Školní kronika

Ve zpravodaji číslo 3/2010 jsme ukončili opisování obecní kroniky. Od tohoto zpravodaje budeme tisknout výpisy ze školní kroniky a jiné školní zajímavosti. Musíme si připomenout, že v Poděšíně začalo vyučování v roce 1825 a ukončeno bylo v roce 1975, to je 150 let. Dnes si připomeneme něco málo o školní budově.

 

Původní školní budova byla postavena v roce 1828 jako jednotřídní škola. První vyučování v ní proběhlo 21. listopadu 1828, i když poprvé se začalo vyučovat 26. května 1825 v budově číslo 20, dnes Homola Josef. Tato školní budova však již koncem století neodpovídala požadavkům pro velký počet dětí, a proto byla celá zbourána a v roce 1895 postavena nová, taktéž jednotřídní, ale větší. Svěcení nové školy a první vyučování proběhlo dne 8. září 1895. Jak se později ukázalo, ani tato budova brzy neodpovídala velikostí a hlavně bylo nutno rozdělit starší a mladší děti. Proto byla v roce 1908 po dlouhých tahanicích s úřady přistavěna jedna třída a tím se stala škola dvoutřídní. Vyučovat na dvoutřídní škole se začalo 10. října 1908. Tento stav vydržel až do 17. října 1941, kdy pro menší počet dětí (počet klesl pod 50) byla jedna třída zrušena. Dne 3. září 1943 stoupl počet dětí na 51 a byla opět založena dvoutřídní škola, která vydržela do 19. července 1945. Od té doby byla škola jednotřídní až do 30. června 1975, kdy byla škola definitivně zrušena a přemístěna do Nížkova. V roce 1976 byla škola přestavěna a od 6. září 1976 zahájila provoz obnovená mateřská škola, která je zde dosud.

Opis z archivu v Brně. Bohužel originál byl psán staroněmčinou a tak překlad je dosti kostrbatý a místy málo srozumitelný: „Obec Poděšín byla do roku 1827 přidělena školsky k Nížkovu. To obec také nezabrzdilo, jak v protokolu ze 03.03.1824 udáno, najat profesorského pomocníka, který vyučoval a udělal školní místnost. Mimo to musela obec platit všechny ostatní školské poplatky k matčině škole v Nížkově. K přesnému vyučovatelskému začátku od profesorského pomocníka nám neukazuje archiv žádný záznam. Přesto musela obec Poděšín posílat svoje děti do Sirákova, protože s krajským povolením ze 16.11.1826 – Z.12650 – to vyškolení Poděšínské obce s tím předpisem z 11.08.1814 – Z.23250 – je povolena filiální škola v Sirákově.

Dohoda o stavbě jedné školy pro Sirákov a Poděšín od 1812 – 1825

V roce 1812 domluvy o tom, obec Sirákov a Poděšín  v Nížkově vyškolit a v Sirákově jednu samostatnou školu pro Sirákov a Poděšín vybudovat. Bylo by to moc těžké, popisovat ten bývalý postup, on „chce jenom to opakovat, co on při té „škole v Syrakau““ už řekl. Tato věc byla diskutována do vyčerpání, on chce jenom na to nejdůležitější ukázat, že ty do roku 1825 trvající dohody, které kvůli stavbě jedné školy in Syrakau pro tu a pro obec Poděšín byli bez úspěchu. Protože obec Poděšín na tom trvala ve své obci vlastní školu postavit. (1827)

Obec Poděšín dostala povolení, postavit svůj jediný školský dům, samo to povolení a další nutné doklady nejsou předloženy a proto se o nich nedá psát. Když dostaly potvrzení o povolení té obce Poděšín v roce 1827 k stavbě jejich školy, dostaly od té vysoké vrchnosti podle potvrzeni ze 17.07.1827 – Z.4593 – jednu podporu ze 4500 kusů šindelů, 6750 kusu hřebíku, 20 balíku laťových hřebíku a 40 pytlů vápna, co obec jako milostný dárek potvrdila, co je také v protokolu od 04.08.1827 sepsáno.

V obsahu toho stavební zachovaní té školy a té dotace (platby) toho učitele se členové obecní rady dohodli a vystavili dotační doklad z 18.09.1825 který byl od C. K. Český zemský guvernér  z 09.12.1827- Z.60086- potvrzen. Po uzavření dotační smlouvy se zavazují všichni občané vesnice Poděšín: Svůj vlastní, k přijeti 60 dětí, přiměřený školní dům v obci Poděšín, za svoje vlastni náklady, jakmile jim to jejich finanční možnosti dovolí, tuto školu postavit.“

Toto napsal v roce 1930 Richard Markvart  t.č. kronikář obce: „Poděšín patřil školou do Nížkova. Již ke konci 18. století a začátkem 19. století (r. 1813) naléhal krajský úřad na knížecí správu, aby převzala patronát nad školou, která měla být postavena v Sirákově i pro Poděšín. Jednání se protahovalo bezvýsledně. Konečně 18. září roku 1825 usnáší se Poděšín stavět školu pro sebe a školu si vydržuje obec sama. Poděšín uvolil se platit učiteli 2. zl. 24. kr. běžné mince, 8 mír žita, 6 centů sena. Z dítka 6 – 7 letého 1 kr. z 8 – 9 letého 1,5 kr. 10 – 12 letého po 2 kr. a sice po 47 týdnu v roce, 7 sáhů dříví. Pro kněze, který vyučoval náboženství se obec zavázala vysílat povoz. Tyto závazky vtěleny do knih všem hospodářům v Poděšíně a byly zemským guberniem dne 9. prosince 1827 schváleny. V čele obce v Poděšíně toho času byli: Jan Rosecký, rychtář, František Matoušek, konšel, Jan Jaroš, konšel. Vrchnost s ohledem na to, že obec svoji robotu, 1794 dní s potahem a 1067 dní ruční práce, pro velkou vzdálenost od panských lesů, platí od r. 1820 hotovými penězi, darovala na stavbu školy 4500 šindelů, 6750 šindeláků, 20 kop laťáků a 40 mír vápna. Prvním učitelem (provisorem) ustanoven na škole v Poděšíně „Franz Hlatký“, dne 26. května r. 1825. Vyučování bylo zatím v domě Františka Matouška, čp. 20. V nové škole se začalo vyučovat 21. listopadu r. 1828.“

Kresby školní budovy byly pořízeny v Brněnském státním archivu.

 Školní kronika

1774

6. prosince došlo ke schválení školního řádu pro školy normální, hlavní a obecné, zaváděl povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let.

Od roku 1775 vešla v platnost školská reforma, která zavedla povinnou šestiletou školní docházku.

1796

Na jaře roku 1796 přijala obec nížkovská a přiškolené sem obce školní za učitele Augustina Havelku, se kterým učinila tuto smlouvu: My níže podepsaní rychtáři, konšelé a sousedi z obcí Nížkova, Poděšína, Sirákova, Rosičky, Špinova a Bukové, připomínáme vůbec přede všemi, zvláště ale tu, kde by potřeba nastala, že jsme Augustina Havelku vycvičeného dobře za učitele normálního přijali, by on naše dítky číst, psát a počty dle normálního způsobu naučil a je v křesťanské víře dokonale vycvičil. A poněvadž on Augustin Havelka nejenom nám vší vírou sloužit a naše dítky ke všemu dobrému přivést slíbil, tak my jemu také za jeho práci a péči následující záplatu přislibujeme a vskutku také chceme dát. Na hotových penězích společně 8 zlatých 45 krejcarů. Od každého sedláka 2 snopy žita, což činí 16 mír žita. Lnu 80 funtů. Pak od každého sedláka ročně 2 mírky mouky a 2 mírky krup a jeden pecen chleba. Týká se, ale sobotního platu od učení dítek, to slibujeme každou sobotu jemu řádně, ale nejvyššího nařízení v hotovosti zaplatit tak, aby jemu jeho služba ročně 170 zlatých a 45 krejcarů vynášela. Týká se školního stavení, tak my takové vždy v dobrém stavu držet budeme a držet chceme. K topení školy od záduší je 15 zlatých, které učitel také v hotovosti dostane a které jemu do služby přiváženy jsou. Poněvadž tedy učitel s takovou záplatou docela spokojen jest a svou povinnost dokonale splnit chce, tak jen tady se ještě to poznamenání učinilo, že kdyby buď učitel sám ze školní služby vystoupit chtěl, aneb kdyby obec s ním spokojena být nemohla a jinšího přijmout musela, jedna druhé straně 1/4 letou výpověď dát musí, s takovými domluveními se přítomná písemnost neb kontrakt ode všech stran podepsala s tou žádostí, by slavný vrchnostenský úřad takovou ratifikoval. Jež se stalo v Nížkově dne 17.3.1796, Venzel Dvořák rychtář nížkovský, Vojtěch Havlíček konšel, Martin Flipauer soused jménem celé obce, Tomáš Rosecký rychtář v Poděšíně, Jan Dobrovolný soused, Vavřinec Beneš rychtář z Rosičky, Florian Beneš konšel, Vít Jaroš rychtář ze Špinova, Fabián Pospíchal konšel, Matěj Augustin rychtář Sirákovský, Franz Hladký rychtář Bukovský. Augustin Havelka učitel.

1805

 

11. srpna 1805 byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let. Do nížkovské školy chodí 31 chlapců a 31 děvčat. Dosud není škola v Sázavě, proto část dětí chodí do Nížkova a část do Velké Losenice.

1847

Všední školu navštěvovalo 48 žáků a nedělní školu 20 dětí. 

 

1848

20. července byla držena školní visitace od veledůstojného pána Františka Schubertha, dozorce okresu Polenského ve škole v Poděšíně, které se zúčastnil Velebný pan páter Adolf Šavrda, katecheta školy v Poděšíně. Dále se zúčastnil Martin Rosecký č.11, místní školní dohlížitel, Jan Rosecký č.19, starosta obce a další občané. Z Poděšína se komise přesunula do školy v Sirákově.

O prázdninách byla od Martina Roseckého a pana Perničky, zedníků v Poděšíně, vydlážděna síň a kuchyně a také postavena nová pekárna v kuchyni. 800 cihel prodal Krištof Neuman ze Skrýšova. Na závěr byla vyměněna ve škole futra. Tuto opravu provedl Mikoláš Enderle a Jan Rosecký.

Ve školním roce 1848 – 49 bylo ve škole schopných všedních žáků 43, z toho 37 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 16 křesťansko-katolických a 4 evangelicko-helvétských.

1849

10. května obdržela škola pro chudé žáky z takzvané Michaelské sbírky 3/4 pěkného psacího papíru.

24. května byla držena školní visitace od důstojného pána Františka Schubertha, dozorce okresu Polenského, za přítomnosti Velebného duchovenstva Nížkovského pátera Adolfa Havrdy, katechety školy Poděšínské a Sirákovské ve škole v Nížkově, kam učitelé vesničtí do té samé kolátory patří Ondřej Stejskal, učitel v Sirákově a František Novotný učitel v Poděšíně se svými školními dětmi. Visitace se účastnili též vesničtí dohlížitelé a starostové obcí, kteří ač neměli čas, dojít sem museli. Napřed byly zkoušeny děti z Nížkova, potom ze Sirákova a nakonec z Poděšína. 

O prázdninách byla ve škole na půdě nad světnicí položena sýpka z deseti prken od Josefa Flesar č.7. Dále byly přistavěny chlívky, které měl pan učitel na černý dobytek. Materiální pomoc poskytl František Flesar č.13. Tesařské práce vykonal Bartoloměj Činčera č.16.

Ve školním roce 1849 – 50 bylo ve škole schopných všedních žáků 47, z toho 41 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 14 žáků z toho 10 křesťansko-katolických a 4 evangelicko-helvétských.

V listopadu obdržela škola od Michaelské sbírky jeden slabikář pro vesnické školy. 

1850

12. června byla držena školní visitace od veledůstojného pána Františka Schubertha, dozorce okresu Polenského, ve škole Poděšínské. Visitace se účastnili páter Adolf Havrda, katechety školy Poděšínské a Sirákovské, Martin Rosecký č.11, místní školní dohlížitel, Jan Rosecký, starosta obce a jiní sousedé.

Ve školním roce 1850 – 51 bylo ve škole schopných všedních žáků 47, z toho 42 křesťansko-katolických a 5 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 17 křesťansko-katolických a 3 evangelicko-helvétských.

15. října obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky dvě knížky a to „Stručný zeměpis Čech, Moravy a Slezka“ a „Stručný dějepis Český“. Na podzim byla přestavěna kamna v malé světnici. Práci vykonali František Šorf č.26 a Martin Rosecký č.11.

1851

 

Na začátku měsíce května byla před školními okny a okny malé světnice postavena zcela nová zahrada. Z obecní kasy byly zaplaceny sloupky a ostatní potřebné věci jako postraní dřeva krajiny, latě, hřebíky i tesařskou práci zaplatil učitel v Poděšíně pan František Novotný. Nový plot stál 10 zlatých a 32 krejcarů.

 

26. června byla držena školní visitace od důstojného pána Františka Schubertha školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky katecheta školy Nížkovské a páter Adolf Havrda, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské, a učitelé Ondřej Stejskal ze Sirákova a František Novotný z Poděšína se svými školními dětmi. Účastnit se museli i pro nedostatek času představení obce a jiní sousedé.

 

Ve školním roce 1851 – 52 bylo ve škole schopných všedních žáků 47, z toho 41 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 19 žáků z toho 17 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

 

V listopadu obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky knížku a to „Katolický katechismus“ pro vesnické školy s připojeným nákresem historie Náboženství od počátku světa až po tehdejší časy.

 

1852

 

17. června byla držena školní visitace od důstojného pána Františka Schubertha školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky katecheta školy Nížkovské a páter Adolf Havrda, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské, Za školu se účastnil učitel František Novotný z Poděšína se svými školními dětmi.

 

Ve školním roce 1852 – 53 bylo ve škole schopných všedních žáků 45, z toho 40 křesťansko-katolických a 5 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 21 žáků z toho 17 křesťansko-katolických a 4 evangelicko-helvétských.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky „Malou knihu ke čtení“ díl první učení náboženství a „Malý slabikář“ pro vesnické školy.

 

1853

30. června byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře ve Štokách, jakožto dozorce školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Visitace se i pro naprostý nedostatek času museli účastnit i představení obce.

Ve školním roce 1853 – 54 bylo ve škole schopných všedních žáků 46, z toho 40 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 22 žáků z toho 20 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky jednu knihu pěkného psacího papíru.

 

1854

24. dubna 1854 proběhla v Kostele v Nížkově slavnost zasnoubení jeho veličenstva císaře Františka Josefa s princeznou Bavorskou. Této slavnosti se museli účastnit všechny děti všech škol patřící pod kostel v Nížkově. Děti obdrželi na památku obrázky svatých a světic Božích od velebného duchovního Nížkovského.

7. července byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře ve Štokách a koncistaviálního rady, jakožto dozorce školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za

 místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19.

Ve školním roce 1854 – 55 bylo ve škole schopných všedních žáků 45, z toho 39 křesťansko-katolických a 6 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 22 žáků z toho 19 křesťansko-katolických a 3 evangelicko-helvétských.

 

1855

22. dubna byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře ve Štokách a koncistaviálního rady, jakožto dozorce školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky, exsposity, jakožto katechety školy Nížkovské a pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19.

Od 18. července do 13. srpna byla položena zcela nová podlaha, jak ve školní, tak i v malé světnici a v učitelově bytě. Také školní lavice byly nově vyrobené, neboť staré již nevyhovovaly. Tuto práci udělal truhlář z Hrbova, prkna dodali gruntovníci dům od domu a ještě truhláři museli dát stravu. Peníze na plat dodali domkaři. Jelikož bylo prken málo, tak obec ještě musela nějaké přikoupit od Martina Flesara č.10.

Na začátku školního roku obdrželi chudí žáci školy z tak zvané Michaelské sbírky jednu knihu pěkného psacího papíru.

Ve školním roce 1855 – 56 bylo ve škole schopných všedních žáků 48, z toho 39 křesťansko-katolických a 9 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 18 žáků z toho 16 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

 

1856

16. února v sobotu o 6 hodině ráno před druhou nedělí postní po krátkém stonání zemřel velebný páter Adolf Šavrda, jenž 15 roků 4 a půl měsíce farář fary Nížkovské a katecheta

 školy v Poděšíně. Dne 19. února o 10 hodině před polednem, byl od veledůstojného konsionálního rady a faráře ve Štocích za přítomnosti velebného duchovenstva a sice pana faráře z Bohdalova, z Nového Veselí, z Přibyslavi, z Velké Losenice, z Německého Ždírce a dvou páterů z Polné, proti bočním dveřím chrámu páně Nížkovského sv. Mikuláše se vší možnou, jeho duchovnímu stavu přiměřenou, oslavu pohřben v mladém věku 39 roků a 6 měsíců.  

27. května byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga, faráře biskupského vikáře a konsistaviálního rady a faráře ve Štocích, jakožto školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky exsposity, jakožto katechety školy Nížkovské a také po smrti pátera Adolfa Havrdy, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky knihu „První čítanka a mluvnice“ pro katolické školy v císařství Rakouském.

Ve školním roce 1856 – 57 bylo ve škole schopných všedních žáků 43, z toho 35 křesťansko-katolických a 8 evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 18 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

 

1857

17. června byla držena školní visitace od veledůstojného pána Karla Wolfganga faráře, biskupského vikáře a konsistaviálního rady a faráře ve Štocích, jakožto školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti pátera Františka Růžičky exsposity, jakožto katechety školy Nížkovské a pátera Ferdinanda Římka, katecheta školy Poděšínské a Sirákovské a

 učitelů Ondřeje Stejskala ze Sirákova a Františka Novotného z Poděšína se svými školními dětmi. Za místní školní radu Martin Rosecký č.11 a starosta obce Jan Rosecký č.19. Veledůstojný pán se odpoledne odebral do Hrbova.

O školních prázdninách postavila obec pro místní školu pod školní budovou zcela nový sklep, který stál 23 zlatých a 16 stříbrných peněz, které byly z obecní kasy zaplaceny. Zednické práce vykonávali zdarma domkaři popořídkou. Na stavbu bylo koupeno od pana Neumana ze Skrýšova 700 cihel za 7 stříbrných a 4 míry vápna za 3,5 stříbrných. Zedníci, kteří na stavbě sklepa pracovali, jsou František Šorf č.16 – 9 dní, František Jaroš č.1 – 3 dny a Jan Coufal – 6 dní. Starý sklep, který stál před školní budovou, byl již značně zchátralý a hrozil spadnutím, byl potom zbořen. Dále bylo zhotoveno 6 rámů do oken. 

Ve školním roce 1857 – 58 bylo ve škole schopných všedních žáků 49, z toho 16 chlapců a 23 děvčat křesťansko-katolických a 6 chlapců a 4 děvčata evangelicko-helvétských. Nedělní školu navštěvovalo 20 žáků z toho 18 křesťansko-katolických a 2 evangelicko-helvétských.

Na začátku školního roku obdržela škola z tak zvané Michaelské sbírky malou knihu ke čtení pro žáky obecných škol, čili „učení náboženství“.

O školních prázdninách roku 1857 postavila obec Poděšínská pro místní školu, a sice ve školním stavení pod komorou, nový sklep, který stál 3 zlatý a 16 stříbrných hotových peněz, které se z obecní kasy platily. Mimo nádenické práce, kterou domkaři pořídkou zdarma konali, ke stavě té koupilo se od pana Neumanna ze Skrýšova 700 cihel a zedníci na stavbě tam pracovali – František Šorf č.26, František Jaroš č.1, Jan Coufal č.6. Starý sklep, který před školním stavením stál a již zchátralý byl a spadnutím hrozil, se pak zbořil. Dále pak bylo zhotoveno 6 rámů do oken – 4 velké spodní a 2 malé vrchní.                        

1858

Na počátku roku 1858 obdržela škola Poděšínská z takzvané Michaelské sbírky pro chudé žáky Malou knihu ke čtení pro žáky obecních škol čili Učení náboženství v ceně 12 stříbrných.

V školním roku 1858 byli ke škole schopných všedních žáků 49 a sice 16 chlapců a 23 děvčat křesťansko – katolických a 6 chlapců a 4 děvčata helvetského vyznání, těch, ale jenž nedělní a sváteční školu navštěvovali 20 a sice 18 katolíků a 2 helveti. V roku 1858 ráčila Jeho Excelence Nejdůstojnější a urozený pán, pan Karel Baron z Boží a Apoštolské stolice milosti biskup Královehradecký vyjeti, aby v některých okresech svého biskupství svaté biřmování uděloval.

Té milosti dostalo se tedy v tomto školnímu okresu Polenskému tedy zároveň i osadám fary Velkolosenické a Nížkovské ve farním kostele sv. Jakuba ve Velké Losenici, kamž kolatura Nížkovská  pro malý počet duší přidělena byla.

Dne 18. května 1858 ráčil Jeho Excelence Jan Biskup k šesté hodině na večer přijeti z Borové do Velké Losenice, kdež sv. Velebný Duchovenstvo obou osad Velkolosenické a Nížkovské.

I učitelů a školních dítek z osady Velkolosenické,též pánů představených školních dohlížitelů obou osad a četně shromážděného lidstva osady Velkolosenické.

Slavnostně uvítán byl, kdež pak po malém oddechnutí a odpočinutí byl ve farním chrámu páně sv. Jakuba Litanie a pak se udělila požehnání s nejsvětější svátostí oltářní.

Dne 19. května 1858 o 5 hodinách ráno vedeny byly školní dítky všední i nedělní i všichni ostatní lidi z celé osady Nížkovské, kteří svátosti svaté biřmování přijmouti chtěli, k nimž se mnoho náboženského lidu připojilo do farního chrámu Páně Velkolosenického, kdež pak se jim svátost svatého biřmování udělila.

V roce 1858 obdržela  škola Poděšínská od Veledůstojného pána úřadů ze Štoků pro chudé žáky následující knihy a sice 2 malé knihy ke čtení: První díl učení náboženství a malý katechismus,6 prvních čítanek,4 slabikáře a 2 lístky-v celku tedy 15 kusů, které se však těm nejchudším žákům na stálou památku narození korunního prince Rudolfa Františka Karla Josefa,jenž se 21. srpna 1858 narodil, rozdali a také darovaly.

1859

Na začátku školního roku 1859 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého psacího papíru. Ve školním roku 1859 bylo ve škole schopných všedních žáků 47 a sice 11 chlapců a 27 děvčat katolického a 5 chlapců a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělní školu navštěvovalo 20 dětí. 18 dětí katolického a 2 evangelického vyznání.

20. července 1859 byla od Veledůstojného pána p. Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře v Přibyslavi držena školní visitace ve škole Poděšínské, při které visitaci důstojný pán p. František Růžička farář Nížkovský, jakožto katecheta té školy pan Martin Rosecký co místní školní dohlížitel, Jan Rosecký představený obce, pan Václav Blažek obecní radní a jiní sousedé přítomni byli. Po skončení visitace ráčil se Veledůstojný pan vikář odebrati do Nížkova na noc a druhého dne, tj. 21. července, byla držena visitace v Nížkově.

  V tomto roce 1859 obdržela škola Poděšínská od Veledůstojného Polenského Vikariátního úřadu z Přibyslavi pro chudé žáky následující knihy a sice 2 čítanky mluvnice a 2 malé knihy ke čtení, čili díl první učení náboženství, 2 slabikáře a 1 lístek v celku tedy 7 kusů.

 

1860

 Na začátku školního roku 1860 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého psacího papíru. Ve školním roku 1860 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků 45 a sice 13 chlapců a 24 dívek katolického a 4 chlapci a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělní školu navštěvovalo 19 dětí a z toho 18 katolického a 1 evangelického vyznání.

Dne 26. června 1860 odpoledne byla od Veledůstojného Pána pana Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře Přibyslavského držena školní visitace ve škole Poděšínské při kteréžto visitaci Důstojný Pán pan František Růžička farář Nížkovský, též katecheta té školy p. Martin Rosecký jakožto místní školní dohlížitel, p. Jan Rosecký představený obce, oba obecní radní p. Václav Blažek a p. Martin Flesar a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po ukončení visitace vážil Veledůstojný Pán pan vikář jeti na visitaci do školy Sirákovské. Po ukončení visitace byli nejpilnější žáci odměněni od pana faráře Nížkovského obrázky a sice Josef Rosecký č.19, Františka Spoustova č.30, Marie Flesarová č.13, Františka Novotná č.45, František Šimek č.25 a Anežka Rosecká č.51.

V tomto školním roce 1960obdržela škola Poděšínská od Veledůstojného Vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi pro chudé žáky následující knihy a sice 1. evangelium, 2 druhé čítanky, 2 malé čítanky, 2 malé knihy ke čtení, 3 slabikáře a 1 malý katechismus vcelku 11 kusů knih.

 

1861

Na začátku školního roku 1861 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého papíru. Ve školním roce 1861 bylo ve škole Poděšínské schopných všedních žáků 51 a sice 16 chlapců a 26 děvčat katolického a 5 chlapců a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků bylo 22 a to 18 katolického a 4 evangelického vyznání.

Dne 15. června 1861 odpoledne bylo od Veledůstojného Pána pana Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře Přibyslavského držena školní visitace ve škole Poděšínské, při kteréžto visitaci Velebný pan Páter František Ehrenberger kaplan Nížkovský, co katecheta té školy, místní obecní úřad pan Jan Rosecký představený, pan Martin Rosecký radní a školní dohlížitel a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po ukončení školní visitace byli následující žáci,jenž pro jejich dobré chování a pilnost v náboženství ve zlaté knize zapsáni a to 1.třída: Václav Šimek č.25, František Hanus č.12, Anežka Rosecká č.51, Marie Flesarová č.10, Františka Dobrovolná č.32 a 2.třída: Františka Spoustova č.30, Marie Flesarová č.13, Františka Šorfová č.26, Františka Dobrovolná č.45.

Na konci školního roku obdržela škola Poděšínská přes farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 7 kusů školních knih.

 

1862 – 63

Na začátku školního roku 1862 obdržela škola Poděšínská z tak zvané Michaelské sbírky pro chudé žáky půl knihy bílého psacího papíru. Ve školním roce 1862 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních 47 a sice 14 chlapců a 26 děvčat katolického a 4 chlapci a 3 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků na opakovací cvičení 24 a sice 19 katolického a 5 evangelického vyznání.

5. května 1862 před polednem byla od Veledůstojného Pána pana Aloise Fináčka biskupského vikáře, děkana a faráře Přibyslavského, jakožto školního dozorce okresu Polenského za přítomnosti Velebného duchovního Nížkovského Pána pana Františka Růžičky, faráře a katechety školy Nížkovské a pana Martina Dvořáka, kooperátora katechety školy Poděšínské a Sirákovské držena školní visitace ve škole Nížkovské, kamž i učitelé škol Poděšínské a Sirákovské se svými dítkami přijíti museli. Po ukončení školní visitace byli následující žáci odměněni. Z 1. třídy: Václav Šimek č.25, František Dobrovolný č.48, Marie Pivničková č.42 a Františka Dobrovolná č.32 a z 2.třídy: František Novotný č.45, Marie Dobrovolná č.32, Anežka Rosecká č.51, Václav Košák č.15 a Marie Flesarová č.10, veřejně předčteni, pochváleni a pěknými obrázky odměněni.

Na začátku školního roku,tj. 4. listopadu 1862 obdržela škola Poděšínská od Veledůstojného Vikariátního úřadu Polenského z  Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 14 kusů školních knih a sice dva abecední listy, 7 slabikářů,1 první čítanku, 1 druhou čítanku, 2 malé knihy ke čtení a sice učení náboženské a svaté evangelium.

Ke konci dubna 1863 postavil František Novotný, toho času učitel v Poděšíně, opět na svůj vlastní náklad dvě strany plotu, totiž východní a polední okolo zahrady před školním stavením, což jej mimo strany, kterou dal řemeslníkovi a nádeníkovi za 8 zlatých, 85 stříbrných na hotovosti. A sice hůlky čili tyčky od Hrbovského souseda Urbana Jana Klusáčka mimo oněch dřev, které se vzaly z obecního lesa. 1 zlatý hřebíky na přibíjení hůlek, 2 zlatý kramlíky na spojení postranních dřev, 25 tesařovi Václavu Činčerovi č. 27 v Poděšíně od práce, tesaři – 2,5 dne konal, 1 zlatý za 4 dny nádenické.

Ve školním roce 1862 – 63 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků 55 a sice 16 chlapců a 31 děvčat katolického náboženství  a 3 chlapci a 5 děvčat vyznání evangelického. Nedělních žáků na opakovací cvičení chodilo 17 a sice 5 chlapců a 7 děvčat kat. a 3 chlapci a 2 děvčata vyznání evangelického.

Dne 24. června 1863 odpoledne byla od vysoce důstojného pána pana Aloise Fináčka, biskupského vikáře,bývalého kanovníka chrámu Mikulovského, nyní faráře v Přibyslavi držena visitace ve  škole Poděšínské, při kteréžto velebný pán páter Martin Dvořák, kooperátor Nížkovský co katecheta té školy,místní obecní úřad totéž. Pan Jan Rosecký, představený, Martin Rosecký výbor a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli.Po ukončení té školní visitace ráčil vysoce důstojný pán pan Vikář odjeti přes Nížkov domů totiž do Přibyslavi. Po skončení visitace byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy. Ve zlaté knize zapsáni byli totiž žáci 1. třídy: Marie Pivničková č.42, František Dobrovolný č.48, Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11 a Františka Rosecká č.19 a žáci 2. třídy: Františka Novotná č.45, Marie Dobrovolná č.32, Anežka Rosecká č.51, veřejně přečteni,pochváleni a od katechety Martina Dvořáka pěknými, ke školní visitaci přiměřenými obrázky a biletami poděleni.

Roku 1863 a sice po prázdninách byly u komory ve školním stavení zazděné nové futra,zhotovena od Václava Činčera, tesaře v Poděšíně č.27, nákladem obce. Dveře k tomu se daly od malé světnice a kteréž byly příční zdi mezi školní a malou světnicí a kteréž k zazdění přišly.

V roku 1863 byly ve zdejším okolí dva velké ohně a sice: Dne 14. srpna 1863 odpoledne v Polné oheň vyšel u tak zvaných „Reichlu“ pod děkanstvím a strávil děkanský chrám Páně, děkanství, školy, radní dům, všechny domy po obou stranách náměstí, oba Pátky a celé židovské město v celku 200 čísel. Dne 27. srpna 1863, a sice o desáté hodině předpolednem vypukl strašlivý oheň v Nížkově v horním konci a vyhořela celá strana od tak zvaných Košáků až po Čechovi souhrnem 16 čísel, totiž 14 domů se všemi hospodářskými staveními a se vší sklizenou úrodou a dvě chalupy. Dne 9. listopadu 1863 vyhořeli tak Diralovi z Nížkova nemající od prvnějšího velikého ohně ještě vše ani dostavěno opět podruhé.

1863 – 64

Začátek školního roku 1. listopadu 1863 obdržela škola Poděšínská od vysoce důstojného vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 8 kusů školních knih totiž: 1 abecední lístek, 1 slabikář, 1 první čítanku, 1 druhou čítanku, 2 malé katechismy, 1 malou knihu ke čtení-učení náboženské, 1 evangelium a 1 školní pravidla.

Ve školním roku 1863-64 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních 54 a sice 16 chlapců a 31 děvčat katolických a 3 chlapci a 4 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků na opakovací 17 a sice 7 chlapců a 7 děvčat katolických a 2 chlapci a 1 děvče vyznání evangelického.

Dne 10. května 1864 odpoledne byla od vysoce Důstojného Pána pana Aloise Fináčka, bisk. vikáře, faráře a osobního děkana v Přibyslavi držena školní visitace ve škole Poděšínské při kteréžto visitaci byl velebný pan Páter Martin Dvořák kooperátor Nížkovský co katecheta té školy, pak místní obecní představenstvo, totiž Martin Rosecký, výbor a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po ukončení té školní visitace ráčil vysoce Důstojný Pán pan vikář jeti do obce Sirákovské. Po skončení školní visitace byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v knize cti zapsáni byli totiž z 1. třídy: Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11, František Dobrovolný č.48, Václav Doležal č.4, Marie Prokešová č.10, Františka Rosecká č.19, Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45 a z 2.třídy: Antonie Rosecká č.4, Marie Flesarová č.10, Anna Novotná č.45, Marie Pivničková č.42, Františka Dobrovolná č.32, Václav Šimek č.25, Antonín Jaroš č.1 veřejně přečteni, pochváleni a od katechety Martina Dvořáka pěknými, ke školní visitaci přiměřenými obrázky a biletkami poděleni.

Roku 1864 a sice o prázdninách, byla zhotovena ve školní světnici nová podlaha z prken a cihel. Zazděná nová futra u školní světnice, sklepu a ohniště a zcela nové okno v malé světnici v učitelově bytě. Přitom těž opraven komín na školním stavení, vše nákladem obce, péči a vedení nově zvoleného obecního představenstva pana Martina Flesar představeného, pana Františka Dobrovolného č.30, pana Jana Blažka č.17 radních. Při zpředu jmenované opravě školního stavení konal tesařskou práci, totiž kladení podlahy a zhotovení nových futer Václav Činčera tesař č.27, zednickou práci konali František Šorf č.26 a Jan Coufal oba z Poděšína, nádenickou práci při tom konal Josef Košák nájemník č.27.

1864 – 65

Na začátku školního roku 4. listopadu 1864 obdržela škola Poděšínská od Vysoce Důstojného Vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský pro chudé žáky 8 kusů školních knih a to: 1 abecední list, jeden slabikář, 2 první čítanky, 1 druhou čítanku, 1 malý katechismus, a 2 evangelia.

19. března 1865 daroval Velectihodný a Důstojný Pán Pan František Růžička farář Nížkovský škole Poděšínské modlitební knížku pro mládež i dospělý věk, „Chrám ducha svatého aneb zbožný katolík“.

8. května 1865 daroval opět Velectihodný a Důstojný Pán Pan František Růžička farář Nížkovský škole Poděšínské na památku svého 25 letého zde pastýřování a téhož roku také co katecheta venkovských škol dva vklady do dědictví maličkých pro týž venkovské školy v Poděšíně a v Sirákově a dne 31. května to sám vlastnoručně škole Poděšínské při přítomnosti školních dítek odevzdal.

Dne 6. června 1865 odpoledne vážil Vysoce Důstojný Pán Pan Alois Fináček, biskupský vikář Polenský, bývalý kanovník kolleg. Mikulovských osob  děkan v Přibyslavi přijeti od Sirákova a držel školní visitaci ve škole Poděšínské, při kteréžto visitaci Důstojný Pán Pan František Růžička farář Nížkovský toho také co katecheta té školy, pak místní představenstvo, totiž pan Martin Flesar představený, pan František Dobrovolný a pan Jan Blažek rádní, pan Martin Rosecký výbor a mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po skončené školní visitaci byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v „knize cti“ zapsáni byli totiž: I. třída: Marie Rosecká č.51, Anežka Rosecká č.52, Františka Rosecká č.19, Marie Prokešová č.10, Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, Rosecký M. č.2. II. třída: Václav Šimek č.25, František Hanus č.12, František Dobrovolný č.48, Václav Doležal č.4, Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11, Anna Novotná č,45, Marie Pivničková č.42, Františka Dobrovolná č.32 veřejně přečteni, pochváleni od důstojného pána pana Františka Růžičky faráře Nížkovského a toho roku spolu také od katechety školy Poděšínské pěknými obrázky rozličných svatých a světic Božích poděleni.

Pro propuštění dítek ze školy držel vysoce důstojný pán pan Vikář k místnímu představenstvu delší značnou řeč, ve které jim tklivými slovy na srdce kladl, aby se stavěním dřevníka, který by místnímu učiteli spolu též za stodůlkou sloužiti měl na další léta již neodkládali, nýbrž jej v příštím roce jistě vystavěli, což oni také přislíbili. Po skončené pak řeči a napomenutí nového představenstva ráčil vysoce důstojný pán pan vikář s důstojným pánem panem farářem Nížkovským na noc.

V prázdninách roku 1865 zpravil a zasklil všechna roztlučená okna jak ve školní světnici tak v bytu učitelském dílem starým a dílem novým sklem pan Vencelides mistr sklenářský z Polné, na kteroužto práci mu pan představený Martin Flesar zaplatil.

Dne 17. září 1865 obdržela škola Poděšínská od vysoce důstojného vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze farní úřad Nížkovský 7 kusů školních knih školních pro chudé žáky a sice Biblický dějepis, Evangelium, Velký Katechismus, Druhou čítanku, První čítanku, Malý katechismus a abecední lístek.

1865 – 66

Ve školním roce 1866 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 13 chlapců, 22 děvčat katolíků a 2 chlapci a 4 děvčata evangelicko – helvétského vyznání.

V měsíci listopadu roku 1865 byl na uprázdněné místo cooperátorské při faře Nížkovské od vysoce důstojného biskupa konsistoře v Královém Hradci dosazen velebný pán pan Vojtěch Metlík, administrátor fary Krucemburské.

Ve školním roce 1866 bylo ve škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 13 chlapců, 22 děvčat katolíků a 2 chlapci a 4 děvčata evangelicko – helvétského vyznání.

V měsíci listopadu roku 1865 byl na uprázdněné místo cooperátorské při faře Nížkovské od vysoce důstojného biskupa konsistoře v Královém Hradci dosazen velebný pán pan Vojtěch Metlík, administrátor fary Krucemburské na které to místo se dne 25. listopadu 1865 přistěhoval a hned nato 26. listopadu poslední to neděli po svatém Duchu měl první velmi tklivé a důrazné ranní velké kázání v posledním soudu. Kteréž srdce všech u valném počtu přítomných a chrám páně Nížkovský naplněných posluchačů zaujalo a v paměti jejich doživotně utkvělo.

Na začátku školního roku zvolili a ustanovili místní představení spolu s všemi ostatními občany pana Martina Roseckého, pololáníka č.11 v Poděšíně co muže dobře zachovalého, neúhoného, laskavého přítele školy a dítek za místního školního dohlížitele, načež pak se volba ta důstojnému farnímu úřadu v Nížkově místním učitelem oznámila, by mu tentýž důstojnému farnímu úřadu v dekret ustanoven na patřičné místo laskavě a dobrotivě zakročiti ráčil.

Dne 13. července 1866 odpoledne byla od vysoce důstojného pána pana Aloise Fináčka, biskupa a vikáře Polenského, bývalého kanovníka, děkana v Přibyslavi držána školní visitace ve škole Poděšínské při kteréžto visitaci velebný pan páter Vojtěch Metlík kooperátor Nížkovský co katecheta té školy pak místní obecní představenstvo totiž pan Martin Flesar představený, pan František Dobrovolný a pan Jan Blažek rádní a pan Martin Rosecký č.11 co místní školní dohlížitel i též mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po skončené té školní visitaci byli následovně žáci jenž pro jejich dobré chování, pilnost ve svatém náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v „knize cti“ zapsáni byli, totiž I. třída Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, Antonie Rosecká č.2, Marie Blažková č.49, Josef Stehlík č.36 a Josef Košák č.27. II. třída František Dobrovolný evangelík č.48, Martin Flesar č.10, Antoním Rosecký č.11, Václav Doležal č.4, Antonie Flesarová č.13, Marie Rosecká č.51, Anežka Rosecká č.52 a Antonie Šormová č.26 veřejně přečteni, pochváleni a od pana katechety Vojtěcha Metlíka pěknými ke školní visitaci přiměřenými obrázky a biletkami poděleni. Po propuštěni dítek ze školy a po skončení delší řeči, kterou vysoce důstojný pán vikář k místnímu představenstvu pronesl a držel kladl jim tklivě na srdce povinnosti jejich ke škole ráčil a velebným panem katechou pánem panem Vojtěchem Metlikem jeli do obce Sirákovské.

V roku 1866 postavili občané Poděšínští zvláštním přičiněním a působením tehdejšího stávajícího představenstva místního a sice pana Martina Flesara č.10, co představeného, pana Františka Dobrovolného č.30 a Jana Blažka č.17 rádních a pana Martina Roseckého č.11 co místního školního dohlížitele při škole Poděšínské zděnou stodůlku maje posloužiti učiteli spolu i za dřevník. Stavba měla se za to: Nejprve občané Poděšínští společně jak gruntovníci tak i domkaři nalámali kámen k té stavbě blízko školy na obci při domku Martina Roseckého číslo 50. Dříví na vrch čili na vazbu jako trámy a krovy dali gruntovníci ze svých sedláckých lesů, po jednom kuse každý podle své možnosti, ten trám onen zase krov atd. Stavba započala pod vedením pana Jana Landsmana mistra zednického v Poděšíně, 14 dne měsíce května 1866 na den svatého Bonifáce a stála na hotových penězích 103 zlatých 40 krejcarů.

Jednostotři zlatých 40 krejcarů v následujících částkách a sice:

  1. Za dva plány panu Janu Lancmanovi mistrovi zednickému v Polné 1 zlatý 50 krejcarů.
  2. Za prach střelný k trhání kamene ve skále 1 zlatý 80 krejcarů.
  3. Za 10 mír vápna 8 zlatých.
  4. Za 1.000 cihel do Polný 10 zlatých 50 krejcarů.
  5. Za sto cihel Janu Dobrovolnému č.32 v Poděšíně 1 zlatý.
  6. Za dva tisíce šindele Boháčkovi do Stáje na Moravě 22 zlatých.
  7. Za 400 šindelů Janu Flesarovi č.7 v Poděšíně 5 zlatých.
  8. Za hřebíky šindeláky a látováky 6 zlatých 65 krejcarů.
  9. Za železo na skoby a točny k vratům a za hřebíky do vrat a splotně 3 zlaté a 93 krejcarů.
  10. Za 22 prken (vrátnic) na vrata a jinou potřebu 6 zlatých a 60 krejcarů.
  11. Kováři Františku Bečkovi č.24 v Poděšíně od dělání skoblí atd. 3 zlaté a 20 krejcarů.
  12. Matěji Blažkovi ze Sirákova od dělání šindele ze školního dříví. 1 zlatý.
  13. Tesaři Mikoláši Enderlova za 24 dní á/43 krejcarů, 10 zlatých 32 krejcarů.
  14. Zedníkům Františku Jarošovi č.1, Františku Šorfovi č.26, Martinovi Roseckýmu č.50, Janu Večeřovi č.30, Janu Coufalovi za 51 dní po 40 krejcarech. 20 zlatých 40 krejcarů.
  15. za 50 dní zednické práce mistru Janu Landsmanovi 1 zlatý 50 krejcarů.

Činí tedy úhrnem 103 zlatých a 40 krejcarů. Výloha za 103 zlatých 40 krejcarů zaplatila se utrženými penězi za prodané olší v Chobotě nad obecním rybníkem ve vsi o částce 82 zlatých a 83 krejcarů. Pak částkou po 15 zlatých 84 krejcarů, která se obdržela ze záložny obilního fondu z Modlíkova a konečně částkou po 4 zlatých 71 krejcarů, která přebyla od obecního býka, s čímž tedy výše zaznamenaná výloha vyplacena byla 103/40. Mimo toho všeho konali gruntovníci potažní a domkaři ruční a nádenickou práci, která se k té stavbě potřebná byla, pořídkou bezplatně. Řemeslníkům jako tesaři a zedníkům dána byla celodenní strava od gruntovníků pořídkou, též bezplatně. Dne 17. října 1866 odstěhoval se opět z Nížkova velebný pán páter Vojtěch Metlík, kooperátor fary Nížkovské co administrátor na faru Viklantickou ve školním okrese Dolnokrálovickém.

1866 – 67

Ve školním roku 1867 bylo ke škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 16 chlapců a 20 děvčat katolického náboženství, 3 chlapci a 2 děvčata evangelického vyznání. Nedělních žáků na opakovací cvičení 23 a sice 5 chlapců a 15 děvčat katolíků, 1 chlapec a 2 děvčata evangelicko helvétského vyznání.

Dne 21. března 1867 obdržela škola Poděšínská pro rok 1866 od vysoce důstojného Vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze důstojný farní úřad v Nížkově 8 kusů školních knih pro chudé žáky a sice: 2 abecední lístky pro 1. třídu, 1 první čítanku s mluvnicí, 1 velký katechismus, 1 biblický dějepis, 1 početnici pro školy venkovské, 2 čítanky pro první třídu.

Dne 22. května 1869 obdržela škola Poděšínská a to pro rok 1866 čtvrtou knížku z dědictví maličkých „Škola mé štěstí“. Povídka ze života velkoměstského, vypravuje Karolína Světlá.

Dne 11. června 1867 byla od Vysoce Důstojného Pána Pana Aloise Fináčka, biskupského vikáře Polenského, bývalého kanovníka kolleg. Chrámu páně Mikulovského, osobního děkana v Přibyslavi držána školní visitace ve škole Nížkovské kamž i učitelové školy Poděšínské a Sirákovské se svými školními dítkami přijeti museli.

Kdežto po odsloužení mše svaté a odbytém protokolu ve farním domě byli napřed zkoušeni žíci školy Sirákovské a Poděšínské pospolitě pak teprve žáci školy Nížkovské. Při zkoušce této přítomni byli: Důstojný pán pan František Růžička farář Nížkovský co katecheta všech třech škol toho roku, pan Martin Rosecký č.11, co místní školní dohlížitel a místní obecní představenstvo, totiž pan Martin Flesar představený, pan Jan Blažek rádní i též mnozí jiní sousedé a občané. Po skončené školní visitaci byli následovně žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost ve svatém náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy v „Knize cti“ zapsáni bylo totiž: I. třída Marie Rosecká č.8, Marie Blažková č.49, Kateřina Rosecká č.51, Marie Šimková č.9, Marie Blažková č.17, Josef Flesar č.7 a Antoním Rosecký č.5. II. třída: Václav Doležal č.4, Martin Flesar č.10, Antonín Rosecký č.11, Astonie Šormová č.26, Františka Rosecká č.19, Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, veřejně předčteni, pochváleni a ku konci školního roku od Důstojného Pána Pana Františka Růžičky faráře Nížkovského a toho roku spolu také co katechety školy Poděšínské, pěknými ke školní zkoušce přiměřenými obrázky rozličných svatých a světic Božích poděleni.

1867 – 68

Ve školním roku 1868 bylo ke škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 41 a sice 18 chlapců a 18 děvčat katolického náboženství, 1 chlapec a 4 děvčata evangelicko helvétského vyznání. Nedělních žáků na opakovací cvičení bylo 25 a sice 9 chlapců a 13 děvčat katolických a 1 chlapec a 2 děvčata evangelicko helvétského vyznání.

Na začátku školního roku 1868 obdržela škola Poděšínská od Vysoce Důstojného Vikariátního úřadu Polonského z Přibyslavi skrz Důstojný farní úřad v Nížkově sedm kusů školních knih pro chudé žáky a sice 1 čítanku pro první třídu, 1 čítanku s mluvnicí, 1 druhou čítanku, 1 malý katechismus, 1 velký katechismus, 1 biblický dějepis a 1 početnici pro školy venkovské.

Dne 31. ledna 1868 obdržela škola Poděšínská za rok 1867 pátou knížku z dědictví maličkých „Putování do svaté země“. Vypravování o cestě do Jeruzaléma, Betléma, Nazaretu, a jiných měst a krajin posvátných. Popisuje Josef Bohumil Bumba kněz církevní, oddíl první číslo 11.

Dekretem od 16 ledna 1868 L.P. byl na uprázdněné místo cooperátorské při faře Nížkovské od vysoce důstojné biskupské konsistoře Králohradecké ustanoven a dosazen Velebný Pán Pan Karel Vosáka, kaplan fary Libočanské ve školním okrese Králohradeckém, na kteréžto místo se dne 8. února 1868 přistěhoval.

Dne 11. května 1868 odpoledne ráčil Vysoce Důstojný Pán Pan Alois Fináček, biskupský vikář Polněnský bývalý kanovník kolleg. Chrámu páně v Mikulově a osobní děkan v Přibyslavi přijeti od Sirákova a držel školní visitaci ve škole Poděšínské, při kteréžto visitaci velebný Pan Páter Karel Vosáka kooperátor Nížkovský co katecheta té školy, pak místní obecní představenstvo, totiž pan Martin Flesar představený, pan František Dobrovolný a pan Jan Blažek rádní, a pan Martin Rosecký č.11, co místní školní dohlížitel i též mnozí jiní sousedé a občané přítomni byli. Po skončení školní visitace byli následovní žáci, jenž pro jejich dobré chování, pilnost v náboženství a ostatních předmětech, též pilné navštěvování školy ve „Knize cti“ zapsáni byli, totiž: I. třída: Kateřina Rosecká č.51, Františka Jarošová č.1, Marie Šimková č.9, Marie Blažková č.17, Marie Pavlíčková č.19, Josef Flesar č.7.

 

  1. třída: Aloisie Novotná č.45, Marie Doležalová č.14, Antonie Dobrovolná č.32, Františka Flesarová č.13, Marie Rosecká č.8, Antonie Bečková č.24, Marie Blažková č.49, a Jan Dobrovolný č.48 veřejně předčteni, pochváleni a k další pilnosti povzbuzeni. Po propuštění dítek ze školy a po skončení delší řeči, kterou Vysoce Důstojný Pan Vikář k místnímu představenstvu pronesl a držel, kladl jim tklivě na srdce povinnosti jejich ke škole ráčil velebným panem katechetou panem Karlem Vosykou odjeti do fary Nížkovské na noc.
  2. května 1868 Vyšel nový zákon ve věcech školství, v němž se značně změnil poměr mezi školou a církví. První odstavec tohoto zákona zní, že nejvyšší řízení veškerého vyučování a dohlídka na ně přísluší státu a vykonáno bude státními orgány, zákonem k tomu ustanoveným a každé církvi zůstaveno, aby opatrovala a řídila vyučování náboženství. Ke správě školy byla zřízena školní rada zemská jako nejvyšší úřad v celé zemi, pak školní rada okresní pro okres a školní rada místní pro každý školní obvod v místě. Tento zákon nabyl platnost 1.3.1869. Na počátku bylo dosti nepříjemností a obtíží, po čase však se zastupitelstva podrobila zákonu. Nemalých nesnází způsobilo také odevzdání školních budov do zprávy c.k. okresní školní rady. Leč tento poměr netrval dlouho, dne 1. května 1874 převzaly obce zase školní budovy pod svou správu. Špinar Ignác, Památník školy polenské 1884.17. září 1868 zemřel Nížkovský učitel František Hladký, narozen v Bohdalově rohu 1805(6). První učitel v Poděšíně kde učil od 26. května 1825 do 28. května 1846.

Dne 17. září 1868 zemřel Nížkovský učitel pan František Hladký narozen v Bohdalově roku 1806, který také co školní učitel ve škole Poděšínské od 26. máje 1825 až do 28. máje 1846, tedy 21 roků vyučoval. Odpočinutí lehké dejž mu pane a světlo věčné ať mu svítí až na věky. Amen!

V prázdninách roku 1868 byly nákladem obce Poděšínské školnímu stavení do čela z venku zhotovena zcela nová tři okna. Ty samé stály Františkovi Enderlovi tesaři od dělání rámů s natřením bělavou barvou 3 zlaté a 50 krejcarů. Panu sklenáři Přibyslavskému od vysklení těch oken, totiž za sklo a od práce 5 zlatých a 50 krejcarů. Za prkna na ty samé rámy 1 zlatý a zedníkovi Františku Šorfovi od zazdění těch rámů 50 krejcarů a v sumě tedy 10 zlatých a 50 krejcarů. 

 

1868 – 69

Ve školním roku bylo ke škole Poděšínské schopných žáků všedních vůbec 45 a sice 19 chlapců a 23 děvčat náboženství křesťansko katolického, 1 chlapec a 2 děvčata vyznání evangelicko helvétského. Nedělních žáků na opakovací cvičení bylo 17 a sice 5 chlapců a 8 děvčat katolického vyznání, 1 chlapec a 3 děvčata evangelíků.

Na začátku školního roku 1869 obdržela škola Poděšínská od Vysoce Důstojného vikariátního úřadu Polenského z Přibyslavi skrze důstojný farní úřad Nížkovský sedm kusů školních knih pro chudé žáky a sice: 1 čítanka pro první třídu, 1 čítanka s mluvnicí, 1 druhou čítanku s mluvnicí pro katolické školy, 1 malý a 1 velký katechismus pro katolické obecné školy, 1 biblický dějepis starého i nového zákona pro školy obecné a 1 početnici pro školy venkovské.

V školním roce 1869 obdržela škola Pooděšínská za rok 1868 šestou knížku z dědictví maličkých „Putování do svaté země“. Vypravování o cestě do Jeruzaléma, Betléma, Nazaretu, a jiných měst a krajin posvátných. Popisuje Josef Bohumil Bumba kněz církevní, oddíl druhý číslo 12.

 

Změna duchovenstva.

Dne 14. dubna 1869 o deváté hodině před polednem, totiž ve středu po pouti Nížkovské po delším stonání na zatvrzení jater, zemřel Důstojný Pán farář Nížkovský Pan František Růžička, narozen v Heřmanově Městci, stár 60 roků 8 měsíců a 29 dní, jenž po 30 roků z počátku co Exposita a od roku … co prvofarář a katecheta školy Poděšínské a Sirákovské na vinici Páně při chrámu páně Nížkovském, ku spáse duší osadníků kulatory Nížkovské neúnavně vší možnou snahou a horlivostí pracoval.

Dne 17. dubna 1869 o desáté hodině před polednem byl jest od Vysoce Důstojného Pána Pana Aloise Fináčka biskupského vikáře škol okresu Polenského, bývalého kanovníka kolleg. okr. Mikulovského a osobního děkana v Přibyslavi s přítomným velebným duchovenstvem a sice Pana děkana a Páterá z Polný, Pana faráře a Pana faráře z Bobrové, Pana faráře a Pana kaplana z Velké Losenice, Pana faráře z Nového Veselí na Moravě, Důstojného Pána Pana Františka Šrámka pens. z Přibyslavi, Pana kaplana z Německého Žďírce a Pana pátera ??, proti bočním dveřím chrámu Páně Čížkovského svatého Mikuláše, vedle vroucně milovaného spolubratra a též spolupracovníka na též vimici Páně v roku 1856 zemřelého Důstojného Pána Pana Adolfa Šavrdy, se vší možnou jeho duchovnímu stavu přiměřenou a též zaslouženou oslavou pohřben, „Oplakán a oželen ode všech jej vroucně a vřele milujících kolatovníků, zvláště pak kolaturního učitelstva a školních dítek. Odpočinutí lehké dejž mu v Páně a světlo věčné ať mu svítí až na věky věkův. Amen.

Dne 8. května 1869 obdrženým dekretem byl od veleslavné biskupské konsistoře Králo-Hradecké Důstojný Pán Pan Václav Záleský kaplan Žďírecký za administrátora na faru Nížkovskou a kooperátor fary Nížkovské Důstojný Pán Pan Karel Vosáka opět za prozatímního kaplana do Žďírce ustanoven a dosazen. Na ustanovená tato svá nová místa se oba tito Důstojní velební páni dne 12. května 1869 přestěhovali.

Dne 11. června 1869 byla od vysoce Důstojného Pána Pana Aloise Fináčka biskupského vikáře Polenského, bývalého kanovníka kolleg. chrámu Páně Mikulovského osobního děkana v Přibyslavi držána školní zkouška ve škole Nížkovské kamž i učitelové školy Poděšínské a Sirákovské se svými školními dítkami přijeti museli, kdežto po odsloužené tiché mši svaté, po odbyté kostelní visitaci jakož i po odbytém protokolu ve farním domě, byli napřed zkoušeni žáci školy Nížkovské a pak teprve zkoušeni žáci školy Poděšínské a Sirákovské. Při zkoušce této přítomni byli Důstojný Pán Pan Václav Záleský administrátor fary Nížkovské a spolu katecheta toho roku ve všech třech škol, pak představenstvo všech obcí jakož i školní výbor a školní dohlížitelé i též mnozí jiní sousedé a občané. Zkouška ukončila se čtením jmen žáků jenž v „Knize cti“ zapsáni byli totiž: I. třída: Marie Šimková č.9, Marie Blažková č.17, Josefka Flesarová č.13, Marie Rosecká č.8, Anežka Šimková č.25, Josef Flesar č.7, Antonín Rosecký č.5, Marie Pavlíčková ze Špinova č.19 a Albín Novotný č.45. II. třída: Marie Doležalová č.14, Aloisie Novotná č.45, Kateřina Flesarová č.13, Majdaléna Rosecká č.8, Antonie Bečková č.24, Marie Blažková č.49, Kateřina Rosecká č.51(57), Františka Jarošová č.1 a Jan Dobrovolný č.48. 

Změna duchovenstva.

Veledůstojný Pán Pan Eduard Fusch z Kutné Hory narozen 22. ledna 1815 posvěcen na kněžství 25. června 1842, nejprve 9 roků kaplanem v Nebovidech, nato kančelista, protokolista, registrátor v kanceláři bisk. konsistoře v Hradci Králové, při čemž se též stal radou manželského soudu a biskupským notářem.

LP 1869 k své žádosti rozhodnutím vysokého c.k. místodržitelství ze dne 1. září 1869 č. 42556 podesentován a ustanovením Nejdůstojnější biskupské konsistoře Králohradecké ze dne 7. září 1869 číslo 6507 dosazen za faráře úmrtím Důstojného pána Františka Růžičky uprázdněnou faru Nížkovskou. V úřadě ten byl uveden hned po svém příjezdu Vysoce Důstojným Pánem Panem Aloisem Fináčkem vikářem Polenským a děkanem Přibyslavským při odpoledních službách božích na svátek patrona českého svatého Václava, při asistenci pana Václava Záleského administrátora v Nížkově, pana Jana Slavíka kaplana Velkjolosenického a pana Václava Bezděka nastupujícího kooperátora Nížkovského, jenž tentýž den odpoledne na svatého Václava zároveň se svým panem farářem na místo svého povolání se dostavil. Velevážený Pan Václav Bezděk narozen v Třebešově u Rychnova kraje Králo Hradeckého dne 22.8.1844, byl na kněžství posvěcen dne 25. července 1869 a ustanoven rozhodnutím nejvyšší biskupské konsistoře ze dne 16. září 1869 číslo 5649 v co novosvěcený kněz za kooperátora k ruce vysoce důstojného pána Pana Eduarda Fuchse, faráře v Nížkově. Bylť tento vysoce Důstojný nastupující pan farář od četně shromážděných kolatorníků, kteří se v ten den na svatého Václava odpoledne v Nížkově k jeho příchodu shromáždili a jemu v průvodu s korouhvemi a hudbou vstříc vyšli ve všemožnou oslavu a úctou nejprve od představenstvech obcí a pak od učitelstva a konečně ode všeho přítomného lidu uvítán a opět v průvodu do chrámu Páně uveden. Tento vysoce Důstojný pán Eduard Fusch co farář v Nížkově stal se roku 1870 tajemníkem biskupského vikariátu Polenského.

1869 – 70

V roce 1869 byl vydán Říšský školní zákon. Řízení škol převzal stát. Vznikly místní, okresní, zemské školní rady. Ve školním roku 1870 bylo ve škole Poděšínské schopných všedních žáků vůbec 42 a sice 19 chlapců a 18 děvčat katolického vyznání a chlapec a 4 děvčata evangelického helvétského náboženství. Nedělních žáků na opakovací cvičení 24 a sice 7 chlapců a 13 děvčat katolických, 2 chlapci a 2 děvčata evangelického vyznání.  V měsíci prosinci 1869 obdržela škola Poděšínská čtyři kousky školních knih pro chudé žáky a sice jeden malý katechismus, jeden velký katechismus, jednu čítanku pro první a jednu čítanku s mluvnicí pro druhou třídu. Též obdržela škola Poděšínská na začátku školního roku 1870 pro rok 1869 sedmou knížku z dědictví maličkých Václav Němčický, povídka od Dr. Kořenovského a Růženec od učitele Antonína Dudka číslo 13.

Dne 30. května 1870 shromáždily se školní dítky ze všech třech škol Nížkova, Poděšína a Sirákova o deváté ranní hodině se svými pány učiteli v chrámu páně Nížkovském kdež po obsloužené mši svaté a po vykonaném procesí okolo chrámu Páně a do kostnice což oboje konal vysoce Důstojný pán pan Alois Fináček biskupský vikář Polenský a osobní děkan Přibyslavský s přítomným místním velebným Duchovenstvem byli žáci všech třech škol od svých Pánů katechetů a sice II. třída všech škol od vysoce důstojného Pána Eduarda Fusche faráře a I. třída od důstojného Pána Václava Bezděka kooperátora před týmž vysoce důstojný pán pan vikář s doprovoděním vysoce důstojného pána pana faráře co císařský královský školní inspektor do školy Nížkovské, by žáky té školy i z ostatních předmětů zkoušel. Odpoledne po čtvrté hodině přijel zase co c.k. inspektor s doprovoděním vysoce důstojného faráře do školy Poděšínské a po odbyté zkoušce při které též místní obecní úřad přítomen byl, ráčil tentýž vysoce důstojný pan vikář co c.k. inspektor jeli ke zkoušce do Sirákova.

 

Změna duchovenstva

Dne 15. června 1870 tj. den před Božím Tělem odebral se důstojný Pán Pan Václav Bezděk kooperátor fary Nížkovské za prozatímního kaplana do Polné, kdež pak již také co skutečný kaplan na déle ostal a tak pak ostala Nížkovská kolatura po deset plných neděl zase jen o jednom knězi, totiž vysoce důstojným pánem panem farářem Eduardem Fuschem.

Dne 24. srpna 1870 se přistěhoval Důstojný pán pan Alois Kopecký narozen v Německém Brodě a vysvědčen dne 25. června 1870 v Králově Hradci, tedy co novosvěcený kněz za kooperátora k ruce vysoce důstojného pána pana Eduarda Fusche faráře v Nížkově.

V měsíci říjnu 1870 obdržel místní učitel František Novotný od slavné okresní školní rady v Polné tento vážený přípis panu učiteli Františku Novotnému v Poděšíně.

Vysoká c.k. zemská školní rada vřadila výnosem ze dne 1. října 1870 číslo 3069 na základě zákona ze dne 21. ledna a 19 února 1970 tamní školu do čtvrté třídy platu školního. Na základě toho určeno služné pro učitele tamní školy na 300 zlatých. Jelikož však tamní škola tak zvanou podučitelskou štaci jest na kteréž v hodnosti podučitele dosazen jste přijde dle § 1 zákona ze dne 19. února přeměnění této podučitelské štaci v jednotřídní národní školu a dosazení skutečného učitele v projednání a až do času dosazení skutečného učitele musíte stran služného co podučitel pozdržován býti. Zároveň Vám c.k. okresní školní rada v sezení dne 6. října odbývaném na základě §§ 30 a 88 zákona ze dne 21. ledna 1870 služební přídavek v částce 30 zlatých přiřknuta. Poukázka na Vaše příjmy bude v cestě c.k. zemské školní rady následovati v čemž se u vyřízení částečného svých uvedených obou zákonů vyrozumíváte. V Polné 6. října 1870, c.k. okresní hejtman.

V prázdninách roku 1870 dala obec Poděšínská k chlévu školnímu dvoje nová futra z venku a ze síně, které zhotovil místní tesař František Enderle a zazdil zedník František Šorf.

1870 – 71

V školním roku 1871 bylo ke škole Poděšínské schopných všedních žáků vůbec do dokonaného čtrnáctého roku stáří 55, a sice 22 chlapců a 27 děvčat katolického, pak 3 chlapci a 3 děvčata evangelického vyznání.

V měsíci březnu 1871 obdržel místní učitel František Novotný od slavné školní rady z Polné dopis obsahu následujícího.

c.k. okresní školní rada. Panu podučiteli Františku Novotný-mu v Poděšíně. Odvolaje se k zde úřednímu výnosu ze dne 6. října 1870 číslo 305 dává se vám na vědomí, že Vaše služné ročních 210 zlatých pozůstává z výnosu pozemků v částce 21,45 zlatých a v hotovosti 188,55 zlatých, kteréžto částka jakož také Vám přiřknutý přídavek stáří v částce 21 zlatých, zdejšího c.k. berního úřadu co školní okresní pokladnice poukázáno jest. V Polné dne 1. března 1871. Za c.k. okresní hejtman J. Staropražský.

Dne 5. března 1871 podal František Novotný co dosavadní místní samostatný podučitel snažnou žádost se všemi vysvědčeními a dovětky k slavné c.k. okresní školní radě v Polné, by dosavadní podučitelská štace v Poděšíně, v jednotřídní národní školu přeměněna byla a dosavadní podučitel za skutečného učitele řádným dekretem ustanoven byl. Tuto záležitost však odeslala slavná c.k. okresní školní rada k vysoké c.k. zemské školní radě do Prahy k vyhotovení dekretu.V měsíci dubnu 1871 obdržela škola Poděšínská pro rok 1870 osmou knížku z dědictvích maličkých, „Život svatých apoštolů slavných“, „Cyvilla a Metodika“ sepsal profesor Bohumil Hakl, nyní farář v Hořicích.

 

                                                         (Pokračování příště)                                                      Vypsal Z. Jaroš