Poděšín roku 1704

[disable_gallery]

Obrázky byly pořízeny z Flesarovy kroniky. Není to žádná fantazie, ale skutečné autentické obrázky z roku 1704. Bylo zde 17 domů.

Označení jednotlivých míst a objektů v obci a číslování chalup, které již v té době byly domovními čísly označeny. Obec Poděšín byla poměrně bohatší, než Sirákov, Újezd, Matějov a pod. Většinu obyvatelstva tvořili němečtí kolonisté, kteří přišli z německých zemí a měli výhody, nežli původní obyvatelstvo české. Víme, že půdorysy obce se měnily velice rychle, podle toho, kdo měl dostatek peněz, aby si mohl zakoupit půdu a tam stavět své domky, samozřejmě jen se souhlasem vrchnosti.

Do vsi a ze vsi šlo několik potůčků, cest polních a pěšin na všechny strany. Pevná a jednotná cesta nebyla do žádné vsi i ze vsi. Každý jezdil tam, kde bylo méně bahna a výmolů.

Okolo vsi bylo mnoho malých rybníčků, které byly později přeměněny na louky a ornou půdu, hlavně po roce 1775 a pak po roce 1848, kdy byla zrušena robota a tak počal hlad po vlastní půdě a pozlátku zbohatnutí pěstováním zemědělských plodin.

Nákres obce Poděšín roku 1704

Fig 1. Rychta

  • Nro. 1. Obecní rychta, největší stavení ve vsi.
  • Nro. 7. Matieg Doležal, rychtář obecní Poděšína.
  • Nro. 8. Thomas Sobotka
  • Nro. 9. Mikulass Nedielka
  • Nro. 12. Ssimon Dossek
  • Nro. 13. Wawržynec Nowotny
  • Nro. 10. Georgus Nowotny
  • Nro. 11. Andres Zeleneg

Fig. 2. Moll (mlýn), náhon na kolo z rybníčka, mlelo se podle přítoku a odtoku vody.

Nákres obce Poděšín roku 1704

Fig. 3. Mlýnská (obecní) rybník.

  • Nro. 2. Mlým Matiege Filzbauera
  • Nro. 3. Martin Chwatal
  • Nro. 4. Thomas Musyl
  • Nro. 5. Georg Piberle
  • Nro. 6. Matieg Frubauer

Nákres obce Poděšín roku 1704

Fig. 4. Lochy (sklepy) sedláků v Poděšíně.

Některé stavěné z kamene, jiné ze silných trámců, pokryté došky i šindelem. Zde ukládali řepu a zelí. Postupně se bouraly, protože se sklepy počaly dělat doma, zvláště od roku 1772, kdy se hojně počaly pěstovat brambory.

Fig. 5. Kovárna panská a obecní, bez domovního čísla.

Fig. 6. Chaloupka pasáků obecních a tuláků (chaloupka bez čísla), později pazderna pro nemajetné a chudé.

  • Nro. 15. Lukass Holzman
  • Nro. 16. Hawel Blažek
  • Nro. 17. Mathaus Pospychal
  • Nro. 14. Gyržy Ssimek (Jiří Šimek), vedle je kovárna panská i obecní.

Jednoduchý nákres obydlí rodiny Flesarů v Sirákově č. 7

Obytná místnost v pohledu ode dveří vidíme bídu a skrovné vybavení místnosti. Dřevěné trámy i strop, jednoduché vybavení obytné místnosti, 2 malá okénka. Zleva skřipec na smolné louče, škopkem na uhlíky, slepice, tele uvázané u zdi, uprostřed stůl a okolo členové rodiny. Police na několik kusů nádobí, hanbálek na suché polínka, vpravo hliněná pec se sopouchem na kouř a u pece lavice. Na lavici kočka, několik kousků nádobí, nůž, lavičník na sekání loučí a špalek na dřevo. Na peci výklenek na hubku, troud a křesadlo na dělání jisker. Postele nejsou vidět, ty jsou blíže dveří na každé straně po jedné.

  • Fig. 1. Skřipec a louče smolné na svícení.
  • Fig. 2. Hliněná pec se sopouchem do komína
  • Fig. 3. Lavice, stůl a rodina u jídla, Nro. 17. Mathaus Pospychal
  • Fig. 4. Špalek a sekyra na sekání dřeva do pece
  • Fig. 5. Police při stropu na suché dřevo.
  • Fig. 6. Lavice s nádobím, nůž lavičník na sekání třísek do pece.
  • Fig. 7. Jednoduchá polička na nádobí.
  • Fig. 8. Výklenek v peci na hubku, troud a křesadlo.
  • Fig. 9. Košík zavěšený u stropu na sýrové homolky, aby na ně nechodily myši.

Fig. = zkratka slova figura, neboli předmět, což se takto psalo pro pochopení.

Kaplička v Sirákově 1710

  • Fig. 1. Křížek na střeše.
  • Fig. 2. Zavěšený zvonek.
  • Fig. 3. Šindelová střecha.
  • Fig. 4. Dřevěné stěny z trámků.
  • Fig. 5. Dveře do kapličky.
  • Fig. 6. Podezdívka z kamene na vyvýšeném místě.

Rozměry kapličky = každá strana = 1 sáh, a 1 střevíc. Výše od země po okap = 4 lokty české a 5 coulů. Od stropu uvnitř po špici střechy 2 lokty české, 2 střevíce a 7 coulů. Zvonek váží 4,5 lotů, Křížek železný měří 8 coulů. Uvnitř je malovaný obrázek sv. Trojice. Není uvedena výše sloupků pod horní stříškou a horní stříška.

Studny v Sirákově

  • Fig. 1. Studna na vodu na návsi.
  • Fig. 2. Silný kmen v zemi na zavěšení ráhna.
  • Fig. 3. Ráhno, dostatečně dlouhé, na jehož konci je opět ráhno s okovem (putnou) na nabírání vody z hloubky. Na začátku ráhna je upevněn kámen, aby se ráhno vracelo zpět s vodou.
  • Fig. 4. Novější druh dřevěné pumpy, s dřevěnými písty, ale kovovou klikou na čerpání vody.
  • Fig. 5. Ještě novější druh pumpy, kde jsou již olověné trubky a další části ze dřeva a železa.

Na většině vsí studen mnoho nebylo, ty většinou byly mělké a v zimě vymrzaly. Voda na jídlo a pro dobytek se brala z potoků a rybníků, nikdo nedbal na hygienu. Teprve později se situace zlepšovala a studny roubené jen dřevěnými tvrdými trámy nebo z jedlí byly u více chalup. Z kamene se studny roubily až mnohem později.

Nákres obce Sirákov roku 1710

Označení jednotlivých míst a objektů v obci a číslování chalup, které v té době již byly domovními čísly označené.

  • Fig. 1. Moll = mlýn obecní (větřák) větrný.
  • Fig. 2. Obecní bělidlo.
  • Fig. 3. Sušáky na plátno u Běliska.
  • Fig. 4. Obecní rybníček u Běliska.
  • Fig. 5. Obecní rybníček pro napájení dobytka.
  • Fig. 6. Obecní kaplička postavena 1709
  • Fig. 7. Obecní studna.
  • Fig. 8. Bývalá huť v Sirákově, její zbytky.
  • Fig. 9. Obecní pazderna, později obydlí pro chudé.
  • Fig. 10. Chaloupka pro obecního pasáka.
  • Fig. 11. Obecní Příhon, odkud se vyhání všechen dobytek na pastvu.

Číslování chalup a jména tehdejších majitelů

  • Nro. 1. Sobotka Karel, rychtář, obecní rychta, největší chalupa se 7 včelstvy.
  • Nro. 2. Neubauer Joseph (první svobodný sedlák ve vsi bez robot)
  • Nro. 3. Deutsch (Dajč) Johanus, kovář panský a obecní.
  • Nro. 4. Sobotka Josephus.
  • Nro. 5. Dreycžek (Drejček) Johanus, největší sedlák ve vsi.
  • Nro. 6. Sikar (Štikar) Jindřich.
  • Nro. 7. Fresar (Flesar) Matěj, bydlí zdevelice dlouho.
  • Nro. 8. Micžka (Mička) Blažej.
  • Nro. 9. Czyncžera (Činčera) Nicolaus
  • Nro. 10. Fresar (Flesar) Nicolaus I a II.
  • Nro. 11. Blažek Josephus.
  • Nro. 12. Vdova Gírova (Jírova) a bydlí zde několik dalších chudých a nemajetných.

Nro. Značí zkrácený výraz z němčiny numer (číslo), používané až do roku 1918.

Za všemi chalupami jsou vyvýšené přístavky na obilí, většinou zděné z kamene, ale kryté došky, jako skoro celá ves. Došky jsou na střechách zatěžkány kozičkami, to jsou ráhna, dána křížem, aby byly došky chráněny před větry. U některých chalup jsou stodoly, chlévy, kůlny a všelijaké přístavky. Také oplocené zahrádky a různé cesty a potůčky po vsi. Rychta, jako na každé vsi většinou bývala největší a nejlepší stavení. U obecní rychty byly i mučící nástroje. Za většinou stavení, hlavně těch větších, byly hony zahrad, polí, či luk. Ovocných stromů bylo velice málo.