Obec Poděšín
oficiální stránky obce

Mobilní rozhlas

Facebook

Knihovna

Starý web

Forum 

Kříže v Poděšíně

Kříže v Poděšíně

Fotografie č.1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

0. Kříž u kaple.

 

 

1. Kříž Nejedlých.

První kříž, o kterém se chci zmínit, je o Nejedlovém kříži, který stojí u Karbarovy cesty. Tento kříž je nad zemí 460 cm vysoký (kolik pod zemí nevím) a široký 110 cm. Průřez kříže dole 27×23 cm a nahoře 23×20 cm. Nápis na kříži je těžko k přečtení, ale snad je tam napsáno „1844“. Vedle kříže je triangulační bod a stojí vedle něj dvě lípy. Na nich je žlutá turistická značka. Nevím kdo po turistické značce chodí, když zde již dlouho žádná cesta nevede.

Podle paní Blaženy Flesarové na Nejedlovém kříži u Karbarovy cesty byl tento nápis „STŮJ ZDE SYNU, DCERO MÁ, KAM TĚ VEDE CESTA TVÁ. VSTUP V MYSL SRDCE OBRAZ MŮJ, ŠŤASTNÝ BUDE ODCHOD TVŮJ“. Karbarova cesta byla ve své době spojnicí mezi Polnou, Hrbovem a Nížkovem, tedy cesta dost velkého významu. V roce 1890 byla vedena přes Poděšín nová silnice spojující Polnou a Žďár nad Sázavou. Cesta mezi Nížkovem a Poděšínem byla také a tak Karbarova cesta postupně ztrácela na významu.

Fotografie č.2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2a. Kříž v Pustém.

Další kříž se nachází v lese „Pustém“ v „Dlouhých loukách“. Byl zde 9.11.1933 zavražděn hajný Václav Brabec ze Skrýšova. Byl utlučen a pořezán nožem. Vrah nebyl nikdy dopaden. Podezřelý byl některý pytlák. Tento kříž je železný. Jeho výška je 170 cm a šířka 70 cm a je vsazen do kamene nepravidelného tvaru o rozměrech cca 50x50x55 cm. Na kříži je kosočtvercová plechová cedulka o velikosti 27×27 cm. Nápis na ní zní „Zde byl ubit Václav Brabec, hajný 9.11.1933“.

Původní, železný, starý a nedávno ukradený kříž.

Fotografie č.3

 

 

 

 

 

 

2b. Kříž v Pustém.

Článek výše je díky nějakému vandalovi již nepravdivý. Jedná se o křížek, který byl v lese Pustý u Dlouhých luk. Od kdy zde zmíněný křížek stál přesně nevím, ale byl na něm nápis „Zde byl ubit Václav Brabec, hajný 9.11.1933“, takže to vypadá, že minimálně 70 roků. Za tu dobu k němu lidé chodili a snažili se ho udržovat. Před několika roky se mrazem rozloupl kámen pod křížkem a tak ho kdosi znovu zpevnil a zalil betonem. Byl opravován nápis atd. Až vloni (2006) se vlivem koroze odlomil těsně nad kamenem a než došlo k opravě tak ho nějaký chmaták ukradl. Proto se pár nadšenců, které řídil Petr Kliment, dohodlo, že toto pietní místo znovu obnoví. Jsem rád, že obecní úřad v Poděšíně respektive Jaroslav Dočekal a Zdeněk Jaroš mohl dopomoci fotografiemi původního kříže a v neděli 10. prosince 2006 byl instalován nový kříž.

Nový kříž.

Fotografie č.4

 

 

 

 

 

 

 

3. Kříž Jágrův.

Dnes se podíváme na kříž, který stojí na bývalé Polenské cestě za Jágrovými (Jágrův kříž). Tato cesta měla do roku 1890 velký význam, protože vedla z Polné přes Skrýšov kolem lesa „Pustý“ do Poděšína a pokračovala dál do Sirákova. Kříž stojí skoro přesně uprostřed pod dráty vysokého napětí, mezi sloupy číslo 670 a 671 na nejvyšším bodě v Poděšíně již zmiňované cesty. Kříž má základ 25 x 22 cm, který je vysoký 90 cm nad zemí. Tělo kříže má rozměry 22 x 20 cm a je vysoké 200 cm. Ramena jsou také 22 x 20 cm a na každou stranu jsou 59 cm, takže celková délka ramena je 140 cm. Horní část má též půdorys 22 x 20 cm a je vysoká 70 cm. Celková výška kříže je 380 cm. Nápis, který je ve spodní části kříže se již nedá přečíst a ani pamětníci si ho již nepamatují. Čitelný je jen letopočet „1822“. K tomuto datu mám ve svých záznamech jenom, že byla „úprava roboty 1794 dní voly, 390 ruční“.

Fotografie č.5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4. Kříž Flesaru za Poděšínem k Nížkovu.

Dnes se podíváme na kříž, který stojí hned za Poděšínem po levé straně silnice na Nížkov. Údajně se jedná o kříž rodu Flesarů čp. 7. Kříž má základ 24 x 20 cm, je vysoký 95 cm nad zemí. Na tomto základu je ještě pěkně vidět vytesaná lebka a zkřížené hnáty. Tělo kříže má rozměry 20 x 18 cm a je vysoké 155 cm. Ramena jsou také 20 x 18 cm a na každou stranu jsou 45 cm, takže celková délka ramena je 110 cm. Horní část má též půdorys 20 x 18 cm a je vysoká 65 cm. Celková výška kříže je 315 cm nad zemí. Ve spojnici ramen těla a vrchu kříže je krucifix. Proč je na kříži vytesána lebka a hnáty nevím, snad v dobách kdy býval mor tak ochrana proti němu.

Fotografie č.6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5. Kříž Roseckých.

Dnes popíši další kříž, který stojí za Poděšínem po levé straně silnice na Nížkov u tzv. Sirákovské cesty. Tento nejmohutnější kříž v Poděšíně patří rodu Roseckých čp. 19. Kříž má základ 60 x 60 cm, který ve výšce 75 cm nad zemí se zužuje a po dalších 21 cm je obruba 7 cm vysoká o rozměrech 40 x 40 cm. V onom 21 cm zúžení je vysekán letopočet asi 1846 nebo 48, 45, 43., k těmto letopočtům mám ve svých záznamech jenom rok 1948 a to, že byl Hejtman (starosta) Rosecký Jan a konec roboty 1092 dní s voly a 390 dní ruční. Tělo kříže má rozměry 26 x 24 cm a je vysoké 195 cm. Ve výšce asi 90 cm je vyhlouben podélný žlábek 7 cm široký. Ramena jsou také 20 x 20 cm a na každou stranu jsou 47 cm, takže celková délka ramena je 118 cm. Horní část má též půdorys 20 x 20 cm a je vysoká 70 cm. Celková výška kříže je 385 cm nad zemí. Ve spojnici ramen těla a vrchu kříže je krucifix. Tento mohutný kříž musí být ještě zasazen dost do země, aby se nevyvrátil.

Pro zajímavost – tento kříž je jako jediná památka v Poděšíně na Seznamu nemovitých kulturních památek správního obvodu Žďár n. S.

Fotografie č.7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6. Kříž Flesaru č.p.7.

Další kříž, o kterém píšu, je ve spodní části zahrady pana Flesara č.7, a je těsně obklopen keřem kalina. Celková výška kříže je 370 cm. Základna kříže je vysoká 134 cm a má průřez 22×18 cm, na konci základny je vroubek a stojka se zužuje na průřez 20×16 cm a je ještě dalších 176 vysoká. Ramena kříže mají průřez 20×16 cm a jsou na každou stranu široká 40 cm, celkem tedy 1 metr. Vršek nad rameny je vysoký také 40 cm. Ve vrcholu mezi rameny kříže je krucifix. Nápis na tomto kříži jsem žádný nenašel.

Fotografie č.8

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7. Kříž Chvátalů.

 

 

 

8. Kříž Šlechtických.

 

 

Text Zdeněk Jaroš, foto Zdeněk Jaroš, Jaroslav Dočekal.