Výlet proti času do minulosti obce.
Občas si říkáme, jak to tu kdysi vypadalo. Jak vypadaly domy? Které tu již stály a které teprve čekají, až je lidé postaví. Pokusil jsem se zrekonstruovat vzhled naší obce v různých letech. Z části je to podloženo historickými záznamy, a z části je to fantazie. Využil jsem při tom výpočetní techniku, bez které by se to provádělo dosti těžce. Vypravme se proti toku času až do doby, kdy se tu proháněly jen lišky, vlci, medvědi a jiná zvěř. Každý obrázek je možné po kliknutí zobrazit ve větší velikosti.
2004
Takto tu vypadá dnes. Červená čísla ukazují čísla popisná všech domů. Č.p. 1 až 96.
1986
Nedávná minulost, kterou většina z nás pamatuje. Ubyla č.p. 96, 95, 94, 93, 92, 91, 90, 89, 88, 87.
1978
Již jsme před rozsáhlou výstavbou posledních let. Zaniká většina domů na okraji obce. Ubyla č.p. 86, 85, 84, 83, 82, 81, 80, 79, 78, 77, 76.
1954
Toto je rok již pro pamětníky. Ještě před vznikem JZD a kulturního domu. Také zanikla čvrť ke družstvu. Ubyla č.p. 75, 74, 73, 72, 71, 70, 69.
1930
Tento rok pamatuje již jen pár našich občanů. Ubyla č.p. 68, 67, 66, 65, 64, 63, 62, 61, 60, 59, 58, 57, 56.
1839
Jsme již v předminulém století. Výstavba byla pomalejší. Ubyla č.p. 55, 54, 53.
1805
Před 200 lety. Ubyla č.p. 52, 51, 50, 49, 48, 47, 46, 45.
1788
Tento rok bylo první sčítání obyvatel i domů. Bylo zavedeno číslování domů. Před tímto rokem se z historie stává fantazie. Domy č.p. 1 až 36 v Poděšíně již stály a první číslování probíhalo přibližně do kruhu. Ubyla č.p. 44, 43, 42, 41, 40, 39, 38, 37.
1563
Z kroniky jednoho rodu máme doloženo, že v tomto roce se stavěl „mlýn na vodu na pokraji vsi, kde velký rybník leží“. Bylo zde 19 domů. Pravděpodobně to byly domy okolo rybníka (?) Ubyla všechna č.p. pod rybníkem.
1233
Toto je první písemná zmínka o Poděšíně. Tento rok považujeme za rok vzniku naší obce. Ubyla všechna č.p.
1000
Než přišli první obyvatelé, mohlo to tu vypadat takto. Samozřejmě bez silnice. Tu jsem ponechal pouze pro orientaci. Cesta z Polné do Nížkova vedla po „Karbarově cestě“. Je známo, že zdejší oblast byla před kolonizací hustě zalesněna.
Foto i text Jaroslav Dočekal.