaly obce zase školní budovy pod svou správu. Špinar Ignác, Památník školy polenské 1884.17. září 1868 zemřel Nížkovský učitel František Hladký, narozen v Bohdalově rohu 1805(6). První učitel v Poděšíně kde učil od 26. května 1825 do 28. května 1846.

Dne 17. září 1868 zemřel Nížkovský učitel pan František Hladký narozen v Bohdalově roku 1806, který také co školní učitel ve škole Poděšínské od 26. máje 1825 až do 28. máje 1846, tedy 21 roků vyučoval. Odpočinutí lehké dejž mu pane a světlo věčné ať mu svítí až na věky. Amen!

V prázdninách roku 1868 byly nákladem obce Poděšínské školnímu stavení do čela z venku zhotovena zcela nová tři okna. Ty samé stály Františkovi Enderlovi tesaři od dělání rámů s natřením bělavou barvou 3 zlaté a 50 krejcarů. Panu sklenáři Přibyslavskému od vysklení těch oken, totiž za sklo a od práce 5 zlatých a 50 krejcarů. Za prkna na ty samé rámy 1 zlatý a zedníkovi Františku Šorfovi od zazdění těch rámů 50 krejcarů a v sumě tedy 10 zlatých a 50 krejcarů. 

1868-69

 

1868 – 69

Ve školním roku bylo ke škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 45 a sice 19 chlapců a 23 děvčat náboženství křesťansko katolického, 1 chlapec a 2 děvčata vyznání evangelicko helvétského. Nedělních žáků na opakovací cvičení bylo 17 a sice 5 chlapců a 8 děvčat katolického vyznání, 1 chlapec a 3 děvčata evangelíků.

Na začátku školního roku 1869 obdržela škola Poděšínská od Vysoce Důstojného vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze důstojný farní úřad Nížkovský sedm kusů školních knih pro chudé žáky a sice: 1 čítanka pro první třídu, 1 čítanka s mluvnicí, 1 druhou čítanku s mluvnicí pro katolické školy, 1 malý a 1 velký katechismus pro katolické obecné školy, 1 biblický dějepis starého i nového zákona pro školy obecné a 1 početnici pro školy venkovské.

V školním roce 1869 obdržela škola Pooděšínská za rok 1868 šestou knížku z dědictví maličkých „Putování do svaté země“. Vypravování o cestě do Jeruzaléma, Betléma, Nazaretu, a jiných měst a krajin posvátných. Popisuje Josef Bohumil Bumba kněz církevní, oddíl druhý číslo 12.

Změna duchovenstva.

Dne 14. dubna 1869 o deváté hodině před polednem, totiž ve středu po pouti Nížkovské po delším stonání na zatvrzení jater, zemřel Důstojný Pán farář Nížkovský Pan František Růžička, narozen v Heřmanově Městci, stár 60 roků 8 měsíců a 29 dní, jenž po 30 roků z počátku co Exposita a od roku … co prvofarář a katecheta školy Poděšínské a Sirákovské na vinici Páně při chrámu páně Nížkovském, ku spáse duší osadníků kulatory Nížkovské neúnavně vší možnou snahou a horlivostí pracoval.

Dne 17. dubna 1869 o desáté hodině před polednem byl jest od Vysoce Důstojného Pána Pana Aloise Fináčka biskupského vikáře škol okresu Polenského, bývalého kanovníka kolleg. okr. Mikulovského a osobního děkana v Přibyslavi s přítomným velebným duchovenstvem a sice Pana děkana a Páterá z Polný, Pana faráře a Pana faráře z Bobrové, Pana faráře a Pana kaplana z Velké Losenice, Pana faráře z Nového Veselí na Moravě, Důstojného Pána Pana Františka Šrámka pens. z Přibyslavi, Pana kaplana z Německého Žďírce a Pana pátera ??, proti bočním dveřím chrámu Páně Čížkovského svatého Mikuláše, vedle vroucně milovaného spolubratra a též spolupracovníka na též vimici Páně v roku 1856 zemřelého Důstojného Pána Pana Adolfa Šavrdy, se vší možnou jeho duchovnímu stavu přiměřenou a též zaslouženou oslavou pohřben, „Oplakán a oželen ode všech jej vroucně a vřele milujících kolatovníků, zvláště pak kolaturního učitelstva a školních dítek. Odpočinutí lehké dejž mu v Páně a světlo věčné ať mu svítí až na věky věkův. Amen.

Dne 8. května 1869 obdrženým dekretem byl od veleslavné biskupské konsistoře Králo-Hradecké Důstojný Pán Pan Václav Záleský kaplan Žďírecký za administrátora na faru Nížkovskou a kooperátor fary Nížkovské Důstojný Pán Pan Karel Vosáka opět za prozatímního kaplana do Žďírce ustanoven a dosazen. Na ustanovená tato svá nová místa se oba tito Důstojní velební páni dne 12. května 1869 přestěhovali.

Dne 11. června 1869 byla od vysoce Důstojného Pána Pana Aloise Fináčka biskupského vikáře Polenského, bývalého kanovníka kolleg. chrámu Páně Mikulovského osobního děkana v Přibyslavi držána školní zkouška ve škole Nížkovské kamž i učitelové školy Poděšínské a Sirákovské se svými školními dítkami přijeti museli, kdežto po odsloužené tiché mši svaté, po odbyté kostelní visitaci jakož i po odbytém protokolu ve farním domě, byli napřed zkoušeni žáci školy Nížkovské a pak teprve zkoušeni žáci školy Poděšínské a Sirákovské. Při zkoušce této přítomni byli Důstojný Pán Pan Václav Záleský administrátor fary Nížkovské a spolu katecheta toho roku ve všech třech škol, pak představenstvo všech obcí jakož i školní výbor a školní dohlížitelé i též mnozí jiní sousedé a občané. Zkouška ukončila se čtením jmen žáků jenž v „Knize cti“ zapsáni byli totiž: I. třída: Marie Šimková č.9, Marie Blažková č.17, Josefka Flesarová č.13, Marie Rosecká č.8, Anežka Šimková č.25, Josef Flesar č.7, Antonín Rosecký č.5, Marie Pavlíčková ze Špinova č.19 a Albín Novotný č.45. II. třída: Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, Kateřina Flesarová č.13, Majdaléna Rosecká č.8, Antonie Bečková č.24, Marie Blažková č.49, Kateřina Rosecká č.51(57), Františka Jarošová č.1 a Jan Dobrovolný č.48. 

Změna duchovenstva.

Veledůstojný Pán Pan Eduard Fusch z Kutné Hory narozen 22. ledna 1815 posvěcen na kněžství 25. června 1842, nejprve 9 roků kaplanem v Nebovidech, nato kančelista, protokolista, registrátor v kanceláři bisk. konsistoře v Hradci Králové, při čemž se též stal radou manželského soudu a biskupským notářem.

LP 1869 k své žádosti rozhodnutím vysokého c.k. místodržitelství ze dne 1. září 1869 č. 42556 podesentován a ustanovením Nejdůstojnější biskupské konsistoře Králohradecké ze dne 7. září 1869 číslo 6507 dosazen za faráře úmrtím Důstojného pána Františka Růžičky uprázdněnou faru Nížkovskou. V úřadě ten byl uveden hned po svém příjezdu Vysoce Důstojným Pánem Panem Aloisem Fináčkem vikářem Polenským a děkanem Přibyslavským při odpoledních službách božích na svátek patrona českého svatého Václava, při asistenci pana Václava Záleského administrátora v Nížkově, pana Jana Slavíka kaplana Velkjolosenického a pana Václava Bezděka nastupujícího kooperátora Nížkovského, jenž tentýž den odpoledne na svatého Václava zároveň se svým panem farářem na místo svého povolání se dostavil. Velevážený Pan Václav Bezděk narozen v Třebešově u Rychnova kraje Králo Hradeckého dne 22.8.1844, byl na kněžství posvěcen dne 25. července 1869 a ustanoven rozhodnutím nejvyšší biskupské konsistoře ze dne 16. září 1869 číslo 5649 v co novosvěcený kněz za kooperátora k ruce vysoce důstojného pána Pana Eduarda Fuchse, faráře v Nížkově. Bylť tento vysoce Důstojný nastupující pan farář od četně shromážděných kolatorníků, kteří se v ten den na svatého Václava odpoledne v Nížkově k jeho příchodu shromáždili a jemu v průvodu s korouhvemi a hudbou vstříc vyšli ve všemožnou oslavu a úctou nejprve od představenstvech obcí a pak od učitelstva a konečně ode všeho přítomného lidu uvítán a opět v průvodu do chrámu Páně uveden. Tento vysoce Důstojný pán Eduard Fusch co farář v Nížkově stal se roku 1870 tajemníkem biskupského vikariátu Polenského.

1869-70

 

1869 – 70

V roce 1869 byl vydán Říšský školní zákon. Řízení škol převzal stát. Vznikly místní, okresní, zemské školní rady. Ve školním roku 1870 bylo ve škole Poděšínské schopných všedních žáků vůbec 42 a sice 19 chlapců a 18 děvčat katolického vyznání a chlapec a 4 děvčata evangelického helvétského náboženství. Nedělních žáků na opakovací cvičení 24 a sice 7 chlapců a 13 děvčat katolických, 2 chlapci a 2 děvčata evangelického vyznání.  V měsíci prosinci 1869 obdržela škola Poděšínská čtyři kousky školních knih pro chudé žáky a sice jeden malý katechismus, jeden velký katechismus, jednu čítanku pro první a jednu čítanku s mluvnicí pro druhou třídu. Též obdržela škola Poděšínská na začátku školního roku 1870 pro rok 1869 sedmou knížku z dědictví maličkých Václav Němčický, povídka od Dr. Kořenovského a Růženec od učitele Antonína Dudka číslo 13.

Dne 30. května 1870 shromáždily se školní dítky ze všech třech škol Nížkova, Poděšína a Sirákova o deváté ranní hodině se svými pány učiteli v chrámu páně Nížkovském kdež po obsloužené mši svaté a po vykonaném procesí okolo chrámu Páně a do kostnice což oboje konal vysoce Důstojný pán pan Alois Fináček biskupský vikář Polenský a osobní děkan Přibyslavský s přítomným místním velebným Duchovenstvem byli žáci všech třech škol od svých Pánů katechetů a sice II. třída všech škol od vysoce důstojného Pána Eduarda Fusche faráře a I. třída od důstojného Pána Václava Bezděka kooperátora před týmž vysoce důstojný pán pan vikář s doprovoděním vysoce důstojného pána pana faráře co císařský královský školní inspektor do školy Nížkovské, by žáky té školy i z ostatních předmětů zkoušel. Odpoledne po čtvrté hodině přijel zase co c.k. inspektor s doprovoděním vysoce důstojného faráře do školy Poděšínské a po odbyté zkoušce při které též místní obecní úřad přítomen byl, ráčil tentýž vysoce důstojný pan vikář co c.k. inspektor jeli ke zkoušce do Sirákova.

Změna duchovenstva

Dne 15. června 1870 tj. den před Božím Tělem odebral se důstojný Pán Pan Václav Bezděk kooperátor fary Nížkovské za prozatímního kaplana do Polné, kdež pak již také co skutečný kaplan na déle ostal a tak pak ostala Nížkovská kolatura po deset plných neděl zase jen o jednom knězi, totiž vysoce důstojným pánem panem farářem Eduardem Fuschem.

Dne 24. srpna 1870 se přistěhoval Důstojný pán pan Alois Kopecký narozen v Německém Brodě a vysvědčen dne 25. června 1870 v Králově Hradci, tedy co novosvěcený kněz za kooperátora k ruce vysoce důstojného pána pana Eduarda Fusche faráře v Nížkově.

V měsíci říjnu 1870 obdržel místní učitel František Novotný od slavné okresní školní rady v Polné tento vážený přípis panu učiteli Františku Novotnému v Poděšíně.

Vysoká c.k. zemská školní rada vřadila výnosem ze dne 1. října 1870 číslo 3069 na základě zákona ze dne 21. ledna a 19 února 1970 tamní školu do čtvrté třídy platu školního. Na základě toho určeno služné pro učitele tamní školy na 300 zlatých. Jelikož však tamní škola tak zvanou podučitelskou štaci jest na kteréž v hodnosti podučitele dosazen jste přijde dle § 1 zákona ze dne 19. února přeměnění této podučitelské štaci v jednotřídní národní školu a dosazení skutečného učitele v projednání a až do času dosazení skutečného učitele musíte stran služného co podučitel pozdržován býti. Zároveň Vám c.k. okresní školní rada v sezení dne 6. října odbývaném na základě §§ 30 a 88 zákona ze dne 21. ledna 1870 služební přídavek v částce 30 zlatých přiřknuta. Poukázka na Vaše příjmy bude v cestě c.k. zemské školní rady následovati v čemž se u vyřízení částečného svých uvedených obou zákonů vyrozumíváte. V Polné 6. října 1870, c.k. okresní hejtman.

V prázdninách roku 1870 dala obec Poděšínská k chlévu školnímu dvoje nová futra z venku a ze síně, které zhotovil místní tesař František Enderle a zazdil zedník František Šorf.

1870-71

 

1870 – 71

V školním roku 1871 bylo ke škole Poděšínské schopných všedních žáků vůbec do dokonaného čtrnáctého roku stáří 55, a sice 22 chlapců a 27 děvčat katolického, pak 3 chlapci a 3 děvčata evangelického vyznání.

V měsíci březnu 1871 obdržel místní učitel František Novotný od slavné školní rady z Polné dopis obsahu následujícího.

c.k. okresní školní rada. Panu podučiteli Františku Novotný-mu v Poděšíně. Odvolaje se k zde úřednímu výnosu ze dne 6. října 1870 číslo 305 dává se vám na vědomí, že Vaše služné ročních 210 zlatých pozůstává z výnosu pozemků v částce 21,45 zlatých a v hotovosti 188,55 zlatých, kteréžto částka jakož také Vám přiřknutý přídavek stáří v částce 21 zlatých, zdejšího c.k. berního úřadu co školní okresní pokladnice poukázáno jest. V Polné dne 1. března 1871. Za c.k. okresní hejtman J. Staropražský.

Dne 5. března 1871 podal František Novotný co dosavadní místní samostatný podučitel snažnou žádost se všemi vysvědčeními a dovětky k slavné c.k. okresní školní radě v Polné, by dosavadní podučitelská štace v Poděšíně, v jednotřídní národní školu přeměněna byla a dosavadní podučitel za skutečného učitele řádným dekretem ustanoven byl. Tuto záležitost však odeslala slavná c.k. okresní školní rada k vysoké c.k. zemské školní radě do Prahy k vyhotovení dekretu.V měsíci dubnu 1871 obdržela škola Poděšínská pro rok 1870 osmou knížku z dědictvích maličkých, „Život svatých apoštolů slavných“, „Cyvilla a Metodika“ sepsal profesor Bohumil Hakl, nyní farář v Hořicích.

 Dne 6. května 1871 obdržela škola Poděšíská od c.k. okresní školní rady v Polné 11 kusů školních knih pro chudé žáky a sice 2 čítanky pro první třídu, 2 čítanky s mluvnicí pro druhou třídu, 2 malé katechismusy z otázkami a odpovědi pro obecní školy, 2 velké katechismy pro katolické obecní školy, 2 početnice pro školy venkovské.  

Na podanou snažnou žádost k slavné c.k. školní radě v Polné od 5. března 1871, by dosavadní podučitelská štace v obci Poděšíně v jednotřídní národní škole přeměněna byla a dosavadní podučitel František Novotný za skutečného učitele řádným dekretem potvrzen byl, obdržel tentýž František Novotný od vysoké c.k. zemské školní rady z Prahy skrze slavnou c.k. okresní školní radu v Polné tento přípis čili dekret.

C.k zemská školní rada v Čechách číslo 5350 z.š.r. panu Františkovi Novotnému podučiteli na obecné škole v Poděšíně. C.k. zemská školní rada ustanovuje Vás na základě presentace c.k. školní rady v Polné ze dne 27. dubna 1871 číslo 219 učitelem na obecní škole v Poděšíně.

Potom se Vám věděti dává a vybízíte se, byste za příčinou vykonání přísahy a nastoupení služby u přednosty c.k. okresní školní rady v Polné náležitě se přihlásil v Praze dne 4. června 1871.

Místodržitelský místopředseda Biegerhofen.

Panu Františkovi Novotnému (č.543 o.š.r.) učiteli v Poděšíně.

Vysoká c.k. zemská školní rada v Praze ustanovila vynešením od 5. července 1871 č. 7177 v následku Vašeho jmenování za skutečného učitele Vaše nynější služné ročně na 278 zlatých, 55 krejcarů a 21 zlatých co roční služné příspěvek a poukázala zároveň c.k. berní úřad co okresní školní pokladnici, by Vaše dosavadní služné koncem června 1871 zastavené a početím měsíce července t.r. Vám Vaše nově ustanovené služné v měsíčních lhůtách vyplacené bylo.     

V čemž se tímto v známost uvádíte.

Za c.k. okresní školní radu v Polné dne 18. července 1871

Za c.k. okresní hejtmana J. Staropražský

Číslo 644 okresní školní rada.

Řídícímu panu učiteli v Poděšíně c.k. okresní školní rada ve svém zasedání dne 31. srpna 1871 na základě zákona ze dne 19. února 1870 se na tom usnesla, aby za obstarání topení čistění a bílení školních místností úhrnkový roční plat ustanoven byl. Následkem toho byla prozatímně pro rok 1871 – 02 až ku provedení týkajícího jednání pro tamní školu úhrnem částka 36 zlatých.

čísla vyměřena za kteroužto topivo s přívozem a štípáním topením, roční bílení a čistění školní místnosti obstaráti máte.

C.k. berní úřad v Polné co okresní pokladna se zároveň vyzívá tento úhrnkový roční plat zaznamenati a Vám jej ve dvou stejných lhůtách a sice v měsíci říjnu a lednu vyplatiti. Což se Vám k náležitému dalšímu opatření na vědomí dává.

C.k. okresní školní rada v Polné dne 31. srpna 1871 c.k. okresní hejtman Stifleri.

1871-72

 

1871 – 72

Od 1. prosince 1871 vstoupil v platnost zákon o regulaci služného učitelstvu, dle kterého byly obce rozděleny do jednotlivých platebních tříd. 

 V měsíci únoru 1872 obdržela škola Poděšínská pro rok 1871 devátou knížku z dědictví maličkých číslo 15 „Obrazy z přírody“ Pro mládež katolickou sestavil Antonín Dudek učitel ve Slukách.

Ze dne 27. února odstěhoval se Nížkovský kooperátor Alois Kopecký za katechetou do Vysokého Mýta.

Dne 29. května 1872 vypukl v obci Nížkovské o 4té hodině odpolední v čísle 8 totiž u Fripourů následkem vzejmutí se sazí v komíně strašlivý požár, i chytila vedlejší stavení č.7 a 6, totiž Hrobař a Černovy, odtud silným větrem podporován přenešen byl až na číslo 12 a 66 totiž Benešom a Novotným a hned také hořelo číslo 9 a pak číslo 65 Domkátovy a Tabáčník, všechna domovní a hospodářská stavení lehla popelem. Stalať se škoda znamenitá.

V měsíci květnu 25. roku 1872 velká povodeň v severozápadních Čechách, při které mnoho set lidí utopeno a škody ke 150 miliónům zlatých  vyčiněno bylo.

V noci dne 2. července1872 o 9té hodině večerní vypukl opět požár v obci Nížkově v čísle 13 u Dvořáků a omezil se pouze na domovní stavení a chlívy. Veliké štěstí, že bylo docela bez větru a silným přičiněním lidským za co děkovati, že se oheň nerozšířil dále, stodola dřevěná a doškama krytá obstála.

 Sousední Moravské městečko Bohdalov lehlo téměř skoro celé dne 7. července o půl noci popelem. Vyhořelo mimo kostel, školu  a faru ještě 83 čísel, totiž všechna domovní a hospodářská stavení, škoda veliká.

Dne 24. července 1872 lehla zase Německá obec Střítež skoro též celá popelem, mezi nimi též i škola.

Do Nížkova ustanoven za kaplana p.p. Josef Barvíř, rodem z Dobrušky, novo vysvěcený kněz, který se též 15. srpna na své ustanovené místo přistěhoval.

V měsíci květnu 1872 vešel nový c.k. poštovní úřad v Nížkově v život.

Dne 5. září obdržela škola Poděšínská od c.k. okresního hejtmanství v Polné co okresní školní rady následující knihy pro chudé žáky a sice:

Malý katechismus s otázkami a odpověďmi 2 kusy, Velký katechismus pro obecné školy 1 kus, Biblický dějepis, starý i nový zákon 1 kus, Evengelium 1 kus, čítanka pro 1. třídu 2 kusy, čítanka a mluvnice pro 2. třídu 1 kus, čítanka pro 3. třídu bez mluvnice 1 kus, čítanka pro 3. třídu s mluvnicí 1 kus, mluvnice česká pro 3. třídu 1 kus, početnice pro školy venkovské 1 kus. Úhrn 13 kusů. Jedna druhá čítanka a mluvnice pro katolické školy již prošlá a nepotřebná.

Č. 379 okresní školní rada.

Panu Františku Novotnému učiteli v Poděšíně.

C.k. okresní školní rada povolila na svém zasedání ze dne 6. června 1872 by Vám za postavení jedné strany plotu při zahradě u školy v Poděšíně náhrada v částce 6 zlatých z okresní školní pokladny u c.k. berního úřadu proti kvitaci zde stvrzené vyplacena byla. Za c.k. okresní školní radu v Polné 7. června 1872 Stifler.

1872-73

 

1872 – 73

V školním roku 1872 bylo ke škole poděšínské schopných všedních žáků vůbec do dokonaného čtrnáctého roku 50 a sice 24 chlapci a 20 děvčat katolického vyznání, pak 2 chlapci a 4 děvčata evangelického-helvetského vyznání.

Místní školní rada.

Dne 20. července 1873 byli do místní školní rady zvoleni tito obecní zřízenci a sice pan Jan Blažek – představený obce Poděšínskéč.17, co předseda místní školní rady. František Dobrovolný rolník č.30, Jan Flesar rolník č.7 a zákonem ze dne 24. února 1873 čl. 4, ustanovený člen místní školní rady též místní školní učitel. Na to dne 10. srpna 1873 o 9té hodině dopolední složili jsme všichni čtyři slib do rukou c.k. okresního hejtmana Richtera co předsedy c.k. okresní školní rady.

Požár v Poděšíně

Dne 28. srpna 1873 po jedenácté hodině před polednem vypukl neznámým způsobem oheň v zadní části stavení Ondřeje Dobrovolného č.d. 20 /u Dušků/ jelikož bylo toho času převeliké sucho, k tomu zdvihl se vítr, tedy se onen zžírající živel strašlivě rozšiřoval, neboť hned chytlo stavení Václava Roseckýhoč.d. 47. /u dolních Chvátalů pod Duškovi/. K půlnoci i chalupa Jana Šimka č.d. 23 na východ, pak s neslýchanou prudkostí počaly se snímati stavení k polední straně u Jana Roseckého č.d. 19 u Jana Blažka č.p.17 /u Blažků/ u Bartoloměje Mokrýhoč.d. 16 a u Jana Košákač.d. 15 /u Fripourů/, kde se oheň a to jen jedině pomocí Nížkovské stříkačky, která nejdříve k ohni se dostavila a velikým již se zběhlým počtem lidu, jenž s neunavenou horlivostí a přičinlivostí, co jen síly stačily, přetrhl. Vyhořelo 5 domů se všemi domovními a hospodářskými staveními a se vší již takřka sklizenou hojnou Boží úrodou, kromě brambor, lenu a něco málo otavy, což bylo ještě na polích a dvě chalupy též se vším do prachu. K ohni tomu dostavilo se pět stříkaček. Nejprvnější ze všech Nížkovská, které jedině co děkovati jest, že se oheň dále nerozšířil, pak Polenská s celým hasícím sborem, Losenická, Přibyslavská a Bohdalovská z Moravy. K úrazu a o život nepřišel žádný ani z lidí a z dobytka, škoda stala se veliká, která se páčí na moc peněz.

Pojištění proti ohni na domovní a hospodářská stavení byli kromě Bartoloměje Mokrýhoč.16  všichni a obdrželi pojistné části.

Přeložení školy Poděšínské co do služebního učitele ze čtvrté třídy do třetí.

C.k. okresní školní rada číslem 1373.

Panu učiteli v Poděšíně.

K zdejšímu návrhu ze dne 7. srpna 1873 vřadila Veleslavná c.k. zemská školní rada dle výnosu ze dne 9ho října 1873 číslem 12201 školní obce Poděšín, co do služného učitele do třídy třetí, zvyšujíc tak dosavadní služné podle třídy čtvrté a uložila zároveň c.k. bernímu úřadu v Polné, aby dosavadní služné učitele Františka Novotného v Poděšíně ročních 278 zlatých 55 krejcarů od 1 října 1873 obyčejným způsobem vyplácel, srážeje mu pro penzijní fond v prvním roce 10% z částky 100 zlatých a z ostatních požitků 2%, později však z celého požitku  jen 2% ročně o čemž se vyrozumění činí.

V Polné dne 22ho října 1873

c.k. okresní hejtman Richter.

1872 – 73

C.k. okresní školní rada Obecnímu úřadu v Poděšíně.

K rekursu obecního úřadu dne 11ho srpna 1872 pod číslem 623 zde zanešeného zrušuje potažmo změňuje Veleslavná c.k. zemská školní rada vynešením ze dne 12ho září 1873 číslo 1360 zdejší rozhodnutí ze dne 25. července 1872 číslo 399 v ten smysl, že obecní pozemky, jichž učitel poděšínský posavad užíval z příjmu školy této k ruce. Obec rovněž tak se vylučují, jak dvě míry žita, kdežto ostatních 8 měr při škole Poděšínské se zachovává a obci Poděšínské se nevracejí. Neboť z protokolu ze dne 21. srpna 1856 vychází najevo, že příjmy výše vyloučené tehdáž toliko k lepšení stavu učitelova od obce byly propůjčeny a že tedy k nim se vztahuje článek 41 zákona z 19ho února 1870, třebas se ty příjmy na všechny budoucí časy věnovaly, protože takovým věnováním zajisté toliko se předpokládalo, že obec, kteráž hledá školu i učitele vydržovala také budoucně dále učitele vydržovyti povinna bude, které vyvažování učitelovo však nyní i se všemi závazky z obce na okres školní přešlo, zato se zakládá dávka 8 měr žita, neli na mnohém starším závazku alespoň zajisté na fassi z roku 1825. Ani z této fasse ani z jiných průkazů nelze odvozovati se tento závazek na podobné podmínce jako příjmy výše jmenované se zakládá ovšem se musí za to míti, že tato dávka jak fasse čemu hodnost věrně nasvědčuje škole bez vyminečně neodvolatelně na všechny budoucí časy byla věnováno, kterážto doměnka právní podporována uplynutím více než třicetiletého času, alespoň potuďnevyvratně ve prospěch školy svědčí a platí pokud lepšími průkazy opak toho se nedokáže co fasse vykazuje. Z tohoto rozhodnutí lze do 14ti dnů ode dne dodání podati odvoláví k vysoce ministerium duchovní záležitosti a vyučování.

V Polné dne 23. října 1873

Sděluje se panu Františku Novotnému učiteli na škole v Poděšíně na vědomí.

V Polné 23. října 1873, c.k. okresní hejtman Richter

1873-74

 

1873 – 74

V měsíci říjnu 1873 zařídil představený obce Jan Blažek č.d. 17 ve škole Poděšínské za svých 20 zlatých, za které c.k. okresní školní rada v Polné k návrhu c.k. okresního inženýra v Německém Brodě na opravu té školy povolila a které od c.k. okresního úřadu co školní pokladny vyplaceny byly na tuto opravu: Jedny jednokřídlové dveře klížené k chlévu 3 stopy široké, 5½ stopy vysoké z měkkých prken a též s měkkými vložními lištami s potřebným a patřícím okováním a nové futro k malé světnici, čili učitelovou bytu a vydláždění komory cihlami. Zednickou práci při tom dělali Vlčkové ze Špinova, dveře a futra zhotovil František Enderle tesař v obci.

V měsíci lednu 1874 zařídila místní školní rada nákladem obce 3 sážní lavice pro školní dítky ve třídě u dveří. Stály úhrnem 7 zlatých 60 krejcarů, ty samé zhotovil František Enderle tesař v obci. Dále nechala zhotoviti od pana Kmenta sklenáře v Polné do školní světnice k polední straně při stolku učitelovou jedno zcela nové vnitřní okno, které stálo 6 zlatých.

Dne 25. července 1784 nechala místní školní rada nákladem obce vybíliti a vyčistiti školní světnici a síň, též opravili a obílili chlév ve školní budově.  Práci tuto konali zedníci Martin Rosecký z Poděšína č.d. 50 a Jan Jaroš ze Špinova celý den což stálo úhrnem 5 zlatých.

Dne 13. srpna 1874 po jedenácté hodině v noci vypukl v obci Poděšíně opět a to buď v stodole Matěje Dobrovolnýhoč.d. 54, aneb ve stodole Františka Dobrovolnýhoč.d. 6, jelikož stodoly ty úzce spojeny byly a když to lidé uhlídali, a k ohni se dostavili, hořely již obě stodoly a tudy se tedy patrně a s jistotou udáti nemůže, ze které stodoly vlastně předce oheň vyšel.

větší a tak šlo všeobecné domění jest že vyšel ze stodoly Matěje Dobrovolnýho č.d. 54 posud však neznámým způsobem. Poněvadž toho času bylo veliké sucho a k tomu zdvihl se silný polední vítr, tedy se oheň ten v malé chvíli rozmohl ve veliký požár a zasáhl hned vedlejší stavení a rozšiřoval se od polední strany pořád dále na půlnoc, aneb od horního konce po velké straně dolů, jak vítr táhl a vyhořelo 11 čísel, totiž 9 rolníků dva domkaři, a sice Matěj Dobrovolný č.d. 54 domkař, František Dobrovolný č.d.6, Jan Flesar č.d. 7, Václav Rosecký č.d. 8, Jan Šimek č.d. 9 potah, Martin Flesar č.d. 10 celoláník, František Rosecký č.d. 11 potah, Bernard Božek č.d. 38 štortl, František Hanus č.d. 12 domkař a Václav Chvátal č.d. 39 štortl, kdežto se požár ten anžto počal poněkud váti vítr východní a plamen stáčel na humna a čemuž pak také veliké pomoci poskytla Nížkovská stříkavka, která se nejdříve k ohni dostavila a veliký již se sešlý počet lidstva z okolních vesnic nejvíce ale z Nížkova a ze Sirákova, kdežto mnozí s neúnavnou horlivostí, ba s odvážením svých životů hájili požár ten přetrh a zastavil. Všichni tito výše vyjmenovaní vyhořeli se všemi domovními a hospodářskými staveními co jen ze dřeva bylo, se vší takřka již sklizenou hojnou Boží úrodou, totiž senem, žitem, ječmenem a také již něco ovsa. K ohni se dostavila nejdříve stříkačka Nížkovská, pak Polenská a Bohdalovská. K úrazu a o život při požáru tom nepřišel žádný ani z lidu ani z dobytka, škoda stala se veliká, která se páčí na 45600 zlatých. Pojištění proti ohni na domovní a hospodářské stavení byli všichni,  na obilí krom Františka Dobrovolnýho č.d. 6 a Václava Chvátala č.d. 39 též všichni a obdrželi pojistného úhrnem 14130 zlatých. Dne 2. září 1874 o třetí hodině odpoledne při suchém podzimu potkalo obec Sirákov velmi velké neštěstí. Požár vyšel v kolně Jana Dobrovolného č. 26 a hned se chytlo stavení vedlejších sousedů č. 24 a č. 27, pak se chytlo na prostředku obce číslo 3, a zrovna v tom na druhé straně v čísle 2. V té době byli lidé na loukách, doklízeli otavy a než doběhli domů, již mnoho dalších stavení hořelo. Lidé polekáni, každý ke svému stavení běžel, ale požár se rychle rozšířil. Než přiběhli ostatní lidé a přivezli stříkačky, již byl celý Sirákov v jednom plameni, takže se do vsi již žádný pro veliký požár nedostal. Vítr vál od východu, ale za chvíli se obrátil a foukal od Rudolce. Všechno chytalo po i proti větru a než odbyla pátá hodina, byl již celý Sirákov v prach a popel obrácen. Zůstaly jen pod Sirákovem 2 chalupy číslo 34 a 43 a uprostřed celého Sirákova a ohně škola číslo 45, kterou hájili Ondřej Stejskal, učitel se svými přáteli Janem a Františkem Stejskalem ze Záborné číslo 38, František Hanus a Rosecký (Gregar) z Poděšína, pan učitel František Novotný také z Poděšína, pan Laštovička, mlynář z Nížkova a společnou pomocí školu uhájili, ač ze všech stran prudký žár na ně dorážel. Škola už na několika místech chytala a od západní strany již střecha půdy prohořela. Bylo to zachránění zázračné. V tomto požáru osm osob shořelo v jednom domě číslo 31. František Musil hospodář a představený, Jan Musil jeho bratr, Anna Musilová matka, Marie Bečková sestra hospodyně, Josef Rosecký pacholek, děvečka z Brzkova, a dva tesaři, jeden z Rosičky a druhý ze Březí na Moravě. Také mnoho lidí se popálilo a lékařskou pomoc museli vyhledat. Mnoho lidí se sem přicházelo a přijíždělo podívat a každý se tomu divil, že ta škola uprostřed celé hořící obce ochráněna zůstala. Škoda, jenž byla tímto požárem způsobena činila na 200 tisíc. Lidé si zoufali, protože si říkali že za chvíli přijde zima a oni jsou bez přístřeší a výživy pro sebe i pro dobytek. Jaký to byl nářek a bědování popsat nelze. Do Sirákova bylo ze všech stran posíláno obilí, chléb, a jiné. Celkem Sirákovští na darech dostali 621 zlatých 24 grejcarů, 369 mír žita, ječmen, slámu, 303 otepí sena, 618 bochníků chleba, 31 pytlů mouky, 24 mír mouky, 110 liber rýže, ½ míry krupek, 1 špalek soli, 17 balíků šatstva a prádla, 18 trámů, 26 prken  a 1 postel.

1874-75

 

1874 – 75

Na začátku školního roku 1874 – 1875 nechala místní školní rada zhotoviti od od pana Kmenta sklenáře v Polné ke školní světnici k východní straně venkovní, zcela nové okno, které stálo 5 zlatých. Pak nechala táž místní školní rada v měsíci prosinci 1874 nákladem obce zhotoviti opět jednu lavici pro školní dítky třetího oddělení, která se vřadila mezi oné staré dvousážní lavice, jest to čtvrtá od předu. 

Dne 30. ledna 1875 obdržel místní učitel František Novotný od slavné c.k. okresní školní rady v Polné následující dopis.

C.k. okresní školní rada.

Panu Františku Novotnému učiteli na škole v Poděšíně. Veleslavná c.k zemská školní rada v Praze udělila Vám vyhlášením ze dne 2. ledna 1875 č. 24145, že c.k. berní úřad v Polné poukázán byl, aby Vám vzhledem k tomu, že užitek z polí ročních 21 zlatých a 45 grejcarů, který Vám ze služného včítán býval obcí Poděšínské připadl posavadní služné ročních 378 zlatých 55 krejcarů, koncem měsíce prosince 1873 zastavil a naproti tomu však od 1. ledna 1874 služné ročních 400 zlatých v měsících napřed napřed jdoucích lhůtách proti kolkovaným kvitacím z okresní školní pokladny, šetříc při tom penzijních srážek vyplácel. V čemž Vám u vyřízení žádosti ale přes 18. července 1874 věděti dáváme.

V Polné dne 25. ledna 1875 c.k. okresní hejtman Richter

1875. Tento rok je uváděn další velký požár. Vznikl v čísle 15 a rozšířil se na dolní konec. Jmenovitě na čísla 15,16,17,19,20, to je 5 domů. To se stalo za tehdejšího majitele pana Košáka. Po tomto ohni majitel usedlost prodal novému majiteli panu Václavu Doležalovi, sám se pak odstěhoval do Pozovic. V tomto zápisu chybí, kdo se hašení požáru účastnil.

1875-76

 

1875 – 76

Výpis matriky: 27.10.1876 Novotný František č.45, horlivý učitel Poděšínský, narozený v Oudoleni hejtmanství Chotěboř, 60 roků, 2 měsíce. „Prudkým zápalem postižen umřel dříve, než kněz s Bohem k němu jdoucí dojeti mohl. 

Dne 27. října 1876 zemřel František Novotný, zdejší učitel, jenž od roku 1847 mládež zdejší obce ke vší spokojenosti vyučoval. Mrtvola zesnulého byla od občanů Poděšínských při četném průvodu sem se sešlých okolních učitelů v počtu asi 20 a duchovenstva Nížkovského. /Jemnost pana faráře Eduarda Fuchse a velebného pána Barvíře/ při slavné hudbě do chrámu Páně v Nížkovského nesena. Zde byly zpívané rekviem, načež rakev na hřbitově vystavená a po slavnostní řeči nad mrtvolou konané do hrobu spuštěna. Tu každý skoro k slzám pohnut byl, ubíral se z posvátného pole vysloviv asi přání: Bůh popřejž Ti věčné radosti. Na místo zemřelého dosazen 31. října Strašil Tomáš, výpomocný podučitel v Nížkově, jenž obdržel následující dopis od slavné c.k. okresní školní rady číslo 643.

Panu Tomáši Strašilovi výpomocnému učiteli v Nížkově.

Za příčinou úmrtí Františka Novotného učitele v Poděšíně povoláváme Vás co výpomocného učitele na toto uprázdněné místo v Poděšíně s ročním platem 320 zlatých včetně od 1. listopadu 1876 přičemž Vás dosavadní služby podučitelské v Nížkově dnem 31. října 1876 zprošťujeme s tím dorozuměním by jste se na nové stanovisko odebral a u místní školní rady v Poděšíně stan uvedení v službu se hlásil.

V Polné dne 31. října 1876, c.k. okresní hejtman Richter.  

Uprázdněné místo učitelské zastává sem prozatímně od veleslavné c.k. okresní školní rady na žádost obce Poděšínské dosazený nezkoušený bývalý podučitel Nížkovský Tomáš Strašil, narozen ve Volešné okresu Přibyslavského dne 18. prosince 1850 dekretem ze dne 31. října

1876-77

 

1876 – 77

V měsíci lednu 1877 zařídila místní školní rada nákladem obce skříň větší pro školu, jelikož dřívější příliš malá byla. Tuto vzal si starosta Blažek pro uschování obecních spisů do svého bytu. Prkna byla koupena od souseda Josefa Roseckého č.d. 19 v Poděšíně. 8 prken á 60 krejcarů činí 4 zlatý 80 krejcarů. Skříň vyhotovil František Enderle též z Poděšína, vzal si od práce 4 zlatý. Kování, které ku skříni vyhotovil pan Landsman zámečník v Polné za 2 zlatý 50 krejcarů, stála tedy úhrnem 11 zlatých 30 krejcarů.

V měsíci květnu 1877 b.r. zařízena oprava školní zahrady, a sice východní, polední a též část západnístrany plotu. Náležela pak oprava v následujícím:

1). Dány jsou nové rigle a dvéře v počtu 16 kusů á 35 krejcarů, to je 5 zlatých a 60 krejcarů.

2). Pole v kratší rozdělena a zahrada zvětšena čímž se větší potřeba sloupků ukázala, dodáno jich 6 á 40 krejcarů činí celkem 2 zlaté a 40 krejcarů.

3). Tyčky staré byly ponechány, porouchané novými nahrazeny, dodáno jich 106 kusů á 2 krejcary činí celkem 2 zlatý 12 krejcarů. Panem starostou Blažkem 24 tyček a panem Dobrovolným č.30 z Poděšína za 48 krejcarů.  

4). 1000 kusů hřebíků koupeno na přibytí tyček z Nížkova za 1 zlatý 75 krejcarů.

5). Petlice a záložka ke dveřím vyhotovena kovářem Pibilem z Poděšína za 25 krejcarů.

6). Práci konal truhlář František Enderle z Poděšína za 4 a půl dne za 2 zlaté a 25 krejcarů.

Stálo úhrnem tato oprava, nepočítá se za stravu truhláři popořídkou dávanou, pak práci nádenickou od domkařů konanou zdarma 14 zlatých 85 krejcarů.

Dříví jež na zahrádku přišlo dodal až na 24 tyčky, jež pan František Dobrovolný toho času rádní a člen místní školní rady dodal. Jan Blažek č.17 z Poděšína starosta, předseda a školní dohlížitel obstaral též jiné potřeby a vedl dohlídku nad celou opravou.

V témž roce pobila se jedna celá strana školní budovy novým šindelem, jest to strana k ševcovým obrácena. Šindel a vůbec celá práce stála úhrnem 96 zlatých a 30 krejcarů, viz protokol č.11 rok 1877.

Též zařízeny nákladem obce nové protokoly č.12 z roku 1877 v ceně 4 zlatý 10 krejcarů.

Obílena škola všechny místnosti až na chlév a komoru. Celé obílení stálo úhrnem 11 zlatých 98 krejcatů.

1877-78

 

1877 – 78

    Dne 19. dubna 1878 na Velký pátek veček kolem šesté hodiny potkalo neštěstí Filipínu Růžičkovou, vdovu na čísle 29 v Sirákově, vypukl požár ve stodole, takže v malé chvíli stodola i s kolnou v ohni stála, což celé straně nebezpečí hrozilo, ale na štěstí, že před ohněm pršelo a všechny střechy byly mokré a tak s velkým přičiněním se podařilo požár udržet pod kontrolou.

Dne 17. srpna byl povolán dosavadní zastupující správce školy zdejší pan Tomáš Strašil co c.k. účetní šikovatel při 21 pluku pěchoty, 12 setniny ku svému pluku, který svou částí mobilizovaného vojska jež zájmy říše a Nejvyšší Dynastie na jihu hájiti uložena k obsazení sousedních dosaváte tureckých zemí Bosny a Hercegoviny povolána byla. 

Na jeho místě ustanoven dosavadní výpomocný podučitel v Bestvině okr. Chotěboř Antonín Slanina dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 20. září 1878 správcem školy, který své povinnosti dne 1. října nastoupil.

Dne 1. října 1878 dosazen sem pan Antonín Slanina co zatímní správce školy, jelikož pan Tomáš Strašil do Bosny a Hercegoviny k mobilizaci povolán byl. Pan Slanina vyučoval zde pouze tři měsíce, přeložen byl do Polničky 1. lednem 1879 a na jeho místo do Poděšína tímž dnem zpět dosazen pan Tomáš Strašil, když se byl z Bosny a Hercegoviny vrátil.

1878-79

 

1878 – 79

Dnem prvního měsíce ledna 1879 přesazen správce školy pan Antonín Slanina na školu dvoutřídní v Polničce co podučitel. Na jeho místo dosazen opětně bývalý zatímní správce školy Tomáš Strašil, když se byl z Bosny a Hercegoviny navrátil, kterýž své povinnosti dne 1. ledna 1879 nastoupil, výnosem ze dne 7. května 1879 č.8704 veleslavné c.k. zemské školní rady.

V tomto roce rozšířena učebna školní v ten způsob, že bývalý byt učitelův na straně západní podél učebny se nalézavší a stěnou od ní oddělený v učebnu rozbouráním příčné stěny vpuštěn byl. Stalo se tak proto, že počet školních dítek, jichž nejvíce bývalo 50, v době této k sedmdesáti dostoupil.

Téhož roku přeložen byl velebný pán a katecheta zdejší Josef Barvíř do Přibyslavi a na jeho místo pan katecheta Josef Buml co novo vysvěcený kněz rozený u Svaté Kateřiny (Kutná Hora)

1879-80

 

1879 – 80

Změny v duchovenstvu 1880:

Důstojný pan farář Eduard Fuchs byl ku své žádosti zastoupen z Přibyslavi zpět dosazeným panem páterem Josefem Barvířem v hodnosti administrátora a pan katecheta Josef Buml přesazen prozatím z Nížkova do Přibyslavi.

Změna dosavadní budovy školní a přestavování.

Na straně severní byly tyto místnosti: chlév, komora, kuchyně a síň, na straně pak jižní učebna. Scházeli tudíž byty pro učitele, které se v severní polovici školy zrušili. Staré klenutí a všechny vnitřní stěny se hned z jara vybourali a na místě těchto místností provedly se dva pokojíčky, dále pohodlná kuchyně s pekárnou přiléhající ku stěně. K učebně položené schody na půdu a schody do sklepa byly též jinde zařízeny, a sice pevnější z venku aby síň nehyzdili a pozdější ze síně místo doposavadních ležatých dveří v kuchyni umístěných. Nové lavice zařízeny v počtu 13 a pódium upraveno. Podlaha opravena.

1880-81

 

1880 – 81

  1. prosince 1880 byla založena Ústřední matice školská v Praze na podporu a ochranu českého školství. Podmětem bylo zřízení obdobného německého spolku.

Dne 10. května 1881 konal se sňatek našeho nejjasnějšího kralevice Rudolfa s princeznou Anglickou Stefanii. Za příčinou tohoto sňatku nebylo na všech školách obecných vyučováno a považován den ten co svátek všech národů rakouských. Den ten pak mnohými památnostmi v paměti všech utkví, neboť láska a oddanost k Nejjasnější Dynastii slavnostmi přerozmanitými na jevo dána byla. Ani naše malá obec nezůstala pozadu. Předvečer toho dne bylo všeobecné osvětlení a za průvodu hudby a prozpěvování hymny císařské procházel průvod veden ze školy celou obcí. V čele průvodu toho kráčelo ctěné představenstvo obce se správcem školy, školní mládež a dospělý lid. V den slavnosti sešla se školní mládež a místní školní rada v budově školní, zde význam tohoto dne správcem školy objasněn, Na to dvě památné lípy u kapličky zasazeny a pak odebral se průvod do chrámu páně Nížkovského, aby byl přítomen slavným službám Božím konaným správcem duchovním Důstojným panem administrátorem Josefem Barvířem. Po ukončených službách Božích hojně navštívených sešly se místní školní rady a obecní zastupitelstva k společné zábavě v hostinci u Františka Sigmunda v Nížkově, kdež až do večera toho dne veselým hovorem.

Téhož roku rozšířena byla školní zahrada v jižním směru a zařízena tělocvična, dle vzoru tělocvičny v Dolní Krupé. Náčrt byl veledůstojným panem inspektorem Josefem Šimkem, farářem ve Žďáře místní školní radě předložen. Práci pak tesař Enderle František provedl a sice hrazdu, bradla, stojan ku skákání a velký stojan se šplhadlem pevným a pohyblivým, žebřík kolmý, by mládež školní i k tomuto předmětu vyučovat se mohl.

Strana střechy východní novým šindelem pobyta. Záchody dva dřevěné nově vybudovány. Téhož roku byla též stříkačka, koše k hašení ohně a hadice nákladem obce zakoupeny od pana Sázavského zámečníka v Polné.

Namístě staré židličky dodány dvě sesle panem Landsmanem truhlářem č.3, zdejší škole.  

V měsíci říjnu 1881 zakoupil pan Jan Blažek starosta č.17 a pan František Dobrovolný rádní č.30, na náklad obce litá kamna do učebny v Jihlavě v ceně 32 zlatých na místě.

Toho roku zařízeny též věšáky do učebny. Mládež školní zasadila stromků patnáct ovocných kolem budovy školní: Doležal Josef č.14, Šimek Josef č.9, Štikar Jan č.52, Šorf Josef č.26 a správce školy Tomáš Strašil.

Působením a častým domlouváním zasazeny též lesní stromky: lípy, kaštany a jilmy u kapličky.

Knihy k vedení úřadu učitelského potřebného obnoveny, některé do vazby dány panu Laškovi z Polné. Stály 10 zlatých.

1881-82

 

1881 – 82

  V tomto roce opatřeny byly stromky, které dodal pan starosta v počtu dvacet sedm. Rodopis opatřen sklem a rámem truhlářem panem Filipem Landsmanem č.3, od něhož též vyhotoven rámec a dodáno sklo na truhlík hodin.

V tomto roce přihlásil se co podučitel na zdejší školu pan Jan Vácha, působící dosud v Bartošově okr. Německý Brod. 

Dne 28. srpna 1882 obdržela škola Poděšínská 14 knih pro chudé žáky, jenž do inventáře školy správce školy zanesl.

1882-83

 

1882 – 83

Školní rok 1882/83 započat byl dne 16. října 1882. Vyučování převzal definitivně ustanovený učitel Jan Vácha.

Dne 14. dubna roku 1883 došla místní školní radě zpráva, že výnosem ze dne 16. března t.r. veleslavná zemská školní rada přípisem číslo 3479 na zdejší obecné škole zavedení vyučování ženským pracím proti rumuneraci 42 zlatých, v týdnu v oddělení po 3 hodiny od 1. ledna 1884 počínaje povoliti ráčila. Vyřízení od slavné c.k. okresní školní rady datováno pod 6. dubnem 1883 č.449.¨

Tohoto roku koncem července byl dvorek u školy ohrazen, zahrada u světnice školní rozšířena a nová zahrádka před bytem páně učitelovým zřízena. Vše to stálo se nákladem obce.

V Poděšíně dne 31. srpna 1883.

1883-84

 

1883 – 84

Školní rok 1883/84

Vyučování v školním roce  1883/84 započalo dne 15. října 1883. Zapsáno bylo celkem 77 dítek, z nichž bylo 39 chlapců, 38 děvčat. Vyznání římsko-katolického bylo jich 70 a evangelického 7.

Dle oddělení bylo:

V I. oddělení 9 žáků a 10 žákyň.

V II. oddělení 9 žáků a 12 žákyň.

V III. oddělení 21 žáků a 16 žákyň.

Rok školní byl ukončen dne 15. srpna 1884.

V záležitostech školství stala se tu důležitá změna, že dnem posledním zářím toho roku slavná okresní školní rada v Polné činnost svou ukončila, byvší zrušením hejtmanství v Polné rozpuštěna. Vyšlo nařízení vysokého ministeria záležitostí vnitřních ode dne 15. července 1884 o tom, že se rozděluje politický úřední okres Karlínský v Čechách, že se dále zřizuje nové okresní hejtmanství v městě Královských Vinohradech a zároveň se zrušuje c.k. okresní hejtmanství v Polné.

Tím se stalo, že se zrušeného okresního hejtmanství v Polné, okresy soudní Polná a Štoky přiděleny byly k okresnímu hejtmanství v Německém Brodě. Přibyslav pak k hejtmanství Chotěbořskému. Zároveň stala se slavná c.k. okresní školní rada v Německém Brodě pro Polenský okres úřadující, a předsedou její pan c.k. okresní hejtman Hynek Suftr.

Úlevy v návštěvě školy, a sice po dobu od 15. dubna až do 31. října t.r. dostalo se žákům (číslo 12 ze dne 3. února): Martinovi Bečkovi, Františkovi a Antonínovi Činčerovým, Anežce a Janu Dobrovolným, Marii Doležalové, Josefu a Františkovi Chvátalovým, Josefu Chocenskému, Marii a Antonu Roseckým, Marii Sedlákové, Antonínu Šimkovi a Anežce Večeřové.

V Sirákově dne 22. prosince 1883 vznikl po 11 hodině v noci požár ve stodůlce Jana Landsmana číslo 38 a strávil v jedné hodině celou stodolu i s domovním stavením a k tomu ještě vedlejší stodolu číslo 39 Antonína Roseckého. Že se požár nerozšířil, sluší se děkovati přičinlivosti domácích lidí, zvláště pak Františku Sobotkovi číslo 4. Požár vznikl neznámým způsobem, a mimo tato dvě čísla se nikomu dalšímu nestalo neštěstí.

1884-85

 

1884 – 85

Školní rok v roce 1884/85 započal dne 29. září 1884. Dítek školou povinných zapsáno bylo 83, z nichž bylo v obci přítomno 79. Po zápise bylo ještě jedno domácí dítko ohlášeno, jest jich 84. Z těchto jest 43 chlapců a 41 děvčat. Dle náboženství 77 katolíků a 7 evangelíků.

V I. oddělení 11 chlapců a 12 děvčat, celkem 23.

V II. oddělení 8 chlapců a 11 děvčat, celkem 19.

V III. oddělení 23 chlapců a 18 děvčat, celkem 41.

Dohromady 42 chlapců 41 děvčat, celkem 84.

1 chlapec vstoupil na měšťanskou školu v Polné, to je celkem 84.

Vynesením slavné c.k. okresní školní rady v Německém Brodě číslo 2036 byly školní dítky Jan Dobrovolný, Marie Rosecká a Antonín Šimek od další návštěvy školní osvobozeny.

Obježníkem slavné c.k. okresní školní rady v Německém Brodě ze dne 29. listopadu 1884 číslo 2611 oznámeno, že nově jmenovaný c.k. okresní školní inspektor pan profesor František Šafránek úřad svůj nastoupil.

Dle přípisu ze dne 21. dubna 1885 slavnou c.k. okresní školní radou v Německém Brodě číslo 40 byly na dobu od 1. května až do 1. listopadu b.r. od letní návštěvy školní následující dítky osvobozeny: František a Antonín Činčera, Anna Dobrovolná, Marie Doležalová, Marie, Josef a František Chvátalovi,…

Josef Chocenský, Antonín Pařík, Františka Košáková, Marie Sedláková, Kateřina Šimková, Jan Šimek, Františka Šimková, Anežka Večeřová a Leopold Rosecký. Mimo tyto osvobozeni výnosem slavné c.k. okresní školní rady v Německém Brodě číslo 1178 ještě: Jan Novotný, František Jágr, František Rosecký, Františka Rosecká a Marie Košáková.

Tohoto roku zemřel ve Vídni dne 27. března 1885 Jeho Eminence arcibiskup pražský, primas regmi kardinál Bedřich kníže ze Schvanzerbergů, narozen ve Vídni dne 6. ledna 1809.

Nástupcem jeho jmenován nejvyšším rozhodnutím ze dne 21. května hrabě František Schoüborn, biskup Budějovický narozený dne 24. ledna 1844 v Praze.

Slavnost primice bývalého žáka zdejší školy a rodáka zdejšího důstojného pána pana Josefa Jana Flesara ku primici, která konána byla 12. července 1885 ve farním chrámu páně v Nížkově, byl pan primisiant ve slavnostním průvodu, kterého se zúčastnila zdejší školní mládež, obyvatelstvo zdejší a veledůstojný pan vikář, farář Přibyslavský pan František Knop, důstojný pan farář Velko Losenický J. Holík, pan farář z Přepych důstojný pan Antonín Flesar, strýc pana primisianta, pan profesor Brynich z Králova Hradce, pan administrátor fary Nížkovské důstojný pan Josef Barvíř, důstojný pan Vítek z Polné, učitelstvo a členové místních školních rad z blízkých osad atd. Do Nížkova doprovázen, kde po slavnostním kázání, které měl veledůstojný pan profesor teolog semináře v Králově Hradci Brymich, pan primisiant za asistence důstojného jmenovaného kněžstva slavnou první mši svatou konal. Důstojný pán pan Josef Jan Flesar jest syn Jana a Františky Flesarových číslo 7 v Poděšíně, narodil se dne 8. května roku 1861, studoval vyšší gymnázium v Německém Brodě, studie bohoslovecké konal v Králově Hradci, kde v měsíci červnu na kněze posvěcen byl.

Školní rok ukončen dne 17. srpna 1885.

Dne 21. srpna ukončeny byly práce zednické při opravě budovy školní, která zvenku a zevnitř obílena a na to zevnitř na žluto obarvena byla.

1885-86

 

1885 – 86

Dne 19. listopadu 1885 přeložila slavná c.k. okresní školní rada v Německém Brodě Jana Bezděka správce školy v Malé Vežnici co správce školy do Poděšína a bývalého správce školy pana Jana Vacka do Břevnice u Německého Brodu téže hodnosti. Posledním dnem měsíce prosince 1885 vyměnili místa svá.  

V občanském roce 1886 v měsíci únoru nastoupila činnost svoji nově zvolená místní školní rada, sestávající z pana Josefa Roseckého, co předsedy místní školní rady, neboť krátce před tím podruhé zvolen byl obecním starostou, a Josefa Flesara, kterýžto poslední jmenován byl slavnou c.k. okresní školní radou dohlížitelem.

Dítek školou povinných bylo v tomto školním roce zapsáno 75, z nichž hochů bylo 40 a dívek 35.

Vynesením slavné c.k. okresní školní rady ze dne 14. dubna 1886 bylo 10 dítek osvobozeno od letní návštěvy na dobu od 1. května do 1. listopadu. Později na zvláštní žádost místní školní rady osvobozen byl ještě Antonín Rosecký. Ze školy propuštěno 6 žáků ve 14 letech. Před 14 rokem pouze 1 žákyně Františka Šimková slavnou c.k. okresní školní radou dne 13. srpna 1886.

Františka Jágra a Albínu Krátkou slavná c.k. okresní školní rada nepropustila před 14 rokem pro nedostatečný prospěch.

Návštěva školy v tomto roce se sic zlepšila, leč přec tu a tam užito muselo být prostředků donucovacích. By i dále lepší návštěva školy rok od roku se stává, čímž by i prospěch pokročil, dej všemohoucí Bůh.

V Poděšíně dne 15. září 1886, Jan Bezděk – správce školy

1886-87

 

1886 – 87

Školní rok 1886/87 počal dne 13. září službami božími v chrámu Páně v Nížkově.

Školních dítek bylo během celého roku 79.

Hochů bylo počtem 43 a děvčat 36.

Od letní návštěvy školy osvobozen byl slavnou c.k. okresní školní radou výnosem ze dne 14. dubna 1887 číslo dítek 12. Ze školy propuštěni byli: František Jágr, Albína Krátká, Antonín Pařík, František Rosecký a Anna Slámová, všichni po 14 roce.

Před 14 rokem propuštěna byla Marie Flesarová nejpilnější žákyně III. oddělení, kteráž úplně vyhověla zákonitým požadavkům.

Naproti tomu nemohlo být dáno vysvědčení propouštěcí Václavu Homolovi, který velmi nedbale chodil do školy, přitom málo jsa pilen, z kterýchž to příčin neosvojil si z počtů a jazyka vyučovacího zákonem předepsaných vědomostí. Z podobných příčin odepřeno vysvědčení propouštěcí Antonii Šimkové.

Na základě nařízení slavné c.k. okresní školní rady ze dne 28. května 1887, číslo 1235, dle nařízení veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 30. dubna 1887, číslo 6551 ustanovila místní školní rada prázdniny týdenní na čtvrtek pro nový školní rok.

Nařízení slavné c.k. okresní školní rady ze dne 27. července 1886 dán byl žlábek od okapů ku střeše nade dveřmi kterými vchází se do síně školní budovy. O prázdninách pak dána do učebny nová podlaha. Školka však přese všechno domlouvání správce školy zařízena posud nebyla, ač místní školní rada slavné c.k. okresní školní radě o založení školky přípověď učinila.

Zde budíš vysloven veřejný dík ve jménu dítek, hlavně chudých místní školní radě předem, jakož i některým dobrodincům, kteří dítek školních, ač neměli, přec dítkám ku zařízení vánočního stromku peněžitou podporu přispěli. Místní školní rada darovala 4 zlaté. Celkem darováno bylo k témuž účelu 12 zlatých. Stromek postaven v učebně, večer rozžala světla a za přítomnosti velmi mnohých rodičů i jiných zpívaly dítky školní vánoční písně Pastuškové, načež pak dárky jim rozdány. Zaplať milostivý Bůh všem již dítkám radosti této dopřáli.

V Poděšíně dne 10. září 1887 Jan Bezděk – správce školy.

Školní rada: Předseda, Josef Rosecký, Jan Flesar, Martin Flesar a správce školy Jan Bezděk.

6.5.1887, žádost. Požádala místní školní rada slavnou okresní školní radu, aby pro měsíc duben upustila od pokutování rodičů za špatnou docházku, poněvadž práce v poli nepříznivým počasím se opozdila a s prací tedy pospíšit se muselo, proto děti dočasně k práci v poli byli přidrženy. Pro nastupující čas k pastvě ujednáno bylo. Vyučování se začalo, až o půl desáté o což bude okresní školní rada požádána.

1887-88

 

1887 – 88

Rok školní počal dnem 12. září 1887 a ukončen dnem 31. červencem 1888.

Dítek přijato bylo do školy 85.

Školních půldnů vůbec bylo 27.687

Školních půldnů nezameškaných bylo 20.307

Školních půldnů zameškaných omluvených 1.474

Školních půldnů zameškaných neomluvených 5.897

Návštěva školy byla tudíž daleko horší celkem, než roku loňského, což zavinila částečně i linkavost místní školní rady.

Dne 15. července 1888 sloužil prvou mši svatou nově vysvěcený kněz pan Václav Rosecký (narozený 15.9.1865 na čísle 5, otec Rosecký Václav, poznámka archiv Jaroš Zdeněk) zdejší rodák v Hradci Králové, kdež dotyčný také studoval.

Konečně stůjž zde k neblahé paměti, příklad jak nesvědomitostí rodičů i velkou nechutí místních školních rad podporovati učitele v jeho výchovných snahách, může se zakořeniti proti vůli učitelově a proti jeho svědomitému přičinění v ohledu tom zlořád ve škole jako krádež a podobně.

Tak začala se zmáhati krádež, správce školy vypátral viníky potrestal, při opětovném skutku domluvil rodičům, leč domluva i trest zákonitý ponechání nějaký čas ve škole po vyučování neměly kýženého výsledku. Rodiče sami dítky doma nekárali, ba spíše je podporovali, tak že denně něco se ztratilo někomu, že děti mnohé se bály péro, tužku neb pryž nechat ležet na lavici. Stěžoval si správce školy dobře věda, kam vše by dojíti mohlo místní školní radě, by tato přítrž tomu učinila potrestáním dotyčných žáků trestem veřejným neb by rodičům nařídila, by děti své pro příklad ostatním a pro výstrahu vlastníkem potrestali. Leč odkládáno na naléhavou žádost učitelovu ustavičně. Zlodějství došlo tak daleko, že i věci učitelovi se ztrácely. I mimo školu krádež se děla. I peřinka byla dítětem školním v cizím domě ukradena. Jan Xxxx například jedním dnem vzal nově koupenou knížku na psaní písní, náboženství, biblickou dějepravu, tedy věci skutečně již cenné. Zapíral, náboženství u něho správce školy nalezl, ostatní takřka mocí na něm vynuceno, když i otec ho zastával, ač o krádeži dobře věděl. Václav Xxxx, který již před tím peníze bral dopustil se opět krádeže.

1888-89

 

1888 – 89

O inspekci konané dne 4. ledna 1890 nařídil velectěný pan c.k. okresní školní inspektor František Šafránek, aby dva poslední listy z památní knihy byly vyříznuty a obsah událostí těch, aby byl stručně jen poznamenán. Obsahovaly tyto listy v části rozepře mezi bývalým správcem školy a místní školní radou. Proto byly vyříznuty. Ostatní co v nich poznamenáno bylo, jest tuto opsáno.  

Půldnů ve školním roce 1888/89 bylo:

Půldnů všech vůbec 25.975

Půldnů nezameškaných 17.110

Půldnů zameškaných omluvených 378

Půldnů zameškaných neomluvených 8.487

Půldnů zameškaných neomluvených bylo roku 1889 o 2.590 více než v roku 1888.

Slavnou c.k. okresní školní radou dne 2. července 1889 oznámeno správci školy, že veleslavnou c.k. zemskou školní radou jmenován byl řídícím učitelem na dvoutřídní obecné škole v Hněvkovicích a zároveň zaslán mu dekret ze dne 27. dubna 1889 č.11.620.

Dne 31. července 1889 nařízeno správci školy, aby koncem měsíce srpna nové místo nastoupil. Správce školy dne 15. srpna pomůcky učební, knihy jakož i ostatní věci náležející škole odevzdal o čemž protokol sepsán.

Žák Jan Jaroš, který již dříve dopustil se krádeže a proslul vybíráním a trápením ptáků, byl opět při těchto neřestech přistižen a k žádosti správce školy veřejně potrestán. Jak již shora podotknuto, byl dosavadní správce školy dekretem slavné c.k. zemské školní rady jmenován řídícím učitelem v Hněvkovicích.

Jan Bezděk se narodil 16. května 1858 v Soběslavi, vykonal třetí třídu reálného gymnázia v Třeboni, byl v letech 1874/5 – 27.2.1877 v 1, 2, 3 ročníku ústavu učitelského v Soběslavi, působil potom jako pomocný podučitel v Bystřici u Benešova, byl v letech 1878 – 1879 a 3 a 4. ročníku na ústavě učitelském v Soběslavi a nabyl 22. července 1879 vysvědčení dospělosti, konav potom jako podučitel službu na školách ve Velkých Petrovicích u Police, v Maršově, potom v Borové u Přibyslavi a jako zatímní učitel na jednotřídní škole v Malé Vežnici, podnikl v měsíci říjnu 1882 v Budějovicích zkoušku způsobilosti i dáno mu vysvědčení dne 5. listopadu 1882. Na základě tohoto ustanoven dne 15. března 1883 číslo 3341 správcem školy tamtéž.

Dne 19. listopadu 1889 slavnou c.k. okresní školní radou přesazen ze služebních příčin do Poděšína, kdež 24. března 1886 potvrzen veleslavnou c.k. zemskou školní radou číslo 6985. Slavná c.k. okresní školní rada jmenovala na to zatímním správcem zdejší školy Václava Urbana dekretem ze dne 31. července 1889 číslo 1386, kterýž dosud byl učitelem v Mladé Bříšti.

Týž nastoupil úřad svůj dnem 26. srpna 1889. Dnem 1. listopadu tohoto roku ustanoven byl dosavadní zatímní správce školy dekretem veleslavné c.k. zemské školní rady číslo 34.376 definitivně.

  1. února 1889, volba školní rady: Předseda Martin Flesar, Josef Rosecký, Jan Flesar a správce školy Jan Bezděk. 26. srpna 1889 přišel na školu Jan Václav Urban rodák ze Železnice a stal se správcem školy místo Jana Bezděka, který odešel učit do Věžničky.

Zasedací protokol místní školní rady v Poděšíně.

1889-90

 

1889 – 90

Rok tento začal nepříliš příznivě. Již v prosinci roku 1889 roznešena byla nakažlivá nemoc „chřipka“, infekce známá téměř po celé Evropě. Také i naše krajina byla jí bohatě obdařena. Mnohé školy byly zavřeny, protože více dítek nemocí touto bylo postiženo. I v naší škole objevila se nemoc tato ve 13-ti případech. Nejvíce ale roznemohli se v týdnu tři žáci.

Ježto čas působení dosavadní místní školní rady vypršel, nařídila slavná c.k. okresní školní rada, aby byla nová volba provedena. Volba byla provedena v únoru 1890 a ustanovena místní školní rada následovně: Pan Martin Flesar, starosta obce předsedou, členy stálými Jan Blažek, Václav Doležal, náhradníky Jan Rosecký a Václav Chvátal.

Dne 9ho února 1890 rozloučil se dosavadní zástupce farního úřadu v Nížkově pan Alfons Hornek se všemi, jež pod jeho duchovní správou byli, a odebral se do Krucemburku, kdež stal se kaplanem. Dotčený získal si za tak krátký čas velikou lásku velkých i malých svých osadníků. Zvláště dítky ztratily v něm horlivého rádce i učitele.

Na jeho místo dosazen za faráře pan Augustin Pilař narozený 21. září 1829. Byl dříve katechetou na školách v Hořicích, na to farářem ve Velké Řetové u Lanškrouna. Odtud dosazen za faráře do Nížkova. Přistěhoval se dne 2 ho února tohoto roku (1890) a dne 20 ho dubna o pouti slavil instalaci.

Dne 24. března 1890 začaly řáditi mezi dětmi zdejší obce spalničky. Málo bylo těch, jež nebyly touto nemocí postiženy. Dne 26. března přijel pan okresní lékař a prohlédnul onemocnělé dítky, nařídil hned školu zavříti. Celkem bylo postiženo přes 60 dětí touto nemocí, z nichž dvě zemřely.

Ve školním roce 1889/90 zapsáno bylo 79 dětí. Z těch bylo 34 chlapců a 45 děvčat. 78 náboženství katolického a 1 helvétského.

V prvním oddělení bylo11 dítek, ve druhém 28 dítek a ve třetím 40 dítek.

Půldnů povinných bylo 28.166

Z těch nezameškaných 16.191

Zameškaných omluvených 6.274

Zameškaných neomluvených 5.701

Částečné úlevy od 1. května do 31. října  obdrželi: František Sochor, František Šimek, Jan Chvátal, Vavřín Musil, Anežka Novotná, Anna Stibicková, Antonie Kremlíková, Marie Chalupníková, Marie Novotná a Jan Kučera.

Docházka školní byla letos horší o 875 půldnů než loni, což přičísti lze nakažlivým spalničkám, při kterých nebyly všechny zameškané půldny omluveny, protože od rodičů u správy školy včas ohlášeny nebyly. 

Knihovna žákovská nebyla rozšířena v roce 1890, ba klesl počet svazků na 59. Užito jich bylo ve 308 případech.

Místní školní rada, hledíce nařízení slavné c.k. okresní školní rady ze dne 13. června 1890 číslo 449 provedla následující opravy:

  1. Nechala přeložit konečně tělocvičnu ze zahrady na prázdné místo u kapličky.
  2. V zahradě na tom místě zařízena školka stromoví, do kteréž jako začátek objednala stromky od pana řídícího učitele H. Zrzavého z Okrouhlice v ceně 5 zlatých.
  3. Koupila tři záclony do školní světnice.
  4. Nechala předělat tři okna ve školní světnici.
  5. Obílena školní světnice a celá školní budova z venku.
  6. Obarveny všechny dveře a okna, i jiné menší správy při škole provedeny.

Ze školy propuštěni byli: Františka Doležalová, Františka Šimková, Kateřina Slámová, Jan Kučera, Josef Dobrovolný a Josef Endrle, všichni po dokonaném 14 roce životním.

Začátkem září přistěhoval se do Nížkova pan Ladislav Suchánek, stav se tam kaplanem a pro zdejší školu katechetou.

Konečně sluší poznamenati, že letos místní školní rada spolu s místní školní radou v Nížkově uspořádaly ku konci školního roku výlet, při kterém dítky poděleny potravinami a rozličnými jinými dárky. 

Při příležitosti sčítání lidu dne 31. Prosince 1890 napočteno v obci Poděšíně 397 lidí, o 19 méně než v roce 1880.

Konečně podotýkám, že až do zdejší obce provedena letos okresní silnice, která má spojovat města Polnou a Žďár na Moravě.

  1. února 1890 byla zvolena školní rada. Předseda: Martin Flesar, Jan Blažek, Václav Doležal.

1890, uzavření školy.

Od 26. 3. 1890 – do 5. 5. 1890 byla škola uzavřena pro nemoc spalničky, kterou dostalo asi 60 dětí, 6 jich zemřelo.

1890-91

 

1890 – 91

Pro větší úplnost podávám zde celou úplnou výroční zprávu za rok 1890/91.

  1. Poděšín.
  2. Václav Urban, učitel, 4 léta definitivní služby učitelské.
  3. Během školního roku 1890/91 přijato do školy 80 dětí.
  4. Půldnů vůbec všech bylo 26.252

Půldnů nezameškaných 20.797

Půldnů zameškaných omluvených 576

Půldnů zameškaných neomluvených 4.879

  1. Vyučování bylo celodenní.
  2. Místní školní rada měla 7 zasedání, místní školní dozorce navštívil školu 10x.
  3. Škola nemá všechny pomůcky předepsané článkem 71.
  4. Učitelská knihovna má 9 děl v 9 svazcích.
  5. Žákovská knihovna má 68 děl v 68 svazcích. Knihy ze žákovské knihovny vypůjčeny 375 krát.
  6. Všem povinným předmětům bylo vyučováno.
  7. Nepovinně vyučováno štěpařství a zelinářství.
  8. Školní stavení je vlastní a vhodné.
  9. Nářadí školní jest vhodné.
  10. Při škole jest zahrada se školkou stromoví.
  11. Při škole jest cvičiště pro tělocvik.
  12. Opravy nařízené na základě zprávy o inspekci vykonány až na skříň, kterou místní školní rada nedala zhotovit, vymlouvajíc se, že nemá místo kam by ji postavila.
  13. Návštěva školní se v uplynulém roce valně zlepšila.
  14. Příčinou toho bylo přísné zakročení slavné c.k. okresní školní rady a bázeň před pokutou.
  15. 0
  16. Ku prospěchu školy posloužilo také to, že se místní školní rada dala pohnout a věnovala své škole obnos 5 zlatých 88 krejcarů na zakoupení fyzikálních pomůcek.

Výkaz II.

  1. Na počátku sepsáno školou povinných dítek 42 chlapců a 34 děvčat.
  2. Přibylo a bydlí ve školní obci 3 chůapci a 1 děvče.
  3. Úhrnem bylo povinných školou dítek 45 chlapců a 35 děvčat.
  4. Jinou obecnou školu navštěvuje 6 chlapců a 6 dívek a to:
  5. František Minář č.35 v Rakšicích (Moravský Krumlov).
  6. Alois Dobrovolný v Hrbově (Polná).
  7. František Dobrovolný č.47 v Sirákově (Polná).
  8. Karel Hájek v Janovicích (Polná).
  9. Jan Fňukal v Oujezdě (Žďár na Moravě).
  10. Theodor Mach v Polné (Polná).
  11. Anna Minářová č.35 v Rakšicích (Moravský Krumlov).
  12. Marie Landsmanová č.3 v Janovicích (Polná).
  13. Anna Černá v Oujezdě (Žďár na Moravě).
  14. Aloisie Rosecká č.22 v Hrbově (Polná).
  15. Anna Stibichová v Malé Věžnici (Polná).
  16. Aloisie Rosecká č.1 Nové Dvory (Polná).
  17. 6. 7. 8. 9. = 0
  18. Ve školním roce 1890/91 zemřel jeden chlapec a jedno děvče.
  19. Po dokonaném 14 roce propuštěni 3 chlapci a 2 dívky.
  20. Před časem pro rozum článek 21 zákona ze dne 2.5.1883 – 1 chlapec
  21. Návštěvou místní školy povinných bylo 34 chlapci a 26 dívek.
  22. Ve školní obci domovem bylo 29 chlapců a 20 dívek.
  23. Do jiné školní obce bylo příslušno 3 chlapci a 4 dívky.
  24. Mimo králoství české bylo příslušno 5 chlapců a 6 dívek.
  25. Ve stáří od 6 do 12 bylo 23 chlapců a 16 dívek.

Ve stáří od 12 do 13 bylo 4 chlapci a 4 dívky.

Ve stáří od 13 do 14 bylo 7 chlapců a 6 dívek.

  1. Úlevy v návštěvě školní dostalo 6 chlapců a 4 dívky.
  2. Dle řeči mateřské bylo Čechů 34 chlapci a 26 dívek.
  3. Od školního platu osvobozeno 7 chlapců a 7 dívek.
  4. Školné platilo 27 chlapců a 19 dívek.

Výkaz III.

  1. Náboženství vyučuje pan Ladislav Suchánek, kaplan z Nížkova.
  2. Ind. Učitelkou jest Kateřina Jarošová, vysvědčení způsobilosti má ze dne 5. května roku 1883.
  3. Tělocvik se vyučuje.
  4. Učitel vzdělával se čtením pedagogických knih a časopisů. Hudby chrámové se neúčastnil, protože není v místě kostel.

1891-92

 

1891 – 92

Dne 2. července 1891 snesla se nad Poděšínem krutá bouře spolu se značným krupobitím. Kroupy padaly veliké, neobroušené a hranaté. Na mnohých místech ještě po dvou hodinách leželo jich na 2 decimetry vysoko. Úroda, která naplňovala radostí srdce všech, byla zničena. Kudy bouře táhla, všechno bylo rozbito. Mračno táhlo od Nížkova přes Roseckův žlab k Cikarům po humnech přes Štajbl na Kverbust, zde krupobití přestalo. Jiné mračno táhlo od Polné a nad žlabem se vše spojilo a potom k Římsám Nížkovským a Sirákovským dále až k Rosičce táhlo. Škoda byla značná. Pole poskytovalo po krupobití smutného pohledu. Z hospodářů zdejších nebyl nikdo proti krupobití pojištěn.

Koncem školního roku 1891/2 odešel z Nížkova kaplan pan Ladislav Suchánek, stal se kaplanem ve Chvalkovicích u Králova Dvora.

V září 1891 zaslal pan Eduard Fuchs, farář Nížkovský, dlící ve výslužbě v Praze větší peněžitou částku pro chudé kolatury Nížkovské s tím přáním, aby chudým dospělým odevzdán byl dar peněžitý, dítkám školním, aby pořídila se obuv. Pro zdejší obec dostalo se 7 chudým obuvi a vlněných punčoch a to: Adolfu a Janu Roseckému, Marii Jarošové, Marii Pokorné, Marii Rosecké a Lidmile Enderlové.

Po odchodu pana Ladislava Suchánka z Nížkova, přišel tam za kaplana pan A. Holubář, ten ale brzy se rozstonal a odebral se do rodiště svého do Skutče, odtud se dosud nevrátil. Ježto se od začátku školního roku 1891/92 náboženství vůbec nevyučovalo, nařídila slavná c.k. okresní školní rada, aby správa školy sama vyučování náboženství převzala. 24. 12. 1891.

Též v dozoru školském stala se koncem roku 1891 důležitá změna. Dosavadní totiž okresní školní inspektor, velectěný pan František Šafránek, odešel do Plzně, stav se tam ředitelem c.k. reálného gymnázia. Na jeho místo ustanoven nový c.k. okresní inspektor velectěný pan Jan Huml, dosud ředitel měšťanských škol v Českém Brodě.

V uplynulém roce školním 1891/92 zapsáno bylo 68 dětí, z těch bylo 35 chlapců a 33 dívek. Počet dítek klesl odstěhováním a vystoupením 14. letých na 60 a to 31 chlapců a 29 dívek.

Úlevy v docházce školní dostalo 5 chlapců a 8 děvčat. Ku konci školního roku bylo tedy 51 dětí a to 30 chlapců a 21 dívek.

Půldnů vůbec bylo 23.610

Nezameškaných půldnů 19.808

Zameškaných omluvených půldnů 900

Zameškaných neomluvených půldnů 2.902

Na začátku měsíce srpna konalo se pro Nížkovskou osadu udílení svatého biřmování ve Velké Losenici. Jelikož jeho biskupská Milost pan biskup Královéhradecký byl nemocen, u dítek svátost tu Pražský světící biskup Jeho Milost Nejdůstojnější pan biskup Dr. Josef Kalous.

Školní dítky biřmovány byly dne 3. srpna, ve středu o 4 hodině odpoledne. Cestu do Velké Losenice vykonaly děti se žactvem z Nížkova a Sirákova pěšky.

Dne 3. srpna 1892 přesazen byl dosavadní správce školy Václav Urban na místo zatímního řídícího učitele do Dobroutova. Dnem 1. září skončila tedy působnost jeho na zdejší škole.

1892-93

 

1892 – 93

Školní rok začal 16. dne září 1892 a končil 31. dnem v červenci 1893.

Zkouška náboženství byla vykonána 17. dne v květnu 1893.

Změny ve sboru učitelském: V tomto školním roce stala se v učitelstvu tato změna. Dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 24. července 1892 číslo 2056 dosazen dosavadní správce školy zde Václav Urban, za zatímního řídícího učitele na dvoutřídní obecnou školu do Dobroutova, kdež výnosem veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 19. prosince 1892 číslo 35.142 definitivně ustanoven. Týž narodil se 12. dne v měsíci červnu 1862 ve Zbraslavi u Čáslavi. Obecnou školu navštěvoval v Turkovicích od roku 1868 do roku 1870. Od roku 1870 až do roku 1878 navštěvoval školu obecnou a měšťanskou v Přelouči. Od roku 1878 až do roku 1882 byl chovancem ústavu učitelského v Kutné Hoře a odbyl tam v měsíci červenci 1882 zkoušku dospělosti. Dne 27. prosince 1882 byl ustanoven ´podučitelem v Mladé Bříšti a to zatímně dekretem slavné c.k. okresní školní rady číslo 2779. Dne 20. dubna 1885 odbyl zkoušku způsobilosti v Kutně Hoře. Dne 23. srpna 1886 jmenovala jej slavná c.k. okresní školní rada číslo 1603 zatímním učitelem v Mladé Bříšti. Toto jmenování bylo potvrzeno veleslavnou c.k. zemskou školní radou z 26. června 1887 číslo 23.717. Dne 31. července 1889 byl přeložen ze služebních příčin za dočasného správce školy do Poděšína a to dekretem slavné c.k. okresní školní rady číslo 1368. Toto jmenování bylo potvrzeno veleslavnou c.k. zemskou školní radou dne 1. listopadu 1889 číslo 34.376. Na to jak s vrchu podotknuto, ustanoven řídícím učitelem v Dobroutově.     

Nástupcem jeho zde stal se Josef Med, učitel v Krásné Hoře, jenž dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 24. července 1892 číslo 2127 ustanoven zatímním správcem školy zde.

Týž narodil se 3. dne v září 1856 v Bonkově okresu Humpoleckém. Navštěvoval obecnou školu v Herálci a v Jihlavě, kde se též na tamější reálce již šest tříd odbyl, dále vzdělával. Konav na to vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník 21. pěšího pluku. Zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny v roce 1878, dvou menších a jednoho většího boje. Odkud s porušeným zdravím propuštěn na dovolenou, načež povolán za výpomocného podučitele do Svatého Kříže, kde 1. březnem 1879 nastoupil. V téže vlastnosti působil potom v Humpolci, Herálci a Úsobí až do 31. července 1882. Z posledního místa pokusil se složit zkoušku učitelské dospělosti, což se mu ale pro neznalost české mluvnice a pravopisu nepodařilo. Na radu velectěného pana zemského inspektora Dr. Galla odebral se příštím rokem do Kutné Hory, kde se po osm měsíců v češtině a v hudbě privátně vzdělával maje též dovoleno obcovati přednáškám a pokusům na c.k. učitelském ústavě. Vykonav na to tamtéž zkoušku učitelské dospělosti, ustanoven dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 20. prosince 1883 číslo 2304, zatímním podučitelem v Krasonově, kde 1. lednem 1884 nastoupil. Odtud v téže vlastnosti přeložen dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 19. listopadu 1885 číslo 2576 do Větrného Jeníkova. Odtud konal zkoušku učitelské způsobilosti před c.k. zkušební komisí v Praze, načež výnosem veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 18. listopadu 1887 číslo 38277 ustanoven zde definitivním podučitelem. Dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 28. září 1890 číslo 2056 jmenován tamtéž dočasným učitelem, avšak pouze od 1. října do 29. listopadu, kterýmžto dnem nastoupil službu opět jako podučitel. Ze služebních příčin přeložen odtud dekretem slavné c.k. okresní školní rady ze dne 24. února 1891 číslo 353 jako zatímní učitel do Krásné Hory, kde výnosem veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 17. července 1891 číslo 15639 ustanoven definitivně. Odtud konal osminedělní hospodářský kurz při rolnické škole v Písku. Jak již z vrchu podotknuto, jmenován odtud dočasným správcem školy v Poděšíně. Definitivního ustavení dostalo se mu výnosem veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 18. ledna 1893 číslo 440. Definitivní službu nastoupil 1. březnem 1883.

Složení místní školní rady: V tomto školním roce byl předsedou místní školní rady zvolen Josef Rosecký, rolník číslo 19, zástupcem církve důstojný pán pan Augustin Pilař, farář v Nížkově, zástupcem školy Josef Med, správce školy. Dále tito členové: Jan Blažek, rolník z čísla 17, jako místní školní dohlížitel a Václav Doležal rolník z čísla 15.

Složení c.k. okresní školní rady: Předseda Bernard Frenzl, c.k. okresní hejtman v Německém Brodě, c.k. okresní školní inspektor pro české školy Jan Huml, ředitel měšťanské školy v Českém Brodě, bytem v Německém Brodě, V. Kabeláč, purkmistr v Německém Brodě, Jan Klusáček, farář ve Svatém Kříži, Gustav Kobliha, ředitel měšťanské školy v Humpolci, Emanuel Koubek, statkář v Komanovicích Jan Pleva, starosta okresu Polenského ve Skrýšově, F. Laifat velkostatkář v Bělé, F. Valcuta, statkář ve Zbilitech, J. Valenta, statkář v Okrouhl. Dvořácích. Poradníci: Kristián Pospíšil, farář v Humpolci, JUDr. K. Nemeru, advokát v Německém Brodě.

Úprava školní zahrady:

Školní zahrada upravena v tomto školním roce ve smyslu vynesení veleslavné c.k. zemské školní rady z 3. února 1892 číslo 28634, staré, nemocné a neplodné stromy ovocné, jež byly úpravě na újmu poraženy, jedna slivoň přesazena na školní dvorek, čímž řada stromků podél hlavního průčelí doplněna. Na to v podzim celá zahrádka zrigolována a pokud bylo možno od kamení a pýru vyčištěna. Z jara na tom usilovně pokračováno ve čištění od plevele, zřízena hlavní a vedlejší stezky, a některé záhony důkladně promrveny. Správci školy podařilo se prosaditi, že místní školní rada zakoupila pro školní zahradu 6 zákrsků (3 jabloňky a 3 hrušně) jako matečných stromků. Majíc za to, že v prvé řadě budou se vysazovati zahrady, kde bývá zpravidla půda dobrá, řídila se správa školy dle toho a vybrala druhy jemné, osvědčené a otužilé. Z jabloní zakoupeny Reneta, Baumauciová ananasová, gnalstýnské, z hrušní: máslovka, Handeupantova, poděbradská a lahvice Bosková. Dále zakoupeny 2 broskvoně, jež ale v nastávající tuhé zimě 1893 pomrzly majíce na to špatný kořen. Mimo to zakoupeny 2 vysokokmenné švestky, 2 vysokokmenné meruzalky a 5 lísek o různých druzích. Celkem byly rostliny tyto dosti bídné, ač objednány ze zemského ústavu v Tróji u Prahy. Stáli s dopravou a balením více než 8 zlatých. Hlavní stezka udělána ve směru pokračování hlavního průčelí (tedy od severu k jihu), vedlejší kolmo na tuto. V levé polovici zahrady od hlavní cesty založena ovocná školka. Stromečky dodal správce školy sám, a sice 530 ročních (jabloněk, třešní a něco málo hrušní) a 33 tříletých, jež výtečnými druhy šlechtěny vesměs se ujaly. Maliníkům a srstkám v zahrádce na různých místech rostoucím vykázáno vhodné místo. Pravá polovina (západní) upravena takto: Souběžně z hlavní stezkou upraven záhon pro zákrsky vysokokroucené růže, květiny a byliny. Témuž účelu věnovány pravé příčné dva záhony od školního stavení. Na druhý z nich vsazeny vysokokmenné švestky a meruzalky. Pro broskve zřízeny rouby, na něž daroval potřebné dříví pan Josef Dobrovolný, rolník čísla 30. Budíž mu za to dík. Ostatní záhony na pravé polovici věnovány zelenině. Správce školy hradil z vlastního všechen náklad za práci nádenickou, zahradní nářadí, náčiní a potřeby, semena, hnojivo atd., celkem 40 zlatých. Též upraveno v severozápadním koutě místo pro včelín. Včel nebylo pro špatné přezimování a pro nedostatek rojů k dostání. Celkem vykonáno v tomto roce ve školní zahrádce mnoho, zejména co se týče pletí. Neúnavnou prací podařilo se mimo vše očekávání zahrádku takřka úplně vyčistiti.

Práce tato došla zasloužené odměny, neboť úspěch již v tomto roce byl znamenitý a úplný. Vše se zdařilo tou měrou, že kolemjdoucí žasli, nevědouce, že by ve zdejší krajině možno bylo tak krásnou zeleninu vypěstovati. Dva z rolníků jali se hned zřizovat zahrádky.

Pěstovalo se zejména: květák (raný a pozdní), zelí (rané a pozdní po dvou druzích), kapusta (raná a pozdní), mrkev, čekanka, černokvět, celer, řepa salátová, salát hlávkový, cibule, pór, česnek, šalotka, cibulka zemáková, ředkvička, ředkev, kopr, ibišek, kmín, máta, levandule, majoránka, melisa, petržel k řezání, šalvěj, rajská jablka, okurky 3 druhy, tykve (vypěstován plod 40 kilo těžký), cukrový hrách (dvojí druh), fazole (trojí druh), paprika, rebarbora, petržel kořenová, heřmánek, rulík, boby konžské a anglické, pohanka. Z květin: Vysokokmenné růže (10 stromků, vypěstoval správce školy), lilie bílá, tulipány, macešky, hyacinty, sněženky, sedmikrásky, narcisky, protěž alpskou, karafiáty, astry apod.

Až na skromné výjimky vypěstováno vše ze semene bez pařeniště pouze v truhlících.

Z jehličnatých stromků vypěstováno několik set jedliček douglasových. Odrostlejší školní mládež podělena stromečky a sazenicemi květinovými.

Důležitá usnesení místní a c.k. okresní školní rady: V tomto roce usnesla se místní školní rada majíc vykonati některé opravy na školní budově, požádati slavnou c.k. okresní školní radu, aby pro tento školní rok upustila od těchto, že v roce 1895 upraví školní budovu tak, by odpovídala všem zákonitým požadavkům. Slavná c.k. okresní školní rada upustivší od oprav nařízených nařídila, by upravení školní budovy stalo se již v roce 1894.

 

Zdravotní stav školní mládeže: Školní mládež těšila se stálému zdraví až na bouly, jež se zjara začaly mezi školní mládeží šířiti. Nemoc trvala 4 – 5 dnů a vystřídaly se na ni téměř všechny dítky. Nezemřel nikdo.

Přehlídka vykonaná c.k. okresním školním inspektorem: Inspekce se strany velectěného pána Jana Humla, c.k. okresního školního inspektora vykonána dne 7. února 1893. Místní školní dohlížitel navštívil školu sedmkráte.

K žádosti správce školy daroval pan Alois Hynek, nakladatel a obchodník v Praze pro chudou školní mládež sešitů v ceně 4 zlatý. Chudé školní mládeži neuděleno podpory, ač v tom smyslu se na příslušném místě žádalo.

Na počátku školního roku bylo školou povinných dětí 68, totiž ve školní obci. Přijatých bylo 66. Na konci školního roku povinných 60.

  1. února 1892, školní rada. Předseda Josef Rosecký č. 19, Jan Blažek č.17, Václav Doležal č.15 a správce školy Jan Václav Urban, který byl v Poděšíně do 24. srpna 1892 a odešel učit do Dobroutova, kde měl velký podíl na založení Sboru dobrovolných hasičů a stal se jednatelem sboru (1906). Tuto funkci vykonával po celou dobu působení v Dobroutově do roku 1911, kdy byl na vlastní žádost přeložen do Pohledu a v letech 1915-1917 působil v Polné, kde v roce 1917 vydal brožuru „Snímání kostelních zvonů“.
  2. srpna 1892, byla zvolena nová školní rada. Předsedou byl zvolen Josef Rosecký č.19 – starosta obce, Jan Blažek č.17, Václav Doležal a správce školy Josef Med.

1893-94

 

1893–94

Školní rok začal 16. září 1893 a ukončil 15. zářím 1894.

Důležité události z dějin Nejvyššího panujícího rodu: V tomto školním roce stihla náš Nejvyšší panující rod velice nešťastný pád. Jeho císařská výsost arcivévoda Vilém, bratr Jeho císařské výsosti arcivévody Albrechta, spadnuv dne 29. července 1894 se splašeného koně poranil se na hlavě tou měrou, že o páté hodině odpolední na to skonal.

Náboženská cvičení: Zkouška z náboženství vykonána 14. dne v červnu 1894.

Změny ve stavu místního duchovenstva: Začátkem tohoto školního roku přesídlil důstojný pán pan Antonín Holubář, dosavadní kaplan v Nížkově do Zbraslavic. Týž vyučoval náboženství na zdejší škole. Jeho místo nastoupil důstojný pán pan Jaroslav Petr a vyučoval též náboženství na zdejší škole.

Stavebné úpravy a změny na budově školní: Vzhledem ku nedostatečným a nevhodným školním místem usnesla se místní školní rada na sklonku školního roku poříditi na jiném vhodném místě novou školní budovu a zahradu. K uskutečnění myšlenky vymínila si dobu dvou let, tak, že koncem školního roku 1895/6 nová školní budova svému účelu odevzdána býti má.

 

Založení nebo rozšíření zahrady: V úpravě školní zahrady v tomto školním roce pokračováno. Záhony bedlivě čištěny (od pýru a kamení) a účelně hnojeny vydaly letos překrásné zeleniny. Po celé léto skvěla se zahrádka statisíci květy, což budilo nemalou pozornost kolemjdoucích. Školní dítka květinovými sazenicemi podělována. Ku cti jejich a vůbec celé obce budiž podotknuto, že zahrádka školní těšila se po celé léto (až na jediný případ) nezvyklé v naší krajině přízni. Stromky ve školce znamenitě povyrostly. S potěšením budiž uvedeno, s jakou radostí hospodáři vývoj jich sledují, těšíce se na dobu jich sázení. Z množících se zahrádek při jednotlivých domech a z různých projevů v občanství lze ušlechťující vliv školní zahrady zcela patrně znamenati.        

Za nastřádané semeno utržil správce školy obnos 14 zlatých a 90 krejcarů, jehož čistý výnos věnuje na zakoupení nových věcí do školní zahrady.

Zdravotní stav školní mládeže: Školní mládež těší se po celý školní rok stálému zdraví.

Přehlídka vykonána c.k. okresním školním inspektorem: Velectěný pán Jan Huml, c.k. okresní školní inspektor, vykonal přehlídku dne 10. května 1894.

Počet dětí do školy přijatých: Na začátku školního roku bylo do školy vůbec přijatých dětí 66. Na konci školního roku bylo do školy vůbec přijatých dětí 60. Na začátku školního roku byly 64 katolické a 2 evangelické – reformované. Na konci školního roku bylo 58 katolických a 2 evangelické – reformované. Počet dětí školou povinných: V tomto školním roce bylo školou povinných dětí 67 na začátku a 61 na konci.

Důležitá usnesení místní školní rady: V tomto školním roce se místní školní rada na něčem zvlášť důležitém neusnesla.

 

Důležité vynesení slavné c.k. okresní školní rady:

1). Vynesením ze dne 3. srpna 1894 uvedla slavná c.k. okresní školní rada na paměť vynesení:

a). Z 28. června 1895 číslo 707 (nařízení veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 10. července 1885 číslo 22.669) jímž zakazuje se učitelstvu agitační činnost při volbách politických

b). Ze 16. července 1888 číslo 10.680 (nařízení veleslavné c.k. zemské školní rady ze 14. října 1888 číslo 27.324) jímž zakazuje se táž činnost při volbách obecních

2). Vynesením ze dne 19. října 1894 číslo 3065 uvedla slavná c.k. okresní školní rada na paměť nařízení veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 12. března 1888 číslo 42.010, jímž zakazuje se správcům škol bez předchozího povolení propůjčovati místností školních, k účelům řádem školním nepředepsaným.

 

Důležitá vynesení veleslavné c.k. zemské školní rady:

1). Vynesením ze dne 12. ledna 1894 číslo 1041 zakázala veleslavná c.k. zemská školní rada užívání dítek školou povinných ku posluze strojů v době i mimo dobu vyučovací.

2). Vynesením ze dne 25. ledna 1894 číslo 21.825 nařizuje se, aby žactvo učitelstvem pravidelně na jedovatost mnohých barev ve skřínkách s barvami bylo upozorňováno.

3). Vynesením ze dne 10. března 1894 číslo 7363 ohlašuje se opatření za příčinou omezení šíření oční nemoci.

4). Vynesením ze dne 21. března 1894 číslo 998 ohlašují se pokyny za příčinou ochrany starožitností a památek v království českém.  

5). Vynesení ze dne 16. června 1894 číslo 2565 vydáno nařízení ve příčině náhrady hodin vyučovacích pro tělocvik určených při počasí nepříznivém na školách kde není kryté tělocvičny, již by bylo lze vytápěti.

6). Vynesením ze dne 26. srpna 1894 číslo 25.729 vydáno nařízení ku příčině větrání školních místností.

7). Vynesením ze dne 29. srpna 1894 číslo 27.291 uvedeny prováděcí předpisy ve příčině upravení platů učitelských.               

1894-95

 

1894–95

Školní rok začal 16. dne měsíce září 1894 a končil 15. dnem měsíce září 1895.

Důležité události z dějin Nejvyššího panujícího domu, vlastenecké slavnosti školní: V tomto roce utrpěl náš Nejvyšší panující dům, c.k. armáda a veškeré obyvatelstvo veleříše naší ztrátu nenahraditelnou úmrtím Jeho c.k. Výsosti nejjasnějšího prince, polního maršála pana arcivévody Albrechta, jenž 18. dne v únoru 1895 v tyrolském městě Arcu vznešený svůj život dokončil. Správce školy ve dvou po sobě jdoucích hodinách vřelými a na srdce dítek působícími slovy objasnil význam a označil vynikající zásluhy vznešeného zesnulého. Školní mládež v průvodu učitele zúčastnila se slavných smutečných služeb Božích. Mimo to pracovaly dítky III oddělení slohový úkol, jehož látka týkala se života a působení vznešeného zesnulého. Výklad bohoslužby a úkol ukončeny zapěním národní hymny. 

  Náboženská cvičení: Mládež školní přijala nejsvětější svátost oltářní ve dnech 27. listopadu 1894, 9. května 1895 a 24. července 1895. Zkouška náboženská vykonána 11. dne v červenci 1895. Mimoto zúčastnila se školní mládež průvodu učitele náboženského cvičení ve Křížových dnech a to 21. dne v květnu 1895 do půldne, načež odpůldne vyučováno.

Složení místní a okresní školní rady: Ve složení místní školní rady nastala změna v předsednictví, ježto obecní volbou zvolen Antonín Flesar, rolník z čísla 7 jako starosta. Ve složení slavné c.k. okresní školní rady nebylo změny žádné.

Založení neb rozšíření školní zahrady: v úpravě školní zahrady pokročeno tím, že umístěny na vhodném místě krby pro špačky a sýkorky. Též pořízeno jedno včelstvo a nový úl dle návodu zvláštní komise veleslavné c.k. zemědělské rady pro školy odporučený. Pro sklizená semena (vypěstován nový druh tyčkových fazolí) nenašel se dosud odběratel. Úpravě školní zahrady vadí při hubené písčité a štěrkové půdě nedostatek vody. Na pěstování rostlin hospodářských a vrby košíkářské nelze pomysleti. Školka, jíž se ještě nejlépe daří rozšířena. Založena též jednoduchá besídka a osázena divokou révou. Všechen náklad na upravení školní zahrádky nesl a nese dosud správce školy.

Důležitá usnesení místní školní rady: Mimo pořízení některých učebných pomůcek, školního razítka a nové tabule usnesla se místní školní rada ve své schůzi ze dne 19. června 1895 na tom, aby odpolední vyučování za příčinou řádného provětrání školních místností začínalo od půl druhé hodiny odpolední.

Důležitá vynesení slavné c.k. okresní školní rady:

1). Vynesením ze dne 10. dubna 1895 číslo 1155 uveřejňuje slavná c.k. okresní školní rada čtyři výnosy veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 8. března 1895 číslo 47, 49, 52 a 5 jednající pěstování Rakouského vlastenectví, nošení národních a spolkových odznaků a zdobení školních budov prapory, povzbuzování národních a jiných sbírek na školách.

2). Vynesením ze dne 3. května 1895 číslo 1416 uveřejňuje slavná c.k. okresní školní rada nařízení vysokého c.k. ministeria kultury a vyučování ze dne 17. dubna 1895 číslo 595 jednající o bezplatném zasílání kvitací na služné c.k. berním úřadům.

3). Vynesením ze dne 26. června 1895 číslo 1794 nařizuje c.k. okresní školní rada hospodářům a majitelům průmyslových závodů, jež školou povinné dítky do služeb přijímají tyto řádně do školy posílali.

4). Vynesením ze dne 25. července 1895 číslo 2270 nařizuje slavná c.k. okresní školní rada, aby ve všech částech řádně vyplněné výkazy návštěvy školy do 10 dne každého měsíce zaslány byly.

Důležitá usnesení veleslavné c.k. zemské školní rady: Vynesením ze dne 5. dubna 1895 číslo 9121 zavádí veleslavná c.k. zemská školní rada nové osnovy učební pro hospodářské kurzy pokračovací spojené s obyčejnými školami obecnými nebo měšťanskými.

Vynesením ze dne 24. června 1895 číslo 18.741 uvádí veleslavná c.k. zemská školní rada způsob každodenního sepisování dětí školních.

Vynesením ze dne 9. července 1895 číslo 1762 zameziti se má poškozování telegrafního a telefonního spojení školní mládeží.

Zdravotní stav školní mládeže: Zdravotní stav školní mládeže nebyl v tomto roce moc valný. Od jara až téměř do konce školního roku vlekli se u školní mládeže spalničky, jež průběhem prázdnin v šavlach a diphtenitis se proměnilivši, dvě dívky sklátily se v předčasný hrob. Mimo to zemřela touto nemocí tři dítka pod 6 roků stará.

Přehlídky vykonané c.k. okresním školním inspektorem: c.k. okresní školní inspektor pan Jan Huml, přehlížel školu 14. dne v květnu 1895 v odpoledních hodinách.

Podpora chudé školní mládeži: chudé školní mládeži darovala firma Hynek v Praze značný počet sešitů. Témuž účelu věnovala místní školní rada obnos 1 zlatý 50 krejcarů.

Počet dětí do školy vůbec přijatých: na počátku školního roku 67, na konci školního roku 70.

Dle náboženského vyznání bylo na začátku školního roku 65 katolíků, 2 evangelíci – reformovaní, na konci školního roku 68 katolíků a 2 evangelíci – reformovaní.

Počet dětí školou povinných ve školní obci obnášel 70.  

1895-96

 

1895/96

Počátek a konec školního roku: školní rok začal 16. dnem v září 1895 a skončil 15. dnem v září 1896.

Důležité události z dějin Nejvyššího domu panského: Úmrtí Jeho c. a k. Výsosti pana arcivévody Karla Ludvika utrpěl náš Nejvyšší panující dům a celá říše opět bolestnou ztrátu. Vznešený zesnulý byl synem arcivévody Františka Karla a druhým bratrem Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. Narodil se 30. července 1833. Koncem let padesátých byl místodržitelem v Tyrolsku po 5 let. Roku loňského nachladil se cestou k Mrtvému moři, od kteréžto doby stále churavěl. V posledních dnech zhoršila se náhle nemoc, načež následovala agónie, což stalo se 19. dne v květnu o půl sedmé hodině ranní. Vznešený zesnulý byl zákonným nástupcem trůnu. Zastupoval Jeho Veličenstvo v rozličných záležitostech a získal si svou lidumilností srdcí všech poddaných. Zahajoval velkolepou naší jubilejní výstavu. Čechové těšili se povždy Jeho přízni a zachovají mu v srdcích svých vždy vděčnou vzpomínku.

Jiné školní slavnosti: Dne 8. září 1895 konalo se svěcení přestavěné a přistavěné školní budovy. Slavnost konala se o 2. hodině odpolední. Svěcení vykonal polenský katecheta Vlček, jako zástupce nemocného a v lázních meškajícího faráře Augustina Pilaře. Po příslušných obřadech u kaple promluvil pan katecheta ke shromážděným dítkám a lidu.

Vytknul blahodárnou působnosť školy vychovatelskou, připomenul rodičům, aby jen pilně dítek svých do školy posílali. Ona, že jedině jest způsobilou dáti dítkám základ, na němž samy dále budujíce mohou bezpečně kráčeti cestou života. Po vykonaném svěcení ujal se slova zástupce slavné c.k. okresní školní rady, okresní starosta pan Jan Pleva ze Skrýšova. Výmluvnými slovy děkoval občanům zdejším za oběť, jíž na upravení školní budovy přinesli. Vytknuv na to obtížnou práci učitelovou, žádal, aby rodiče jej u vykonání svého záslužného díla podporovali. Ku konci své řeči vzpomenul blahodárného panování Jeho Veličenstva císaře a krále a provolal Jemu „Slávu“ což od přítomného shromáždění třikrát upřímně opakováno bylo. Školní mládež na to zapěla prvou sloku národní hymny. Na to odevzdal přítomnému správci školy klíč od školní budovy, čímž slavnost ukončena.

Náboženská cvičení: Zkouška náboženství vykonána dne 18. května o 8. hodině ranní farářem J. Holíkem z Velké Losenice. Školní mládež byla dvakrát účastna nejsvětější svátosti oltářní a to 31. října 1895 a 29. července 1896. V křížových dnech účastnila se jednou a to 13. května průvodu.

Stavební úpravy a změny na budově školní a zařízení jejímu: Stará školní budova již dávno nevyhovovala valnému počtu žactva a zákonným ustanovením. K naléhání slavné c.k. okresní školní rady usneslo se obecní zastupitelstvo na její přestavbě a přístavbě. S touto podstoupeno o 6 metrů do bývalé školní zahrádky. Nájemcem stavby byl okresní starosta pan Jan Pleva. Podnikateli stavby byli mimo jmenovaného Antonín Flesar, rolník číslo 7 a toho času starosta obce a Josef Rosecký, rolník č.19 a toho času první rádní. Zednickou práci prováděl zedník Jakub Polzer z Německého Šicendorfa, tesařskou mistr Košák z Polné. Vrchní dozor měl zednický mistr Benc z Polné. Plán pořídil architekt inženýr J. Šuppich z Německého Brodu. Přestavba a přístavba tato stála mimo starý materiál pět tisíc a dvě stě zlatých.

Důležitá usnesení místní školní rady: V zasedání svém dne ??? odbývaném usnesla se místní školní rada o stavbě důstojné školní budovy na vhodném místě.

Důležitá usnesení okresní školní rady: Vynesením ze dne 26. února 1896 číslo 714 vydala slavná c.k. okresní školní rada direktivu ohledně soupisu dítek.

Vynesením ze dne 7. dubna 1896 číslo 899 oznamuje slavná c.k. okresní školní rada lhůtu do které se kvitance na služné osob učitelských c.k. okresnímu úřadu zasílati mají.  

Vynesením ze dne 7. dubna 1896 číslo 100 poukazuje slavná c.k. okresní školní rada ku výnosu veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 4. prosince 1872 číslo 16.171 týkající se kolportování plodů.

Vynesením ze dne 19. května 1896 číslo 1612 vybízí slavná c.k. okresní školní rada učitelstvo, by žákům propuštěným kladlo na srdce výhody rolnických škol.

Vynesením ze dne 26. srpna 1896 číslo 2703 uveřejňuje slavná c.k. okresní školní rada vydání zpracování hymny národní pro potřebu školní v c.k. knihoskladu ve Vídni.

Zdravotní stav školní mládeže nebyl letos valný. Mezi školní mládeží řádily opět spalničky. Onemocnění stalo se ve 32 případech, čímž docházka ku škole valně utrpěla.

Přehlídky vykonané c.k. okresním školním inspektorem: Velectěný c.k. okresní školní inspektor Jan Huml vykonal prohlídku školy dne 16. dubna 1896.

Počet dětí do školy vůbec přijatých na začátku školního roku obnášel 72 a na konci školního roku obnášel 62.

Z těchto bylo dle náboženského vyznání římskokatolických 59 a evangelicko reformovaných 3.

20/5. 1897 Jan Huml c.k. okresní školní inspektor.

  1. června1895, školní rada. Předseda Antonín Flesar č.7 – starosta obce, Jan Blažek č.17, Václav Doležal a správce školy Josef Med.

1896-97

 

1896/97

  Počátek a konec školního roku: Školní rok začal 16. dnem v září 1896 a končil 15. dnem v září 1897.

Náboženská cvičení: Zkouška náboženství vykonána 17. dne v květnu panem J. Knobem, vikářem v Přibyslavi.

Školní mládež byla dvakráte účastna nejsvětější svátosti oltářní a to: 26. den v listopadu 1896 a 6. dne v květnu 1897. Mimo to účastnila se školní mládež v neděli a ve svátek velkých služeb Božích za dohledu učitele, a to od svátků svatodušních až do slavnosti všech svatých.

Změny ve stavu místního duchovenstva: Dne 18. září 1896 odebral se na věčnost pan Augustin Pilař, farář v Nížkově. Po půlletním administrování pana Františka Rohlíka, kaplana ve Vojnově Městci, dosazen na Nížkovskou faru jako farář pan Jan Laštovička, dosud farář v Bestvině. Zároveň jmenován kaplanem v Nížkově pan Antonín Rejzek, dosud zámecký kaplan ve Větrném Jeníkově. Předchůdce téhož v Nížkově pan Petr Jiříček jmenován kaplanem ve Svinčanech.

Důležitá usnesení slavné c.k. okresní školní rady: Vynesením ze dne 1. února 1897 číslo 263 zakázala slavná c.k. okresní školní rada najímání školních dítek ku pracím při polním hospodářství a k nadhánění zvěře v době, kdy tyto ve škole býti mají.

Vynesením ze dne 26. února 1897 číslo 540 upozorňuje slavná c.k. okresní školní rada na vynesení veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 30. ledna 1897 číslo 81, dle něhož feriální dni jen mimořádných případnostech povoleny býti mohou.

Vynesením ze dne 28. března 1897 číslo 654 uvádí slavná c.k. okresní školní rada vynesení veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 27. února 1897 číslo 43.391 ohledně skládání slibu členů místní školní rady.        

 

Vynesením ze dne 21. dubna 1897 číslo 28 uvádí slavná c.k. okresní školní rada vyznání vysokého c.k. ministria kultura a vyučování ze dne 16. února 1897 číslo 2143 ohledně styku správců škol a učitelů se soukromými nakladatelstvími v příčině dodávky knih pro chudé žáky.

Vynesení ze dne 10. května 1897 číslo 1445 ohlašuje slavná c.k. okresní školní rada instrukci ohledně přijímání školní mládeže průběhem školního roku. Vynesením ze dne 22. června 1897 číslo 1907 oznamuje slavná c.k. okresní školní rada vynesení veleslavné c.k. zemské školní rady ze dne 3. června 1897 číslo 10.061 ohledně čistění školní budovy.

Důležitá vynesení veleslavné c.k. zemské školní rady: Vynesením ze dne 30. ledna 1897 číslo 81 vydala veleslavná c.k. zemská školní rada nařízení ve příčině prázdnin na obecních a měšťanských školách.

Vynesením ze dne 21. dubna 1897 číslo 12.311 ohlašuje veleslavná c.k. zemská školní rada změnu v příčině vyučování ženským ručním pracím. 

Vynesením ze dne 20. dubna 1897 číslo 8686 oznamuje veleslavná c.k. zemská školní rada vynesení vysokého c.k. ministeria kultury a vyučování ve příčině užívání plakátů s pohledy na krajiny od c.k. nakladatelství státních drah vydávaných jako učebních pomůcek.

Zdravotní stav školní mládeže: Školní mládež těšila se v tomto školním roce stálému zdraví, následkem čehož i docházka ku škole se valně zlepšila.

Přehlídka c.k. okresního školního inspektora: Velectěný c.k. okresní školní inspektor Jan Huml vykonal přehlídku dne 20. května 1897.

Počet dětí do školy vůbec přijatých: na začátku školního roku 68 a na konci školního roku 70. Z těch bylo 65 katolíků a 5 evangelíků-reformovaných. Počet dětí školou povinných na začátku školního roku 69 a na konci školního roku 60.

1897-98

 

1897/98

Počátek a konec školního roku: Školní rok započal 16. září 1897 slavnými službami Božími a ukončen dnem 30. července opět slavnými službami Božími.

Důležité události z dějin Nejvyššího panujícího domu: Nejvyšší panující dům utrpěl v tomto roce opět citelné ztráty. Dne 23. března 1898 zesnula v Pánu Její c.k. Výsost arcikněžna Natálie dcera arciknížete Fridricha (syn arciknížete Karla Ferdinanda) a Izabely. Vznešená v Pánu zesnulá narodila se 13. ledna 1884.

Dne 24. května 1898 zesnul v Pánu v Dolních Rakousích Jeho c.k. výsost pan arcivévoda Leopold, syn Jeho c.k. Výsosti arciknížete Rainera. Vznešený v Pánu zesnulý byl generálem jízdy, majitelem pěšího pluku číslo 53 a pluku stavitelského číslo 2. Narodil se dne 6. června 1823. V dějinách c.k. armády a vojenské techniky bude vznešenému zesnulému vždy vděčná a nehynoucí památka zachována.

Náboženská cvičení: Zkouška náboženská vykonána veledůstojným pánem panem J. Šimkem vikar. sekretářem a děkanem v Polné 23. května 1898. Školní mládež byla dvakrát účastna nejsvětější svátosti oltářní a to: 11. listopadu 1897 a 6. května 1898. Mimo to obcovala školní mládež službám Božím v neděli a ve svátek (pokud tomu počasí dovolilo) za dohledu učitele.

Složení místní a okresní školní rady: Ve složení okresní školní rady stala se odchodem všeobecně ctěného a váženého okresního hejtmana a předsedy c.k. okresní školní rady pana Ben. Freudla změna. Týž povolán za místodržitelského radu do Písku. Na jeho místo povolán pan Matějka za c.k. okresního hejtmana a předsedu c.k. okresní školní rady.

Založení školní zahrady: Tímto školním rokem založena na pozemku bývalé školní zahrádky nová školní zahrada, jež jest o 64 m2 větší bývalé.