Obec Poděšín
oficiální stránky obce

Mobilní rozhlas

Facebook

Knihovna

Starý web

Forum 

Historie lnářství

Lnářské družstvo v Polné.

Zkrácený přepis z Vlastivědného sborníku 2013 Západní Morava. První pokusy o rozvoj lnářství na západní Moravě. Sepsal Ivan Štarha, Moravský zemský archiv v Brně. Zkrácený přepis se týká Polné a okolí.

První z lnářských družstev na západní Moravě bylo ustanoveno na Žďársku. Bylo to Družstvo pro zvelebení lnářství v okrese žďárském a okolí se sídlem v Bohdalově. Iniciátorem družstva byl zemský a říšský poslanec Jan Nepomuk Heimrich z Bohdalova. Ustavující valná hromada družstva se sešla 28. dubna 1901. Předsedou družstva byl zvolen Jan Koudela, hostinský a starosta Bohdalova, v jehož hostinci se konala všechna shromáždění družstva. Tírnu družstvo postavilo v Bohdalově na parcele odkoupené od Aloise Bartůňka. Stavbu podle plánu stavitele Jana Šíra z Nového Města prováděl v roce 1903 stavitel František Mošna ze Žďáru. Stavba byla zahájena 1. července, dokončena měla být do 1. září 1903. Úspěšný rozvoj družstva však netrval dlouho. Přes získání řady subvencí, přes zvyšování členských podílů a zdražování tření lnu pro nečleny postihla družstvo hluboká krize, která v roce 1921 přinutila valnou hromadu k likvidaci družstva. Tírna byla několik let v nájmu, uvažovalo se o jejím prodeji, nakonec však byla v roce 1927 předána jako vstupní příspěvek posledních družstevníků nově ustanovenému družstvu v Polné. Dnem 31. března 1928 pak došlo k výmazu bohdalovského družstva.

Dalším družstvem, ustanoveným v roce 1904, bylo Družstvo pro zvelebení lnářství v okrese žďárském a okolí se sídlem v Novém Veselí, které mělo přijímat členy z okresů Nové Město, Velké Meziříčí a z české strany Vysočiny z okresu Polná. Bylo ustanoveno na předběžné valné hromadě 31. ledna 1904 dopoledne v hostinci Jana Kratochvíla v Novém Veselí č.58. Již na této ustavující valné hromadě bylo zvoleno i představenstvo družstva. Předsedou se stal hostinský Jan Kratochvíl, místopředsedou jeho stejnojmenný syn, pokladníkem Antonín Klusáček a jednatelem Ladislav Kudrna, v adresáři z roku 1911 je uveden jako předseda Jan Jambor. Stanovy novoveselského družstva byly záhy schváleny státními orgány a 20. února 1904 bylo družstvo zapsáno do firemního rejstříku Krajského soudu v Jihlavě. Více zpráv o tomto družstvu bohužel není.

Družstvo pro zpracování a zpeněžení lnu se sídlem v Polné. Ustavení družstva předcházela lnářská porada 14. února 1925, na níž byl členem přípravného komitétu Josef Dvořák ze Záborné pověřen prohlídkou a oceněním tíren v obvodu tvořícího se družstva. Josef Dvořák předsedal i ustavující valné hromadě, která se sešla 15. března 1925 v 9 hodin dopoledne v Odborné hospodářské škole v Polné. Bylo na ni přítomno 29 účastníků, zemědělců a lnářských pracovníků majících zájem o vybudování družstva a povznesení lnářství. Těchto 29 členů upsalo již na ustavující valné hromadě 176, později 187 podílů po 500 Kč a odhlasovalo na návrh Dvořáka převzetí tíren v Nížkově a Bohdalově a objektu ve Stáji. Podle stanov přijatých na ustavující valné hromadě bylo účelem společenstva:

„a/ pěstovati družstevní život mezi členy poučováním a zařízením zemědělskému hospodaření prospěšným

b/ zvelebovati pěstění lnu u členů a len společným provozováním co nejlépe zpracovati a zpeněžiti

c/ opatřovati členům semeno a nářadí za účelem řádného pěstění a zpracování lnu a buď dodávati nebo půjčovati je členům

d/ zpracovati lnářské výrobky buď na společný účet, nebo za mzdu jednotlivým členům tak, aby společnou výrobou dobrým zbožím tržním se staly, jakož i zpeněžovati hotové výrobky a zužitkovat odpadky.“ Základní úkol nově zakládaného družstva ani metody jeho činnosti se tedy nelišily od úkolů a metod družstev z počátku století. Činnost polenského družstva ve stručnosti charakterizoval i hlavičkový papír, který si společenstvo pořídilo: „Družstevní zpracování a vývoz lnu třeného i stonkového, vlastní tírny lnu.“ Každý člen družstva ručil podle stanov svým závodním podílem a dalším jednonásobným obnosem upsaných podílů. Členem družstva mohl být „samostatný vlastník, nájemce, uživatelé pozemku rolnickým účelům věnovaných, nebo zemědělské korporace z obvodu družstva“, kterým byly obce okresu Polná, Přibyslav, Štoky, Německý Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava a Žďár. Mimo ručení jednonásobkem podílu byli členové povinni „veškerý na svých pozemcích vypěstovaný len družstevní provozovnou zpracovati, případně společně prodati a zemědělské potřeby ku pěstování lnu potřebné prostřednictvím družstva kupovati.“ Za len obdrželi členové bilanční cenu, tedy cenu vypočtenou po skončení hospodářského roku, který trval od 1. července do 30. června, z celkové tržby po odečtení nákladů. Péčí o výhodné zpeněžení lnu, přijímáním a propouštěním pracovních sil a zajišťováním úvěrů bylo pověřeno předsednictvo družstva. Valná hromada byla usnášeníschopná, zúčastnila-li se jí alespoň desetina členů vlastnících třetinu podílů. Za družstvo podpisoval doklady jeho starosta nebo náměstek a jedem ze členů představenstva, které bylo šestičlenné. Za členy představenstva byli na ustavující valné hromadě zvoleni dr. Emanuel Sova, statkář ze Skrýšova, Bohumil Mokrý ze Záborné, Jaroslav Dočekal z Poděšína, František Daněk, úředník Svazu lnářů z Německého Brodu, Jan Koudela z Bohdalova a František Šmirous z Bukové. Členy dozorčí rady se stali Josef Dvořák ze Záborné, Ladislav Růžička z Černé, Karel Hladík z Jersína, Emanuel Plicka z Pokojova, Jan Jeřábek z Nížkova a ředitel lnářské školy ve Žďáru Zdeněk Šimek. Na schůzi představenstva a dozorčí rady, která se sešla po ukončení ustavující valné hromady, byl starostou zvolen dr. Emanuel Sova, jeho náměstkem Bohumil Mokrý. Na další valné hromadě 12. prosince 1926 byl předsedou družstva zvolen Bohumil Mokrý ze Záborné, místopředsedou Jan Koudela z Bohdalova, jednatelem Jaroslav Dočekal z Poděšína a pokladníkem Ing. Josef Štěpka, profesor odborné školy hospodářské v Polné. Správu tírny v Nížkově převzal Jan Jeřábek. Stanovy schválené ustavující valnou hromadou byly sepsány 18. března 1925, do rejstříku společenstev Krajského soudu v Kutné Hoře, kam Polná náležela, bylo družstvo zapsáno 31. července 1925. Největším podílníkem nově ustaveného družstva se stal statkář Jaroslav Dočekal z Poděšína, který upsal 60 podílů. Podstatnou část krytí těchto podílů zřejmě obnášel zmíněný objekt ve Stáji, který družstvo převzalo. Krajský odbor Ústředního svazu pěstitelů zemáků převzal 30 podílů, Družstvo pěstitelů zemáků v Německém Brodě 12, Hospodářské družstvo ve Žďáře, Ladislav Růžička z Černé, Bohumil Mokrý ze Záborné, dr. Emanuel Sova ze Skrýšova a Vratislav Kuthan ze Sázavy po deseti podílech. Většina rolníků upsala jen jeden podíl. Nové ustavené družstvo dostalo do vínku starší tírny v Nížkově a Bohdalově a objekt ve Stáji, kterým byla bývalá panská sýpka u křižovatky silnic Polná – Velké Meziříčí a Jihlava – Žďár u obecního rybníka poblíž panské hájenky. Objekt pravděpodobně náležel zmíněnému Jaroslavu Dočekalovi, který nechal v roce 1924 zpracovat plán na jeho adaptaci v tírnu lnu. Z komisionálního jednání dne 2. září 1924 vzešly některé požadavky zakotvené do opravených plánů a 14. září udělil Okresní úřad v Jihlavě stavební povolení ke zřízení tírny.

Ještě v roce 1926 nebyla stavba zahájena, přesto asi začalo nově ustavené družstvo provozovnu užívat. Poněvadž nebyly splněny stanovené podmínky, zakázal Okresní úřad v Jihlavě 1. února 1928 užívání provozovny.

Hospodářské výsledky nově ustaveného družstva nebyly od jeho počátku příznivé. Jak konstatovala valná hromada, konaná za účasti 21 členů s 95 podíly v hotelu u Černého koně v Polné 12. prosince 1926, byl zisk prvního hospodářského roku nulový. Počet členů se během tohoto roku sice zvýšil na 33 s 241 podíly, všechny podíly však nebyly zaplaceny. Proto se valná hromada rozhodla předepsat osmiprocentní úrok na všechny nezaplacené podíly.

Na této valné hromadě bylo odsouhlaseno sloučení s bohdalovským družstvem a v souvislosti s tím došlo k několika změnám v představenstvu i dozorčí radě. Starostou družstva se stal dosavadní náměstek Bohumil Mokrý, jeho náměstkem Jan Koudela z Bohdalova, do představenstva byl nově zvolen profesor odborné školy hospodářské v Polné ing. Josef Štěpka a správce tírny v Nížkově Jan Jeřábek. Noví členové přišli i do dozorčí rady.

Od ustavení bylo družstvo členem Ústřední jednoty českých hospodářských družstev v Praze, která byla pověřena provádět v družstvu revize, v roce 1926 přistoupilo za člena Krajského svazu hospodářských družstev v tehdejším Německém Brodě.

Sloučení s bohdalovským družstvem, které mělo znamenat hospodářské upevnění, však nepřispělo ke zlepšení hospodářské situace družstva. Neutěšený hospodářský stav družstva přirozeně vedl ke snížení zájmu o členství v družstvu a k poklesu počtu jeho členů. K 30. červnu 1927 mělo družstvo 32 členů s 231 podílem o rok později 22 členů s 213 podíly. V hospodářském roce 1927/28 utrpělo družstvo značné ztráty, které přinutily představenstvo žádat ministerstvo zemědělství o sanaci, případně přistoupit k likvidaci družstva, jehož správcem byl od roku 1927 Jaroslav Dočekal. Novou žádost o sanaci vypracovalo družstvo po revizi, která v něm byla provedena ve dnech 6. až 8. prosince 1929. Ministerstvo zemědělství sice vyhovělo žádosti představenstva o sanaci, hospodářská situace družstva se však nezlepšila. Naopak byl zastaven provoz tírny v Nížkově. Proto mimořádná valná hromada 6. července 1930 rozhodla přenést sídlo firmy do Bohdalova, kde pracovala jediná tírna družstva. Dne 31. prosince 1930 bylo proto družstvo vymazáno z firemního rejstříku v Kutné Hoře. Z proponovaného velkého družstevního podniku se tak opět stalo malé družstvo, jakým bylo původní družstvo bohdalovské z roku 1902.

V souvislosti s přenesením družstva do Bohdalova vystoupilo k 31. prosinci 1931 družstva z Ústřední jednoty hospodářských družstev v Praze a přistoupilo za člena Ústředního svazu českých hospodářských společenstev v Brně. Spis z firemního rejstříku byl Krajským soudem v Kutné Hoře předán Krajskému soudu v Jihlavě, u něhož bylo družstvo se sídlem v Bohdalově zapsáno 20. listopadu 1930. Tato administrativní změna přirozeně nemohla přinést zvrat hospodářského stavu družstva. Proto schůze představenstva a dozorčí rady dne 26. srpna 1933 rozhodla požádat opět ministerstvo zemědělství o podporu. Ta však již družstvu udělena nebyla. Družstvo proto pronajalo nepoužívanou budovu tírny Hospodářskému družstvu ve Žďáru na skladiště. Valná hromada, svolaná na 23. září 1934 do Městské besedy v Polné, pak rozhodla přistoupit k likvidaci, aby se předešlo likvidaci soudní. Splacené podíly byly odepsány na účet ztrát. Dluh u kampeličky v Bohdalově měl být uhrazen prodejem tírny a za předpokladu schválení ministerstvem zemědělství, odpisem vkladu Centrolenu. Tírna měla být prodána Hospodářskému družstvu ve Žďáru. Za likvidátory družstva byli zvoleni ing. Josef Štěpek, Bohumil Mokrý, Josef Dvořák a František Zelený z Bohdalova, který byl od roku 1929 členem dozorčí rady družstva.

Na mimořádné valné hromadě 19. listopadu 1936 byla schválena likvidační bilance, podle níž obdrželo družstvo za tírnu 40.000,- Kč, dluh v Raiffeisence v Bohdalově pak činil plných 118.080,47 Kč. Dne 20. listopadu 1936 převzal ředitel odborné hospodářské školy v Polné do úschovy veškeré knihy a spisy družstva a 18. prosince 1936 učinil definitivní tečku za jeho existencí výmaz firmy z rejstříku společenstev Krajský soud v Jihlavě.