Historie 1900 až 1945

28.6.1914. Sarajevský atentát

Jakmile se po obci rozkřiklo, že dne 28 června 1914 byl v Sarajevě zavražděn následník trůnu Rakouska – Uherska Ferdinand de Este, každý občan cítil, že tato událost se jen tak lehce neodbude a že to může míti vážné následky. Lidé uvažovali, co všechno Rakousko bude požadovati na Srbsku. Již tehdy naši čeští lidé cítili, že Německo a Rakousko připravuje válku, noviny neustále psaly o ozbrojení míru, ale kdy k ní dojde, nikdo nevěděl. Ještě nyní lidé doufali, že nic se nestane, neboť každý se pamatoval, jak ve škole vykládali v mírumilovnosti císaře Františka Josefa I. Jaké však bylo překvapení, když na den svaté Anny dne 26 července 1914 najednou se rozkřiklo, že je mobilizace a že ihned vojáci, kteří jsou na dovolené, musí narukovati a rovněž záloha do 32 roků. U některých zbraní a služeb do 39 roků. Nyní ve vsi se začal rozléhati pláč, pláč nářek a proklínání, protože bylo viděti, že Rakousko chce potrestati malé Srbsko velmi důkladně a nespravedlivě, jelikož Srbská vláda za nic nemohla a chtěla veškerou věc urovnati. Úřady se hned postaraly, aby v každé obci byl žlutý s černým tiskem a vněm stařičký mírumilovný císař dává prohlášení „Mým náírodům“ že trůn habsburský potřebuje potrestati Srbsko. Bylo tam uvedeno, kdo všechno má narukovati, vzíti si sebou živobytí na tři dny a útěcha, že to snad nebude dlouho trvat. Lidé se těšili, že malé Srbsko bude utlučeno čepicemi a že asi za tři neděle bude zase mír, leč události se vyvinuly jinak. Malého Srbska se ujalo se ujalo Rusko a vypovědělo Rakousku válku. Krvežíznivý německý císař Vilém II pomohl Rakousku. ( Jak již bylo ujednáno dříve na poradách v růžových sadech v zámku Konopiště u Benešova ) a vypověděl válku dne 1.srpna Rusku, dne 3.srpna Francii, kterou chtěl do 6-ti neděl zničit a proto táhli Němci přes bezbrannou Belgii. Anglie se nemohla dívat na toto zákeřnictví a šla proti Německu. Tak se roznítil válečný požár, který zachvátil celou Evropu i různé státy ve světě a proto tato hrozná válka se jmenuje „Světová“. Byla to strašná vichřice, jaké svět do té doby neviděl. Bitvy netrvaly jako za minulých časů hodiny, ale několik dní, celé měsíce v létě i v zimě, byly současně na mnoha bojištích, nejen na zemi, ale pod zemí, na vodě, pod vodou i ve vzduchu.Lidé se nevraždili jen sečnou a střelnou zbraní, ale i výbušnými látkami, otravnými plyny, plameny, tanky a pod. Ve frontách stály milióny vojáků bílých, žlutých i černých. Němci hned na počátku prohlašovali, že je to zápas Slovanstva s Germánstvem a proto naší lidé nastupovali jen s donucením, vědouce, že pomáhají jen svým úhlavním nepřátelům. Proto kdo mohl, hleděl se dostati do zajetí a tam obrátit zbraně proti našim utiskovatelům. Touto myšlenkou a vlastenectvím vynikly ruské, francouzské a italské legie.

Kronika obce Poděšín strana 151-154

26.7.1914. Mobilizace

V neděli 26. Července 1914 ráno byla všem starostům telegraficky oznámena mobilizace, a za dvě hodiny přijel úředník s mobilizačními spisy. Mobilizován do 24 hodin 8 a 9 armádní sbor. V úterý dne 28.7. 1914 vyhlášena válka. Dne 27.7.1914 z Poděšína nastoupilo ihned 23 vojáků. Jmenovitě dle čísel popisných: Jaroš Josef č. 1, roč. 1889, Flesar Rudolf č. 10, roč. 1884, Stránský František č. 13, roč. 1883, Šimek Jan č. 14, roč. 1876, Doležal Václav č. 15, roč 1889, Rosecký Josef č. 19, roč. 1875, Sochor Josef č. 27, roč. 1883, Sláma Martin č. 28, roč. 1888, Sláma Václav č. 29, roč. 1892, Dobrovolný Edvard č. 32, roč. 1879, Pařík Josef č. 35, roč. 1894, Musil František č. 38, roč. 1882, Musil Rudolf č. 38, roč. 1884, Musil Vavřinec č. 38, roč. 1876, Chvátal Josef č. 47, roč. 1887, Chvátal Stanislav č. 47, roč. 1889, Šmiraus Josef č. 50, roč. 1891, Stránský Jan č. 51, roč. 1881, Šurnický Emanuel č. 53, roč. 1894, Šurnický Václav č. 53, Šurnický Vojtěch č. 53, roč. 1888, Dobrovolný Josef č. 54, roč. 1876, Rosecký Karel č. 55, roč. 1875,

Kronika obce Poděšín strana 155 – 188

Naši vojáci: celkem bojovalo 80 vojáků

Číslo 1. Jaroš Josef, Jaroš Adolf, Jaroš Bedřich, č. 2. Jágr Josef, č. 3. Stehlík Josef, č. 4. Doležal Antonín, č. 6. Palas Josef, č. 7. Flesar Alois, Flesar Josef, č. 8. Bláha Josef, č. 10. Flesar Rudolf, Flesar Bohumil, č. 11. Rosecký Martin, č. 12. Šimek Vojtěch, č. 13. Stránský František, č. 14. Šimek Jan, č. 15. Doležal Václav, Doležal Josef, č.16. Činčera František otec, Činčera František syn, č. 17. Homola Václav, č. 18. Kašpárek Josef, č. 19. Rosecký Josef, č. 20. Homola Josef, č. 21. Novotný Jan, č. 22. Bečka Václav, č. 23. Pařízek Adolf, č. 24. Svoboda Gustav, č. 25. Šimek Jan otec, Šimek Jan syn, č. 27. Sochor Josef, Sochor František, č. 28. Sláma Adolf, Sláma Martin, č. 29. Sláma Václav, Sláma Jan, Sláma Josef, č. 30. Dobrovolný Josef, č, 31. Sedlák Jan otec, Sedlák Jan syn, Sedlák Rudolf syn, č. 32. Dobrovolný Eduard, č. 33. Chvátal František, č. 34. Homola František, č. 35. Pařík Jan otec, Pařík Jan syn, Pařík Josef syn, Pařík František syn, č. 36. Stehlík Josef, č. 38. Musil Vavřinec, Musil František, Musil Rudolf, č. 39. Chvátal Antonín, č. 42. Šimek Jan, Šimek František, č. 43. Sedlák Václav, č. 44. Koumar František, Koumar Antonín, č. 46. Hanus Josef, č. 47. Chvátal Alois, Chvátal Stanislav, Chvátal Josef, Chvátal Adolf, č. 48. Šimek Jan, č. 49. Enderle František, č. 50. Šmiraus Josef, Šmiraus Vojtěch, Šmiraus František, č. 51. Stránský Jan, Stránský Josef, č. 52. Rychtecký František, Rychtecký Josef, č. 53. Šurnický Vojtěch, Šurnický Emanuel, Šurnický Václav, č. 54. Dobrovolný Josef, č. 55. Rosecký Karel otec, Rosecký Karel syn, Košák Antonín.

Kronika obce Poděšín strana 155 – 188

1915

Když už nebylo nic k dostání, byly 22.srpna 1915 zavedeny chlebenky a potravinové lístky. V zásobování však byl nepořádek, zboží označené na lístcích nebylo často na krámě. Lidé žili bídně. Tam kde zůstala jen hospodyně a navíc měla malé děti, které vyžadovaly opatrování, tam byla situace téměř bezvýchodná. Určitou pomocí byli zajatci, zapojovali se rodiče i prarodiče, kteří již byli na výměnku. Nebyl dostatek hnojiv, chybělo kvalitní osivo,technologie pokulhávala za požadavky progresivních hospodářství, a tak byly výnosy malé. Většinu toho, co se z polí dovezlo, vyrabovala rekvizice.

Václav Němec – Osudy lidí pod Peperkem, strana 58.

22.9.1916. rekvizice kovů

Spotřeba kovů ve válce byla ohromná, proto zbožné katolické Rakousko sáhlo na posvěcené kostelní zvony, aby mohly vraždit. V září 1916 se zazvonilo asi před jedenáctou hodinou a lidé se ptali, komu to zvoní. Ale záhy poznali, že zvonek zvonil umíráčkem sám sobě. Komise jej odvázala, pustila dolů až se rozbil. Pak byl odvezen pryč. Lidé se zlobili, že kdyby, se to vědělo, že by jej sundali a hodili někam do rybníka nebo do studny. V roce 1919 se koupil nový zvon ze železa. Zvukem se již nemohl vyrovnati prvnímu.

Kronika obce Poděšín strana 206

22.9.1916

Dnes přijeli 4 vojáci montéři a sundávali zvony. V Nížkově 1 velký, 1 umíráček a 1 malý, tedy celkem tři zvony. Ze Sirákova 2, z Rosičky 1, z Poděšína 1, ze Špinova 1 a z Bukové 1. Víc jich v těch obcích neměli. Pro ostatní nížkovské – zbyly dva, přijedou prý později. Vydání zvonů neobešlo se bez tklivých výjevů. Někde je ani nechtěli vydat a zle se na montéry obořili. Před sundáním zvonů dal jim farář na rozloučenou zvoniti. Mnoho lidu plakalo.

Školní kronika Nížkov

1.října 1916

Dnes v noci hodiny dány o hodinu zpět. Je zase starý čas. Snad příštím rokem letní čas více zaveden nebude. Zavedení letního času bylo různě přijato. Někde se ho ani nedrželi. Mnohá komická scéna se odehrála. V Poděšíně bubnoval policajt 1 května že nastane nový čas, aby všude popostrčili hodiny o jednu hodinu a tak, aby dělali každý den.

Školní kronika Nížkov.

29.10.1918

V Poděšíně oslavy prohlášení samostatnosti Českého státu, strhávány všude vlajky, páleny Rakouské prapory, ničeny panovníkovi obrazy.

Kronika obce Poděšín

20.11.1921

Obec Poděšín koupilo novou váhu.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

12.3.1922

Zahájení stavby váhy.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

26.3.1923

Rudolf Šurnický si podal na obecní úřad žádost o povolení prodávat obyčejnou kořalku. Obecní zastupitelstvo zmíněnou žádost zamítlo z odůvodněním že v obci už jedna prodejna na obyčejnou kořalku existuje.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.
Život kulturní:

Kroužek divadelních ochotníků pořádá občas divadelní hry za řízení učitele Josefa Bavlína. V obci se nalézá obecní knihovna, umístěná ve škole, čítající t.č. 114 svazků. Knihovníkem je třídní učitel Richard Markvart. Obec má kroniky: 3 kroniky školní a sice 1. založenou r. 1825, která obsahuje záznamy do r. 1883, 2. záznamy od r. 1883 do r. 1913, 3. od r. 1913 do dnešní doby. 1 kroniku hasičskou a jednu kroniku obecní založenou r. 1925.

1.1.1925

Obecní úřad pronajal obecní potok od hospody až k hranicím katastru Nížkov od 1.1.1925 do 31.1.1935. Pronajímatelem je Adolf Rosecký.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

1.1.1925. založení obecní kroniky

Obecní Kronika byla založena ke stému výročí založení školy v Poděšíně. Od založení školy v roce 1825 se psaly školní kroniky a do nich i události obecní. Tato činnost postupně ochabovala a tak se obecní zastupitelstvo dohodlo založit kroniku obecní. Zastupitelstvo pracovalo v tomto složení: starosta – Flesar Rudolf č.10, náměstek – Rosecký Martin č.11, rádní – Fejt Adolf č.19 a Hanus Josef č.46, zastupitelé – Dočekal Jaroslav č.9, Flesar Josef č.7, Stehlík Josef č.36, Sláma Václav č.29, Stránský Jan č.51, Chvátal Stanislav č.47, Homola Josef č.20 a Chvátal Antonín č.39. Prvním kronikářem se stal Markvart Richard, Poděšín č. 45, učitel místní školy, který psal kroniku do roku 1933. V tomto roce byl přeřazen na školu do Třech Dvorů u Kolína

1925

V obci je spořitelní a záložní spolek pro Poděšín a okolí. Starostou jest Antonín Chvátal, rolník v Poděšíně a pokladníkem Josef Hanus, rolník čp. 46.

Kronika obce Poděšín.

17.1.1926

Do okresní hospodářské záložny zvolen Josef Flesar č.7.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

1926

Po novém roce začali psi v obci hynouti za příznaků vztekliny. Úředním šetřením zjištěna skutečně tato nemoc a na úřední rozkaz všichni psi v obci pohodným pobiti. Tak stalo se i v Sirákově a Nížkově. Z jara vysázeno na návsi 25 ovocných stromků od firmy Mašek z Turnova. 15 zakoupila obec, 10 daroval finanční rada doktor Rosecký, rodák poděšínský, z čísla 19. Z jara téhož roku postaven přes potok nový železobetonový most stavitelem Fišerem z Vel. Meziříčí v ceně 65.000 Kč.

Kronika obce Poděšína.

Vodní družstvo:

V roce 1926 ustavilo se vodní družstvo, aby provedlo melioraci pozemků zúčastněných členů. Zhotovení melioračního plánu svěřeno firmě Mysliveček v Luštěnicích u Mladé Boleslavě, jež svými inženýry Čížkem a Rabochem provedla měření pozemků. Titíž inženýři na žádost říď. uč. Markvarta změřili nadmořskou výšku Poděšína.

19. října 1926

V říjnu 1926 vzrušila celé okolí vražda u Poděšína. U tzv. Chalupníčkova lesa bylo nalezeno tělo mrtvé ženy. Přes ošklivé počasí se pak na místo vypravili poděšínští občané a v zabité poznali M. Wasserbauerovou, která před časem v Poděšíně sloužila. Podezření padlo na jejího milého z Janovic, který ji prý už dříve vyhrožoval, ale tem nebyl k nalezení. 28. října byl pak poděšínskými honci nalezen v lese postřelený. Přiznal se, že na mladou ženu počkal, když šla do Vepřové k matce, a doprovázel ji přes Nové Veselí, Újezd a Blažkov k Poděšínu, kde ji v lesích zabil. Stíhán výčitkami svědomí se vrátil po několika dnech na místo činu a pokusil se o sebevraždu. V Jihlavské nemocnici byl vyléčen a dopraven k soudu do Kutné Hory.

Černá Kronika města Polny, „Pod Jiříkovým kamenem“

Vražda u Poděšína:

V úterý dne 19.října 1926 asi ve 3 hodiny odpoledne nalezl chalupník Jan Stránský čp. 51 horních lesích u Chalupníčkova lesa (č.katastru 1268) mrtvolu mladé ženy na zemi obličejem ležící. Na první pohled bylo patrno že byla zavražděna. Nemeškaje sdělil to starostovi obce Flesarovi a ten s členem obecního výboru Josefem Hanusem a jeho synem Josefem a obecním strážníkem Blažkem odebrali se na to místo. Hned poslali s dopisem mladého Hanuse na četnické velitelství do Polné a v 6 hodin přijela na místo soudní komise. Ten večer bylo velmi bouřlivo. Byl veliký vítr, tma, padal mokrý sníh. Mnozí mladíci z Poděšína šli se tam podívati a poznali v zavražděné Marii Waserbauerovou, která kdysi sloužila v Poděšíně u rolníka Jaroslava Dočekala. Tou dobou sloužila u svého strýce, chalupníka ve Stáji. Když byla totožnost zavražděné zjištěna, ihned padlo podezření na jejího milence Františka Chmelu, zedníka z Janovic, o němž se vědělo, že ji často zabitím vyhrožoval. Jeden z četníků odebral se s Rudolfem Dobrovolným, rolnickým synem z Poděšína, k otci jmenovaného Chmely do Jamovic, kde zjistili, že týž od soboty není doma. Při prohlídce bytu byla nalezena prázdná krabice revolverových nábojů. Pak odešli do Stáje ke strýci zavražděné a tam jim bylo sděleno, že Marie Waserbauerová odešla v sobotu ráno ke své matce do Vepřové, aby tam pomohla mlátit. Potom se vrátili zpět do lesa na místo činu. U mrtvoly stál vrchní četnický strážmistr z Polné a rolník Josef Hanus z Poděšína. Později přišel tam telefonicky povolaný četnický nadporučík Brabec z Německého Brodu, ráno v 6 hodin 2 četníci z Bedřichova a také z okolních četnických stanic, tak že v 8 hodin tam bylo 23 četníků. Pátrání po zmizelém vrahovi nemělo kladného výsledku.

Kronika obce Poděšína.

Vrah nalezen

28. října pořádán byl poděěskými střelci hon. Toho dne byl značný mráz. Když přišli střelci a honci za Gregarovy a začali tvořiti kruh, tu pojednou honci jdoucí do leva počali křičeti: „Ježíšmarjá, tady leží Franta Chmelů střelenej“. Hned se tam hrnuli i jiní honci. U cesty seděl Chmela se střelnou ranou u pravého oka. Oko vyteklé, bez bez klobouku, celý zakrvácený. Strašný byl na něho pohled. Hostinský Josef Dobrovolný mu povídá: „Od čeho to máš?, a on nato to mám vyrážku“. „Ty jsi zabil Mařenu“, volali někteří. „Né“ odpověděl. U sebe měl mabitý bubínkový revolver a více nábojů, 14.500 Kč na hotovosti. Odvezli ho do Polné, tam se přiznal k činu a byl dopraven do jihlavské nemocnice. Po vyléčení dopraven ke krajskému soudu do Kutné Hory.

Jak provedl vrah svůj čin

Chmela se dověděl o cestě děvčete do Vepřové a vyčkal je na cestě. Patrně na jeho přemlouvání upustila od cesty k matce a šla sním do Nového Veselí, kde v jednom hostinci sním večer ztrávila. Ráno v neděli vydali se na cestu, ale nikoliv k Vepřové, nýbrž přez Újezd a Blažkov k Poděšínu. V Poděšínských lesích počal do své oběti revolverem ze zadu a v běhu stříleti. Ač zasažena několika náboji, nebyla pro špatnou jakost zbraně vážněji zraněna. Tu dohoniv ji na Sobotkově pasece, osmi ranami rukojeti revolveru rozbil jí lebku. Byl to as hrozný zápas. Na místě rozházeny všední šaty dívčiny, jež sebou v uzlíku nesla, šála uvázla na borovici, půda rozdupána, kousky z přerážené rukojeti ležely na zemi. V pevně zaťatých rukou mrtvé uvázly vlasy vrahovy.

Zlé svědomí

Je známo že vrah obyčejné se vrací na místo činu. Tak učinil i Chmela. Časně z rána 28. října přišel na místo vraždy, ale oběti své tam neviděl. Co se dělo v jeho duši, to neznámo. Usedl a špatně mířenou ranou se střelil do hlavy. Browing vypadl mu z ruky. Když se probral ze mdloby, doplížil se až ke vsi, kde byl nalezen.

1.5.1927

Obecní úřad pronajal obecní rybník od 1.5.1927 do 30.4.1933. Pronajímatel je pan Josef Dobrovolný č.30.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

1927. Soukromé podniky

Rolníci Adolf Fejt, Josef Dobrovolný a Stanislav Chvátal podnikli v tomto roce z jara stavbu vodovodu. Nádržka nalézá se na Štajbli na louce rolníka Dobrovolného. Montáž provedl strojník Jeřábek z Nížkova.

Kronika obce Poděšína.

1927. Motorizace

Výhoda motorů k pohonu hospodářských strojů se čím dále, tím více rolníky uznává. Do dnešního dne je v obci 21 motorů.

Kronika obce Poděšína.
Rozsudek smrti.

V pondělí dne 4. dubna 1927 odsouzen František Chmela kutnohorskou porotou, devíti hlasy ze dvanácti, k trestu smrti provazem. S cynickým úsměvem vyslechl rozsudek.

Kronika obce Poděšína.
Osudná nehoda.

Dne 15. března 1927, byl čeledník Tomáš Šimek při kácení borovice v lese starostově zasažen padajícím stromem a smrtelně zraněn. V jihlavské nemocnici zemřel. Pohřben na své přání v Nížkově.

Kronika obce Poděšína.
Tragická smrt.

Rolník Josef Stehlík, čp. 36 pojal úmysl poříditi si motor a v pondělí 22. srpna 1927 s prací započíti. Toho dne měli přijíti montéři. Týž rozhodl se poraziti modřín u chalupy, který jednak překážel vedení, jednak mělo býti použito jeho kmenu za sloup k němu. Časně ráno za přispění svého svaka Josefa Jágra z čp. 2, podřízl částečně strom a pak vylezl do vršku jeho, aby tam připevnil provaz ku skácení. Nalézaje se as ve výši 15m, spadl pojednou nevysvětlenou příčinou po hlavě dolů přímo na kamenné koryto pod stromem, kdež zůstal s roztříštěnou hlavou a zpřeráženými údy mrtev ležeti. Smrt tohoto mladého, přičimlivého a mírného člověka dojala všechny spoluobčany. Pohřben byl ve středu za hojné účasti na hřbitově nížkovském. Nad jeho hrobem pronesl dojemnou řeč velitel hasičů Jaroslav Dočekal.

Kronika obce Poděšína.
Tonoucí dítě.

Jednoho dne ke konci září 1927 vyšel hostinský Josef Dobrovolný na hráz. Tu vidí několik kroků od hráze v rybníku něco plavati. Po chvíli poznává že to nějaké tonoucí dítě. Skočí do vody a (poznává) vytáhne svého dvouletého synka Josefa napolo mrtvého. Vzkřísili ho ještě.

Kronika obce Poděšína.
Obecní volby.

Na den 16. října 1927 vypsány volby do obecních zastupitelstev v Čsl. Republice. V naší obci dohodly se politické strany na jednotné kandidátce a proto volby nekonány Navržení a okresní politickou správou potvrzení členové obecního výboru jsou:

Za čsl. stranu lidovou: Rudolf Flesar čp. 10, Václav Sláma čp. 29, František Stránský čp. 13, Václav Enderle čp. 49, Josef Kašpárek čp. 18, František Nejedlý čp. 14.

Za republikánskou zemědělského a malorolnického lidu: Adolf Fejt čp. 19, Jaroslav Dočekal čp. 9, Josef Jaroš čp. 1, Josef Jágr čp. 2, Rudolf Rosecký čp. 43, Josef Homola čp. 20.

Kronika obce Poděšína.
Volba starosty.

Dne 2 listopadu 1927 volen starosta, jeho náměstek a 2 rádní. Starostou zvolen Václav Sláma, náměstkem Jaroslav Dočekal, 1. rádní Adolf Fejt, 2. rádní Josef Jaroš.

Kronika obce Poděšína.
Počasí v r. 1927.

Zima velmi mírná. Březen krásný. V dubnu chladno a deštivo. o velikonocích, ač připadly do polou dubna, je zima a padá sníh. Květen studený. V druhém týdnu měsíce května značné mrazy. Největší ze 12. na 13. Květ pomrzl. Lípy nekvetly. Léto suché. V červenci několik dní prší. Tím zachráněny brambory. Podzim normální. Bramborů se urodilo mnoho. 1q průmyslových červených za 33.50 Kč. Obilí sype méně, ale dobře platí. ovoce málo.

Kronika obce Poděšína.
1927. Meliorační plán.

Zaměření pozemků k melioraci určených a zhotovení plánu ( rozloha 59.548 ha) vyžádá si nákladů za 10 023 Kč.

Kronika obce Poděšína.

8.2.1928

Schválena stavba mostu přes potok u čísla 54. Pro 6 hlasů, proti 5 hlasů.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

Vysazování stromů v roce 1928

V dubnu vysázeno na návsi, proti Slámovým a Šimkovým, 25 ovocných stromků, koupených obcí od velkostatku z Viklantic u Pacova.

Kronika obce Poděšína.

Počasí v roce 1928

Zima krutá, ale bez sněhu. V první polovici března napadl sníh a mrzne. S 15. na 16. a se 16. na 17. také velké mrazy, 15° pod nulou. Jaro. Březen a duben studený. 12. dubna v 11 hodin dopoledne silná bouře. Se 14. na 15. značný mráz a sněží. 17. dubna napadlo mnoho sněhu. Na silnici k Záborné závěje až 1 m. Sníh leží jako v zimě, mrzne. Do pole se nemůže. Květen velmi chladný a deštivý. Stromy hojně kvetou, ale květ pro chladna nemůže se dobře rozvíti, oplodnění též stíženo. Červen nebyl o nic lepší měsíců předcházejících. Teprve v posledních dnech června nastala horka a trvala nepřetržitě po celý červen a srpen. Od r. 1911 nebylo takového sucha a veder. V některých dnech ukazoval teploměr 44° až 50° ( teploměr zavěšen na besídce ve školní zahradě). Následkem tohoto sucha rozmnožily se velice housenky a můry a ohrožovaly úrodu lnu a řepy. Někteří rolníci provedli záchrannou akci stříkáním roztoků chemických ( zeleň sviňobrodská a.j.) celkem s nevalným výsledkem. Radikálně zakročili špačci, kteří horlivě sbírali housenky i kukly. První vydatný déšť 16. srpna trval přes 2 hodiny, druhý značný déšť 28. srpna od 2 do 3 hodin, a pak drodnější. Je naděje že okopaniny tím značně získají. Žně začaly 1. srpna.

Kronika obce Poděšína.

Bilance žní v roce 1928

je celkem příznivá. Obilí z letošní sklizně vyniká neporušenou jakostí, neboť průběh žní nebyl rušen deštivým počasím. Zejména žito, které je tak důležitou naší plodinou, je opravdu kvalitní. Také ovsy se dobře urodily a sklidily. Vážné obavy budí letošního roku neúroda pícnin, která podstatně přiostřila krisi našeho dobytkážství neboť sláma nemůže jich kvalitativně nahraditi. Již nyní jsou nuceni někteří zemědělci nuceni odprodávati z nedostatku píce dobytek za levnou cenu, při čemž však ceny masa ve městech nikterak nereagují na tento pokles ceny jatečného dobytka. Nejvíc se tato krise týká drobných zemědělců, kteří nemají na prodej obilních přebytků a jsou odkázání jenom na přebytky produkce živočišné.

Úroda ovoce.

zvláště jadernatého je celkem uspokojivá, u lesních plodin, jako hub, malin, borůvek naopak způsobilo sucho neúrodu.

Úroda bramborů.

byla slušná. Průměrně se urodilo po míře 30 – 35q. 1q průmyslových podle % škrobnatosti 34 – 41,50 Kč. Konsumní 40 Kč.

Kronika obce Poděšína.

Nešťastný pád

Domkař Václav Enderle, z čís. pop. 49, chtěl si dne 6. listopadu 1928 natrhati smrkových šišek pro semeno. Na 2 stromech se mu to podařilo. Když lezl na třetí smrk, tu nalézaje se ve výši as 10 m smekl se a pádem vykloubil a zlomil si jednu nohu, druhou pohmoždil. Naštěstí nalézala se na blízké louce jeho manželka, jinak by byl bez pomoci zůstal v lese ležeti. Byl dopraven starostovým povozem domů a po prvém lékařském ošetření odvezen večer autem do nemocnice německobrodské.

Kronika obce Poděšína.

Snahy družstevní

Již v létě r. 1925 projevili rolníci Poděšína a Sirákova snahu, postaviti si v Poděšíně družstevní lihovar. Za tím účelem konáno bylo v Poděšíně několik schůzí, ale jednání narazilo na finanční obtíže, neboť na podílech upsaných 300 000 Kč. nikterak nestačilo na vybudování podniku. Tu na podzim r. 1928 opět počalo se uvažovati o uskutečnění myšlenky, ale tentokrát popud vyšel z Nížkova a rolníci z Poděšína a Sirákova vyzváni k účasti. Sešli se zájemci těchto dvou obcí k jednání 21. října 1928 a upsáno bylo na podílech 450 000 Kč. stou podmínkou, bude-li stát lihovar „ve žlabě“. Když se pak 23. Října konala schůze v Nížkově, nepřistoupily ostatní obce na tento návrh a tak mimo 4 rolníky Z Poděšína ( Adolf Fejt, František Homola, Stanislav Chvátal, Jaroslav Dočekal ) odřekli ostatní členství v družstvu. Tak oddálena a snad navždy pohrobena krásná myšlenka svépomoci postavení lihovaru v Poděšíně.

Kronika obce Poděšína.

Komunikace

V červnu a v červenci 1928 se válcuje silnice od Záborné do Poděšína nákladem as 40 000 Kč. za 1 km. Elektrizace. Celkové vydání na elektrickou síť i s přípojkami činilo 79 tisíc Kč.

Kronika obce Poděšína.

Podlý čin

V měsíci říjnu 1928 byla někým voda ve školní studni znečistěná jodoformem, takže se stala k používání nepotřebnou.

Kronika obce Poděšína.

Stavební ruch v obci

Rok 1925 postavil chlévy Josef Jágr čp. 2. František Nejedlý čp. 14 dal nový vrch na domovní stavení. Rok 1926 Adolf Fejt čp. 19 postavil nové chlévy a stáje. Václav Doležal čp. 15, novou stodolu. Jan Šimek čp. 25, přestavěl domovní stavení skoro od základu. Na stavení nový vrch dal Pařík čp. 35, František Stránský čp. 13 a Novotný čp. 21. Výměnek přistavěl, nová okna a nový vrch s plechovou krytinou dal Martin Rosecký čp. 11. Rok 1927 Nové chlévy a stáje vystavěl Rudolf Flesar, čp. 10. Václav Sláma čp. 29 docela přestavěl domovní stavení. Adolf Fejt dal nová okna a eternitovou krytinu na domovní stavení. Rok 1928 vystavěl stodolu Josef Jágr čp. 2 a Jan Stránský čp. 51. Ve mlýně, čp. 53 vystavěl Dr. A. Rosecký v 1. patře pro sebe byt se 2 světnicemi.

Kronika obce Poděšína.

Volby 1928

Dne 2. prosince 1928, konaly se v republice československé volby do okresních a zemských zastupitelstev. V naši obci obdrželi při volbách do okresního zastupitelstva hlasů: Strana republikánská ( agrární ) 72 hlasy, Čs. strana lidová 61 hlas, strana sociál. demokratická 18 hlasů, strana komunistická 7 hlasů, strana národ. social. 4 hlasy, strana živnostenská 2 hlasy, Němec. strana ( snad omylem ) 2 hlasy. Do zemského zastupitelstva: Strana republikánská 71 hlas, Čs. strana lidová 63 hlasy, sociál. Demokratická 17 hlasů, strana komunistická 7 hlasů, strana národ. Socialistická 4 hlasy, strana živnostenská 2 hlasy, Němec. Strana 2 hlasy. Celkem volilo 166 voličů ze 178 k volbě oprávněných.

Reforma samosprávy.

Volby tyto konány v důsledku zákona o reformě samosprávných svazků. Tímto zákonem zrušen také náš okres Polná a přičleněn k okresu německobrodskému, s nímž i s okresem štockým tvoří samosprávný okres německobrodský.

Kronika obce Poděšína.

Počasí

Zima v r. 1929 byla tuhá, že není takového pamětníka. Mrazy začaly již před vánocemi a trvaly nepřetržitě až do druhé polovice února. V té době nebylo nejmenší oblevy, sněhu mnoho. Mrazy přes 20°C nebyly žádnou vzácností, ale největší jsou v prvé polovině února, kdy dosahují přes 30°C a 11. února ukazuje teploměr u nás -38°C. O krutosti zimy a nebývalém množství sněhu svědčí zprávy se všech stran docházející. Největší mrazy zaznamenány v Českých Budějovicích v prvé polovině února, – 44°C. Nouze o uhlí je nesmírná, poněvadž abnormální mrazy jsou zásoby vyčerpány, sta vlaků vyřazeno, jiné váznou v závějích a doprava tak stlačena pod normální stav. Denní příjem železniční správy klesl ze 14mil. na 5mil. Kč. Vlaky přimrzají ke kolejnicím. Trvá i 2 hodiny, než se podaří dostati vlak do pohybu. Průmyslové závody se zavírají, obchod ve městech vázne. Školy jsou na rozkaz MŠ zavřeny. Co chvíli přinášejí noviny zprávu o nalezení zmrzlého člověka. Hrozně řádí mrazy mezi zvěří. Ptactvo, zajíci i srnci hynou i tam, kde mají ochranné kryty a zasypáno. V jednom revíru u Brna uchýlila se zvěř drobná i vysoká z vyšších poloh lesa do úvalu, ale tam právě nalezla svůj hrob. Do dvou žebřiňáků bylo tam naloženo zmrzlé zvěře. V Čes. Šicndorfě zmrzla kráva ve chlévě, dvě jiné musily býti zabity. Nouze o vodu je veliká. V druhé polovině února mrazy poněkud polevují, ale důsledky mrazů trvají dále. Led na řekách dosahuje tloušťky 1 m. Vltava je zamrzlá v celé šíři na 100 km délky. Jsou vážné obavy z náhlé oblevy a povodní. Již nyní upozorňují se v novinách občané a pomocné sbory na nebezpečí zátop a včasná ochranná opatření proti nim. Ke konci února opět mrazy až 28°C, k tomu padá sníh. Doprava opět vázne. Začátkem března to samé. Březen i duben chladný. Jarní setba připadla na začátek května.

Kronika obce Poděšína.

Pohroma ovocných stromů roku 1929

Velikými mrazy utrpěly stromy nesmírně. Je příznačno, že stromy na nechráněných místech pomrzly méně než než v závětří. Na úřední výzvu v měsíci srpnu proveden soupis škody a jen v naší obci odhadnuta cena pomrzlých stromů na 9000Kč.

Jarní vegetace

Měsíc červen, kdy střídaly se teplé dny s hojnými dešti, byl velmi přízniví vzrůstu plodin. Žita napadená plísní sněžnou, přisadila a byla k očekávání dobrá úroda obilin, pícnin i okopanin.

Tropická vedra

Měsíc červenec vyznačuje se tropickými vedry. Teploměr ukazuje někdy i přes 40°C. Kdežto loňská vedra míjela beze všech srážek, letošní vedra přinášela zkázonosné bouře, větrné smrště s krupobitím na všech stranách.

Živelná pohroma

Zdálo se již, že naše obec bude ušetřena, ale ve čtvrtek dne 25. Července ke 4. hodině odpolední zatáhla se západní obloha černými, zlověstnými mraky a strhla se bouře s ohromným lijákem a nesmírným větrem, provázená krupobitím. Kroupy velikosti lískových i vlašských ořechů nadělaly nejvíce škody na Štajbli, v Kontrplouně a u Brabcových. Jen 5 hospodářů bylo pojištěno. Větrem odnášeny byly se stěch tašky stromy polámány neb vyvráceny. Ve školní budově proudem protékala voda stropy do bytu řídícího učitele. Ještě po dešti vybráno s dlaždic na půdě 8 puten vody.

Kronika obce Poděšína.

Komunikace

Dne 22. srpna 1929, zahájena autodoprava na lince Přibyslav – Polná. Majitelem autobusu je p. Josef Kreuz ze Žďáru. Autobus přijíždí do naší obce ráno v 5.35 hod. nato se vrací z Polné a staví u nás s 7.18 hod. dopoledne. Odpoledne přijíždí ve 12.05 hod a vrací se od Polné ve 3.05 hod. odpoledne. Poplatek od nás do Polné 5.-Kč. na nádraží 6.-Kč. do Nížkova 2.-Kč. V neděli je jízdní řád poněkud pozměněn: Příjezd od Přibyslavě ráno 6.55, odjezd k Přibyslavě v 7.38hod. Po druhé přijede v 9.40 a odjede k Nížkovu v 11.02 hod.

Volby

do poslanecké sněmovny a senátu konány v celé republice v neděli dne 27.října 1929. Výsledky voleb v naší obci: Poslanecká sněmovna: Ze 191 odevzdaných hlasů obdrželi: Lidovci 92 hlasy, Republikáni 67 hlasů, Sociální demokrati 22 hlasy, Komunisté 5 hlasů, Národní demokrati 3 hlasy, Živnostníci 2 hlasy. Senát: Ze 164 odevzdaných hlasů obdrželi: Lidovci 79 hlasů, Republikáni 55 hlasů, Sociální demokrati 19 hlasů, Komunisté 5 hlasů, Národní demokraté 3 hlasy, Živnostníci 2 hlasy a Němečtí nacionálové 1 hlas.

Kronika obce Poděšína.

Stavební ruch v roce 1929

Nový domek vystavěl si Jan Jaroš, dělník v Poděšíně čp. 58 a Josef Homola, výměnkář na čp. 20 vystavěl při tomto čísle domek pro sebe, který snad bude opatřen také samostatným číslem. Kaple na návsi a kříž před ní stojící opraveny. Kaple uvnitř vymalována, kříž natřen fermežovou barvou a nápis již nečitelný vyzlacen. Provedl Antonín Hájek, malíř z Polné za 450 Kč na účet místního spořitelního a záložního spolku.

Kronika obce Poděšína.
Doplňky k různým statím této kroniky.

Motorů elektrických je nyní roku 1929 v obci 26. K veřejnému osvětlování obce slouží 6 žárovek obecních a 1 soukromá. Umístěny jsou 1 u školy, 1 u Fejtů, čp. 19, 1 u Flesarových, čp. 7, 1 u Roseckých, čp. 11, 1 u Homolových, čp. 34, 1 u dolních Chvátalů, čp. 47, 1 ve mlýně, čp. 53. Subvence okresní obdrželo místní elektrárenské družstvo 19.867 Kč, subvence státní 33.600 Kč, celkem 53.467 Kč.

Kronika obce Poděšína.

Neštěstí

Politováníhodné stihlo dne 17.2.1930 v ranních hodinách manželku rolníka Eduarda Dobrovolného čp. 32.- Strojem byla ji zachycena pravá ruka při vylušťování jetelového semene a rozdrcena až po zápěstí. Po prvé pomoci odvezena do nemocnice německobrodské, kde ještě téhož dne byly jí čtyři prsty i s dlaní amputovány. Smutný případ vzbudil živou účast v obci.

Kronika obce Poděšína.

Blahopřejný telegram 1930

K 80, narozeninám p. presidenta zaslalo obecní zastupitelstvo prostřednictvím okresního úřadu v Německém Brodě a na paměť toho vzácného jubilea vysázela obec v měsíci březnu 20 ovocných stromů na místě proti Šorfovým a nazvala je „Masarykův sad.“ S politováním budiž zde zapsáno, že následky kruté zimy v roce 1929 objevily se i na jaře tohoto roku, kdy ještě mnohé stromy z příčiny uvedené vzaly za své. A tak ze stromů v minulých létech vysázených zhynulo celkem as 50%. V neděli dne 9.března bylo ve dražbě prodáno na návsi za 1800.- Kč stromů, z nich nejvíce olší. V chobotě obecního rybníka.

Kronika obce Poděšína.

Počet hospodářských zvířat v obci:

koní 32, hovězího 377, ovcí 1, koz 53, bravu vepřového 259, slepic s kuřaty 1714, hus s housaty 774, kachen s káčaty 168, perliček 8.

Počet hospodářských strojů:

Vyorávačů brambor 20, ručních mlátiček 14, mlátiček na motor 23, secích strojů 9, žacích travních 10, žacích obilních 9, řezaček 44, šrotovníky 3, čistící stroje 2, odstředivek 31, elektrických motorů 26, benzinových motorů 1, žentourů 5.

Počet závodů živnostenských a obchodních: 1 vodní válcový mlýn, 1 obchod všelijakým zbožím, 2 hostince, 1 trafika, 2 krejčí pro muže, 1 krejčová, 1 truhlář, 1 kolář, 1 kovář, 2 hokynáři, 1 mostní váha obec, jako pomocný závod obchodu, 1 spořitelna.

Kronika obce Poděšín.

Sčítání závodů

Zemědělských a živnostenských v celé republice konalo se ve dnech 27.5 – 7.6.1930 včetně. Je to největší statistická akce za dobu trvání republiky. Sčítacím komisařem ve zdejší obci byl jmenován řídící učitel Richard Markvart. Vypisuji několik čísel z tohoto sčítání, aby budoucím zachován byl částečný obraz o hospodářském stavu obce. Katastr obce 687 ha 11 aru. Počet hospodářského zvířectva: koní 32, hovězího 377, ovcí 1, koz 53, vepřového 259, slepic i s kuřaty 1714, hus s housaty 774, kachen s káčaty 168, krůt 14 a perliček 8. Hospodářských strojů: vyorávačů brambor 20, ručních mlátiček 14, mlátiček na motorový pohon23, secích strojů 9, žacích trávních 10, žacích obilních 9, řezaček 44, šrotovníky 3, čistící stroje 2, odstředivek 31, elektrických motorů 26, benzinových motorů 1 a žentourů 5. Dále je v obci 1 vodní mlýn, 1 obchod všelikým zbožím, 2 hostince, 1 trafika, 2 krejčí pro muže, 1 krejčová, 1 truhlář, 1 kolář, 1 kovář, 2 hokynáři a 1 spořitelna.

Kronika obce Poděšína.

Stavební ruch 1930

Nový domek při silnici sirákovské vystavěl si dělník Josef Košák. Bude opatřen číslem 59. Novou stodolu vystavěl rolník Václav Sláma čp. 29. František Peřina čp. 36, nové chlévy a Antonín Stehlík čp. 3, přistavěl domovní stavení. 21000.- Kč. státní podpory pro poškozené loňským krupobitím přiděleno bylo v umělých hnojivech některým rolníkům v obci. Poněvadž příděl těchto hnojiv budil zdání nedosti objwktivního jednání, bylo z toho trochu zlé krve v obci.

Kronika obce Poděšína.

Pamětní deska

Byla odhalena dne 5.července 1930 Janu Bezděkovi, učiteli a přírodovědci, členu francouzské učené společnosti mykologické, na jeho rodném domku v Soběslavi. Jmenovaný působil také na zdejší škole od 19.11.1885 do 26.8.1889. Čest budiž jeho památce.

Kronika obce Poděšína.

Žně

Žně začaly dne 17.7.1930 Velmi teplý duben růst vzrůst rostlin značně urychlil a červnová vedra zrání také uspíšila. Průběh žní však byl nepříznivý. Poslední týden v červenci nastaly dešťové přeháňky, které se počátkem srpna proměnily skoro v trvalé deště, trvající až do 15.srpna. Žito, jehož se letos urodilo nadprůměrně na slámu i na zrno, bylo jakž takž dobře sklizeno, ale oves v kopkách i na řádkách zůstal dlouho na poli ležeti, čímž jeho jakost velmi utrpěla, což litovati jest tím víc, že úroda ovsa byla slabší. Dnes, 23.srpna ještě jest mnoho ovsa venku, ba také i na stojatě. V tomto čase je cena žita 82.- Kč za 1q, ovsa 105.- Kč. Naděje na dobrou sklizeň okopanin je značná.

Kronika obce Poděšína.

Vojsko v Poděšíně

30.srpna 1930, od 6.30 hodiny ráno procházelo Poděšínem vojsko 5.pěší divize českobudějovické. Byl to tamní 1 pěší pluk Mistra Jana Husa, 20.pěší pluk jindřichohradecký, 5.pluk polního dělostřelectva z Českých Budějovic, horské dělostřelectvo a příslušný telegrafní oddělení. Od dolních lesů po vozových cestách valilo se vojsko dvory statků do vsi a ubíralo se přes Sirákov, Újezd, Veselí ke Kotlasům a Březí proti 6.pěší divizi brněnské, aby v polním cvičení změřilo své síly. Všechny koně až na tři, byli zjednány na přípřež a kočové vrátili se s nimi po třech dnech velmi na těle i na duchu, Vojenské letiště pro 12 aeroplánů, zřízeno bylo u dvora Ovčína na pozemcích M. Klusáčka. Denně od rána do večera manévrovalo se letecké oddělení v našem okolí a bylo tedy uv Poděšíně několik dní rušno.

Kronika obce Poděšína.

Úroda bramborů roku 1930

Velmi dobrá, ale ceny nízké. Ovoce de urodilo podprůměrně a je značně červivé. Příčina ta, že škůdcové stromoví nalezli bezpečný úkryt pod korou zhynulých, neporažených stromů. Ceny obilí stále klesají.

Kronika obce Poděšína.

Sněhová bouře

Řádila dne 26 a 27.října 1930. Sněhu napadlo až do výše jednoho metru a větrem přetrháno a přerušeno telegrafické, telefonní i elektrické vedení. Spousty sněhu zavalily lesy a pod tíhou jeho a nesmírným větrem lámaly se celé komplexy lesní, že takových škod není pamětníka. Nejvíce utrpěly lesy 30 – 40 let staré

Kronika obce Poděšína.

28.10.1930

Obec žádala o připojení telefonu, ale pro nedostatek financí nebyl telefon realizován.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.
Kronika obce Poděšína.

Sčítání lidu

Z nařízení vlády bylo provedeno v republice dne 2.prosince 1930 dle stavu v půlnoci. Trvalo v Poděšíně tři dny. Sčítacím komisařem v obci byl Richard Markvart. Napočítáno v Poděšíně 59 čísel a 372 obyvatel

Kronika obce Poděšína.

5.3.1931

Sportovní klub v obci žádal o přidělení místa na cvičiště. Obecní úřad přidělil sportovnímu klubu parcelu číslo 150/1, na které se hřiště udrželo do dnešní doby.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

Meliorační práce

Trvaly loni od 7.října do 24.prosince. Letošního roku začaly 16.března 1931 a skončeny 16.května. Průměrně pracovalo na nich 30 dělníků, většinou cizích pod dozorcem Rieglem. Dle jeho záznamů činí délka hlavních trativodů 8220 metrů, sběrných trativodů, tak zvaných per 28765 metrů, celkem 36 kilometrů 985 metrů, se 22 vyústění. Trativodových trubek ( 3 na 1 metr ) 110955 kusů.

Poslední oběť války

V ústavu choromyslných v Německém Brodě zemřel v květnu Bedřich Jaroš, z čís. 1., povoláním obuvník, svobodný, 34 roků starý. Duševní chorobu přinesl si z války.

Kronika obce Poděšína.

Zkáza žita roku 1931.

Sníh, který napadl již před vánocemi, ležel na nezmrzlé půdě až skoro do konce března. Žita se zapařila a napadena byla plísní sněžnou v míře nebývalé. Smutný byl pohled na žitné lány pokryté bílou pavučinou. Poněvadž nepřišly deště, aby zbavily žita tohoto zhoubného povlaku, vyhynula tato velice. Tak starosta obce Václav Sláma vyoral veškerá žita, mnozí hospodáři po 20 i více měrách a ta, která zůstala , k ničemu nejsou.- V dubnu zima, květen suchý, koncem května velká vedra. V červnu a v červenci teplo, a že v těchto měsících přišlo několik vydatných dešťů, jsou ovsy a ječmeny neobyčejně pěkné. Také pěkného sena sklidilo se hojně.

Žitné žně. Začaly 25.července a bylo brzo po nich. Sklízela se vlastně místo žita metlice.

Kronika obce Poděšína.

Úpadek lnářství 1931.

Pěstování lnu, jindy u nás tak rozšířené a významná, upadlo velice. Leny v posledních dvou letech skoro nic neplatily a k tomu poptávka po nich byla tak malá, že hospodáři mají dosud neprodaný len loňský i předloňský. Letos snad nikdo ani len nesil. Příčinou úpadku je konkurence hodnotnějších lnů cizích, a ještě k tomu přišla také všeobecná krize hospodářská posledních let. Někteří hospodáři tvrdí, že jakost vlákna je porušována umělým hnojivem.V srpnu a září bylo deštivé počasí. Ovsy deštěm zčernaly a špatně se sklízely. Koncem srpna platil oves 95.-Kč, žito 145.-Kč za 1q. Sklizeň bramborů připadla do začátku října. Bramborů se urodilo hojně a platily: průmyslové 15,50 – 17.- Kč, konzumní 18.- až 20.- Kč.

Kronika obce Poděšína.

Obecní volby

Konány v naší obci v neděli dne 27.září 1931. Počet voličů k volbě oprávněných bylo 209. Volby se zúčastnili 204 voliči. Odevzdaných platných hlasů 202. Z nich obdržela čsl. strana lidová 120 hlasů, strana republikánská 82 hlasy. Dle toho obdržela strana lidová 7 mandátů a zvoleni: Enderle Václav č.49, Flesar Rudolf č. 10, Sláma Václav č. 29, Hanus Josef č. 46, Stránský Jan č. 51, Nejedlý František č. 14 a Musil Rudolf č. 38. Strana republikánská obdržela 5 mandátů a zvoleni: Jágr Josef č. 2, Rosecký Václav č. 5, Dočekal Jaroslav č. 9, Rosecký Josef č. 11, Kašpárek Josef č. 18. Volbu starosty vykonal nový obecní výbor dne 8.listopadu a zvolen starostou opět Václav Sláma číslo 29. Jeho náměstek zvolen Jaroslav Dočekal č. 9, 1 rádní Rudolf Flesar č. 10, 2 rádní Josef Jágr č. 2.

Kronika obce Poděšína.

Nový mostek

Vystavěn přes potok, v chobotě obecního rybníka. V družstevním lihovaru v Nížkově počalo se pracovati 11.prosince 1931. Ceny lnu. Počátkem listopadu objevil se konečně v Poděšíně kupec na len a platil 30,40 Kč. za 1q, nejvýše 60.-Kč. za 1q. Před několika roky 400.-Kč za 1q. Někteří rolníci, než by za tuto cenu len prodali, raději jím stelou, neboť sláma je dražší než len.

Kronika obce Poděšína.

Počasí v roce 1932

Zima mírná, leden teplý,. V únoru a březnu značné mrazy bez sněhu. Do 22 dubna chladno, konec dubna a počátek května pěkný, zaseto pohodlně i brambory zasázeny. Konec května chladný. Počátek července velmi teplý, druhá polovina července deštivá a bouřlivá. Žně započaly 29.července, ale pak nastaly prudké deště a trvaly až do 9.srpna. Žito bylo na stojatě i v kopkách, valně mu nebylo a již začínalo klasem v klasech klíčiti. Pak nastalo krásné počasí a všechna úroda se dobře za sucha sklidila. Otavy též. Úroda obilí byla slušná, ale ceny klesají stále, byl koncem srpna 1q ovsa za 65.-Kč, 1q ječmene a pšenice za 120.-Kč. Pšenice byly napadeny rzí a snětí obilnou. Žito 1q za 85.-Kč.Práce obecní. V měsíci květnu spraven byl po celé délce teras hráze obecního rybníka.

Kronika obce Poděšína.

Stavby 1932

U čísla 54 majitelka Františka Dobrovolná, bylo stavbou rozšířeno stavení obytné i hospodářské budovy. Nové stavení po ohni vystavěl Adolf Pařízek. V hostinci číslo 53 zvětšen taneční sál o přilehlou světnici zbouráním příčky.

Kronika obce Poděšína.

Včelařství

V roce 1932 je v obci dost rozšířeno a zabývají se jím Josef Dobrovolný č.30, Václav Enderle č.49, Adolf Pařízek č.23, Jaroslav Dočekal č.9, Adolf Fejt č.19, Josef Homola č.20, Václav Chvátal č.39, Rudolf Flesar č.10, Antonín Flesar č.7, výměnkář, Josef Palas č.6, František Homola č.34, Gustav Svoboda č.24, Jan Stránský č.51 a Václav Homola č.17, výměnkář.

Kronika obce Poděšína.

Hospodářské poměry

Koncem roku 1932 jsou velmi neutěšené a nevíme, kdy krize vyvrcholí. Dosud nic nenasvědčuje tomu že by se brzy zlepšily k lepšímu. A tak budoucnost zastřena jest rouškou chmurné nejistoty.

Kronika obce Poděšína.

2.10.1932

Obecní zastupitelstvo rozhodlo opatřit ponocnému klíč, lavičku a lampu do budovy obecní váhy proto, aby při deštivém a zimním počasí měl při ponocné službě přístřeší. Ponocná služba byla minimálně od 22,00 do 02,00 hodin.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

Poměry hospodářské v roce 1933

Úroda byla letos celkem dobrá, ale počasí skoro jako by nepřálo našim rolníkům skliditi podíl se svých polí. Seno se sklidilo dobře, zato ale žně byly následkem dešťů příliš zpožděny. V srpnu nastalo deštivé počasí, takže se sklízí obilí do polovice září. Podzim chtěl vše vynahraditi, byl suchý a pěkný. Ceny obilí jsou nevalné. 1q žita 74.-Kč, 1q ovsa 50.-Kč, 1q bramborů 20.- až 25.-Kč. Vepřový a hovězí dobytek není rovněž dobře placen. Následkem nepříznivého počasí v některých krajích je málo krmiva a proto velká část rolníků musí dobytek odprodati.

Kronika obce Poděšína.

Stavby 1933

Letos na jaře byl dosti čilý stavební ruch. Josef Bláha č.8 dával na obytné stavení nový vrch, František Činčera č.16 přistavoval a rovněž pokrýval novou krytinou. Od základů nové stavení postavil Václav Bečka č.22.

Kronika obce Poděšína.

Počasí 1933

Jaro studené počátek léta a konec hezké počasí. Měsíc srpen příliš deštivý. Podzim pro polní práce velice příznivý Počátek zimy, citelné mrazy asi kolem –30 stupňů. Na vánoce napadlo dosti sněhu, ale ten skoro roztál. Vánoce dosti teplé.

Kronika obce Poděšína.

Změna kronikáře

Změna v učitelském sboru zdejší školy. Oba učitelé na zdejší škole jsou o prázdninách 1933 přeloženi. Řídící učitel a kronikář obce Richard Markvart do Třěch Dvorů u Kolína, druhý učitel Josef Balvín do sousedního Sirákova. Na jejich místa nastoupili Václav Miřátský, který začal psát obecní kroniku a jeho manželka Valérie Miřátská. Řídící učitel pan Richard Markvart od května 1933 vážně onemocněl. V polovici srpna se odstěhoval, ale jeho nové působiště jeho nemoc nevyléčilo. Dne 18.září po těžké chorobě opouští navždy svou rodinu, zanechal po sobě 3 nezaopatřené děti.

Kronika obce Poděšína.

9.11.1933, vražda

Netrvalo dlouho a občané byli vzrušeni novou událostí. Obec navštěvují četnické stanice z Polné, Německého Brodu, pátrací stanice z Kutné Hor a, z Chrudimi, neboť vzniklo podezření že někdo z Poděšína zavraždil v lesíku “ V dlouhých lukách“ hajného Doška ze Skrýšova, v revíru pánů Neumana a Honsla.

Vražda. Se stala ve čtvrtek 9.listopadu 1933 o 11. hodině dopoledne. Teprve druhý den v pátek odpoledne byl nalezen zavražděný po dlouhém hledání v blízké struze, přikryt travou, a maskován tak pečlivě, aby nebyl nalezen. Z alarmovaná četnická stanice v Polné, aby pátrala po vrahovi, v domění že čin provedl pytlák. Hajný byl utlučen a nožem zohaven k nepoznání. Přeřezány krční tepny, takže na místě vraždy vykrvácel. Pak byla mrtvola odtažena do strouhy

Kronika obce Poděšína.

Hospodářská a politická situace 1933

Těžká hospodářská situace přinutila vládní kruhy že byla na jaře vypsaná „Půjčka práce“. Jejím úkolem bylo, jak řekl pan prezident “ ať se roztočí kolo strojů v továrnách a tak dostane práci tisíce nezaměstnaných. Občané pochopili význam půjčky a tak bylo podle zpráv upsáno přes 2 miliardy Kč.

V měsíci září a říjnu jsme byli zneklidnění mezinárodní politikou. Německo vystoupilo ze “ Společnosti národů“, že mu nebylo povoleno vyzbrojení jakého se dožadovalo. Ostatní národy usilují o mír, neboť mají ještě v paměti, co životů stála světová válka. Všude v národě se volá “ Buďme připraveni!, Nepřejeme si války, ale v případě, že by naše republika byla napadena, je povinností každého uvědomělého Čecha, postavit se na odpor protivníku. “ Jedině silná a vycvičená armáda muže zabránit zničení naší samostatnosti!“. Někteří naší sousedé, ale i u nás se najdou lidé, kteří nepřejí republice, žádají revizi hranic, neboť se jim dnešní státní hranice nezdají správnými. My ale víme, že to co jsme dostali po světové válce, jsme si právem zasloužili. „Pryč tedy s revizionistickou propagandou a pryč s těmi, kteří ji propagují. V poslední době množí se případy podvratné činnosti ve státě, proto vydala vláda „Zmocňovací zákon“, aby čelila protistátním živlům.

Kronika obce Poděšína.

28.10.1933, oslava 28.října

Velkolepé oslavy 15-ti letého trváni naší samostatnosti ukázaly, co práce je vykonáno za tu dobu. Přehlídka vojska celé pražské posádky panem prezidentem Masarykem byla svátkem národa. Účastnily se jí veliké davy obyvatelstva. „Vykonali jsme mnoho, ale daleko horší práce nás čeká. Jedině armáda, národ vyspělý tělesně, mravně a duševně nás zachrání. Nespoléhejme se na přátele, ale sami na sebe! V práci a ve vědě je naše spása. Zahleďme se do minulosti a učme se! Dobrým příkladů následujme, ale zlých se vyvarujme! Nesvornost uvádí národy do záhuby.

Kronika obce Poděšína.

Hospodářské poměry v roce 1934

Rok 1934 se vyznačuje mírnou zimou, takže práce na poli začaly již před svatým Josefem a do 1.května bylo již vše celkem hotovo. Úroda se ukazovala velmi pěkná, ale nesmírné sucho a mráz dne 4.června napáchal velké škody. Ve Žlabě pomrzlo obolí (žito) skoro na 95%. Na kopcích tolik mráz nepůsobil. Žně se vydařiy za krásného počasí, rovněž za sucha se sklízely brambory. Občané naříkali katastrofálním suchem, proto byl nedostatek krmiv a slámy. Studny většinou vyschly a lidé vozili vodu z rybníka, ale i tam jí bylo málo. Zvláště velmi dlouhá doba byla od 4.července do 27.srpna, protože ani nekáplo. Teplé počasí trvalo dále, takže ještě 1.prosince někteří lidé pásli na žitech, která byla až 25 cm vysok proto je jiní hospodáři též sekli. Do konce roku nebylo vůbec sněhu. Následkem nedostatku krmiv se hospodáři zbavovali dobytka, který šel cenou silně dolů. V největší hospodářské tísni vláda prosadila zákon o obilním monopolu. Stát veškeré obilí bude kupovat a prodávat. Ceny byly stanoveny dle Prahy, ale pro venkov byly menší, protože se odečetl náklad na dopravu po železnici. Z naší obce se většinou vozí do Sázavy a částečně do Polné. Bylo uzákoněno že každý měsíc bude cena stoupat a to u žita o 1.50Kčs, a u ovsa o 1.20Kčs.Komu obilí nepomrzlo, velmi sypalo což bylo velké štěstí. U brambor se čekala úroda velmi slabá následkem sucha, ale po posledním zářijovém dešti jich hodně přibylo.Konzumu bylo až 40q na míře a průmyslových 30-35q po míře.

Kronika obce Poděšína.

Stavby v roce 1934

Stavební ruch byl v tomto roce velmi čilý. Josef Bláha č.8, postavil stavení a kůlnu po ohni. Jaroslav Dočekal č.9, postavil stodolu a kůlnu, též po ohni. Martin Rosecký č. 11, novou kůlnu a prasečák. Jaroslav Rosecký č.61, nové obytné stavení. M Šurnická č.62, chaloupku. Josef Dobrovolný č.30, rozboural starou stodolu asi 300 roků starou a postavil novou. Adolf Fejt č.19, postavil výměnek.

Kronika obce Poděšína.

Společenský život

V březnu 1934 sehráli ochotníci hru “ za tatíčkem Masarykem“ a v prosinci veselohru “ Naše tchyně odzbrojuje“ Školní mládež důstojně oslavila 28.říjen a bylo také vzpomenuto 100 výročí naší státní hymny „Kde domov můj“ a tragického atentátu dne 9.října v Marseji na Jugoslávského krále Alexandra a Francouzského státníka Ludvíka Borthova, oba byli velcí přátelé našeho státu a hleděli zabezpečiti mír. Hasiči měli v lednu ples a po dožínkách i o posvícení byla taneční zábava. Tančí se vesměs jen valčík, polka a kvapík. Moderní ještě se neujaly. Staročeské zvyky již vymizely, jen se ještě sem tam udržuje koleda a různé pranostiky. Obecní knihovna měla ke konci roku 211 svazků. Hasičský sbor měl 24 členy. V září byly na Českomoravské vysočině velké manévry. Utkání strany červené a modré bylo na ledečském okrese a u nás byla přes noc dne 14.září jen jedna dělostřelecká baterie. Lidé vyšli velmi vojsku vstříc a jevili o armádu veliký zájem. Můžeme být hrdi na naše vojáky. Radiových přijímačů bylo 5. Hospodářské stroje: Jaroslav Dočekal č.9, si koupil čistící mlátičku. První tento stroj měl František Homola č.34. od roku 1930.

Kronika obce Poděšína.

Zemědělství 1935

Zima celkem mírná, léto teplé a suché. Dne 8.července byl tuhý mráz, který způsobil značné škody, zejména na bramborách.

Kronika obce Poděšína.

8.9.1935, Neštěstí

Dne 8.září jel stárek pan Josef Homolka, zaměstnaný ve zdejším mlýně, na motocyklu z Přibyslavi. Jel po půlnoci při špatném karbidovém osvětlení. V Olešné zachytil 20-ti letého mladíka Pospíchala z Bukové, který byl hned mrtev. Pan Homolka Byl vážně poraněn, ale vyléčil se. Případ vyvolal značný rozruch.

Kronika obce Poděšína.

14.4.1935

Zemřel pan Rudolf Flesar č.10, ve stáří 48 let. Byl předsedou místní školní rady, starostou sboru dobrovolných hasičů a před tím po dvě období starostou obce. O jeho zásluhách pro obec promluvil starosta obce Václav Sláma, za školu řídící učitel Bedřich Borský, a za hasiče župní starosta. Na poslední cestě jej doprovodili hasiči, školní mládež a velký zástup lidí.

Kronika obce Poděšína.

Obecní knihovna

Obecní knihovna měla na konci roku 1935, 222 knih. Výpůjček bylo 799, čtenářů 56. Se Sirákovem byla udělána vzájemná výměna60-ti knih, což se velmi osvědčilo

Kronika obce Poděšína.

Zemědělství 1936

Měsíc leden byl velmi teplý. Nebyl ani jeden mráz, jen často pršelo. Sníh nebyl žádný. V únoru a březnu byla normální mírná zima. O žních často pršelo, proto se práce zdržela. Podzim celkem suchý a pěkný. Říjen proti normálu studenější , listopad teplý prosinec mírný. Úroda byla slušná. Ceny u obilí byly jako v roce 1935, ale z každého q byla srážka 8.-Kč, pro obilní společnost. Cena brambor byla u průmyslových 18.-Kč, u jedlých 13-16.-Kč. Ceny dobytka byly pevné – 1.-kg. Živé váhy stál u hovězího kusu 5.50Kč, u vepřového 6-7.50Kč.

Kronika obce Poděšína.

Stavební ruch a změna majitele, 1936.

Dne 12.února pan Jaroslav Neubauer, tesař č. 56, byl nucen v soudní dražbě prodat dům. Koupil jej pan Landsman, truhlář ze Sirákova. Svoje řemeslo zde provozuje a tím jsou ve vsi dva truhláři. Pan Neubauer se i s rodinou odstěhoval do Polné. Pan Enderle, č .49, udělal přístavbu domovního stavení a střechu pokryl eternitem. Pan Josef Hanus č. 46, postavil svému synovi Josefu Hanusovi, nový dům č. 63. Pan Rudolf Musil, č. 38, přestavěl celé domovní stavení. Pan Rudolf Šmiraus, č. 27, postavil novou stodůlku. Paní Dobrovolná č. 54, postavila kůlnu.

Kronika obce Poděšína.

Neštěstí

Kruté neštěstí postihlo rolníka v čísle 8, pana Josefa Bláhu. Dne 19.února 1936 zemřeli po dvoudenním stonání na septickou angínu jeho synové Adolf ve stáří 23 roků, a František ve stáří 28 let. Byli svobodni a zemřeli za hodinu po sobě. Třetí syn Josef i dcera Božena se též nakazili, ale v nemocnici v Německém Brodě se vyléčili.

Kronika obce Poděšína.

18.3.1936

Obecným hajným a ponocným zvolen Vojtěch Šimek a je povinen ponocovati denně od 22,00 do 02,00 hodin.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

Založení CPO v roce 1936

Mezinárodní situace byla velmi zachmuřená, každý stát horečně zbrojil a zhotovoval různé vražedné pomůcky. V budoucí válce bude mít velký význam letectvo a proto byl vydán zákon o civilní protiletecké obraně. Za správné provedení byl zodpovědný starosta obce a jemu k ruce byl ustanoven velitel CPO pan Jaroslav Dočekal číslo 9. Bylo několik služeb: bezpečnostní a pořádková, poplachová a pozorovací, spojovací a zpravodajská, desinfekční a asanační, osvětlovací, zastírací, požární a samaritská. U každé byl velitel, jeho zástupce a členové. Účast při cvičeních byla povinná, neb jinak by okresní úřad mohl ztrestat velmi citelnými pokutami nebo vězením. Bylo několik cvičení i nočních a v listopadu škola, aby každý byl poučen i teoreticky. Ač tento zákon je velmi dobrý, přece se našli někteří nespokojenci, kteří byli vyrušeni z pohodlí a reptali. Udán nabyl nikdo. V prosinci byla zakoupena první protiplynová maska, její cena byla 181.30Kč.

Kronika obce Poděšína.

11.9.1936

Pokus o zavedení prvního telefonu v obci ztroskotala na nedostatku finančních prostředků.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

Vlajky

28.říjen 1936, byl oslaven vyvěšením státních vlajek. Dříve byla jen na škole a na obecním úřadě. Bíločervené prapory byly u pana Jaroslava Dočekala č.9, a Josefa Dobrovolného č.30. na popud místní osvětové komise bylo koupeno plátno a žákyně obecné školy, pod vedením industriální učitelky ušily 12 vlajek. Cena jedné byla 22.20Kč. Velikost 140 cm x 210 cm. Nové vlajky si opatřili následující občané. Antonín Stehlík, domkař č.3, Antonín Doležal, rolník č.4, Josef Palas, rolník č.6, Josef Flesar, rolník č.7. František Nejedlý, rolník č.14, František Homola, chalupník č.17, Adolf Fejt, rolník č.19, Josef Homola, rolník č.20, Josef Dobrovolný, rolník č.30, František Homola, rolník č.34, Stanislav Chvátal, rolník č.47, a Josef Rosecký, hostinský č.53.

Kronika obce Poděšína.

Obecní hospodaření

Obecní hospodaření v roce 1936 se jeví takto: příjmy 26934.80 Kč, výdaje 23069.65 Kč. obec nechala opravit kapličku a zaplatila dluh 1520.- Kč. nyní je obec bez dluhů a naopak čisté jmění je 7000.- Kč. To je zjev mezi obcemi a městy vskutku mimořádný.

Knihovna měla na konci roku 230 knih, čtenářů bylo 48 a výpůjček 557.

Kronika obce Poděšína.

26.10.1937

Bylo schváleno devět proti jednomu hlasu, opravit a napustit rybník na louce Bejčině. Leč bohužel situace se vyvíjela jinak a rybník nebyl už nikdy zprovozněn.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

26.1.1938

Zavedena obecní matrika. Matrikářem zvolen pan Jaroslav Dočekal č.9.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

28.4.1941

Sjednání a schválení smluv o chování veřejných plemeníků obce Poděšín. Jeden plemenný býk byl chován u pana Adolfa Fejta č.19, a druhý býk byl chován u pana Stanislava Chvátala č.47. Za každého býka byla roční odměna 3.000.-Kč, a to od 1.5.1941 do 30.4.1944. Veřejný plemenný kanec byl chován u pana Františka Dobrovolného č.30, za roční odměnu 2.000.-Kč za rok, a to od 1.5.1941 do 30.4.1943.

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

30.9.1941

O tom že problém pro některé občany chodit na schůze je prastará věc svědčí rozhodnutí obecního zastupitelstva ze dne 30.9.1941, které rozhodlo za každou neomluvenou neúčast na schůzi zaplatit poplatek 20.-Kč

Protokol schůzí obecního zastupitelstva.

9.5.1945

Osvobození Poděšína přineslo obyvatelům obce definitivní konec války a válečných útrap. V okolních lesích se stále zdržovaly skupiny německých vojáků, jímž rychlý postup Rudé armády odřízl cestu na západ do vytouženého amerického zajetí. Proto revoluční národní výbor v Polné chtěje zajistit bezpečnost města a i okolních vesnic, zřídil bezpečnostní službu pod vedením štábního kapitána Václava Kouklíka. Její ozbrojené oddíly rozděleny do čtyř územních obvodů pečovaly o bezpečnost polenského regionu, celkem se jednalo asi o dvacet vesnic. Třetí oddíl měl obvod Poděšín, Nížkov, Sirákov, Janovice, Špinov a Rosička.

Sepsal a upravil Jaroslav Dočekal.